Demonstrace strana 5 z 5

Protesty v Tiraně, které svolala opoziční Demokratická strana, si vyžádaly nejméně deset zraněných policistů. Demonstranti útočící na vládní budovy požadovali odstoupení socialistického premiéra Edi Ramy. Pořádkové síly je rozháněly granáty se slzným plynem.

Tisíce lidí vyšly do ulic v několika evropských městech při propalestinských demonstracích, které se konají před prvním výročím útoku palestinského teroristického hnutí Hamásu na Izrael a následného začátku války v Pásmu Gazy. Demonstranti vyzývají hlavně k zastavení palby, píše agentura AP.

Policie dopadla aktivistu Jaroslava Popelku, který si má odpykat dva měsíce vězení v souvislosti s výzvou ke stržení ukrajinské vlajky z pražského Národního muzea. Na dotaz ČT to uvedla mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 1 Eva Švíglerová. Po muži vyhlásila police pátrání poté, co nenastoupil do vězení. V policejním pátrání byl muž podle dostupných informací od srpna.

Tisíce lidí po celé Francii v sobotu demonstrovaly proti jmenování pravicového politika Michela Barniera premiérem. Průvody se podle francouzských médií sešly v Paříži, Nantes, Rennes nebo Nice. Menší či větší protestní akce byly ohlášeny ve 150 městech a obcích. K demonstracím proti francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi ještě před Barnierovým jmenováním vyzvala levice, která sice vyhrála volby, ale nedostala šanci sestavit vládu.

Soud ve Venezuele vydal zatykač na Edmunda Gonzáleze Urrutiu, který kandidoval v červencových prezidentských volbách a podle opozice, některých západních zemí i organizací hlasování vyhrál. O vydání zatykače požádal úřad generálního prokurátora kvůli tomu, že González nereagoval na tři předvolání. Krok odsoudily mimo jiné USA, Chile, Argentina a Evropská unie. Spojené státy mezitím v rámci uplatňování sankcí zabavily letadlo venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

V Británii si vyslechly výši trestu další desítky účastníků nedávných násilných demonstrací. Rozsudek měl padnout i pro vůbec nejmladšího obviněného, jehož identita se ze zákona nesmí odhalit. Dvanáctiletý chlapec se přiznal, že napadal policisty. Soudkyně však nakonec verdikt odložila. Jeho matka totiž místo přelíčení dala přednost dovolené na Ibize.

Soud v Izraeli nařídil konec generální stávky, která v zemi začala v pondělí ráno. Podle verdiktu měla skončit ve 14:30 tamního času (13:30 středoevropského letního času). Do protestu se zapojili i zaměstnanci zdravotnického nebo bankovního sektoru. Požadovali, aby tamní vláda okamžitě uzavřela dohodu, která povede k propuštění rukojmí zadržovaných teroristickým hnutím Hamás. Šéf největšího odborového svazu Histadrut Arnon Bar-David v reakci na soudní verdikt vyzval členy odborů, aby se vrátili do práce.

Guvernér Minnesoty Tim Walz na sjezdu Demokratické strany v Chicagu oficiálně přijal nominaci na viceprezidenta do prezidentských voleb, které Spojené státy čekají v listopadu. Jako svého volebního partnera si ho vybrala Kamala Harrisová, současná americká viceprezidentka a kandidátka demokratů na hlavu státu.

Už několik dní před výročím okupace se v srpnu 1969 začali potkávat lidé na pražském Václavském náměstí. Právě 20. a 21. srpna demonstrovaly desítky tisíc z nich a režim se proto rozhodl zakročit nejdřív výzvami k opuštění náměstí a poté obušky, slzným plynem a vodními děly. Vyhnání protestů z Václavského náměstí přineslo první oběti.

Znásilnění a vražda mladé lékařské praktikantky v Kalkatě vyvolaly v Indii celonárodní protesty. Zločin opět upozornil na sexuální násilí páchané na ženách v zemi, v níž přetrvává vysoká míra sexuálního násilí navzdory právním reformám, které však podle aktivistů změnily jen málo, píše Reuters. Indický nejvyšší soud v reakci na srpnový případ nařídil vytvořit pracovní skupinu složenou z lékařů, jejímž úkolem bude sepsat doporučení ke zvýšení bezpečnosti na zdravotnických pracovištích. Soud také nařídil federálním polovojenským silám, aby zajistily bezpečnost v nemocnici.

Stovky lidí se v úterý za soumraku sešly u ruské ambasády v Praze, aby si připomněly výročí vpádu sovětských a dalších vojsk Varšavské smlouvy do Československa a zároveň aby vyjádřily solidaritu Ukrajině napadené Ruskem. Zaměstnancům oploceného komplexu i dalším zástupcům ruského režimu poslali demonstranti symbolický tichý vzkaz zapálením prskavek.

První večer volebního sjezdu americké Demokratické strany patřil nejen její kandidátce na prezidentku Kamale Harrisové, ale také prezidentovi Joeu Bidenovi, který se v projevu ohlížel za svým působením a zároveň předával vedení strany do rukou své viceprezidentky. Ostatní řečníci mu děkovali za jeho vůdcovství a sálem v Chicagu se opakovaně rozléhal pokřik „milujeme tě, Joe“. Biden kromě vyzdvihování Harrisové ostře kritizoval lídra Republikánské strany a svého předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa.

Před 35 lety se komunistický režim připravoval na očekávané protesty k výročí 21. srpna 1968. Režim nařídil speciální cvičení bezpečnostních pluků. Kvůli demonstrantům byly v pohotovosti i lidové milice a armáda. Vedení komunistické strany bylo rozhodnuté provést tvrdé zásahy. Na cvičení tak dohlížel ministr vnitra František Kincl. I když se režim na protesty připravoval, zabránit jim nedokázal. Protest proti komunistickému režimu 21. srpna 1989 byl jedním z posledních, který byl policií rozehnán. Podle československého ministerstva vnitra bylo jen v Praze zadrženo 150 lidí.

Desetitisíce žen v indickém Západním Bengálsku ve středu večer pochodovaly ulicemi na protest proti znásilnění a vraždě lékařky ve státní nemocnici v Kalkatě. Žena usnula po 36hodinové směně v seminární místnosti, kde ji kolegové ráno našli znásilněnou a zavražděnou. V souvislosti se zločinem z minulého týdne byl zatčen dobrovolný pracovník nemocnice, píše server BBC News. Indická lékařská asociace na víkend vyhlásila stávku.

Vyšetřovatelé OSN vyzvali Caracas, aby zastavil „kruté represe“ vůči demonstrantům. Při nepokojích, jež vypukly po sporných volbách hlavy Venezuely, podle nich zemřelo přes dvacet lidí a mezi dvěma tisíci zadrženými jsou i desítky dětí. Tamní vládce Nicolás Maduro slíbil odpor potlačit „železnou pěstí“ a „přísnou justicí“. V parlamentu hodlá prosadit tvrdé zákony cílené na opozici. Expertní panel OSN došel k závěru, že červencové volby postrádaly základní transparentnost a integritu. Podle iberoamerikanisty Lukáše Perutky to ale Maduro nejspíš „vysedí“ a bude vládnout další roky.

V Bratislavě se opět protestovalo proti ministryni kultury Martině Šimkovičové (za SNS). Demonstraci za kulturu a spravedlnost svolaly dvě opoziční strany. Už v pondělí dali nesouhlas s rozhodnutími Šimkovičové v Bratislavě najevo umělci a další lidé. Ministryně nedávno odvolala ředitele národního divadla a národní galerie a prohlásila, že kultura slovenského lidu má být slovenská a žádná jiná. Kulturní obec mluví o ničivých praktikách a ideologických čistkách.

Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru srbského hlavního města a požadovaly zastavení projektu na těžbu lithia společnosti Rio Tinto na západě země kvůli obavám, že by těžba mohla způsobit znečištění půdy a vody v okolí. Vládní představitelé označují protesty za politicky motivované, jejich cílem má podle nich být svrhnout prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho kabinet.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

Tisíce odpůrců rasismu se ve středu večer shromáždily v ulicích britských měst a vytvořily lidské štíty na obranu azylových center a dalších objektů. Stalo se tak poté, co policie varovala před další vlnou protimuslimských nepokojů v souvislosti s výzvou krajně pravicových skupin k novým protestům. Informoval o tom list The Guardian.

Při demonstracích ve Venezuele, které začaly minulý týden v pondělí, den po prezidentských volbách, zemřelo už čtyřiadvacet lidí. Informovala o tom v noci na středu venezuelská nevládní organizace Provea. Účastníci demonstrací protestují proti podle nich zmanipulovaným výsledkům voleb, které oznámila ústřední volební komise. Podle ní zvítězil opět autoritářský prezident Nicolás Maduro, opozice ale na základě dat získaných z většiny volebních místností tvrdí, že jasně vyhrál její kandidát. Podle tamního ministra obrany Vladimira Padrina zůstává venezuelská armáda věrná Madurovi.

Britská policie v noci na úterý čelila útokům v Belfastu, Darlingtonu a Plymouthu, uvedl zpravodajský server BBC News. Od začátku nepokojů před týdnem už bylo zatčeno přes čtyři sta lidí a počet zřejmě dále poroste. Od příštího týdne bude mít ostrovní země k dispozici přes pět set nových míst ve věznicích pro nově zatčené. Podle listu The Guardian nasadí britská vláda dalších 2200 policistů specializovaných na zvládání nepokojů. Celkem jich tak v ulicích bude přes šest tisíc. Premiér Keir Starmer bude v úterý večer kvůli nepokojům předsedat další mimořádné schůzce Cobra.

Venezuelský generální prokurátor Tarek William Saab informoval o zahájení trestního stíhání opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze a rovněž opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Důvodem je jejich výzva, aby armáda a policie v souvislosti s povolebními protesty přestaly podporovat režim Nicoláse Madura a postavily se „na stranu lidu“, uvedla agentura Reuters.

Podle výroční zprávy Federace židovských obcí (FŽO) o antisemitismu vzrostl počet antisemitských projevů v Česku v loňském roce meziročně o 90 procent. Výrazně jich přibylo po 7. říjnu minulého roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. V naprosté většině šlo o projevy nenávisti na internetu, hlavně pak na sociálních sítích.

Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová rezignovala a vojenským vrtulníkem odletěla do Indie. Serveru BBC to potvrdil zpravodaj přímo na místě. Podle něj vnikly do sídla Vadžídové tisíce demonstrantů. Premiérka odstoupila v den protestního pochodu, kterým pokračovaly rozsáhlé protivládní nepokoje. Ty v zemi nepřežilo už přes 350 lidí. Vláda kvůli protestům v neděli zablokovala přístup k internetu a mobilní síti, vyhlásila zákaz vycházení a nařídila celostátní třídenní volno. Mobilní síť už je v zemi zčásti dostupná, v metropoli Dháka je ale podle armády dočasně uzavřené letiště.