U Kapského města záhadně zmizeli všichni žraloci bílí. V podezření jsou ještě větší predátoři

Během posledních 18 měsíců v moři kolem Kapského města úplně zmizeli žraloci bílí, největší predátoři, kteří se v těchto vodách v minulosti běžně vyskytovali. Příčiny jsou neznámé.

V oblasti zátoky False Bay a v jejím okolí bylo v letech 2010-2016 pozorováno ročně průměrně 205 žraloků bílých, největších dravých paryb na Zemi. Ale roku 2018 toto číslo pokleslo na pouhých 50 pozorování a letos zatím ještě nikdo tohoto predátora v okolí Kapského města neviděl. Informovala o tom městská radnice, potvrdili to i experti z místního programu Shark Spotter, který se zaměřuje na pozorování těchto zvířat.

„Pozorovatelé žraloků zaznamenali během posledních dvou let značný pokles v aktivitě žraloků bílých jak podél pobřeží, tak kolem ostrova Seal Island,“ uvedli Shark Spotter v tiskové zprávě.

Přitom právě zátoka False Bay byla v minulosti jedním z míst, kde se daly tyto až šestimetrové paryby pozorovat. Právě zde totiž žraloci vyskakovali nad hladinu a přitom lovili kořist – šlo zřejmě o naučené chování, které nepředváděli nikde jinde.

Vědci zatím nechápou, proč tito žraloci zmizeli, ale současně se obávají dopadů na ekosystém – žraloci v něm totiž hrají klíčovou roli. Jsou vrcholoví predátoři, kteří kontrolují hustotu kořisti a také omezují množství menších predátorů. Navíc jsou žraloci bílí zásadní i pro člověka: do oblasti lákají spousty turistů, které zajímá sledování žraloků v jejich přirozeném prostředí.

Spekulace o zmizení

Protože neexistuje žádné logické vysvětlení, objevují se spekulace, které se pokoušejí přinést alespoň částečnou odpověď. Hlavním podezřelým je konkurenční predátor, ještě větší a silnější než žraloci. V oblasti se totiž objevila skupina kosatek – samci těchto velkých savců mohou měřit až devět metrů a je o nich známo, že na žraloky všech druhů, včetně těch bílých, rádi a poměrně často útočí.

Ví se také, že už se několikrát v minulosti stalo, že právě kosatky dokázaly žraloky z několika míst vytlačit, když vnikly do jejich původního teritoria. „Přesná příčina je sice neznámá, ale to, že před zmizením žraloků se v oblasti objevil specifický ekotyp kosatky, mohlo mít značný dopad,“ uvedli experti ze Shark Spotter.

Další hypotézu přinesli místní pozorovatelé žraloků v rozhovoru pro univerzitní žurnál Yale Environment 360. V něm naznačují, že příčinou by také mohl být nadměrný rybolov v oblasti. Loví se tu velmi často například menší druhy žraloků, které tvoří základ jídelníčku žraloků bílých. Existuje současně podezření, že místní rybáři nelegálně loví mladé žraloky bílé a tím brání stabilitě jejich populace.

Uvažuje se také, že by zmizení žraloků mohlo být symptomem klimatických změn. „Mohlo by jít o nějakou změnu v životním prostředí,“ potvrzuje Maeghan McCordová, ředitelka neziskové organizace South African Shark Conservancy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 11 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 12 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 14 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 16 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 18 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
18. 5. 2026
Načítání...