Kamala Harrisová strana 2 z 4

Demokratický senátor za americký stát Arizona Mark Kelly v úterních volbách do Senátu obhájil svoji funkci, píše agentura Reuters. Demokraté i republikáni tak nyní mají v této komoře Kongresu po 49 křeslech. O tom, zda si demokraté současnou těsnou většinu udrží, rozhodnou výsledky ze států Nevada a Georgie. V Nevadě jsou průběžné výsledky velmi těsné, v Georgii se bude v prosinci konat druhé kolo, v prvním těsně zvítězil demokrat.

Dvě křesla dělí od zisku většiny v Senátu demokraty i republikány. V amerických státech Arizona a Nevada pokračuje sčítání hlasů odevzdaných v úterních senátních volbách. Druhá kola se pak uskuteční v Georgii a na Aljašce, v exklávě na severu však výsledky nebudou ze stranického hlediska rozhodující, protože proti sobě stojí dvě republikánky. Hlasy se sčítají i pro kandidáty do Sněmovny reprezentantů, kde mají podle predikcí větší šanci na získání většiny republikáni. Volební průzkumy předpokládaly výraznější zisky opoziční strany, terčem kritiky se tak pro podporu některých neúspěšných kandidátů stal Donald Trump.

Současný americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump se v neděli na poslední chvíli snažili získat hlasy voličů před úterním vyvrcholením voleb do Kongresu i dalších institucí. Biden na univerzitě ve státě New York hovořil ke studentům, vyzdvihl sílu a možnosti jejich generace. Trump na Floridě varoval před „sílící tyranií levice“ a přiživoval debatu o své možné opětovné kandidatuře do úřadu v roce 2024, informovaly zahraniční agentury.

Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. V pátek večer to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda.

Modlitbami a čestnou salvou v úterý Japonsko uctilo památku bývalého premiéra Šinzóa Abeho, který zemřel v červenci poté, co ho během předvolebního projevu smrtelně postřelil bývalý voják. První státní pohřeb po 55 letech v Japonsku hluboce rozdělil veřejnost. Kritici poukazují mimo jiné na vysokou cenu obřadu či na kontroverzní vztahy Abeho a jeho Liberálnědemokratické strany (LDP) s Církví sjednocení, známou jako moonisté.

Americký prezident Joe Biden v úterý podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Balík vyhrazuje 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) na investice do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA s ohledem na klimatickou krizi.

Americký Senát v neděli schválil návrh zákona, který podle členů Demokratické strany prezidenta Joea Bidena přinese zásadní pokles emisí skleníkových plynů, sníží ceny léků pro seniory a přiměje korporace a bohaté jedince platit více na daních. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.

Při střelbě na základní škole v texaském městečku Uvalde, kde je silně zastoupena hispánská komunita, zemřelo nejméně 19 dětí a dva dospělí. S odvoláním na místní úřady o tom informovala agentura AP.  Agresora zabili policisté, uvedl guvernér Texasu Greg Abbott.

Předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová navštívila Kyjev, kde se setkala s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poděkovala mu za boj, který Ukrajinci svádějí za svobodu. Pelosiová je podle agentury AP dosud nejvýše postavenou americkou představitelkou, která přijela na Ukrajinu od začátku ruské invaze.

Ruský prezident Vladimir Putin neodmítá schůzku s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, řekl kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Musí před ní ale vzniknou text dohody k situaci na Ukrajině. V souvislosti s konfliktem zvažují Finsko a Švédsko vstup do Severoatlantické aliance, Kreml k možnému rozšíření NATO zaujal negativní postoj. Dmitrij Medvěděv ve čtvrtek varoval, že pokud severské země podají přihlášku do Aliance, nebude již možné hovořit o „bezjaderném Pobaltí“. Do bezpečí za hranice Ukrajiny utíká mnoho Ukrajinců, jen do Polska už přišlo přes 2,7 milionu uprchlíků.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v rozhovoru s premiérem Petrem Fialou (ODS) podpořila postoj České republiky k rusko-ukrajinskému konfliktu a nabídla konkrétní pomoc se zvládáním dopadů války na Česko. Fiala v pondělí o telefonátu s Harrisovou informoval na Twitteru. O jakou pomoc se jedná, neupřesnil.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Vůdci neuznávané „Doněcké lidové republiky“ i „Luhanské lidové republiky“ vyhlásili dekretem „všeobecnou mobilizaci“. Pozorovatelé OBSE zaznamenali na východě Ukrajiny za 24 hodin 1500 případů porušení příměří, což je letos rekordní počet násilných incidentů na frontě mezi ukrajinskou armádou Ruskem koordinovanými silami. Ukrajinská armáda uvedla, že v sobotu přišla o dva své vojáky a má čtyři zraněné. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvádí, že východ země má vláda pod kontrolou. Navrhuje, aby se bezpečnostním zárukám Ukrajině věnovala Rada bezpečnosti OSN.

Prezident Joe Biden a jeho demokraté utrpěli dvojitou legislativní porážku, když se v Senátu snažili zabránit obstrukcím, aby mohli schválit volební reformu. Ta měla zvýšit ochranu volebního práva před listopadovými volbami, jež rozhodnou o rozložení sil v Kongresu v příštím roce. Biden po hlasování vyjádřil hluboké zklamání, ale dodal, že se nenechá odradit.

Demokratický kandidát Joe Biden složil 20. ledna 2021 slavnostní přísahu, a stal se tak 46. prezidentem Spojených států. Jeho nástup do úřadu provázel rozruch kolem exprezidenta Donalda Trumpa. Zatímco na domácím poli patří mezi jeho výrazné kroky v prvním roce z pozice šéfa Bílého domu prosazování investičních balíčků, světovou scénu výrazně ovlivnilo stažení amerických vojáků z Afghánistánu. Bidenova popularita strmě klesla, shodují se odborník na USA z New York University v Praze Tomáš Klvaňa a politolog a historik z Katedry severoamerických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK) Francis Raška.

Přesně před rokem do sídla amerického Kongresu násilně vtrhl dav příznivců tehdejšího prezidenta Donalda Trumpa. Přerušil tak oficiální proces sčítání hlasů volitelů, který měl potvrdit vítězství Joea Bidena v prezidentských volbách. Nepokoje ve washingtonském Kapitolu současný prezident Biden připomněl v projevu. Zkritizoval svého předchůdce, že se poprvé v dějinách postavil pokojnému předání moci a že lže o průběhu prezidentských voleb v roce 2020. Trump následně obvinil Bidena z toho, že při výročí nepokojů v Kapitolu zmiňuje jeho jméno, aby rozdělil USA. Čtvrteční vzpomínkové akce označil za politické divadlo.

Americký prezident Joe Biden připustil možnost, že se bude ucházet o znovuzvolení v roce 2024. Podmínkou podle něj je, že se bude stejně jako dosud těšit dobrému zdraví. V rozhovoru se stanicí ABC devětasedmdesátiletý Biden také řekl, že by šance na jeho opětovnou kandidaturu zvýšila eventualita, kdy by se o Bílý dům rozhodl znovu ucházet bývalý prezident Donald Trump.

Tisíce lidí si v sobotu v místě, kde stávala newyorská dvojčata Světového obchodního centra (WTC), připomněly památku obětí teroristických útoků 11. září 2001. Obřad zahájilo rozvinutí americké státní vlajky za doprovodu hymny USA, po němž následovala minuta ticha ve chvíli, kdy před 20 lety první letadlo narazilo do severní věže WTC. Piety se zúčastnil americký prezident Joe Biden i jeho předchůdci Barack Obama a Bill Clinton. Na pietě v Pensylvánii promluvil také bývalý americký prezident George Bush mladší.

Odlet americké viceprezidentky Kamaly Harrisové na návštěvu Vietnamu se o tři hodiny zpozdil kvůli obavám z takzvaného havanského syndromu. Americké velvyslanectví v Hanoji viceprezidentku informovalo o „neobvyklém zdravotním incidentu“.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová v úterý obvinila Čínu, že používá nátlak a zastrašování, aby prosadila své nároky na oblast Jihočínského moře. Jedná se o zatím nejostřejší výroky Harrisové na adresu Pekingu během její týdenní cesty do jihovýchodní Asie. Viceprezidentka právě končí návštěvu Singapuru a přesouvá se do Vietnamu.

Velká Británie vyzve Spojené státy, aby pokračovaly v evakuacích z Afghánistánu i po 31. srpnu, což je termín stanovený pro odchod amerických vojáků z afghánského území. Uvedl to náměstek britského ministra obrany James Heappey. Více času na dokončení evakuací žádá také Francie. Pro prodloužení pobytu zahraničních jednotek v Afghánistánu ale bude zapotřebí i souhlas Talibanu. Hnutí přitom prohlásilo, že lhůtu pro odchod západních sil z Afghánistánu, stanovenou na konec srpna, neprodlouží. Podle zdrojů Reuters z řad Talibanu o to žádná ze západních vlád nepožádala.

Spojené státy čelí největší migrační vlně za posledních dvacet let, na Bílý dům se kvůli tomu snáší rostoucí kritika. Viceprezidentka Kamala Harrisová, která má téma na starosti, se minulý pátek vydala na společnou hranici s Mexikem. Podle posledního průzkumu považuje osmdesát procent Američanů ilegální přistěhovalectví za zásadní problém, 55 procent z nich přitom volá po obnově restriktivních opatření z doby vlády někdejší hlavy státu Donalda Trumpa.