Obce podporují mladé rodiny. Za novorozence nabízí rodičům i deset tisíc korun

Odchod mladých a malá porodnost. Mnohá menší města a obce se potýkají s postupným vylidňováním. Řada z nich proto například zvyšuje finanční příspěvek na novorozence. Od příštího roku dostanou dvojnásobnou částku – tedy deset tisíc korun – děti ve městě Brumov-Bylnice. Stejný příspěvek mají od letošního července i pro rodiče v Jeseníku nebo Valašských Kloboukách. Naopak obec Modrava letos příspěvek snížila z původních šedesáti tisíc na nynějších deset tisíc korun.

Podle oslovených obcí má peněžní dar usnadnit rodinám vstup do nové etapy života a zároveň je má motivovat k přihlášení k trvalému pobytu. Někde novorozencům nedávají peníze, ale poskytují jiné benefity, například osvobození od poplatku za komunální odpad.

Ve městě Brumov-Bylnice na Zlínsku dostanou děti narozené od ledna příštího roku deset tisíc korun. „Příspěvek jsme teď navýšili podruhé. Poprvé šlo o zvýšení z tří na pět tisíc v roce 2023,“ říká starosta města Jaroslav Vaněk (BEZAP – NK PRO BEZ., ZD. A PRO). Kvůli navýšení příspěvku museli na příští rok také zvednout částku v rozpočtu města. „Letos se v našem městě narodilo 38 dětí a vyplatili jsme 190 tisíc korun. Na příští rok máme schváleno 600 tisíc korun,“ doplňuje Vaněk.

Rodiny v Jeseníku a Valašských Kloboukách dostávají za narozené dítě příspěvek deset tisíc korun už od letošního roku. V Jeseníku se částka také zvedala podruhé. „Na rok 2024 se příspěvek zvedl z pěti na sedm tisíc, letos se částka zvedla o další tři tisíce,“ říká mluvčí města Jeseník Markéta Kaniová. 

Valašské Klobouky finanční dar zvyšovaly na deset tisíc korun od letošního července. Stejnou částku vyplácí i obec Březnice u Bechyně, polovina peněz ale jde přímo od Jihočeského kraje jako podpora mladých rodin. Kraj takto obcím přispívá od roku 2022 v rámci slavnostního vítání občánků. Na porodné přispěje stejnou částkou, jakou nabízí samotná obec. 

Finanční dar má své podmínky

K myšlence finančního daru mladým rodinám se letos připojily i nové obce. „Od letošního roku jsme zavedli pět tisíc korun za každé narozené dítě. Inspirovali jsme se sousedním městem Most,“ vysvětluje starosta města Lom Vladimír Urban (Svobodní). Most dává za novorozence dvacet tisíc korun. Stejně jako ostatní města má však i Lom jasně daná pravidla – dítě musí mít stejně jako rodič nahlášený trvalý pobyt v obci a alespoň jeden ze zákonných zástupců dítěte musel být v alespoň třech letech před narozením dítěte zaměstnanec, podnikatel nebo student.

Mnohé obce dosavadní částku v letošním ani příštím roce měnit nebudou. „Příspěvek vyplácíme rodičům už od ledna 2004. V průběhu let se navýšil na současných pět tisíc korun. S dalším navyšováním zatím nepočítáme,“ říká tisková mluvčí Uherského Brodu Elen Sladká. Tatáž částka platí i pro město Hanušovice na Šumpersku. Tři tisíce korun dostávají rodiče v Paskově na Frýdecko-Místecko nebo v Čížkovicích na Litoměřicku. Město Albrechtice dává o tisícovku méně. České televizi to potvrdili starostové a starostky jednotlivých obcí.

Modrava snížila částku z 60 na 10 tisíc korun

Některé obce naopak letos příspěvek snižovaly. Modrava na Šumavě v létě snížila částku z původních šedesáti tisíc na nynějších deset tisíc korun. „Počet obyvatel se u nás stabilizoval. Teď potřebujeme sestavit rozpočet obce tak, abychom nebyli v minusu,“ vysvětluje rozhodnutí starosta Modravy Jaroslav Doležal (MODRAVA PRO VŠECHNY). Letos se v obci, která čítá okolo sta obyvatel, narodilo jedno dítě, loni dvě. V tomto roce tedy obec vyplatila 10 tisíc korun, v roce 2024 to bylo 120 tisíc korun.

Přímé finanční dary některé obce nahrazují jinými benefity. „Na vítání občánků dostanou peřinku, polštářek a prvních deset let se za dítě neplatí odpady,“ říká starosta města Počátky na Vysočině Karel Štefl (SNK Počátky). Zdůrazňuje, že sleva za odpady může ve výsledku činit až deset tisíc korun. Ve městě Oloví na Sokolovsku pak například rodiče dostávají poukázku do drogerie, uvedl starosta Jiří Mikuláš (S. pro lepší bud.m.Oloví s VOK).

Více obyvatel, více peněz

Jedním z důvodů vyplácení daru je motivace mladých k přihlášení trvalého pobytu a založení rodiny, potvrzují České televizi některé z oslovených obcí. „Uvědomujeme si, že finance často hrají klíčovou roli, a touto podporou chceme mladým rodinám začátek nové životní etapy nepatrně usnadnit. A samozřejmě je zde i mírný motivační prvek, aby u nás měli rodiče přihlášený trvalý pobyt a ve městě založili rodinu,“ říká starosta Valašských Klobouků Josef Bělaška (KLOBUČANÉ SPOLEČNĚ).

Právě proto, že výše státních peněz závisí na počtu obyvatel, snaží se mít v obci lidí co nejvíc. „Na jednoho obyvatele máme přibližně dvacet tisíc korun,“ vysvětlil starosta Vaněk z obce Brumov-Bylnice. „Pokud nám občané ubývají, samozřejmě se nám snižuje částka z rozpočtového určení daní,“ dodává.

O podobné částce – dvacet tisíc korun na obyvatele – mluví i starosta obce Brzkov Aleš Bořil (BRZKOV). Právě Brzkov je jednou z výjimek, protože v posledních letech místní populace rostla, ať už přistěhováním, nebo narozením. Nyní v obci žije zhruba 350 obyvatel, před čtrnácti lety to bylo o osmdesát méně. Mladé rodiny Brzkov motivuje například příspěvkem na novorozence, ale i nízkým školkovným nebo osvobozením dětí do 6 let od poplatku za komunální odpad. Podle starosty pomohlo i rozšíření místní základní školy a školky a levnější stavební pozemky. „Letos se v obci narodilo osm dětí,“ dodal Bořil.

Málo dětí a stěhování do velkých měst

Ostatní obce se spíše potýkají s úbytkem obyvatel. „Loni se v Uherském Brodě narodilo 106 dětí, od ledna do letošního listopadu 87 dětí,“ uvedla mluvčí města Sladká. Snížil se také celkový počet obyvatel města, a to meziročně o 126 lidí. V Jeseníku se letos narodilo 45 dětí, loni 56. Podle ČSÚ klesá v Česku porodnost už čtvrtým rokem. V prvních třech čtvrtletích se v Česku narodilo meziročně o devět procent méně dětí. 

Podle Vaňka z města Brumov-Bylnice ale za úbytkem obyvatel nestojí pouze nízká porodnost, ale také stěhování rodin do větších měst. „Za posledních deset let se z našeho města odstěhovalo 962 obyvatel a přistěhovalo 680 obyvatel, rozdíl mínus 282,“ poznamenal. Počet obyvatel naopak roste ve velkých městech. V Praze se podle dat Českého statistického úřadu za deset let zvýšil o více než 133 tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Primátor Karviné Wolf nepůjde do vazby, rozhodl pravomocně soud

Soudkyně Okresního soudu v Ostravě propustila po téměř čtyřhodinovém jednání primátora Karviné Jana Wolfa (nestr., dříve SOCDEM) obviněného v korupční fotbalové aféře. Státní zástupce pro něj žádal vazbu, protože se obával, že bude ovlivňovat svědky. Soudkyně ale návrhu nevyhověla, zmiňované důvody neuznala. Novinářům to po skončení jednání řekl mluvčí soudu Dalibor Zecha.
13:51Aktualizovánopřed 1 mminutou

Teplotní rekordy hlásí desítky stanic. Sledujte na mapě, jak přibývají

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne, a to na stanici Rýmařov, kde naměřili 30,3 stupně Celsia, což je o desetinu víc, než dosavadní nejvyšší hodnota z roku 1965. Ještě před polednem naměřili další na stanici Luká a vyrovnání loňského rekordu 30,5 stupně Celsia v Protivanově. Do 13. hodiny padly na dvacítce stanic na Moravě, pak začaly přibývat i v Čechách.
11:36Aktualizovánopřed 1 mminutou

Sněmovna schválila zákon o státních zaměstnancích

Usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce má zákon, který v pátek sněmovna schválila hlasy vládních poslanců. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce touto normou nahradit od letošního listopadu zákon o státní službě.
03:37Aktualizovánopřed 5 mminutami

Vnitro porušilo práva SPD zařazením do zprávy o extremismu za rok 2022, rozhodl soud

Ministerstvo vnitra porušilo práva hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), když ho zařadilo do zprávy o extremismu za rok 2022, rozhodl Obvodní soud pro Prahu 7. Omluvu hnutí ale nepřiznal. Rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k Městskému soudu v Praze.
před 8 mminutami

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Na Brněnsku se utopil chlapec. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
před 12 mminutami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka v loňském červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření expertů jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti zároveň pro předcházení podobným incidentům doporučili zpřísnění některých standardů pro provoz sítí, rozšíření preventivních opatření nebo revizi některých postupů. Informovala o tom společnost ČEPS.
10:41Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoDoksanský a Demetrashvili se přeli o to, kdo má být v čele delegace na summitu NATO

Vláda a prezident Petr Pavel se přou o to, kdo bude v čele delegace na summitu NATO v Ankaře. Pavel tvrdí, že prezident je automaticky vedoucím delegace, pokud v ní je. Zařadit ho do ní ve středu uložil vládě Ústavní soud. Podle poslance Denise Doksanského (ANO) by „nemělo logiku“, aby prezident Pavel delegaci vedl. Sdělil to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „On (Pavel) není tím, kdo reprezentuje názory vlády. Nereprezentuje její postoje, nereprezentuje ani ten pohled na rozpočet, částky, které dáváme na obranu,“ dodal. Podle poslankyně Kateriny Demetrashvili (Piráti) ovšem shoda na základních otázkách existuje a účast prezidenta na summitu může být ku prospěchu. „Pravou pragmatickou politikou a zdravým selským rozumem by bylo využít respektu pana prezidenta, který má v rámci NATO,“ řekla.
před 4 hhodinami

Městům chybí krizové plány pro vlny veder, říká architektka

Městům a obcím v Česku podle architektky Magdaleny Macekové z Nadace Partnerství chybí krizové plány pro postup během vln veder. Nedostatečná je podle ní také osvěta, která by lidem poradila, jak ochladit byty a domy. Odborníci i města se v posledních letech snaží zmírnit efekt takzvaných městských tepelných ostrovů, podle Macekové je ale celý proces velmi pomalý, stejně jako řada dalších stavebních opatření.
před 6 hhodinami
Načítání...