U Kapského města záhadně zmizeli všichni žraloci bílí. V podezření jsou ještě větší predátoři

Během posledních 18 měsíců v moři kolem Kapského města úplně zmizeli žraloci bílí, největší predátoři, kteří se v těchto vodách v minulosti běžně vyskytovali. Příčiny jsou neznámé.

V oblasti zátoky False Bay a v jejím okolí bylo v letech 2010-2016 pozorováno ročně průměrně 205 žraloků bílých, největších dravých paryb na Zemi. Ale roku 2018 toto číslo pokleslo na pouhých 50 pozorování a letos zatím ještě nikdo tohoto predátora v okolí Kapského města neviděl. Informovala o tom městská radnice, potvrdili to i experti z místního programu Shark Spotter, který se zaměřuje na pozorování těchto zvířat.

„Pozorovatelé žraloků zaznamenali během posledních dvou let značný pokles v aktivitě žraloků bílých jak podél pobřeží, tak kolem ostrova Seal Island,“ uvedli Shark Spotter v tiskové zprávě.

Přitom právě zátoka False Bay byla v minulosti jedním z míst, kde se daly tyto až šestimetrové paryby pozorovat. Právě zde totiž žraloci vyskakovali nad hladinu a přitom lovili kořist – šlo zřejmě o naučené chování, které nepředváděli nikde jinde.

Vědci zatím nechápou, proč tito žraloci zmizeli, ale současně se obávají dopadů na ekosystém – žraloci v něm totiž hrají klíčovou roli. Jsou vrcholoví predátoři, kteří kontrolují hustotu kořisti a také omezují množství menších predátorů. Navíc jsou žraloci bílí zásadní i pro člověka: do oblasti lákají spousty turistů, které zajímá sledování žraloků v jejich přirozeném prostředí.

Spekulace o zmizení

Protože neexistuje žádné logické vysvětlení, objevují se spekulace, které se pokoušejí přinést alespoň částečnou odpověď. Hlavním podezřelým je konkurenční predátor, ještě větší a silnější než žraloci. V oblasti se totiž objevila skupina kosatek – samci těchto velkých savců mohou měřit až devět metrů a je o nich známo, že na žraloky všech druhů, včetně těch bílých, rádi a poměrně často útočí.

Ví se také, že už se několikrát v minulosti stalo, že právě kosatky dokázaly žraloky z několika míst vytlačit, když vnikly do jejich původního teritoria. „Přesná příčina je sice neznámá, ale to, že před zmizením žraloků se v oblasti objevil specifický ekotyp kosatky, mohlo mít značný dopad,“ uvedli experti ze Shark Spotter.

Další hypotézu přinesli místní pozorovatelé žraloků v rozhovoru pro univerzitní žurnál Yale Environment 360. V něm naznačují, že příčinou by také mohl být nadměrný rybolov v oblasti. Loví se tu velmi často například menší druhy žraloků, které tvoří základ jídelníčku žraloků bílých. Existuje současně podezření, že místní rybáři nelegálně loví mladé žraloky bílé a tím brání stabilitě jejich populace.

Uvažuje se také, že by zmizení žraloků mohlo být symptomem klimatických změn. „Mohlo by jít o nějakou změnu v životním prostředí,“ potvrzuje Maeghan McCordová, ředitelka neziskové organizace South African Shark Conservancy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Datli při bušení do dřeva hekají jako tenisté, aby se udrželi na stromě

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.
před 13 hhodinami

Rok 2025 bude podle WMO druhý nebo třetí nejteplejší v dějinách měření

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.
před 15 hhodinami

750 milionů na českou vědu. Tři týmy získaly prestižní evropské granty

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.
před 17 hhodinami

Při průzkumu D55 u Přerova našli archeologové pozůstatky pravěkých vesnic

Pozůstatky několika pravěkých osad, ale i významné nálezy staré až sedm tisíc let objevili archeologové při výzkumu před stavbou dálnice D55 mezi Kokory a Přerovem. Výzkum, který navazuje na skrývky ornice, odhalil přes tři sta archeologických objektů z období od mladší doby kamenné až po dobu železnou. Mezi nejzajímavější nálezy patří rozsáhlý takzvaný hliník ze střední doby bronzové a celý půdorys neolitické stavby, informoval Marek Kalábek z Archeologického centra Olomouc. Stavba druhé části této dálnice by měla začít příští rok.
před 18 hhodinami

Čeští vědci vylepšili nanomotor. Je to důležitý krok k molekulárním strojům

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.
před 18 hhodinami

AI může zničit reklamní model internetu, varuje tvůrce webu

Multimiliardový reklamní model, na němž stojí ekonomika internetu, by se mohl rozpadnout kvůli rozmachu generativní umělé inteligence (AI) a takzvaných velkých jazykových modelů (LLM), jako je například ChatGPT. Na konferenci o AI pořádané deníkem Financial Times před tím varoval Tim Berners-Lee, tvůrce systému World Wide Web (WWW), na němž stojí internet.
před 19 hhodinami

Česko zalehla mlha. Meteorolog vysvětluje proč

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?
před 20 hhodinami

Moderní léčba cystické fibrózy navrací pacientům normální život

Nový život, se kterým už ani nepočítali. Tak mluví pacienti s cystickou fibrózou o přínosech moderní léčby. Vrozená nemoc postihuje především dýchání a trávení. Dřív se tito lidé dožívali pětadvaceti let, dnes zakládají rodiny a budují kariéry. Jejich příběhy připomíná charitativní kalendář pacientské organizace. Upozorňuje i na ty, pro které účinné léky zatím nejsou.
před 22 hhodinami
Načítání...