Kamala Harrisová strana 2 z 5

Především od pandemie covidu-19 je velkým fenoménem amerických voleb korespondenční hlasování. To je přitom tamním voličům k dispozici již 160 let – tehdy posílali hlas poštou vojáci z bojišť občanské války. K tomuto způsobu hlasování má výhrady republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump. Ten tvrdí, že mu prostřednictvím údajných masových podvodů při korespondenční volbě v roce 2020 bylo vítězství ve volbách ukradeno. Vyšetřování ani soudy však nikdy žádné masové podvody neprokázaly.

Obavy z povolebního násilí mají podle nejnovějšího průzkumu dvě třetiny Američanů. Česká televize dostala možnost natáčet v jednom z nejdůležitějších sčítacích center ve Spojených státech. Hlasy z okrsku Maricopa ve Phoenixu rozhodnou, jestli v Arizoně vyhraje Donald Trump, nebo Kamala Harrisová. Štáb ČT zjišťoval, jak dezinformace a výhrůžky volebním komisařům toto středisko proměnily z hlediska jeho fungování.

Situace v Americe se v mnoha ohledech zhoršuje, což pohánějí dezinformace a únava z politiky, sdělil České televizi Eli Stokols z amerického serveru Politico, pro nějž zpravodajsky pokrýval minulé rozhodování o šéfovi Bílého domu. Největším překvapením voleb podle něj bylo odstoupení Joea Bidena z kampaně, viceprezidentka Kamala Harrisová ale nedala přesvědčivou odpověď na to, jak se od něj liší, řekl. Za děsivý aspekt možného dalšího mandátu Donalda Trumpa považuje menší množství lidí v administrativě, kteří by ho kontrolovali.

V posledních dvou desetiletích došlo v USA k výrazným změnám a přesunům obyvatelstva. Vnitřní i vnější migrace upravuje vliv jednotlivých částí Spojených států, což díky tamnímu volebnímu systému způsobuje i proměnu toho, jak důležité jsou ohledně prezidentských voleb.

Spojenými státy se šíří vlna dezinformací ohledně údajných volebních podvodů a manipulací. Úřady se je snaží vyvracet a reagují i snahou o co největší transparentnost volebního procesu. Obavy z možných nepokojů ale rostou. V klíčové Georgii, kde v minulých prezidentských volbách Donald Trump velmi těsné výsledky zpochybnil, by k reálným sporům dojít mohlo.

Americký exprezident Donald Trump a viceprezidentka Kamala Harrisová den před vyvrcholením prezidentských voleb pokračují ve snaze oslovit voliče v klíčových částech Spojených států. Harrisová má na programu čtyři vystoupení v Pensylvánii a Trump navštíví i dva další státy. Na 80 milionů lidí už v amerických volbách své hlasy odevzdalo.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Voliči v Severní Karolíně vytvořili nový rekord – v předtermínu amerických prezidentských voleb jich odhlasovaly už čtyři miliony, a účast tak přesáhla padesát procent. Jejich rozhodování letos výrazně ovlivnil hurikán Helene, který na konci září zasáhl západní část státu. Vyžádal si přes sto obětí a způsobil škody za v přepočtu jeden a čtvrt bilionu korun.

„Kdo vyhraje v okrese Door County, vyhraje v celém Wisconsinu. A kdo získá Wisconsin, získá i Bílý dům.“ To, co se říká na více místech Spojených států, platilo v Door County sedmkrát v řadě: zvítězil tu Bill Clinton, dvakrát George Bush ml., dvakrát Barack Obama, pak Donald Trump a naposledy Joe Biden. Poslední dvoje volby byly velmi těsné, a vyrovnaný je souboj i tentokrát.

Průzkumy předpokládají, že souboj mezi americkými prezidentskými kandidáty Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem bude těsný. V řadě států je výsledek očekávatelný, rozhodne zbývajících sedm. V jednom z nich, Nevadě, už přitom předčasně hlasovali čtyři z deseti voličů. Pětina tamního elektorátu pracuje v pohostinství, a proto je pro nevadské obyvatele velkým tématem slib obou kandidátů o zrušení daně ze spropitného. V minulých volbách tam zvítězil demokrat Joe Biden, a to jen s těsným náskokem asi třiceti tisíc hlasů.

Již potřetí v řadě bude republikánský kandidát Donald Trump usilovat o post amerického prezidenta. Po odstoupení Joea Bidena se stal ve svých 78 letech nejstarším účastníkem voleb v historii USA. V případě znovuzvolení chce pokračovat v daňových škrtech nebo tvrdé imigrační politice. Trump však po volbách bude čelit obvinění z trestného činu, další dva případy navíc soudy stále řeší.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump žaluje CBS News. Důvodem je rozhovor, který televizní stanici začátkem října poskytla jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Exprezident tvrdí, že stanice rozhovor sestříhala „klamavým“ způsobem ve snaze ovlivnit prezidentské volby, a požaduje odškodné ve výši deseti miliard dolarů (232,6 miliardy korun). Informovaly o tom zpravodajský web stanice Fox News a agentura Reuters.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.

Už nyní je jisté, že si letošní americké volby připíšou několik prvenství. O mnoho z nich se postarala Kamala Harrisová, která je první viceprezidentkou a může se stát první ženou v nejvyšší ústavní funkci. Od podporovatelů získala rekordní množství peněz. Bývalá prokurátorka dlouhodobě bojovala za menšiny a v posledních letech i za právo na potrat. Kritice se ale nevyhnula, třeba kvůli postoji k trestu smrti nebo migrační krizi.

V amerických prezidentských volbách už odevzdalo hlasy více než padesát milionů voličů. Odhady dál hovoří o mimořádně vyrovnaných šancích obou kandidátů. V klíčových státech je dělí nanejvýš dva procentní body. Na zatím posledních shromážděních se Donald Trump i Kamala Harrisová zaměřili na téma migrace.

Demokratická kandidátka na prezidentku Spojených států Kamala Harrisová varovala před republikánem Donaldem Trumpem, který podle ní chystá pomstu svým odpůrcům. V projevu u Bílého domu týden před volbami slíbila hájit zájmy všech Američanů, kterým nabídla novou generaci vedení. Rozruch způsobil slovy o odpadu prezident Joe Biden.

Mezi deset hlavních témat se před prezidentskými volbami ve Spojených státech amerických řadí podle průzkumů násilí způsobené střelnými zbraněmi. Uchazeči o Bílý dům – Donald Trump a Kamala Harrisová – se neshodují v tom, jak ho řešit.

Vystoupení komika Tonyho Hinchcliffa na předvolebním mítinku Donalda Trumpa v New Yorku, kdy se vysmíval Portoriku a označil ho za „plovoucí ostrov odpadků“, nezůstalo bez odezvy. Hlavní poradkyně v kampani republikánského kandidáta na prezidenta USA Danielle Alvarezová uvedla, že tyto vtipy neodráží názory uchazeče o Bílý dům. Sám Trump se o den později odmítavě vyjádřil i k nařčením, že je nacista.

Podnikatelé z amerického technologického centra Silicon Valley historicky poskytovali peněžité dary převážně Demokratické straně. V posledních měsících se ale řada přiklonila k republikánům a Donaldu Trumpovi. Nejvýraznější z nich je miliardář Elon Musk. Financování politických kampaní ve Spojených státech se opírá o bohaté podnikatele i drobné dárce. Druhé ze jmenovaných dokázala oslovit především demokratická kandidátka na prezidentku Kamala Harrisová.

V Americe podle nově zveřejněné studie stoupá počet potratů. Platí to i pro většinu států, které po zrušení ústavního práva na umělé přerušení těhotenství před dvěma lety zavedly jejich zákaz. Jde přitom o klíčové téma kampaně demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. Tento týden chce na volebních mítincích zdůraznit, že pokud vyhraje, bude navrácení těchto zdravotních práv její prioritou. Naopak republikánský exprezident Donald Trump je proti.

Když bude Ukrajina silnější, bude silnější i Evropa, řekl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR) předseda Evropské rady Charles Michel. EU podle něho musí urychlit vojenskou i finanční pomoc Ukrajině. Zapojení KLDR do konfliktu v oblasti považuje Michel za další eskalaci ze strany Ruska, která znamená jediné: Evropa musí dělat více a rychleji. EU by se podle něho také neměla bát nových cest, jak řešit nelegální migraci a měla by více komunikovat se zbytkem světa.

Dvě třetiny Američanů mají obavy z politického násilí po volbách, naznačuje čerstvý průzkum deníku USA Today. V případě voličů Kamaly Harrisové to přiznalo dokonce devět z deseti respondentů. Polovina oslovených stoupenců Donalda Trumpa naopak strach nepociťuje. Před volbami zároveň sílí dezinformace z minulosti, které proměnily volební úřady na pevnosti s ploty a bariérami – usilují o důvěru i ochranu.

Ve Spojených státech se vyostřuje kampaň před blížícími se prezidentskými volbami. Kandidátka demokratů Kamala Harrisová nazvala svého republikánského soka Donalda Trumpa fašistou. Podle CNN reagovala na slova bývalého personálního šéfa Trumpova Bílého domu Johna Kellyho. Ten o exprezidentovi řekl, že obecně zapadá do definice fašisty. Trump Kellyho označil za lháře a hlupáka a Harrisovou za hrozbu pro demokracii.

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí a je vyhrocenější než kdy dříve. Jedním z klíčových témat je samotný proces voleb. Od těch minulých v roce 2020 se totiž v některých státech podstatně změnila pravidla a ve více než polovině z nich šlo navíc o omezení a zpřísnění podmínek. Za to se zasadili zejména republikáni, kteří po volbách v roce 2020, kdy neuspěl republikánský kandidát Donald Trump, začali upravovat příslušné zákony. Podle kritiků tím ztěžují hlasování minoritním skupinám, které spíše volí demokraty. Demokraté se naopak snaží volby usnadnit, za což sklízí kritiku od republikánů, že budou snadněji manipulovatelné.