Kamala Harrisová strana 2 z 5

Republikán Donald Trump se po čtyřech letech vrátí do Bílého domu. Podle projekcí hlavních amerických televizních stanic překonal hranici potřebných 270 volitelů a porazil demokratku Kamalu Harrisovou. Ta už v telefonátu s Trumpem uznala svou porážku a pogratulovala exprezidentovi k vítězství.

Donald Trump bude 47. prezidentem USA. Očekávanému úspěchu odpovídala i atmosféra v jeho volebním štábu. Hned na začátku volební noci jí výrazně napomohlo Trumpovo jasné a nečekaně výrazné vítězství na Floridě, kde se „hlavní stan“ republikánského kandidáta nacházel. Optimismus zpočátku panoval i ve volebním štábu demokratické kandidátky Kamaly Harrisové. S rostoucí pravděpodobností porážky se tam ale nálada zhoršovala.

Politolog Jiří Pehe považuje za klíčový důvod prohry Kamaly Harrisové příliš pozdní rozhodnutí prezidenta Joea Bidena odstoupit z prezidentské kandidatury. Spolu s analytikem AMO Jiřím Boháčkem se shodují, že volby byly ovlivněny především ekonomickými tématy, která zasáhla i rozhodování voličů menšinových skupin.

Jako „opravdového přítele“ označil Donalda Trumpa po jeho vítězství v amerických prezidentských volbách izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Obě země podle něj mohou znovu navázat silnou alianci. K triumfu pogratulovali republikánskému politikovi i další blízkovýchodní lídři – katarský emír, prezidenti Egypta a Spojených arabských emirátů či korunní princ Saúdské Arábie.

Donald Trump nejspíš podruhé zamíří do Bílého domu. V kampani sliboval především tvrdou imigrační politiku včetně masového vyhošťování přistěhovalců bez dokumentů. Pokračovat chce v daňových škrtech, deregulaci, ochranářské obchodní politice a dosazování federálních soudců s konzervativními názory. Vládnutí mu pravděpodobně usnadní republikánská kontrola nad oběma komorami Kongresu, byť v Senátu mohou demokraté řadu jeho návrhů blokovat.

Noc na středu jasný výsledek amerických prezidentských voleb nepřinesla. Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump podle agentury AP získal k 5:30 středoevropského času 230 hlasů volitelů. Demokratka Kamala Harrisová si zajistila 187 volitelů. Oba kandidáti vyhrávali ve státech, kde se jejich vítězství předpokládalo. Až nad ránem AP vyhlásila vítěze prvního z klíčových států – Severní Karolínu získal Trump.

Bývalému předsedovi vlády Mirkovi Topolánkovi nezáleží na tom, co kandidáti na prezidenta USA říkali v předvolební kampani. V Událostech, komentářích uvedl, že mu záleží spíše na výsledku voleb z pohledu Evropy. Podle předsedy výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI Jana Švejnara je demokratická kandidátka Kamala Harrisová předvídatelnější než její republikánský soupeř Donald Trump. S tím souhlasí i bývalý velvyslanec v Rusku a USA Petr Kolář, podle kterého se nemožností předvídat výsledek ukazuje, že „Amerika prožívá svojí svobodu“.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

Ve všech padesáti amerických státech se hlasuje o tom, kdo bude novým prezidentem. Voliči rozhodují, zda zemi poprvé povede žena, nebo zda se po čtyřech letech do Bílého domu vrátí Donald Trump. Jeho souboj s viceprezidentkou Kamalou Harrisovou je podle průzkumů mimořádně těsný a vítěz pravděpodobně opět nebude známý rychle po konci hlasování. Američané rozhodují také o rozložení sil v Kongresu či o státních otázkách. FBI zároveň informovala, že na některých místech hlasování provázejí výhrůžky bombovými útoky.

„Je to rozhodně výjimečná kampaň a výjimečné období,“ popsal v úterý ve vysílání ČT24 volby v USA amerikanista Jan Hornát, vedoucí katedry severoamerických studií Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK). Preference demokratické kandidátky na prezidentku Kamaly Harrisové začaly podle něj po počátečním náskoku stagnovat a následně se vyrovnaly těm, které má republikánský kandidát Donald Trump. S tím souhlasí socioložka z Akademie věd Paulína Tabery, podle které se nynější průzkumy pohybují v rozmezí statistické chyby.

Třikrát v posledních čtyřech prezidentských volbách trefili ve slavné pekárně Lochel na okraji Filadelfie skutečného vítěze. A to jen na základě prodeje koláčků se jmény kandidátů. Nyní se zatím koláčků s Donaldem Trumpem prodalo přes 40 tisíc, těch s Kamalou Harrisovou přes tři tisíce, uvedla majitelka pekárny Kathleen Lochelová. Harrisová čerpá podporu v Pensylvánii hlavně z měst a předměstí, Trump naopak boduje na venkově. Samotný stát může hrát ve volbách klíčovou roli.

Především od pandemie covidu-19 je velkým fenoménem amerických voleb korespondenční hlasování. To je přitom tamním voličům k dispozici již 160 let – tehdy posílali hlas poštou vojáci z bojišť občanské války. K tomuto způsobu hlasování má výhrady republikánský kandidát na prezidenta Donald Trump. Ten tvrdí, že mu prostřednictvím údajných masových podvodů při korespondenční volbě v roce 2020 bylo vítězství ve volbách ukradeno. Vyšetřování ani soudy však nikdy žádné masové podvody neprokázaly.

Obavy z povolebního násilí mají podle nejnovějšího průzkumu dvě třetiny Američanů. Česká televize dostala možnost natáčet v jednom z nejdůležitějších sčítacích center ve Spojených státech. Hlasy z okrsku Maricopa ve Phoenixu rozhodnou, jestli v Arizoně vyhraje Donald Trump, nebo Kamala Harrisová. Štáb ČT zjišťoval, jak dezinformace a výhrůžky volebním komisařům toto středisko proměnily z hlediska jeho fungování.

Situace v Americe se v mnoha ohledech zhoršuje, což pohánějí dezinformace a únava z politiky, sdělil České televizi Eli Stokols z amerického serveru Politico, pro nějž zpravodajsky pokrýval minulé rozhodování o šéfovi Bílého domu. Největším překvapením voleb podle něj bylo odstoupení Joea Bidena z kampaně, viceprezidentka Kamala Harrisová ale nedala přesvědčivou odpověď na to, jak se od něj liší, řekl. Za děsivý aspekt možného dalšího mandátu Donalda Trumpa považuje menší množství lidí v administrativě, kteří by ho kontrolovali.

V posledních dvou desetiletích došlo v USA k výrazným změnám a přesunům obyvatelstva. Vnitřní i vnější migrace upravuje vliv jednotlivých částí Spojených států, což díky tamnímu volebnímu systému způsobuje i proměnu toho, jak důležité jsou ohledně prezidentských voleb.

Spojenými státy se šíří vlna dezinformací ohledně údajných volebních podvodů a manipulací. Úřady se je snaží vyvracet a reagují i snahou o co největší transparentnost volebního procesu. Obavy z možných nepokojů ale rostou. V klíčové Georgii, kde v minulých prezidentských volbách Donald Trump velmi těsné výsledky zpochybnil, by k reálným sporům dojít mohlo.

Americký exprezident Donald Trump a viceprezidentka Kamala Harrisová den před vyvrcholením prezidentských voleb pokračují ve snaze oslovit voliče v klíčových částech Spojených států. Harrisová má na programu čtyři vystoupení v Pensylvánii a Trump navštíví i dva další státy. Na 80 milionů lidí už v amerických volbách své hlasy odevzdalo.

Americký prezident disponuje širokými pravomocemi v oblasti obrany a zahraniční politiky, jmenuje také ministry či soudce. Na rozdíl od zákonodárců nemůže schvalovat legislativu, čímž se často dostává do křížku s Kongresem ovládaným politickými rivaly. Šéf Bílého domu si prosazuje svou pomocí dekretů, Nejvyšší soud je však může zrušit jako neústavní. Na souhlas zákonodárců prezidenti někdy nečekají ani u zapojení amerických sil do konfliktů v cizině. Právě Kongres ale má pravomoc hlavu státu v krajním případě odvolat.

Voliči v Severní Karolíně vytvořili nový rekord – v předtermínu amerických prezidentských voleb jich odhlasovaly už čtyři miliony, a účast tak přesáhla padesát procent. Jejich rozhodování letos výrazně ovlivnil hurikán Helene, který na konci září zasáhl západní část státu. Vyžádal si přes sto obětí a způsobil škody za v přepočtu jeden a čtvrt bilionu korun.

„Kdo vyhraje v okrese Door County, vyhraje v celém Wisconsinu. A kdo získá Wisconsin, získá i Bílý dům.“ To, co se říká na více místech Spojených států, platilo v Door County sedmkrát v řadě: zvítězil tu Bill Clinton, dvakrát George Bush ml., dvakrát Barack Obama, pak Donald Trump a naposledy Joe Biden. Poslední dvoje volby byly velmi těsné, a vyrovnaný je souboj i tentokrát.

Průzkumy předpokládají, že souboj mezi americkými prezidentskými kandidáty Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem bude těsný. V řadě států je výsledek očekávatelný, rozhodne zbývajících sedm. V jednom z nich, Nevadě, už přitom předčasně hlasovali čtyři z deseti voličů. Pětina tamního elektorátu pracuje v pohostinství, a proto je pro nevadské obyvatele velkým tématem slib obou kandidátů o zrušení daně ze spropitného. V minulých volbách tam zvítězil demokrat Joe Biden, a to jen s těsným náskokem asi třiceti tisíc hlasů.

Již potřetí v řadě bude republikánský kandidát Donald Trump usilovat o post amerického prezidenta. Po odstoupení Joea Bidena se stal ve svých 78 letech nejstarším účastníkem voleb v historii USA. V případě znovuzvolení chce pokračovat v daňových škrtech nebo tvrdé imigrační politice. Trump však po volbách bude čelit obvinění z trestného činu, další dva případy navíc soudy stále řeší.

Republikánský prezidentský kandidát Donald Trump žaluje CBS News. Důvodem je rozhovor, který televizní stanici začátkem října poskytla jeho demokratická soupeřka Kamala Harrisová. Exprezident tvrdí, že stanice rozhovor sestříhala „klamavým“ způsobem ve snaze ovlivnit prezidentské volby, a požaduje odškodné ve výši deseti miliard dolarů (232,6 miliardy korun). Informovaly o tom zpravodajský web stanice Fox News a agentura Reuters.

Volby v největší světové ekonomice se blíží do cílové rovinky. Jedním z tradičních a klíčových témat celé kampaně je právě ekonomika. Jak se k ní budoucí prezident či prezidentka postaví, přitom zajímá nejen Američany, ale celý svět. Byznys v USA i zahraničí se už chystá na nové překážky a obchodní války.