Island povolil lov velryb do roku 2029

Ani menší poptávka a nedostatek velrybářských lodí nezabránily Islandu v rozhodnutí dále pokračovat v průmyslovém lovu velkých kytovců. Nové povolení ho rozšiřuje až do roku 2029.

Japonsko, Norsko a Island jsou tři poslední země světa, kde je legální komerční lov velryb. Ta poslední jmenovaná se na začátku prosince rozhodla, že v tom bude pokračovat.

Odstupující islandská vláda vydala povolení dvěma velrybářským společnostem na dalších pět let, tedy do roku 2029. Povolenka nicméně neumožňuje neomezené zabíjení, velrybáři budou moci ulovit 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých za jednu sezonu. Za pět let tedy budou moci zabít asi dva tisíce zvířat.

Island má v současné době k dispozici už jen jedinou velrybářskou loď Hvalur.

Rozhodnutí odsoudila jak islandská opozice, tak i ekologické organizace. Například Nadace kapitána Paula Watsona to označila za „šokující zneužití moci“. Zakladatel nadace Paul Watson je v současné době zadržován grónskými úřady poté, co byl v červenci zatčen v Nuuku, hlavním městě dánského autonomního území. Zadržen byl na základě japonského zatykače z roku 2012, který ho viní z toho, že v roce 2010 způsobil v Antarktidě škodu na velrybářské lodi a zranil velrybáře.

Část tvorů umírá po zásahu harpunou až pět hodin

V loňském roce Island na dva měsíce pozastavil lov velryb poté, co vládou pověřené vyšetřování dospělo k závěru, že používané metody nejsou v souladu se zákony na ochranu zvířat.

Monitorování vládní veterinární agentury ukázalo, že explozivní harpuny lovců způsobují velrybám dlouhodobou bolest. Velká část harpunovaných tvorů umírá po zásahu až pět hodin.

Zkrácená sezona 2023, která trvala pouze tři týdny, skončila zabitím 24 plejtváků. Kvóta přitom byla stanovena na celkem 209 velryb. Už předtím ale většina ostatních společností, které v tomto oboru podnikaly, pověsily harpuny na hřebíček – s tím, že kvůli nižší poptávce už se lov velryb nevyplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 17 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
před 22 hhodinami

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...