U Kapského města záhadně zmizeli všichni žraloci bílí. V podezření jsou ještě větší predátoři

Během posledních 18 měsíců v moři kolem Kapského města úplně zmizeli žraloci bílí, největší predátoři, kteří se v těchto vodách v minulosti běžně vyskytovali. Příčiny jsou neznámé.

V oblasti zátoky False Bay a v jejím okolí bylo v letech 2010-2016 pozorováno ročně průměrně 205 žraloků bílých, největších dravých paryb na Zemi. Ale roku 2018 toto číslo pokleslo na pouhých 50 pozorování a letos zatím ještě nikdo tohoto predátora v okolí Kapského města neviděl. Informovala o tom městská radnice, potvrdili to i experti z místního programu Shark Spotter, který se zaměřuje na pozorování těchto zvířat.

„Pozorovatelé žraloků zaznamenali během posledních dvou let značný pokles v aktivitě žraloků bílých jak podél pobřeží, tak kolem ostrova Seal Island,“ uvedli Shark Spotter v tiskové zprávě.

Přitom právě zátoka False Bay byla v minulosti jedním z míst, kde se daly tyto až šestimetrové paryby pozorovat. Právě zde totiž žraloci vyskakovali nad hladinu a přitom lovili kořist – šlo zřejmě o naučené chování, které nepředváděli nikde jinde.

Vědci zatím nechápou, proč tito žraloci zmizeli, ale současně se obávají dopadů na ekosystém – žraloci v něm totiž hrají klíčovou roli. Jsou vrcholoví predátoři, kteří kontrolují hustotu kořisti a také omezují množství menších predátorů. Navíc jsou žraloci bílí zásadní i pro člověka: do oblasti lákají spousty turistů, které zajímá sledování žraloků v jejich přirozeném prostředí.

Spekulace o zmizení

Protože neexistuje žádné logické vysvětlení, objevují se spekulace, které se pokoušejí přinést alespoň částečnou odpověď. Hlavním podezřelým je konkurenční predátor, ještě větší a silnější než žraloci. V oblasti se totiž objevila skupina kosatek – samci těchto velkých savců mohou měřit až devět metrů a je o nich známo, že na žraloky všech druhů, včetně těch bílých, rádi a poměrně často útočí.

Ví se také, že už se několikrát v minulosti stalo, že právě kosatky dokázaly žraloky z několika míst vytlačit, když vnikly do jejich původního teritoria. „Přesná příčina je sice neznámá, ale to, že před zmizením žraloků se v oblasti objevil specifický ekotyp kosatky, mohlo mít značný dopad,“ uvedli experti ze Shark Spotter.

Další hypotézu přinesli místní pozorovatelé žraloků v rozhovoru pro univerzitní žurnál Yale Environment 360. V něm naznačují, že příčinou by také mohl být nadměrný rybolov v oblasti. Loví se tu velmi často například menší druhy žraloků, které tvoří základ jídelníčku žraloků bílých. Existuje současně podezření, že místní rybáři nelegálně loví mladé žraloky bílé a tím brání stabilitě jejich populace.

Uvažuje se také, že by zmizení žraloků mohlo být symptomem klimatických změn. „Mohlo by jít o nějakou změnu v životním prostředí,“ potvrzuje Maeghan McCordová, ředitelka neziskové organizace South African Shark Conservancy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 2 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 3 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 4 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 6 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 7 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
před 23 hhodinami

Drobné dary, velké dopady. Studie popsala, jak lékaře ovlivňují farmaceutické firmy

Lékaři se často setkávají s nejrůznějšími dárky od firem, které podnikají v lékovém průmyslu. Vědci teď prostudovali všechny dostupné důkazy, aby zjistili, jak moc se to projevuje na předepisování léků.
včera v 12:54‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.