Island povolil lov velryb do roku 2029

Ani menší poptávka a nedostatek velrybářských lodí nezabránily Islandu v rozhodnutí dále pokračovat v průmyslovém lovu velkých kytovců. Nové povolení ho rozšiřuje až do roku 2029.

Japonsko, Norsko a Island jsou tři poslední země světa, kde je legální komerční lov velryb. Ta poslední jmenovaná se na začátku prosince rozhodla, že v tom bude pokračovat.

Odstupující islandská vláda vydala povolení dvěma velrybářským společnostem na dalších pět let, tedy do roku 2029. Povolenka nicméně neumožňuje neomezené zabíjení, velrybáři budou moci ulovit 209 plejtváků myšoků a 217 plejtváků malých za jednu sezonu. Za pět let tedy budou moci zabít asi dva tisíce zvířat.

Island má v současné době k dispozici už jen jedinou velrybářskou loď Hvalur.

Rozhodnutí odsoudila jak islandská opozice, tak i ekologické organizace. Například Nadace kapitána Paula Watsona to označila za „šokující zneužití moci“. Zakladatel nadace Paul Watson je v současné době zadržován grónskými úřady poté, co byl v červenci zatčen v Nuuku, hlavním městě dánského autonomního území. Zadržen byl na základě japonského zatykače z roku 2012, který ho viní z toho, že v roce 2010 způsobil v Antarktidě škodu na velrybářské lodi a zranil velrybáře.

Část tvorů umírá po zásahu harpunou až pět hodin

V loňském roce Island na dva měsíce pozastavil lov velryb poté, co vládou pověřené vyšetřování dospělo k závěru, že používané metody nejsou v souladu se zákony na ochranu zvířat.

Monitorování vládní veterinární agentury ukázalo, že explozivní harpuny lovců způsobují velrybám dlouhodobou bolest. Velká část harpunovaných tvorů umírá po zásahu až pět hodin.

Zkrácená sezona 2023, která trvala pouze tři týdny, skončila zabitím 24 plejtváků. Kvóta přitom byla stanovena na celkem 209 velryb. Už předtím ale většina ostatních společností, které v tomto oboru podnikaly, pověsily harpuny na hřebíček – s tím, že kvůli nižší poptávce už se lov velryb nevyplatí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 1 hhodinou

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 17 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 20 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 22 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 22 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 22 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...