Mezinárodní tým dvou stovek vědců zveřejnil novou zprávu o klimatu, ve které varuje, že lidstvu hrozí překročení pěti důležitých přírodních limitů a u dalších tří limitů bude dosaženo hranice. To všechno se stane do roku 2030, pokud se Země oteplí o více než 1,5 stupně.
Zpráva Global Tipping Points, jejíž vznik financoval Bezos Earth Fund, vychází z různých variant klimatických scénářů a sleduje, jak by se chovaly důležité hranice, kterým se odborně říká „tipping points“. Autoři varují před zjednodušeným výkladem těchto výsledků: překročení hranic neznamená, že by se pak teploty vymkly z kloubů a začaly nekontrolovaně růst. Došlo by ale k vážnému poškození životního prostředí, což způsobí nejen utrpení lidí, ale i ekonomické škody.
„Bod zvratu v zemském systému představuje hrozbu takového rozsahu, jakému lidstvo nikdy nečelilo,“ uvedl pro deník The Guardian Tim Lenton z Institutu globálních systémů Exeterské univerzity. „Mohou vyvolat ničivé dominové efekty, včetně ztráty celých ekosystémů a schopnosti pěstovat základní plodiny, s důsledky na společnost, jako jsou masová migrace, politická nestabilita a finanční kolapsy.“
Body zvratu
Body zvratu spojuje to, že se jedná o události, které postihnou rozsáhlé oblasti na Zemi, ale jejich dopady pocítí lidé žijící daleko od těchto regionů. Vědci mezi ně řadí tuto pětici: zhroucení velkých ledovců v Grónsku a západní Antarktidě, masivní tání permafrostu na Sibiři, zánik tropických a subtropických korálových útesů a kolaps oceánského proudu v severním Atlantiku.
Mají jednu důležitou vlastnost: jejich změna je skoková, mohou se tedy změnit z jednoho stavu na úplně jiný. Ledovec tedy může úplně zmizet, korálový útes odumře. Návrat do původního stavu není možný v horizontu desítek až stovek tisíců let, pro lidskou civilizaci je to tedy stejné, jako by zanikl úplně. A šok z jejich zániku je tak silný, že může trvale změnit klimatické podmínky celé planety.
Lidstvo ještě nikdy takový bod zlomu nezažilo, pro vědce je tedy velmi složité tuto situaci nějak modelovat a předpovídat, jak by se svět po ní mohl vyvíjet.
To se týká tří oblastí, kde zatím experti o možném kolapsu spekulují: mangrovy, louky mořské trávy a lesy jehličnatých stromů v tajze. U všech tří může dojít ke kolapsu při zvýšení o jeden až pět stupňů, ale na přesné tepelné nebo časové hranici neexistuje bližší shoda.
Skokové změny
Podle současného vědeckého poznání se Země do konce století oteplí přibližně o 2,5 stupně Celsia; přitom podle Pařížské dohody se lidstvo má pokusit dodržet oteplování pod hranicí 1,5 stupně Celsia.
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve svém nejnovějším přehledu vědeckých poznatků o změně klimatu konstatoval, že prahové hodnoty jsou nejasné, ale nebezpečí se s oteplováním planety zvyšuje.
V této zprávě ale vědci varují, že některé skokové změny mohou vytvářet zpětnovazební procesy, jež povedou k dalšímu oteplování planety, nebo k dalším změnám počasí a klimatu, jež způsobí překročení dalších zlomových bodů. Dá se to připodobnit ke kostkám domina, kdy pád jedné způsobí pád další a ta zase shodí další.
Přesně před tím autoři zprávy Global Tipping Points varují. Zdánlivě izolované systémy totiž ovlivňují své okolí, takže například kolaps grónských ledovců by způsobil větší množství sladké a chladné vody na povrchu oceánu, což by mohlo vést ke kolapsu takzvané Atlantické meridionální cirkulace, která přivádí teplo do Golfského proudu. Kdyby došlo k jejímu zhroucení, mělo by to zase dopady na fenomén El Niño.
