Kamala Harrisová strana 2 z 4

Americký prezident Joe Biden definitivně potvrdil, že se bude v roce 2024 ucházet o znovuzvolení. Po týdnech spekulací v úterý zahájil předvolební kampaň zveřejněním tříminutového klipu, v němž hovoří o „extremismu“ Republikánské strany pod vedením exprezidenta Donalda Trumpa a o potřebě postavit se za demokracii a základní svobody. Jako jeho viceprezidentka opět bude kandidovat Kamala Harrisová, napsala agentura Reuters.

Ve Spojených státech málem zemřel šestnáctiletý Afroameričan, který omylem zazvonil na špatné adrese. Z domu ho poté do hlavy a ruky střelil starší běloch. Muž, který byl obviněn z napadení, se v úterý podle úřadů vzdal policii a je ve vazbě. Případ z minulého týdne vyvolal v USA pobouření.

Americký prezident Joe Biden plánuje, že se bude příští rok znovu ucházet o prezidentský úřad. S oficiálním oznámením kandidatury chce ale ještě počkat. Toto zatím nejkonkrétnější vyjádření ohledně svých plánů pro nadcházející volby poskytl Biden americké stanici NBC.

Americký federální soudce Matthew Kacsmaryk pozastavil platnost registrace potratové pilulky mifepristonu. Znamená to, že by se měla přestat prodávat. Ministerstvo spravedlnosti se chce proti rozhodnutí odvolat, může to učinit do sedmi dní, než verdikt nabude účinnosti.  Situaci komplikuje rozhodnutí jiného soudce, které je zcela opačné.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Finsko svůj postoj ke vstupu do Severoatlantické aliance nezměnilo, nadále se chce k NATO přidat jen společně se Švédskem. V sobotu to v bavorské metropoli na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila finská premiérka Sanna Marinová. V Mnichově vystoupil i přední čínský diplomat Wang I, prohlásil, že Čína v konfliktu na Ukrajině podporuje dialog. Dodal, že pro bezpečnost světa je třeba respektovat suverenitu. Ještě před konferencí český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a nově zvolený prezident ČR Petr Pavel jednali s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Alternativa k vítězství Ukrajiny nad Ruskem nesmí existovat. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to zdůraznil ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj. Západ vyzval k poskytnutí další pomoci. Rychlost doručení zbraní na Ukrajinu je podle Zelenského teď nejdůležitější. Každoroční konference se účastní politické špičky z celého světa.

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Policie v Memphisu propustila šestého důstojníka, který se podílel na smrti černocha Tyrea Nicholse, jenž zemřel po násilném policejním zákroku. Propuštěný muž podle vyšetřovatelů porušil policejní pravidla, včetně pravidel týkajících se použití paralyzéru. Informuje o tom agentura AP. Pět dalších v případu zúčastněných policistů už bylo propuštěno dříve a čelí obvinění z vraždy druhého stupně.

Vůbec poprvé v prezidentském úřadě navštívil Joe Biden jižní hranici USA. Do země skrz ni nelegálně proudí rekordní počty migrantů a Bílý dům podle kritiků není s to najít účinnou odpověď. Bidena za jeho přístup kritizuje nejen republikánská opozice, ale i aktivisté pomáhající lidem putujícím za lepším životem. Těm se mimo jiné nelíbí, že současná vláda stále aplikuje nekompromisní – jakkoli částečně účinné – nástroje administrativy exprezidenta Donalda Trumpa.

Ruské úřady propustily z vězení americkou basketbalistku Brittney Grinerovou, informuje agentura Reuters s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Basketbalistku převzali američtí úředníci. Spojené státy Grinerovou vyměnily za vězněného ruského obchodníka se zbraněmi Viktora Buta.

Ve druhém kole voleb do Senátu v americké Georgii podle projekcí institutu Edison Research zvítězil demokratický kandidát Raphael Warnock. Demokraté tak budou mít v horní komoře amerického Kongresu zřejmě 51 zástupců, republikáni 49. Vítězství Warnockovi připsala i projekce stanice CNN, podle níž získal 51,2 procenta hlasů. Sečteno je 99 procent hlasů, uvádí CNN.

Americká viceprezidentka Kamala Harrisová krátce jednala s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Sešli se na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Harrisová zdůraznila nutnost komunikace a zodpovědné konkurence mezi oběma mocnostmi. Na summitu došlo také k setkání čínského prezidenta s šéfem tchajwanské delegace Morrisem Čchangem, jde o výjimečné setkání zástupců těchto dvou zemí na tak vysoké úrovni. Čchang ho zhodnotil jako zdvořilou a šťastnou výměnu názorů.

Většina zástupců Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v sobotu v prohlášení na závěr dvoudenního summitu v Bangkoku odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu. Shodu nicméně země nenašly, píše s odkazem na diplomatické zdroje agentura Kjódó.

Severní Korea v pátek vystřelila zřejmě mezikontinentální balistickou raketu, uvedly tiskové agentury s odvoláním na jihokorejské ministerstvo obrany. O startu balistické rakety v KLDR informovala rovněž japonská pobřežní stráž. Raketa, kterou v pátek otestovala Severní Korea, měla dostatečný dolet, aby zasáhla Spojené státy, uvedl později japonský ministr obrany Jasukazu Hamada. Spojené státy test střely odsoudily. Severokorejský vůdce Kim Čong-un  řekl, že na jaderné hrozby odpoví jaderným útokem a na totální konfrontaci totální konfrontací.

Demokratická strana v kongresových volbách uhájila dosavadní většinu v Senátu a má dokonce šanci získat jedno křeslo navíc oproti předchozímu volebnímu období. Rozhodující mandát ve prospěch strany vládnoucího prezidenta Joea Bidena zajistila stávající demokratická senátorka Catherine Cortezová Mastová, která podle projekcí agentury AP v Nevadě zvítězila nad republikánským kandidátem Adamem Laxaltem. Biden v první reakci uvedl, že ho výsledek „neuvěřitelně potěšil“.

Demokratický senátor za americký stát Arizona Mark Kelly v úterních volbách do Senátu obhájil svoji funkci, píše agentura Reuters. Demokraté i republikáni tak nyní mají v této komoře Kongresu po 49 křeslech. O tom, zda si demokraté současnou těsnou většinu udrží, rozhodnou výsledky ze států Nevada a Georgie. V Nevadě jsou průběžné výsledky velmi těsné, v Georgii se bude v prosinci konat druhé kolo, v prvním těsně zvítězil demokrat.

Dvě křesla dělí od zisku většiny v Senátu demokraty i republikány. V amerických státech Arizona a Nevada pokračuje sčítání hlasů odevzdaných v úterních senátních volbách. Druhá kola se pak uskuteční v Georgii a na Aljašce, v exklávě na severu však výsledky nebudou ze stranického hlediska rozhodující, protože proti sobě stojí dvě republikánky. Hlasy se sčítají i pro kandidáty do Sněmovny reprezentantů, kde mají podle predikcí větší šanci na získání většiny republikáni. Volební průzkumy předpokládaly výraznější zisky opoziční strany, terčem kritiky se tak pro podporu některých neúspěšných kandidátů stal Donald Trump.

Současný americký prezident Joe Biden i jeho předchůdce v Bílém domě Donald Trump se v neděli na poslední chvíli snažili získat hlasy voličů před úterním vyvrcholením voleb do Kongresu i dalších institucí. Biden na univerzitě ve státě New York hovořil ke studentům, vyzdvihl sílu a možnosti jejich generace. Trump na Floridě varoval před „sílící tyranií levice“ a přiživoval debatu o své možné opětovné kandidatuře do úřadu v roce 2024, informovaly zahraniční agentury.

Americká společnost Westinghouse se bude podílet na stavbě první jaderné elektrárny v Polsku. V pátek večer to oznámil polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s americkou viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Informaci potvrdil i americký velvyslanec ve Varšavě Mark Brzezinski. Záměr ještě musí oficiálně schválit polská vláda.

Modlitbami a čestnou salvou v úterý Japonsko uctilo památku bývalého premiéra Šinzóa Abeho, který zemřel v červenci poté, co ho během předvolebního projevu smrtelně postřelil bývalý voják. První státní pohřeb po 55 letech v Japonsku hluboce rozdělil veřejnost. Kritici poukazují mimo jiné na vysokou cenu obřadu či na kontroverzní vztahy Abeho a jeho Liberálnědemokratické strany (LDP) s Církví sjednocení, známou jako moonisté.

Americký prezident Joe Biden v úterý podepsal zákon o rozsáhlých investicích do ochrany klimatu a zdravotnictví. Balík vyhrazuje 369 miliard dolarů (8,9 bilionu korun) na investice do obnovitelných zdrojů energie a na snížení emisí, podle listu The Guardian představuje dosud nejvýznamnější úsilí USA s ohledem na klimatickou krizi.

Americký Senát v neděli schválil návrh zákona, který podle členů Demokratické strany prezidenta Joea Bidena přinese zásadní pokles emisí skleníkových plynů, sníží ceny léků pro seniory a přiměje korporace a bohaté jedince platit více na daních. Informují o tom zahraniční tiskové agentury.

Při americké protiteroristické operaci v Afghánistánu byl v neděli pomocí bezpilotního letounu zabit lídr teroristické skupiny al-Káida Ajmán Zavahrí. Potvrdil to americký prezident Joe Biden krátce poté, co americká média s odkazem na nejmenované zdroje informovala, že Zavahrí zemřel při operaci Ústřední zpravodajské služby (CIA). Zavahrí se stal novým šéfem al-Káidy v červnu 2011 poté, co americké síly zabily v květnu téhož roku tehdejšího vůdce skupiny Usámu bin Ládina.