Island povolil lov velryb do roku 2029

Ani menší poptávka a nedostatek velrybářských lodí nezabránily Islandu v rozhodnutí dále pokračovat v průmyslovém lovu velkých kytovců. Nové povolení ho rozšiřuje až do roku 2029.

Japonsko, Norsko a Island jsou tři poslední země světa, kde je legální komerční lov velryb. Ta poslední jmenovaná se na začátku prosince rozhodla, že v tom bude pokračovat.

Odstupující islandská vláda vydala povolení dvěma velrybářským společnostem na dalších pět let, tedy do roku 2029. Povolenka nicméně neumožňuje neomezené zabíjení, velrybáři budou moci ulovit 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých za jednu sezonu. Za pět let tedy budou moci zabít asi dva tisíce zvířat.

Island má v současné době k dispozici už jen jedinou velrybářskou loď Hvalur.

Rozhodnutí odsoudila jak islandská opozice, tak i ekologické organizace. Například Nadace kapitána Paula Watsona to označila za „šokující zneužití moci“. Zakladatel nadace Paul Watson je v současné době zadržován grónskými úřady poté, co byl v červenci zatčen v Nuuku, hlavním městě dánského autonomního území. Zadržen byl na základě japonského zatykače z roku 2012, který ho viní z toho, že v roce 2010 způsobil v Antarktidě škodu na velrybářské lodi a zranil velrybáře.

Část tvorů umírá po zásahu harpunou až pět hodin

V loňském roce Island na dva měsíce pozastavil lov velryb poté, co vládou pověřené vyšetřování dospělo k závěru, že používané metody nejsou v souladu se zákony na ochranu zvířat.

Monitorování vládní veterinární agentury ukázalo, že explozivní harpuny lovců způsobují velrybám dlouhodobou bolest. Velká část harpunovaných tvorů umírá po zásahu až pět hodin.

Zkrácená sezona 2023, která trvala pouze tři týdny, skončila zabitím 24 plejtváků. Kvóta přitom byla stanovena na celkem 209 velryb. Už předtím ale většina ostatních společností, které v tomto oboru podnikaly, pověsily harpuny na hřebíček – s tím, že kvůli nižší poptávce už se lov velryb nevyplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mise Artemis překonala rekordní vzdálenost lidí od Země

Posádka mise Artemis II zlomila dosavadní rekord v největší dosažené vzdálenosti lidí od Země. Potvrdil to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Čtyři astronauti v kosmické lodi Orion v pondělí překonali hranici 400 171 kilometrů od Země, kam se dostala posádka mise Apollo 13 v roce 1970.
20:29Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
včera v 08:00

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
4. 4. 2026

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026
Načítání...