Demonstrace strana 5 z 5

V Rusku v neděli v podvečer skončily třídenní prezidentské „volby“. Vladimir Putin v nich nečelil žádné skutečné konkurenci, což potvrzují i první oznámené odhady výsledků. Nezávislí experti v Rusku i v zahraničí nepovažují volby za svobodné ani spravedlivé. Stejně se vyjádřilo i české ministerstvo zahraničí či Bílý dům. Rusové v různých městech i po celém světě se zapojili do protestní akce „Poledne proti Putinovi“. Přesně ve dvanáct hodin v různých časových pásmech přicházeli k volebním místnostem a dávali tak najevo svůj nesouhlas s režimem. V souvislosti s volbami bylo v různých ruských městech v neděli zadrženo přes sedmdesát lidí, uvedl server OVD-Info.

K několikaletým trestům vězení bylo odsouzeno 12 hongkongských aktivistů, kteří při prodemokratických protestech v roce 2019 vtrhli do parlamentu. Informovala o tom agentura Reuters.

Ve dvou největších slovenských městech, v Bratislavě a v Košicích, pokračovaly demonstrace proti vládě premiéra Roberta Fica. Zástupci opozice kritizovali nejen ministerského předsedu, ale i ministryni kultury Martinu Šimkovičovou za návrh jejího úřadu posílit vliv státu ve veřejnoprávním rozhlasu a televizi (RTVS).

Ve Varšavě opět demonstrovali polští zemědělci, kteří se bouří proti klimatické politice Evropské unie a proti dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Při střetech s farmáři u sídla parlamentu bylo zraněno několik policistů, asi dvanáct lidí bylo zadrženo, sdělila policie. Protestující také pálili pneumatiky, vlajky EU i rakev s nápisem Rolník. Demonstrace mají trvat do pátku.

Zemědělci dorazí na čtvrteční protest do Prahy kolem šesté hodiny ráno. S traktory a další zemědělskou technikou budou jezdit kolem Letenských sadů, kolem poledne se přesunou před Úřad vlády, uvedla v úterý odpoledne pražská policie na webu. Policisté odhadují, že přijet mohou stovky kusů zemědělské techniky a mohou komplikovat ranní a dopolední dopravu v centru Prahy.

S lídrem ruské opozice Alexejem Navalným se rozloučili lidé v několika zemích světa. V Rusku zapalovali svíčky a nosili květiny pod zesíleným dohledem policie. Někteří účastníci se ale nevrátili domů. Policie zatýkala v Novosibirsku, Omsku, Kazani, Petrohradě, Jekatěrinburgu i Moskvě. Podle serveru OVD-Info, který sleduje dění v Rusku, zadržela zhruba stovku lidí v devatenácti městech.

V hlavním městě karibského Haiti vypukly ve čtvrtek protesty, místní ozbrojené gangy chtějí dosáhnout sesazení premiéra Ariela Henryho. Kabinet v Port-au-Prince ovládá sotva vládní čtvrť, ozbrojenci útočí na policejní stanice i mezinárodní letiště. Desítky tisíc lidí se kvůli událostem zapojily do exodu na venkov. O situaci už jednala i OSN.

Bělorusové v neděli hlasovali v parlamentních a místních „volbách“ a zároveň v prvních volbách od potlačení rozsáhlých protestů v roce 2020. Hlasování se odehrávalo pod přísným dohledem úřadů a podle AFP bylo jeho cílem upevnit moc autoritářského vládce Alexendra Lukašenka, který v neděli oznámil svou kandidaturu v prezidentských volbách 2025. Opozice hlasování nazvala „nesmyslnou fraškou“ a vyzvala k jeho bojkotu. USA volby označily za zinscenované. První „výsledky“ hodlá ústřední volební komise oznámit kolem půlnoci SEČ.

Šance na dohodu o alespoň částečném propuštění izraelských rukojmí a dočasném klidu zbraní v Pásmu Gazy stoupla, pnutí v tamní společnosti ovšem roste, jak dokládají pouliční šarvátky v Tel Avivu.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Praha 1 v pondělí vyzvala protivládního aktivistu Ondřeje Thora, který od loňského května táboří na prostranství před Úřadem vlády, aby z místa odstranil své přístřešky. Thor na to má pět dnů od převzetí výzvy, může se ještě odvolat k pražskému magistrátu. Pokud stánky neodstraní a neuspěje s odvoláním, hlavní město je připraveno tábořiště odstranit. Informovali o tom zástupci Prahy 1 a magistrátu. Tábořiště by podle starostky městské části Terezie Radoměřské (TOP 09) mohlo zmizet v polovině dubna. Thor reagoval, že město jedná protiprávně a že své stánky nezlikviduje. Pokud bude třeba, bude se bránit soudně a držet hladovku.

Povinnost nechávat pole ladem způsobuje problémy i na zbytku polí, kritizoval ve čtvrteční 90' ČT24 prezident Agrární komory Jan Doležal s tím, že nikde mimo Evropu takové podmínky neplatí. Expert na zemědělství Hnutí Duha Martin Rexa říká, že ne každá taková plocha musí nutně omezovat zemědělskou produkci. Klimatická změna podle něj postupuje velmi rychle a je nutné se bavit o změně. Doležal je přesvědčen, že Evropa je jediná, kdo klimatickou změnu řeší.

Před hutním podnikem Liberty Ostrava se ve čtvrtek sešli lidé na odborový protestní mítink za zachování výroby oceli. Někteří přinesli transparenty s hesly jako „Nejsme v huti pro legraci, chceme dělat svoji práci“, „Kupme zpátky elektrárnu, zachráníme svou továrnu“ nebo „Ocelárnu zestátnit, práci lidem navrátit“. Protest začal čtvrt hodiny po poledni a trval asi hodinu. Generální ředitel pro hutní výrobu v Evropě společnosti Liberty Theuns Victor tvrdí, že bez dohody mezi Liberty a firmou Tameh Czech se výroba nerozjede. Předseda OS KOVO Roman Ďurčo pokládá situaci za kritickou. Není podle něj vůbec jisté, že zaměstnanci dostanou následující mzdy.

Evropská komise (EK) ve čtvrtek představila návrhy na zjednodušení administrativní zátěže pro zemědělce a další opatření, která mají zmírnit tlak, jemuž zemědělci čelí. Chtěla by mimo jiné zjednodušit některé podmínky, které musí farmáři v Evropské unii splňovat pro získání dotací, či snížit počet kontrol v zemědělských podnicích až o 50 procent. V pondělí se návrhy budou zabývat ministři zemědělství 27 členských států EU, kteří se sejdou v Bruselu.

Všechny násilné trestné činy proti účastníkům Revoluce důstojnosti před deseti lety včetně vražd spáchali příslušníci ukrajinských bezpečnostních složek na příkaz tehdejší ukrajinské vlády silně ovlivněné Ruskem. Tento týden, kdy si Ukrajina připomíná výročí masakru demonstrantů v centru Kyjeva, to uvedla ukrajinská prokuratura. Tehdejší ukrajinská vláda a její bezpečnostní složky podle vyšetřovatelů spolupracovaly s ruskou Federální bezpečnostní službou (FSB).

Čína se snaží zachránit krachující realitní sektor, který je pilířem ekonomiky. Centrální banka rekordně snížila sazbu pro hypotéky ze 4,20 na 3,95 procenta, ale důvěra zákazníků v trh s nemovitostmi je nízká. Prodeje váznou, hromadí se dluhy a nedokončené projekty. Dělníci stávkují, protože jim podniky neplatí.

Uplynulo třicet pět let od posledního soudního procesu s Václavem Havlem. Komunistická justice ho poslala na devět měsíců do vězení za podněcování k protestům během takzvaného Palachova týdne na začátku roku 1989. Proti uvěznění protestovaly tisíce lidí včetně známých herců. I kvůli tomu režim propustil Havla z vězení už po polovině trestu.

Britská vláda schválila nová pravidla, která umožní policii jednodušší zásahy při protestech. Důvodem pro zavedení norem jsou čím dál vyhrocenější propalestinské demonstrace. Aktivisté se během protestních akcí nově nesmí maskovat a hrozí jim vysoká pokuta za lezení po památnících. Policisté poprvé uplatnili nová pravidla o víkendu, výsledkem bylo dvanáct zatčených.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v pořadu 90' ČT24 opět odsoudil organizátory pondělního protestu zemědělců v Praze. Podle něj skrz demonstraci jen zhoršili veřejný obraz farmářů. Podle europoslance Martina Hlaváčka (ANO) ale je podstatné to, proč se zemědělci sjeli, tedy například vysoká míra byrokracie. Česká vláda podle něj stále může odstoupit od Green Dealu, tedy unijní Zelené dohody pro Evropu, jejímž cílem je dosáhnout klimatické neutrality sedmadvacítky do roku 2050 a která některým farmářům vadí svými údajně přílišnými ambicemi.

Farmáři napříč Českou republikou se většinou shodují na tom, že české zemědělství má problémy. Řada z nich se ale přesto pondělní protestní akce v ulicích Prahy odmítla zúčastnit. Kritizováni byli především organizátoři akce, mezi které patřili předseda Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek a Jan Veleba. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) demonstrace pod jejich vedením sledovala jiné cíle než zájmy farmářů.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) preferuje jednání u stolu před protestem v ulicích, řekl v pondělí ráno k akci části zemědělců v Praze. Organizátoři, ke kterým patří předseda Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy a Asociace svobodných odborů Bohumír Dufek nebo bývalý prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek, podle něj ale sledují vlastní politické cíle a zemědělce nezastupují. Výborný dodal, že o konkrétních krocích a změnách v zemědělství bude jednat s velkými nevládními organizacemi. Protestující ho následně před ministerstvem vypískali a kolem 11. hodiny mu předali dopis, v němž žádají, aby Česko odstoupilo od takzvaného Green Dealu.

Před deseti lety vrcholily několikaměsíční protesty známé jako Euromajdan či Revoluce důstojnosti. Socioložka Olga Onuchová se svým týmem prováděla po celou dobu výzkum účastníků přímo na místě. V rozhovoru vyvrací některé mýty o demonstracích a popisuje klíčovou roli aktivní občanské společnosti v hájení demokracie a později i samotné existence Ukrajiny tváří v tvář ruské hrozbě.

Desítky tisíc demonstrantů v pátek vyšly do ulic Budapešti kvůli udělení prezidentské milosti muži, který kryl případ roky trvajícího sexuálního zneužívání dětí. Podle agentury Reuters šlo o největší protivládní demonstraci za několik let. Protest na budapešťském náměstí Hrdinů zorganizovalo několik hudebních celebrit a internetových influencerů, takže demonstrace přilákala i mnoho mladých lidí, uvedla agentura Bloomberg.

Opozičního politika a oběť ruského režimu Alexeje Navalného si lidé připomínají u ruské ambasády v pražském Bubenči, kde se jich kolem páteční páté hodiny sešly asi dvě stovky. Květiny a svíčky pokládají i u nedaleké Vyhlídky Alexeje Navalného, ze které se stalo pietní místo.