Demonstrace strana 3 z 5

Desítky tisíc lidí v neděli přišly v Ankaře protestovat proti vládě prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, informovaly agentury AFP a Reuters. Podle organizátorů se protestu účastní na 50 tisíc lidí. Demonstraci svolala největší opoziční strana, jejíž vedení by mohl v pondělí odvolat soud. Ten má totiž rozhodovat o možném zneplatnění výsledků volebního kongresu Lidové republikánské strany (CHP) z roku 2023 kvůli údajným podvodům.

Při demonstracích proti korupci a zákazu sociálních sítí zemřelo tento týden podle aktualizovaných údajů nepálské vlády 72 lidí, zraněných v nemocnici je 191, informovala agentura AFP. Proti demonstracím zasáhla policie. Protesty vedly k pádu vlády, jmenována už byla nová premiérka, kterou se stala Sušíla Kárkíová. Ta slíbila, že její vláda bude přihlížet k požadavkům demonstrantů.

V Londýně se přibližně 110 tisíc lidí zúčastnilo protiimigrační demonstrace s názvem Unite the Kingdom (Spojme Království) organizované krajně pravicovým aktivistou Tommym Robinsonem. Informovala metropolitní policie na sociální síti X. Protestující vyjádřili také svou nespokojenost se současnou labouristickou vládou a premiérem Keirem Starmerem. V reakci na akci svolali protirasističtí aktivisté vlastní demonstraci. Policie zasahovala při drobných potyčkách.

Po složení přísahy se novou prozatímní premiérkou Nepálu stala 73letá Sušíla Kárkíová, někdejší předsedkyně Nejvyššího soudu. Funkce se ujímá pár dní poté, co se v zemi odehrály násilné protesty, které si vyžádaly nejméně 51 mrtvých, 1300 zraněných a rezignaci několika ministrů včetně premiéra Khadky Prasáda Oliho. Kárkíová je první ženou v čele Nejvyššího soudu a od pátku i kabinetu, který povládne nejdéle šest měsíců s úkolem zorganizovat parlamentní volby.

„Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vede Blízký východ do chaosu a měl by stanout před soudem,“ prohlásil ve středečním rozhovoru pro CNN katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání. Tvrdí také, že s partnery v regionu jedná o společné odpovědi na úterní izraelský útok v Dauhá. Armáda židovského státu prohlásila, že podnikla útoky na vedení teroristického hnutí Hamás. Premiér Izraele také ve středu vyzval Katar a všechny země, které podle něj poskytují útočiště teroristům, aby je buď vyhnaly, nebo stíhaly, podotkla agentura AFP.

Města po celé Francii zachvátily ve středu demonstrace. Lidé rozčilení kvůli politické situaci a plánovaným škrtům v rozpočtu narušovali dopravu, pálili popelnice a střetávali se s policií. Ministerstvo vnitra uvedlo, že do večera zaznamenalo celkem 550 protestních shromáždění a 262 blokád, kterých se účastnilo přibližně 175 tisíc lidí. Informovalo také o téměř pěti stovkách zatčení.

Násilné protesty v Nepálu si vyžádaly život nejméně 25 lidí a 633 dalších utrpělo zranění, oznámila ve středu vláda. Letiště v Káthmándú znovu obnovilo provoz poté, co jej v úterý přerušilo kvůli kouři a ohňům, které založili demonstranti, uvedl mluvčí letiště. V hlavním městě jsou přítomni vojáci, píše agentura AP.

Po uzavření sídla turecké opoziční Republikánské lidové strany se demonstranti střetli s policisty. Prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana viní z cíleného útoku na politickou konkurenci. Vláda v obavě z eskalace potyček omezila právo na shromažďování a dočasně i přístup veřejnosti k sociálním sítím.

Nepálská vláda v úterý zrušila své rozhodnutí z minulého týdne zablokovat více než dvě desítky sociálních sítí v zemi, informovaly tiskové agentury. Masové demonstrace převážně mladých lidí proti tomuto zákazu a korupci ve vládě si od pondělí vyžádaly dvacet dva mrtvých a stovky zraněných. Krok kabinetu ale ke klidu v zemi nevedl a premiér Khadka Prasád Oli v reakci na pokračující protesty rezignoval. Demonstranti podle AFP zapálili budovu parlamentu.

Turecko omezilo přístup k řadě internetových platforem, včetně sítě X, YouTube, Instagramu, Facebooku, TikToku nebo WhatsApp, uvedla organizace Netblocks. Podle ní blokování přístupu začalo poté, co hlavní opoziční Lidová republikánská strana (CHP) vyzvala k demonstracím, když policie postavila zátarasy v okolí sídla strany v Istanbulu. Do těch se navzdory zákazu v pondělí zapojily stovky lidí, píší agentury.

Londýnská policie v sobotu zatkla 890 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda v červenci zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie to v neděli uvedla na svém webu. Dříve uváděné číslo bylo menší.

Tisíce obyvatel Washingtonu vyšly v sobotu do ulic na protest proti nasazení Národní gardy vládou amerického prezidenta Donalda Trumpa v hlavním městě Spojených států, píše agentura Reuters.

Desítky tisíc Srbů si v pondělí večer v ulicích Bělehradu tiše připomněly deset měsíců od tragického incidentu v Novém Sadu. Na autobusovém nádraží tehdy spadla střecha, o život přišlo šestnáct lidí. Demonstrující požadovali předčasné volby, které by mohly přinést konec vlády prezidenta Aleksandara Vučiče. Šlo o první velký protest v srbském hlavním městě po násilnostech, které provázely několik srpnových demonstrací, podotkla agentura AFP.

Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil nová pravidla, která stanoví, jak má policie postupovat proti demonstrantům, kteří v posledních měsících čím dál častěji protestují proti vládě a požadují příměří v Pásmu Gazy. Podle plánu krajně pravicového ministra by měla policie zakazovat blokády silnic a demonstrace u synagog, napsal ve čtvrtek server The Times of Israel (ToI). Podle deníku Ha'arec ale s plánem nesouhlasí policejní velitelé ani šéf izraelské policie Daniel Levy. Je také pravděpodobné, že plán bude napaden i u soudu.

Lidé napříč Izraelem v úterý blokovali klíčové silnice a dálnice, někde zapalovali pneumatiky. Konaly se také demonstrace, které vyvrcholily v Tel Avivu, kde se sešlo 350 tisíc protestujících, píše Times of Israel (ToI). Den protestů zorganizovali příbuzní osob, které už skoro dva roky zadržuje v Pásmu Gazy palestinské teroristické hnutí Hamás. Účastníci manifestací kritizují izraelskou vládu, že nedělá dost pro jejich propuštění, a vyzývají ji k okamžitému uzavření dohody o příměří.

Tisíce lidí v sobotu večer opět vyšly do ulic v Tel Avivu, Jeruzalémě, Haifě a dalších izraelských městech a vyzývaly vládu premiéra Benjamina Netanjahua k uzavření dohody o příměří s palestinským teroristickým hnutím Hamás. Jen tak podle demonstrantů mohou být propuštěna rukojmí, která Hamás v Pásmu Gazy drží. V neděli ráno se protestující sešli před domy několika izraelských ministrů, informoval server The Times of Israel (ToI). Další demonstrace se konaly také v Austrálii, kde lidé protestovali proti válce v Pásmu.

Deportace budí v USA silné emoce. Jejich symbolem se stal Kilmar Abrego, kterého administrativa prezidenta Donalda Trumpa nechala protizákonně převézt do vězení v Salvadoru. Z něj se pak po velké právní bitvě dostal zpět do Spojených států. Nyní je obviněn ze členství v gangu, což odmítá. Obhájce se snažil zabránit jeho propuštění z vazby – čeká totiž, že jej imigrační úřad vyhostí do třetí země. To je nyní častější postup amerických úřadů.

V Srbsku se radikalizovaly protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče, kterou odpůrci spojují s autoritářstvím a korupcí. Policie v posledních týdnech pozatýkala stovky lidí a desítky jich utrpěly zranění. Na demonstranty útočí hlavně maskovaní příznivci režimu. Vučić protestující dříve označil za teroristy, v pátek je ale vyzval k dialogu. Evropská unie zatím mlčky přihlíží – obává se totiž nestability a ohrožení strategických dohod s Bělehradem.

Policie v srbském Bělehradu v pondělí opět rozehnala tisíce protivládních demonstrantů, informovala v úterý agentura AP. Srbský prezident Aleksandar Vučić v reakci pohrozil protestujícím tvrdými tresty. Do ulic metropole i dalších srbských měst v úterý znovu vyšly tisíce lidí.

Izraelská policie kvůli narušování veřejného pořádku pozatýkala na různých místech země více než třicet lidí, kteří se účastnili nedělních demonstrací, informuje web Times of Israel (ToI). Statisíce lidí se napříč židovským státem zúčastnily protestů a demonstrací za ukončení války v Pásmu Gazy a propuštění zbylých asi dvaceti rukojmí, která po útoku z října 2023 unesli teroristé z Hamásu.

Protesty proti vládě prezidenta Aleksandara Vučiče v Srbsku už čtvrtý den po sobě doprovázelo násilí. Nejvážnější incidenty se v noci na neděli odehrály ve Valjevu, kde odpůrci kabinetu zapálili kancelář Vučičovy Srbské pokrokové strany (SNS) a poškodili budovu radnice a prokuratury. S odvoláním na místní média o tom informovala agentura DPA. Násilí používají proti názorovým oponentům také Vučičovi příznivci. Prezident prohlásil, že stát rázně zasáhne vůči protestujícím, které opět přirovnal k teroristům, píše AFP.

V Německu se letos koná rekordní počet duhových průvodů na podporu práv LGBTQ+ komunity. Bezprecedentní je ale také počet útoků proti této komunitě. Situace je vyhrocená především na východě spolkové republiky. Průvody se tam konají pod masivním policejním dohledem. V neděli třeba v Bautzenu.

Policie v Londýně zadržela nejméně 466 lidí na demonstraci na podporu propalestinské organizace Palestine Action, kterou britská vláda zakázala na základě protiteroristických zákonů. Policie už dříve varovala, že bude při nahlášené demonstraci hromadně zatýkat.

Brazilský nejvyšší soud poslal bývalého prezidenta Jaira Bolsonara do domácího vězení. Někdejší brazilská hlava státu je souzena kvůli údajnému pokusu o převrat. Minulý měsíc soud nařídil Bolsonarovi nosit elektronický náramek, zakázal mu používat sociální sítě a komunikovat se synem Eduardem. Nyní soudce Alexandre de Moraes uvedl, že tato opatření porušil, když zveřejňoval příspěvky na sociálních sítích na účtech svého syna.