Inter arma silent musae. Platí to i u keporkaků, ukázala studie

Nová studie se podívala na to, jak moc se změnily písně velryb. Výsledky naznačují, že oceány v současné době zní písně těchto velkých tvorů stále méně. Z hlediska ochrany přírody je to ale překvapivě dobrá zpráva.

Keporkakové jsou velryby, které se nejvíc proslavily svým zpěvem. Jejich písně jsou vyhlášené pro svou krásu, složitost i hlasitost – oceánem se nesou na desítky kilometrů. Teď se ale u východního pobřeží Austrálie v jejich chování něco zásadně změnilo. Zdá se, že přestávají zpívat. Samci místo milostného zpěvu přecházejí na vzájemné boje a v zájmu vlastního přežití stále víc mlčí.

  • Staré latinské přísloví, jehož autorem je Cicero. V doslovném překladu znamená: „Mezi zbraněmi Múzy mlčí“ nebo třeba „Ve válce Múzy mlčí“.

Zpěvy keporkaků badatelé studují již více než půl století. Revoluci do výzkumy přinesly kvalitnější podvodní mikrofony, které vznikly na přelomu 70. a 80. let dvacátého století. To otevřelo vědcům zcela nový svět ke zkoumání a pro rozsáhlé analýzy. Ty například ukázaly, že složité zvuky vydávají pouze samci keporkaků, kteří jimi lákají partnerky a také si vytvářejí dominanci mezi ostatními velrybami.

Zpěv těchto kytovců už v minulosti téměř utichl, když je skoro vyhubil rybolov. V šedesátých letech dvacátého století jich u australských břehů žily jen dvě stovky, pak se ale začala populace zlepšovat, především díky zákonům, které zakázaly komerční lov velryb.

Vědci použili údaje z let 1997 až 2015, kdy populace keporkaků ve východní Austrálii  explodovala na sedmadvacet tisíc kusů. S počtem ale rostla i konkurence v boji o partnery.

„V roce 1997 byla téměř dvakrát vyšší pravděpodobnost, že zpívající samec velryby bude pozorován při pokusu o páření se samicí ve srovnání se samcem, který nezpíval. V roce 2015 se ale situace obrátila a u nezpívajících samců byla zaznamenána téměř pětkrát vyšší pravděpodobnost, že se budou pokoušet o páření, než u zpívajících samců,“ popsala spoluautorka studie a mořská bioložka Rebecca Dunlopová z The University of Queensland’s School of Biological Sciences. „Je to poměrně velká změna v chování. Ukazuje nám to, že lidé nejsou jediní, kdo podléhá velkým sociálním změnám, pokud jde o rituály páření.“

Příliš hlučný oceán

Výsledky jsou pozoruhodné. Naznačují totiž, že zpěv mohl být typický jen pro dobu, kdy byly oceány téměř bez keporkaků a hlasité písně byly zřejmě jednou z mála cest, jak nechat potenciální partnery vědět o své touze.

Podle Dunlopové je teď ale hlasité dávání najevo jinému samci, že v okolí je samice, tou poslední věcí, kterou by keporkak chtěl udělat. Mohlo by to totiž přilákat nechtěnou konkurenci.

„U keporkaků se fyzická agrese obvykle projevuje vzájemným útočením, útoky a pokusy o údery hlavou. To s sebou nese riziko fyzického zranění, takže samci musí zvážit náklady a přínosy každé taktiky,“ popsala Dunlopová.

Simon Ingram, mořský biolog z University of Plymouth, který se na této studii nepodílel, v rozhovoru pro Associated Press uvedl: „Tak velký nárůst počtu zvířat za dobu, po kterou je zkoumali, dal autorům tohoto výzkumu jedinečnou příležitost získat poznatky o změnách v chování. Je zřejmé, že zpěv se stal pro keporkaky neuvěřitelně cenným, až když byl jejich počet velmi nízký.“

Počet keporkaků ve východní Austrálii se vrátil téměř na úroveň před velrybářským lovem, a druh byl dokonce vyřazen ze seznamu ohrožených. Tým tedy může i nadále sledovat, jak se mění sociální chování velryb s jejich zvýšeným počtem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
včera v 16:08‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.