Demonstrace strana 4 z 5

Obvodní soud pro Prahu 1 se bude muset znovu zabývat výší trestu pro aktivistu Jaroslava Popelku. Soud mu v říjnu zvýšil trest vězení o čtyři měsíce kvůli porušení podmínky za výzvy ke stržení ukrajinské vlajky z Národního muzea během protivládní demonstrace. Popelka ale proti rozhodnutí podal stížnost, se kterou teď uspěl. Aktivista už si ve vězení odpykává osmiměsíční trest za další činy spojené s výzvami ohledně ukrajinských vlajek.

V gruzínském parlamentu v neděli složil přísahu a byl inaugurován prezidentem kritik Západu Michail Kavelašvili, kterého do této role vybrali zákonodárci a regionální zastupitelé vládnoucí strany Gruzínský sen. Opozice volby bojkotovala. Dosavadní prezidentka Salome Zurabišviliová, kterou vybrali v přímé volbě Gruzínci, se v neděli podle agentur označila za jedinou legitimní hlavu státu, ale zároveň uvedla, že prezidentský palác opustí.

Tisíce Gruzínců v sobotu vytvořily v Tbilisi lidský řetěz na podporu členství své země v Evropské unii, napsala agentura AFP. Pokračovaly tak podle ní každodenní protivládní akce, které v kavkazské zemi začaly před měsícem, kdy stále více autoritářská vláda tvořená stranou Gruzínský sen rozhodla pozastavit do roku 2028 přístupová jednání s EU.

„Vladimir Putin při pohledu na kyjevské dění bezmocně zuřil. Vůbec nechápal, proč Kučma lidi na Majdanu nerozehnal a proč Janukovyč pořád ještě není prezident.“ Takto popsal ruský novinář Michail Zygar události Oranžové revoluce. Byla reakcí na první velký ruský pokus o manipulaci ukrajinských voleb, jejímž cílem bylo prosadit Kremlu nakloněného Viktora Janukovyče do prezidentské funkce. Tehdejší ukrajinské vedení v čele s dosluhující hlavou státu Leonidem Kučmou výsledky hlasování zfalšovalo, ale statisíce demonstrantů na kyjevském Majdanu si vynutily opakované druhé kolo. Konalo se přesně před dvaceti lety, 26. prosince 2004. Oranžová revoluce zhatila Putinův pokus dosadit do Kyjeva dostatečně tvárného politika, což ruský vládce Ukrajině nikdy nezapomněl.

V syrském Tartúsu na západě země příslušníci sil věrných svrženému prezidentovi Bašáru Asadovi zabili čtrnáct policistů, uvedl ve středu podle agentury AFP ministr vnitra v syrské přechodné vládě Muhammad Abdal Rahmán. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) už dříve informovala o tom, že v Tartúsu zahynulo devět lidí při pokusu o zatčení důstojníka spojovaného s nechvalně proslulým vězením Asadova režimu. Ve stejný den probíhaly v Homsu a dalších městech demonstrace menšinových alavitů, při nichž policie zastřelila jednoho z protestujících. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na SOHR.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Ani teploty pod bodem mrazu neodradily stoupence gruzínské opozice od protestů proti vládnoucí straně Gruzínský sen. Po předchozích brutálních zásazích policie se do čela protestů nově postavila nečekaná skupina – senioři. Obviňují vládu, že se kavkazskou republiku snaží plně ovládnout a přivádí ji stále těsněji k Rusku. Příští týden má kandidát vládnoucí strany Michail Kavelašvili převzít prezidentský úřad. Stoupenci opozice za rostoucí mocí Gruzínského snu vidí Rusko. Lidé v ulicích jsou přesvědčeni, že říjnové parlamentní volby byly zmanipulované a novou vládní většinu neuznávají.

Gruzie podle prezidentky Salome Zurabišviliové míří k vládě jedné strany, neboť vládnoucí Gruzínský sen kontroluje téměř všechny instituce v zemi. Prezidentka to řekla v projevu na úvod třetího dne plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Gruzínský sen obvinila, že jedná v zájmu Ruska, které věří, že kdo drží Tbilisi, kontroluje region Kavkazu.

Průmyslové odbory jsou připraveny svolat protestní akce, pokud by se do projednávané novely zákoníku práce dodatečně ve sněmovně dostala možnost výpovědi bez udání důvodu, řekl před jednáním předsednictva tripartity šéf odborů KOVO Roman Ďurčo. Jako další důvod k protestům zmínil podobu důchodové reformy. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že k protestům racionální důvody nevidí a zopakoval, že výpověď bez udání důvodu v novele zákoníku není.

V hlavním městě Gruzie, probíhají už několik týdnů masivní protivládní protesty. Demonstranti v ulicích se vymezují proti pozastavení přístupových rozhovorů s Evropskou unií a odmítají i výsledky říjnových parlamentních voleb, které byly podle nich zfalšované. V sobotu navíc gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kritika Západu a kandidáta vládní strany Gruzínský sen Michaila Kavelašviliho. Protesty zároveň odhalily další problém – časté útoky na novináře. Tématu se věnoval pořad Newsroom ČT24.

Starosta gruzínské metropole se kvůli obavám z násilností rozhodl odložit rozsvícení vánočního stromu plánované na sobotu. Informuje o tom Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Protivládní protesty v Tbilisi zesílily poté, co volitelé vybrali za novou hlavu státu kandidáta vládní strany Gruzínský sen a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Čtyři nejsilnější opoziční strany mezitím vyzvaly EU k zavedení sankcí proti miliardářovi Bidzinu Ivanišvilimu a jeho nejbližším spolupracovníkům, kteří se podílejí na represích, píše server Gruzija online.

Gruzínští zákonodárci zvolili novým prezidentem kandidáta vládní strany Gruzínský sen, bývalého fotbalistu a kritika Západu Michaila Kavelašviliho. Hlavu státu na základě ústavních změn poprvé nevybírali voliči, ale sbor tří set volitelů, v němž jsou vedle poslanců také zástupci regionálních samospráv. Prozápadní prezidentka Salome Zurabišviliová označila zvolení Kavelašviliho za výsměch demokracii.

Už v sobotu bude gruzínský sbor volitelů vybírat nového prezidenta. Očekává se, že se jím stane kandidát vládní strany Gruzínský sen Michail Kavelašvili. Ta v posledních týdnech čelí masovým protestům kvůli tomu, že přerušila přístupová jednání země s Evropskou unií. Lidé se v ulicích gruzínských měst sešli i v pátek, již šestnáctou noc v řadě. Potírání demonstrantů i perzekuci prozápadní opozice ze strany úřadů provázejí násilnosti.

Zhruba několik tisíc lidí přišlo v Bratislavě na občanský průvod a následné shromáždění za budoucnost kultury, na kterém vyjadřovali nespokojenost se slovenskou ministryní kultury Martinou Šimkovičovou a žádali její rezignaci. Odvolání ředitelů předních kulturních institucí a další rozhodnutí Šimkovičové už dříve vyvolala na Slovensku nespokojenost části umělců a veřejnosti.

Srbský prezident Aleksandar Vučić odmítá tlak z ulic po pokračujících protestech. Demonstranti požadují systémové změny, které by bojovaly proti korupci. Prezidenta a jemu blízkou vládu viní mimo jiné také z havárie v Novém Sadu, kde při pádu střechy zemřelo patnáct lidí. Hlava státu si kritiku veřejnosti nepřipouští a z destabilizace viní cizí mocnosti.

Gruzínská opozice sestavuje databázi lidí, kteří po policejním zásahu museli zamířit do nemocnice. Jen na demonstracích z letošního podzimu byly takových případů více než tři stovky. V rozhovoru pro ČT to řekla gruzínská právnička Ana Kakalašviliová, která se na sestavování seznamu podílí. Je přesvědčena, že chování policie k demonstrantům a zadrženým je možné popsat jako mučení.

V Tbilisi pokračují každodenní protivládní protesty, které jsou provázeny střety s policií. Do konfliktů se čím dál častěji zapojují skupiny civilně oděných mužů se zakrytými tvářemi, pro které místní používají označení tituškové. Ti útočí i na novináře, příkladem je napadení reportérky a kameramana stanice TV Pirveli. Vládní strana Gruzínský sen útok odsoudila, ale zároveň uvedla, že byl zřejmě vyprovokován k posílení „slábnoucích protestů“.

Gruzínská prokuratura obvinila devět lidí kvůli údajné přípravě a organizaci skupinového násilí a z příprav výbuchů, uvedl v pátek server Gruzija Online a dodal, že obviněným hrozí až devět let vězení. V zemi druhým týdnem pokračují demonstrace proti rozhodnutí vládnoucí strany pozastavit až do roku 2028 přístupová jednání s Evropskou unií. Policie se snaží protesty potlačit čím dál větší silou, uvedla agentura AP.

Tisíce lidí v Gruzii už osmý den v řadě protestují proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen pozastavit na příští čtyři roky přístupová jednání s Evropskou unií. Demonstrace se ve čtvrtek večer konají nejen v hlavním městě Tbilisi, ale i v dalších městech, jako jsou Kutaisi, Zugdidi a Batumi, uvádí server Civil.ge. Zásahy bezpečnostních složek si za poslední týden vyžádaly stovky zadržených a desítky zraněných, včetně opozičních politiků. Premiér Irakli Kobachidze označil vládní kroky za součást ničení „liberálně-fašistické“ opozice.

Ukrajina zavedla sankce proti proruským gruzínským činitelům v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim. Restrikce už dříve schválilo také Pobaltí. Podle experta Jana Šíra gruzínská vláda de facto uzurpovala moc a sankce budou hrát důležitou roli v přístupu mezinárodního společenství. Rusko se v Gruzii snaží dokončit to, co se mu nepodařilo během války v roce 2008, tedy dostat pod kontrolu celou zemi, míní Šír.

Vůdce jedné ze čtyř hlavních gruzínských opozičních stran byl zadržen policií poté, co byl v hlavním městě Tbilisi zbit do bezvědomí, uvedla jeho strana. Gruzínské úřady už kvůli rozsáhlým protestům zadržely přes tři sta lidí. Zároveň se ozývá kritika nepřiměřeného použití síly ze strany policie při rozhánění demonstrantů. Bezpečnostní složky zapojují vodní děla, slzný plyn či gumové projektily, ale roste i počet svědectví o brutálním bití. Nejméně desítky lidí již skončily v nemocnici. Násilí však panuje na obou stranách – někteří protestující na ozbrojence pálí pyrotechniku a hází na ně různé předměty.

Tisíce lidí se v pondělí večer již pátý den v řadě sešly v gruzínské metropoli Tbilisi na protest proti rozhodnutí vládnoucí strany Gruzínský sen do roku 2028 pozastavit přístupová jednání s Evropskou unií. Prezidentka Salome Zurabišviliová vyzvala západní země, aby podpořily protesty, které nazvala gruzínským národním hnutím za integraci Gruzie do EU. Litva, Lotyšsko a Estonsko mezitím zavedly sankce na některé gruzínské činitele kvůli policejnímu násilí při demonstracích, informuje agentura DPA. Premiér Gruzie Irakli Kobachidze možnost jednání s opozicí vyloučil.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Nová šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová vzkázala gruzínské vládě, že sedmadvacítka by na Gruzii mohla uvalit sankce v souvislosti s policejním násilím na protivládních demonstracích. V Tbilisi se v neděli čtvrtým dnem za sebou konají protesty poté, co vládnoucí strana Gruzínský sen oznámila, že do konce roku 2028 pozastavuje přístupová jednání s EU.