Demonstrace strana 5 z 5

Obyvatelé severočeského Mostu v úterý hlasitě demonstrovali před sídlem ministerstva zdravotnictví v Praze. Vadí jim hluk z mosteckého Autodromu. Podle spolku Zdraví pro Most situaci Krajská hygienická stanice v Ústí nad Labem neřeší, a to ani ve chvíli, kdy jsou v okolí závodiště údajně překračovány hlukové limity.

V Berlíně i Londýně se sešly tisíce lidí na shromážděních proti antisemitismu a na podporu Izraele, zatímco jinde ve světě pokračovaly demonstrace na podporu Palestinců v Pásmu Gazy. Napsala to agentura AP, podle níž solidaritu s Palestinci vyjádřili lidé v bosenském hlavním městě Sarajevu nebo v malajsijské metropoli Kuala Lumpur. Tisíce lidí požadujících ukončení izraelských úderů v Gaze se sešly v Paříži.

V současnosti neexistují poznatky, že by se muslimská komunita v Česku radikalizovala, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kdyby byl na propalestinských shromážděních jakkoli podporován terorismus, policie by podle něj zasáhla. Členka sněmovního výboru pro bezpečnost Jana Mračková Vildumetzová (ANO) Rakušanovi vytkla pozdní komunikaci. Lidé se podle ní chtějí cítit bezpečně a nechtějí demonstrace.

Do ulic Londýna v sobotu vyšli lidé na podporu Palestinců. Podle policejního odhadu se do průvodu zapojilo až sto tisíc lidí. Organizátoři protestu vyzvali k okamžitému zastavení bombardování Pásma Gazy, které Izrael zahájil v odvetě za krvavý útok palestinského teroristického hnutí Hamás na izraelské území ze 7. října. Demonstranti rovněž žádali konec izraelské blokády Gazy. Protestní akce se v sobotu konaly i v Irsku, Francii, Německu či Itálii.

V současném konfliktu mezi Izraelem a Palestinci je podle Turecka zapotřebí se vyhnout krokům, které by vedly k dalšímu růstu napětí v regionu. Prezident Recep Tayyip Erdogan chce dopravit humanitární pomoc do Pásma Gazy a snaží se hrát roli prostředníka. Jeho země má totiž dlouhodobé vazby na Hamás a často hostí lídry teroristického hnutí, což Izrael znepokojuje. Po protižidovských protestech z posledních dnů Turecko z bezpečnostních důvodů opustil izraelský diplomatický sbor.

Muž, kterého při zářijové protivládní demonstraci v Praze zadržela policie, míří před soud. Žalobci k němu podali návrh na potrestání kvůli schvalování genocidy. České televizi to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová. Muž měl na tričku symbol žoldnéřské Wagnerovy skupiny, který podle policie podporuje ruskou agresi proti Ukrajině. Muž se při zadržení hájil tím, že wagnerovci jsou legální skupina.

České republice nehrozí žádné bezprostřední nebezpečí v souvislosti s děním v Izraeli a nezvýšilo se riziko teroristického útoku. Po jednání Bezpečnostní rady státu to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Vedle dopadů situace v Izraeli se rada zabývala také nelegální migrací.

V Turecku, Jordánsku, Íránu, Egyptě či Tunisku protestovaly ve středu opět tisíce lidí proti izraelskému bombardování palestinského Pásma Gazy, na jihu Libanonu demonstranti také pálili fotografie izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a amerického prezidenta Joea Bidena. Ten přiletěl do Tel Avivu podpořit izraelskou vládu v boji proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás, které 7. října provedlo rozsáhlý pozemní a vzdušný útok na Izrael. Právě v odvetě na tento útok Izrael Pásmo Gazy masivně bombarduje a uvalil na něj také totální blokádu. Za Palestinu se pochodovalo i v evropských městech včetně Prahy.

Demonstranti v západní Evropě i v muslimských zemích vyjadřovali podporu Palestincům. Protesty, které odmítaly izraelskou operaci proti teroristům z Hamásu, proběhly v Amsterdamu, Kolíně nad Rýnem i v Praze, na podporu Palestiny se lidé sešli i v Istanbulu a v Rabatu.

Teroristé z Hamásu vyzvali na pátek ke generální mobilizaci muslimů po celém světě. Desítky tisíc lidí se zúčastnily demonstrací na Blízkém východě. Protestující se sešli například v Bangladéši, Íránu nebo Afghánistánu. Tam někteří lidé na znamení neúcty šlapali na americké a izraelské vlajky. Shromáždění na podporu Palestinců byla naplánovaná i v Římě, Helsinkách, Mnichově či Istanbulu. Francouzská policie musela ve čtvrtek nasadit slzný plyn a vodní děla proti demonstrantům v Paříži, kteří ignorovali zákaz akcí na podporu Palestinců.

Odvolací soud uložil pořadateli protivládních demonstrací Ladislavu Vrabelovi za šíření poplašné zprávy peněžitý trest deset tisíc korun. Uznal verdikt prvoinstančního soudu, podle kterého byly mužovy výroky o tom, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a následném ruském útoku na Českou republiku, schopné vyvolat v části společnosti obavy a znepokojení. Odvolací senát však zrušil původně uložený čtyřměsíční podmíněný trest s odkladem na rok a půl. Verdikt je pravomocný.

Izrael zvolil novou vládu národní jednoty a pokračuje ve vojenské operaci, která má zničit teroristickou skupinu Hamás. Bývalý premiér Jan Fischer si myslí, že Izrael čelí silám, které ho programově chtějí zničit. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a místopředseda sněmovního zahraničního výboru Jaroslav Bžoch (ANO) v Událostech, komentářích odsoudili propalestinské demonstrace s antisemitskými projevy.

Nejvyšší soud zrušil rozsudky nad čtrnácti muži, kteří se v roce 1966 zúčastnili protestu „mániček“, tedy dlouhovlasých mladíků. Zprostil je obžaloby podané tehdejší prokuraturou, vyhověl tak stížnosti pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Rozhodnutí je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce.

Stovky tisíc lidí se účastnily protivládní demonstrace v centru Varšavy. Podle radnice města dorazil protestovat zhruba milion lidí. Opoziční lídr Donald Tusk z liberální Občanské platformy (PO) svolal „Pochod milionu srdcí“ dva týdny před parlamentními volbami. Vládnoucí konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) v neděli pořádala vlastní masovou předvolební akci v Katovicích nazvanou „Bezpečné Polsko“.

Několik desítek tisíc lidí po celé Francii se zúčastnilo sobotních demonstrací proti policejnímu násilí. V Paříži byli při útoku na policejní auto zraněni tři strážci zákona, uvedla agentura AFP. Demonstrací se zúčastnilo podle ministerstva vnitra dohromady 31 300 lidí, z toho devět tisíc v Paříži, podle odborové ústředny CGT a levicové strany Nepodrobená Francie asi osmdesát tisíc lidí.

Baku chce začlenit Armény žijící v Náhorním Karabachu do Ázerbájdžánu. V pátek to řekl poradce prezidenta pro zahraniční politiku Hikmet Hadžijev. Rovněž prohlásil, že bezpečí obyvatel sporné hornaté oblasti bude zaručeno v souladu s ázerbájdžánskou ústavou. Arménský premiér Nikol Pašinjan posléze sdělil, že Jerevan je sice připraven přijmout uprchlíky z Náhorního Karabachu, politiku vysídlení Arménů z této oblasti ale nepodporuje.  V Jerevanu mezitím demonstranti několikátý den po sobě naopak volají po pomoci karabašským Arménům. Vedení Náhorního Karabachu v pátek rovněž oznámilo dosažení dohody ohledně humanitárního konvoje z Arménie.

Policie uzavřela vyšetřování červencové potyčky mezi Ukrajinci a Romy a navrhla obžalovat všechny tři obviněné. České televizi to sdělil okresní státní zástupce Aleš Veselý. V případě odsouzení jim za výtržnictví hrozí až dva roky vězení.

Dav lidí po protivládní demonstraci prošel Prahou, zastavil se u sídla ministerstva vnitra, jehož šéf Vít Rakušan (STAN) byl jedním z cílů kritických projevů řečníků. Lidé pak dorazili na Letenskou pláň, kde projevy pokračovaly. Po 18:30 pořadatel Jindřich Rajchl shromáždění ukončil. Premiér Petr Fiala (ODS) prý protivládní demonstraci zaznamenal jen okrajově. Rakušan ji vnímá jako legitimní projev nespokojenosti části lidí, za nepřijatelné ale má využívání nespokojenosti k podněcování nenávisti.

Čtvrtým týdnem pokračují napříč Sýrií protivládní demonstrace. V jihovýchodní provincii Dará jsou dokonce největší od arabského jara. Hlavním důvodem je hyperinflace a vysoká nezaměstnanost. Podle OSN žije 90 procent obyvatel pod hranicí bídy. Hnacím motorem protestů je náboženská menšina drúzů, která je obvykle vůči vládě loajální.

Policie v Haagu v sobotu zadržela okolo 2400 lidí, kteří se účastnili nepovoleného protestu pořádaného klimatickými aktivisty ze skupiny Extinction Rebellion (Rebelie proti vyhynutí). Blokovali dálnici. Jinde ve městě, ve kterém sídlí nizozemská vláda a parlament, aktivisté demonstrovat směli, píše agentura DPA.

Přes sto tisíc učitelů protestovalo po celé Jižní Koreji proti šikaně ze strany rodičů a žáků. Zatím poslední kapkou byla sebevražda mladé pedagožky. Ta neunesla útoky na způsob své výuky, za který ji vedení školy dokonce opakovaně donutilo se omluvit. Kult dítěte a vzdělání v zemi, která čelí hluboké demografické krizi, vyvolává hrozbu učitelské stávky.

Za výzvu ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea na březnové protivládní demonstraci v pondělí odvolací Městský soud v Praze potvrdil Jaroslavu Popelkovi čtyřměsíční podmínku se zkušební dobou na rok a půl. Stvrdil mu také osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území Prahy. Verdikt je pravomocný. Popelka se pondělního jednání nezúčastnil, v červnu u soudu uvedl, že podle jeho názoru jde nanejvýš o přestupek.

Na konci srpna uběhnou dva roky od chvíle, kdy Afghánistán opustil poslední americký voják. Stalo se tak poté, co hnutí Taliban překvapivou a bleskovou ofenzivou obsazovalo jedno město za druhým, až  získalo i metropoli Kábul. Dvacetiletá válka skončila, ale Afghánce dnes trápí hlad a špatná ekonomická situace. Zvlášť těžkou situaci zažívají ženy a dívky.

Primátor Prahy Bohuslav Svoboda (ODS) v pondělních Událostech, komentářích zkritizoval formu protestů v dopravě, kterou zvolili aktivisté z iniciativy 30 pro Prahu. Většina obyvatel metropole prý takové aktivity vnímá jako „blokádu svých životů“ a podle Svobody protestující ohrožují řidiče. Podle spolupředsedkyně Zelených Magdaleny Davis ale výzkum ukázal, že většina Pražanů chce, aby se doprava v hlavním městě zklidnila.