Island povolil lov velryb do roku 2029

Ani menší poptávka a nedostatek velrybářských lodí nezabránily Islandu v rozhodnutí dále pokračovat v průmyslovém lovu velkých kytovců. Nové povolení ho rozšiřuje až do roku 2029.

Japonsko, Norsko a Island jsou tři poslední země světa, kde je legální komerční lov velryb. Ta poslední jmenovaná se na začátku prosince rozhodla, že v tom bude pokračovat.

Odstupující islandská vláda vydala povolení dvěma velrybářským společnostem na dalších pět let, tedy do roku 2029. Povolenka nicméně neumožňuje neomezené zabíjení, velrybáři budou moci ulovit 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých za jednu sezonu. Za pět let tedy budou moci zabít asi dva tisíce zvířat.

Island má v současné době k dispozici už jen jedinou velrybářskou loď Hvalur.

Rozhodnutí odsoudila jak islandská opozice, tak i ekologické organizace. Například Nadace kapitána Paula Watsona to označila za „šokující zneužití moci“. Zakladatel nadace Paul Watson je v současné době zadržován grónskými úřady poté, co byl v červenci zatčen v Nuuku, hlavním městě dánského autonomního území. Zadržen byl na základě japonského zatykače z roku 2012, který ho viní z toho, že v roce 2010 způsobil v Antarktidě škodu na velrybářské lodi a zranil velrybáře.

Část tvorů umírá po zásahu harpunou až pět hodin

V loňském roce Island na dva měsíce pozastavil lov velryb poté, co vládou pověřené vyšetřování dospělo k závěru, že používané metody nejsou v souladu se zákony na ochranu zvířat.

Monitorování vládní veterinární agentury ukázalo, že explozivní harpuny lovců způsobují velrybám dlouhodobou bolest. Velká část harpunovaných tvorů umírá po zásahu až pět hodin.

Zkrácená sezona 2023, která trvala pouze tři týdny, skončila zabitím 24 plejtváků. Kvóta přitom byla stanovena na celkem 209 velryb. Už předtím ale většina ostatních společností, které v tomto oboru podnikaly, pověsily harpuny na hřebíček – s tím, že kvůli nižší poptávce už se lov velryb nevyplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experimentální terapie zachránila v USA život chlapci s pokročilou rakovinou jater

Genetická úprava vlastních imunitních buněk patří mezi nejmodernější lékařské metody. Přes její novost i experimentální status přináší spoustu úspěchů. Teď oznámili další pokrok američtí pediatři.
před 18 hhodinami

Vědci objevili nový druh kočky. Měří půl metru a žije v Bolívii

Před deseti lety zavolali bolivijské bioložce Paole Nogales-Ascarrunzové z jedné rezervace. Oznámili jí, že našli opravdu divnou kočku, kterou původně ještě jako kotě našel místní muž a myslel si, že je to obyčejná kočka domácí. Když si uvědomil, že je to divoká šelma, informoval úřady. Vědci, kteří tvora zkoumali, ho teď popsali jako dosud neznámý druh kočkovité šelmy.
18. 9. 2026

Severokorejské jaderné testy probudily spící seismologické zlomy

Vědci ze tří čínských univerzit popsali, že Severní Korea způsobila svými podzemními testy atomových zbraní nečekaně silné dopady. Otřesy nepřestávají dodnes, a to přesto, že se poslední taková zkouška odehrála už roku 2017.
18. 9. 2026

Vědci v Česku poprvé chytili největšího netopýra Evropy

Česká zoologická společnost oznámila, že se jejím vědcům podařilo odchytit netopýra obrovského. O jeho občasném výskytu na českém území sice věděli už řadu let, ale snaha o přímé pozorování byla nesmírně složitá. Tento druh může mít rozpětí křídel až půl metru.
18. 9. 2026

El Niño dál zesiluje. Letos je jiné

El Niño roku 2026 patří mezi ty nejsilnější v dějinách pozorování. Navíc se ale rozvíjí v mnohem teplejším světě, než byl ten při minulých extrémních epizodách tohoto jevu. Vědci předpokládají, že také jeho dopady proto mohou být letos velmi odlišné.
18. 9. 2026

Tajné náklady a rušení družic. Vesmírné zbrojní závody sílí

Sdělení Spojených států ohledně rozmístění zbraní na oběžné dráze odstartovalo novou éru militarizace vesmíru, míní experti. Nečekaný krok podle nich ukazuje, že závody ve zbrojení zrychlují. USA mají nejspíš v kosmu systémy elektronického boje, protože kinetické zbraně za sebou zanechávají nebezpečný odpad. Washington chce vyslat vzkaz Rusku a Číně, která ve velkém modernizuje své síly.
18. 9. 2026

Všechny římské cesty nevedly do Říma. Klíčová byla i Konstantinopol, naznačuje výzkum

Před rokem zveřejnila skupina vědců největší mapu silniční sítě starověkého Říma. Poprvé zobrazili alespoň náznak skutečného rozsahu fenoménu, který na dva tisíce let spojil Evropu. Od té doby data analyzují a nyní tým, v němž hrál významnou roli český vědec Adam Pažout, zveřejnil první výsledky. Naznačují, že celá řada dosavadních poznatků o římských silnicích je možná mylná.
17. 9. 2026Aktualizováno17. 9. 2026

Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijít o výzkum, přesun navrhuje resort průmyslu

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje od roku 2028 přesun zdravotnického výzkumu z resortu zdravotnictví pod Technologickou agenturu ČR (TAČR). Návrh potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, se změnou ale nesouhlasí.
17. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.