Harrisová a Trump finišují s kampaněmi

Americký exprezident Donald Trump a viceprezidentka Kamala Harrisová den před vyvrcholením prezidentských voleb pokračují ve snaze oslovit voliče v klíčových částech Spojených států. Harrisová má na programu čtyři vystoupení v Pensylvánii a Trump navštíví i dva další státy. Na 80 milionů lidí už v amerických volbách své hlasy odevzdalo.

Průzkumy nasvědčují velmi těsnému souboji mezi osmasedmdesátiletým republikánem a šedesátiletou demokratkou, a to jak na úrovni celých USA, tak v sedmi klíčových státech. Jedním z nich je i Severní Karolína, kde v pondělí Trump zahájil sérii posledních čtyř mítinků.

„Když všechny zmobilizujeme a budeme hlasovat, pak nemohou nic udělat,“ řekl Trump ve městě Raleigh. Exprezident, který nikdy neuznal svou porážku v posledních volbách, letos opět podkopává důvěru stoupenců ve volební proces a bez důkazů obviňuje demokraty, že ve volbách podvádějí.

Na mítinku v Severní Karolíně opět vykresloval imigranty přicházející do USA jako zločince, což je silný motiv jeho kampaně. „Jdou po všem, co se hýbe,“ citoval jej deník The Washington Post. Také upozornil, že Trump pohrozil Mexiku pětadvacetiprocentním clem na veškerý vývoz, když nejvýznamnější obchodní partner USA nezastaví „zločince a drogy přicházející do naší země“. Exprezident, který v kampani avizuje cla proti různým stranám, pak dodal, že by poplatky za mexické zboží mohl zvyšovat.

Trump později zamířil do Pensylvánie a v předvečer hlavního dne voleb vystoupí podobně jako v letech 2016 a 2020 ve městě Grand Rapids v Michiganu. Podle deníku The New York Times na něm v některých momentech v závěru kampaně je znát únava a v Raleigh mluvil „chraplavým“ hlasem a „vypadal unaveně“. Pokud získá další mandát, bude nejstarším vítězem prezidentských voleb v dějinách USA.

Harrisová by byla první prezidentkou v historii země a zároveň první hlavou státu s kořeny na jihu Asie. Poslední den kampaně stráví v Pensylvánii, který je ze sedmi klíčových států nejlidnatější, a má tak největší váhu ve sboru volitelů. Její pondělní program podle agentury AP zahrnuje vystoupení ve městě Allentown a večerní mítink ve Filadelfii, kde ji podpoří mimo jiné moderátorka Oprah Winfreyová či zpěvačka Lady Gaga.

Sérii mítinků zahájila ve městě Scranton, které je rodištěm končícího prezidenta Joea Bidena. Setkala se tam se skupinou aktivistů podporujících její kampaň. „Pojďme do toho. Už jenom 24 hodin,“ burcovala dobrovolníky.

Harrisová slibuje snahu ukončit válku v Gaze, Trump chce „narovnat zemi“

Harrisová v Michiganu v neděli řekla, že se bude snažit ukončit válku v Pásmu Gazy. Michigan patří ke státům, kde se očekává jen velmi těsný výsledek. Ve státě žije početná arabská menšina, jejíž členové jsou často nespokojení s politikou současné administrativy Joea Bidena, kterou považují za příliš nakloněnou Izraeli.

„V prezidentské úřadu udělám vše, co bude v mých silách, abych ukončila válku v Pásmu Gazy,“ uvedla na předvolebním mítinku Harrisová. Rozsah škod v Pásmu Gazy a počet civilních obětí v Libanonu označila za zničující.

Média si všímají, že Harrisová ve svém proslovu v Michiganu nikdy jménem nezmínila Trumpa. Ostře však kritizovala jeho rétoriku, která podle ní vede k tomu, že se lidé cítí osamoceni a bezmocní. Zopakovala, že chce být prezidentkou všech.

Trumpova kampaň odmítla, že by kandidát vyzýval k útokům na novináře

Mítinky v několika státech, kde se očekává těsný výsledek, během neděle absolvoval i Trump. V Pensylvánii označil demokraty za „ďábelskou stranu“. „Je to pokřivená země, a my ji narovnáme,“ řekl k současnému stavu, ve kterém se podle něj nachází Spojené státy. Rovněž kritizoval demokraty za stav ekonomiky i podle něj nadměrnou nelegální migraci. Podle Trumpa měly Spojené státy ke konci jeho mandátu v roce 2020 nejlépe zabezpečené hranice.

„Neměl jsem odcházet z Bílého domu,“ řekl také s odkazem na svá nepodložená tvrzení, že v roce 2020 volby vyhrál on, a ne současný prezident Joe Biden. Voličům řekl, že, pokud ho zvolí, odstartují „čtyři nejlepší roky v historii naší země“.

Trump sklidil kritiku za výrok, jež připomínal červencový neúspěšný atentát na něj. „Aby se ke mně někdo dostal, tak by se musel prostřílet přes falešné zprávy, což by mi tolik nevadilo,“ řekl Trump. Podle kritiků se dá výrok interpretovat jako výzva k útokům na novináře, což ale vedení jeho kampaně odmítlo. V Georgii pak Trump sliboval, že nebude omezovat těžbu ropy a plynu.

Na 80 milionů lidí už v amerických volbách své hlasy odevzdalo, ať už korespondenčně, nebo při předtermínech přímo v hlasovacích místnostech. To je zhruba polovina celkového počtu hlasujících v roce 2020. Posledním dnem hlasování je úterý, ovšem vítěz souboje o Bílý dům by po volební noci podobně jako před čtyřmi lety nemusel být ihned známý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 6 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 18 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 20 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...