Demonstrace strana 2 z 5

První večer volebního sjezdu americké Demokratické strany patřil nejen její kandidátce na prezidentku Kamale Harrisové, ale také prezidentovi Joeu Bidenovi, který se v projevu ohlížel za svým působením a zároveň předával vedení strany do rukou své viceprezidentky. Ostatní řečníci mu děkovali za jeho vůdcovství a sálem v Chicagu se opakovaně rozléhal pokřik „milujeme tě, Joe“. Biden kromě vyzdvihování Harrisové ostře kritizoval lídra Republikánské strany a svého předchůdce v Bílém domě Donalda Trumpa.

Před 35 lety se komunistický režim připravoval na očekávané protesty k výročí 21. srpna 1968. Režim nařídil speciální cvičení bezpečnostních pluků. Kvůli demonstrantům byly v pohotovosti i lidové milice a armáda. Vedení komunistické strany bylo rozhodnuté provést tvrdé zásahy. Na cvičení tak dohlížel ministr vnitra František Kincl. I když se režim na protesty připravoval, zabránit jim nedokázal. Protest proti komunistickému režimu 21. srpna 1989 byl jedním z posledních, který byl policií rozehnán. Podle československého ministerstva vnitra bylo jen v Praze zadrženo 150 lidí.

Desetitisíce žen v indickém Západním Bengálsku ve středu večer pochodovaly ulicemi na protest proti znásilnění a vraždě lékařky ve státní nemocnici v Kalkatě. Žena usnula po 36hodinové směně v seminární místnosti, kde ji kolegové ráno našli znásilněnou a zavražděnou. V souvislosti se zločinem z minulého týdne byl zatčen dobrovolný pracovník nemocnice, píše server BBC News. Indická lékařská asociace na víkend vyhlásila stávku.

Vyšetřovatelé OSN vyzvali Caracas, aby zastavil „kruté represe“ vůči demonstrantům. Při nepokojích, jež vypukly po sporných volbách hlavy Venezuely, podle nich zemřelo přes dvacet lidí a mezi dvěma tisíci zadrženými jsou i desítky dětí. Tamní vládce Nicolás Maduro slíbil odpor potlačit „železnou pěstí“ a „přísnou justicí“. V parlamentu hodlá prosadit tvrdé zákony cílené na opozici. Expertní panel OSN došel k závěru, že červencové volby postrádaly základní transparentnost a integritu. Podle iberoamerikanisty Lukáše Perutky to ale Maduro nejspíš „vysedí“ a bude vládnout další roky.

V Bratislavě se opět protestovalo proti ministryni kultury Martině Šimkovičové (za SNS). Demonstraci za kulturu a spravedlnost svolaly dvě opoziční strany. Už v pondělí dali nesouhlas s rozhodnutími Šimkovičové v Bratislavě najevo umělci a další lidé. Ministryně nedávno odvolala ředitele národního divadla a národní galerie a prohlásila, že kultura slovenského lidu má být slovenská a žádná jiná. Kulturní obec mluví o ničivých praktikách a ideologických čistkách.

Desítky tisíc lidí se v sobotu sešly v centru srbského hlavního města a požadovaly zastavení projektu na těžbu lithia společnosti Rio Tinto na západě země kvůli obavám, že by těžba mohla způsobit znečištění půdy a vody v okolí. Vládní představitelé označují protesty za politicky motivované, jejich cílem má podle nich být svrhnout prezidenta Aleksandara Vučiće a jeho kabinet.

Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který se ve čtvrtek po téměř sedmi letech v exilu krátce objevil v Barceloně, je zpět v Belgii. Podle španělských médií to katalánskému rozhlasu RAC1 řekl generální tajemník Puigdemontovy strany Junts Jordi Turull, večer to tvrdil i sám Puigdemont. To ale odmítla potvrdit katalánská policie. Na expremiéra je ve Španělsku vydán zatykač, a ačkoliv měl v Barceloně projev na veřejnosti, katalánská policie ho nezatkla.

Tisíce odpůrců rasismu se ve středu večer shromáždily v ulicích britských měst a vytvořily lidské štíty na obranu azylových center a dalších objektů. Stalo se tak poté, co policie varovala před další vlnou protimuslimských nepokojů v souvislosti s výzvou krajně pravicových skupin k novým protestům. Informoval o tom list The Guardian.

Při demonstracích ve Venezuele, které začaly minulý týden v pondělí, den po prezidentských volbách, zemřelo už čtyřiadvacet lidí. Informovala o tom v noci na středu venezuelská nevládní organizace Provea. Účastníci demonstrací protestují proti podle nich zmanipulovaným výsledkům voleb, které oznámila ústřední volební komise. Podle ní zvítězil opět autoritářský prezident Nicolás Maduro, opozice ale na základě dat získaných z většiny volebních místností tvrdí, že jasně vyhrál její kandidát. Podle tamního ministra obrany Vladimira Padrina zůstává venezuelská armáda věrná Madurovi.

Britská policie v noci na úterý čelila útokům v Belfastu, Darlingtonu a Plymouthu, uvedl zpravodajský server BBC News. Od začátku nepokojů před týdnem už bylo zatčeno přes čtyři sta lidí a počet zřejmě dále poroste. Od příštího týdne bude mít ostrovní země k dispozici přes pět set nových míst ve věznicích pro nově zatčené. Podle listu The Guardian nasadí britská vláda dalších 2200 policistů specializovaných na zvládání nepokojů. Celkem jich tak v ulicích bude přes šest tisíc. Premiér Keir Starmer bude v úterý večer kvůli nepokojům předsedat další mimořádné schůzce Cobra.

Venezuelský generální prokurátor Tarek William Saab informoval o zahájení trestního stíhání opozičního prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze a rovněž opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové. Důvodem je jejich výzva, aby armáda a policie v souvislosti s povolebními protesty přestaly podporovat režim Nicoláse Madura a postavily se „na stranu lidu“, uvedla agentura Reuters.

Podle výroční zprávy Federace židovských obcí (FŽO) o antisemitismu vzrostl počet antisemitských projevů v Česku v loňském roce meziročně o 90 procent. Výrazně jich přibylo po 7. říjnu minulého roku, kdy teroristické hnutí Hamás zaútočilo na Izrael. V naprosté většině šlo o projevy nenávisti na internetu, hlavně pak na sociálních sítích.

Bangladéšská premiérka šajch Hasína Vadžídová rezignovala a vojenským vrtulníkem odletěla do Indie. Serveru BBC to potvrdil zpravodaj přímo na místě. Podle něj vnikly do sídla Vadžídové tisíce demonstrantů. Premiérka odstoupila v den protestního pochodu, kterým pokračovaly rozsáhlé protivládní nepokoje. Ty v zemi nepřežilo už přes 350 lidí. Vláda kvůli protestům v neděli zablokovala přístup k internetu a mobilní síti, vyhlásila zákaz vycházení a nařídila celostátní třídenní volno. Mobilní síť už je v zemi zčásti dostupná, v metropoli Dháka je ale podle armády dočasně uzavřené letiště.

Dav demonstrantů se v neděli pokusil vniknout do hotelu v Rotherhamu na severu Anglie, kde jsou ubytováni žadatelé o azyl. Více než 140 lidí britská policie zadržela od soboty v důsledku násilností při demonstracích v řadě britských měst, informoval server BBC. Za protesty stojí pondělní útok v Southportu na severozápadě Anglie, při kterém útočník zabil tři děti. Britský deník The Telegraph upozornil na vliv dezinformačních webů spojovaných s Ruskem, které šíří již vyvrácené lži o tom, že útočník byl žadatel o azyl muslimského vyznání, a podněcují tak další násilí v ulicích.

Nejméně jedenáct mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly zásahy proti demonstrantům ve Venezuele, kde vypukly nepokoje kvůli podezření, že vládní režim manipuloval s výsledky prezidentských voleb. Informovala o tom agentura AFP. Zatčeno bylo 749 lidí, sdělil generální prokurátor Tarek William Saab. Opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních volbách. Vládou kontrolovaný volební orgán vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.

Počet mrtvých v důsledku násilností v Bangladéši v posledních dnech vzrostl na nejméně 173, a to včetně policistů. Informuje o tom v úterý agentura AFP s odkazem na tamní policii. Úřady podle AFP také zatkly už více než 2,5 tisíce lidí. Násilí provázelo protesty proti systému přidělování pracovních míst ve veřejném sektoru. Bangladéšský nejvyšší soud v neděli většinu těchto kvót zrušil.

V Bangladéši platí celou sobotu zákaz vycházení, který úřady vyhlásily kvůli studentským demonstracím. Počet obětí, které si střety studentů s bezpečnostními složkami vyžádaly, činí podle agentury Reuters nejméně 110, AFP píše o 115. Podle úřadů byly tento týden při střetech zraněny také tři stovky policistů. Premiérka šajch Hasína Vadžídová zrušila kvůli situaci v zemi plánované návštěvy Španělska a Brazílie.

Republikánská strana na sjezdu v Milwaukee podle očekávání v pondělí nominovala exprezidenta Donalda Trumpa jako svého kandidáta pro listopadové prezidentské volby. Ten mezitím oznámil, že po jeho boku půjde do těchto voleb jako kandidát na viceprezidenta Spojených států senátor J. D. Vance. Trump také po víkendovém atentátu předeslal, že jeho čtvrteční projev bude výrazně jiný, než původně plánoval.

Ruský vojenský soud v pondělí odsoudil ruskou režisérku Jevgeniji Berkovičovou a dramatičku Svetlanu Petrijčukovou za jejich divadelní hru, dříve oceněnou prestižní cenou, k šesti letům vězení. Obě ženy byly obviněny a posléze odsouzeny za schvalování terorismu kvůli hře Finist, jasný sokol, pojednávající o ženách, které se rozhodnou provdat za islámské bojovníky a vydat se za nimi do Sýrie. Agentura AP označila rozsudek za nejnovější zásah v neutuchajícím tažení proti disentu, které se v Rusku vystupňovalo po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu před více než dvěma lety.

V Keni nadále panuje vyhrocená atmosféra. Tamní demonstranty neodradil od dalších protestů ani víkendový slib prezidenta Williama Ruta, že stáhne kritizovaný plán na zvýšení daní. Nepokoje se místo toho rozšířily do několika měst. Při potírání předchozích protestů zemřely desítky lidí a množí se hlasy požadující demisi hlavy státu.

Tisíce ortodoxních židů (charedim) protestovaly v Jeruzalémě proti povinnosti narukovat do armády, část z nich se střetla s policií. Nejméně jeden policista utrpěl zranění, pět protestujících bylo zadrženo. Policie k rozehnání davu použila vodní děla naplněná zapáchající vodou, napsala agentura AP.

Keňský prezident William Ruto nepodepíše spornou daňovou reformu, která v zemi vyvolala násilné protesty. Vláda v úterý nasadila proti demonstrantům armádu poté, co se nepokoje vyhrotily kvůli tomu, že parlament postoupil zákon do třetího čtení. Nepokoje si podle tamních humanitárních organizací vyžádaly nejméně 23 obětí a dalších tři sta zraněných.

Keňská vláda v úterý večer oznámila nasazení armády proti násilným protivládním protestům, informovala agentura AFP. Při demonstracích proti navrhované reformě financí u hlavního města Nairobi zemřelo deset lidí a nejméně 31 jich bylo zraněno. Protestující vnikli do parlamentu a část budovy zapálili. Policie použila také vodní děla a slzný plyn a uzavřela vládní budovy.

Jaroslav Popelka, který vyzýval ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea během protivládní demonstrace, musí na dva měsíce do vězení. Porušil totiž osmnáctiměsíční zákaz pobytu na území hlavního města a odvolací pražský městský soud nyní odnětí svobody na dva měsíce potvrdil. Soud navíc ještě rozhodne, jestli se doba ve vězení pro Popelku neprodlouží – zákaz pobytu v Praze totiž porušil poté, co mu soud vyměřil čtyřměsíční podmínku za zmíněné výzvy ke stržení ukrajinské vlajky.