U Kapského města záhadně zmizeli všichni žraloci bílí. V podezření jsou ještě větší predátoři

Během posledních 18 měsíců v moři kolem Kapského města úplně zmizeli žraloci bílí, největší predátoři, kteří se v těchto vodách v minulosti běžně vyskytovali. Příčiny jsou neznámé.

V oblasti zátoky False Bay a v jejím okolí bylo v letech 2010-2016 pozorováno ročně průměrně 205 žraloků bílých, největších dravých paryb na Zemi. Ale roku 2018 toto číslo pokleslo na pouhých 50 pozorování a letos zatím ještě nikdo tohoto predátora v okolí Kapského města neviděl. Informovala o tom městská radnice, potvrdili to i experti z místního programu Shark Spotter, který se zaměřuje na pozorování těchto zvířat.

„Pozorovatelé žraloků zaznamenali během posledních dvou let značný pokles v aktivitě žraloků bílých jak podél pobřeží, tak kolem ostrova Seal Island,“ uvedli Shark Spotter v tiskové zprávě.

Přitom právě zátoka False Bay byla v minulosti jedním z míst, kde se daly tyto až šestimetrové paryby pozorovat. Právě zde totiž žraloci vyskakovali nad hladinu a přitom lovili kořist – šlo zřejmě o naučené chování, které nepředváděli nikde jinde.

Vědci zatím nechápou, proč tito žraloci zmizeli, ale současně se obávají dopadů na ekosystém – žraloci v něm totiž hrají klíčovou roli. Jsou vrcholoví predátoři, kteří kontrolují hustotu kořisti a také omezují množství menších predátorů. Navíc jsou žraloci bílí zásadní i pro člověka: do oblasti lákají spousty turistů, které zajímá sledování žraloků v jejich přirozeném prostředí.

Spekulace o zmizení

Protože neexistuje žádné logické vysvětlení, objevují se spekulace, které se pokoušejí přinést alespoň částečnou odpověď. Hlavním podezřelým je konkurenční predátor, ještě větší a silnější než žraloci. V oblasti se totiž objevila skupina kosatek – samci těchto velkých savců mohou měřit až devět metrů a je o nich známo, že na žraloky všech druhů, včetně těch bílých, rádi a poměrně často útočí.

Ví se také, že už se několikrát v minulosti stalo, že právě kosatky dokázaly žraloky z několika míst vytlačit, když vnikly do jejich původního teritoria. „Přesná příčina je sice neznámá, ale to, že před zmizením žraloků se v oblasti objevil specifický ekotyp kosatky, mohlo mít značný dopad,“ uvedli experti ze Shark Spotter.

Další hypotézu přinesli místní pozorovatelé žraloků v rozhovoru pro univerzitní žurnál Yale Environment 360. V něm naznačují, že příčinou by také mohl být nadměrný rybolov v oblasti. Loví se tu velmi často například menší druhy žraloků, které tvoří základ jídelníčku žraloků bílých. Existuje současně podezření, že místní rybáři nelegálně loví mladé žraloky bílé a tím brání stabilitě jejich populace.

Uvažuje se také, že by zmizení žraloků mohlo být symptomem klimatických změn. „Mohlo by jít o nějakou změnu v životním prostředí,“ potvrzuje Maeghan McCordová, ředitelka neziskové organizace South African Shark Conservancy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 5 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 15 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...