V posledních dvou desetiletích došlo v USA k výrazným změnám a přesunům obyvatelstva. Vnitřní i vnější migrace upravuje vliv jednotlivých částí Spojených států, což díky tamnímu volebnímu systému způsobuje i proměnu toho, jak důležité jsou ohledně prezidentských voleb.
USA se změnily. O prezidentovi už nerozhodují hlavně bílí nevzdělaní muži
Text obsahuje řadu vizualizací, jejich načtení může chvíli trvat.
Podle výzkumu agentury Pew Research má největší vliv to, že v posledních třech desetiletích se američtí registrovaní voliči stali vzdělanějšími, rasově a etnicky rozmanitějšími, staršími a také nábožensky rozmanitějšími. Tyto změny se promítly do značné míry do složení obou stran, ale některé z nich měly výraznější dopad na Demokratickou stranu než na Republikánskou.
Podle demografů má právě tato rozdílná polarizace obou stran významný vliv na stále větší rozdělení americké společnosti, kde se mezi různými skupinami obyvatelstva daří stále hůř nalézat shodu na řešení důležitých problémů.
Bílí voliči ztrácejí vliv
S tím, jak se Spojené státy stávají rasově a etnicky rozmanitějšími, se mění i voličská základna. V současnosti je 67 procent registrovaných voličů bělochů, třináct procent Hispánců, jedenáct procent Afroameričanů a čtyři procenta Asiatů. Pro představu: roku 1996, kdy se ucházel o znovuzvolení prezident Bill Clinton, bylo 85 procent voličů bělochů, čtyři procenta Hispánců, devět procent Afroameričanů a asi jedno procento Asiatů.
USA se tedy staly měně „bílými“, naopak nejvíc přibylo hispánských voličů. Obě strany, které spolu soupeří o funkci prezidenta, jsou rasově a etnicky rozmanitější než před třemi desetiletími, ale ne ve stejné míře. Ve složení demokratické koalice došlo k větším změnám než v táboře republikánů.
Bílí voliči nyní tvoří 79 procent republikánů a příznivců republikánů. V roce 1996 tvořili 93 procent voličů této strany. Počet hispánských voličů se za toto období ztrojnásobil ze tří na devět procent voličů. Afroameričtí a asijští voliči tvoří v současnosti po třech procentech voličů republikánů.
U demokratických voličů klesl podíl bělochů, kteří nejsou Hispánci, od roku 1996 o 21 procentních bodů (ze 77 procent na 56). Podíl Hispánců se ale za stejnou dobu přibližně ztrojnásobil z tehdejších pěti procent na současných šestnáct. Podíl asijských voličů se za stejné období zvýšil z necelého jednoho procenta na šest procent. Jedinou etnickou skupinou, jejíž podíl se u demokratů příliš nemění, jsou afroameričtí voliči, jejichž počet je poměrně stabilní a v současnosti tvoří necelou pětinu voličů demokratů.
Stárnoucí Amerika rozdává jiné karty
V posledních desetiletích američtí voliči, stejně jako celá tamní populace, zestárli. V současné době je přibližně šest z deseti voličů ve věku padesát let a více: 29 procent je ve věku 50 až 64 let a 29 procent je ve věku 65 let a více). Pro srovnání: v roce 1996 bylo 41 procent voličů starších padesáti let.
Voliči obou stran jsou tedy nyní výrazně starší než před dvaceti lety, ale také to má nerovnoměrné dopady. Voliči republikánů a ti přiklánějící se k republikánům jsou totiž dnes spíše starší než voliči demokratů. Ještě na konci minulého století byl přitom mezi věkovými profily obou stran jen velmi malý rozdíl.
Přibližně dvě třetiny voličů, kteří se hlásí k Republikánské straně, mají víc než padesát let: třetina je ve věku 50 až 64 let, a třetina dokonce ve věku 65 a více let. U voličů hlásících se k Demokratické straně je to ale jen něco více než polovina: jak skupiny ve věku 50 až 64 let, tak i ta starších 65 let mají 27 procent.
Zásadním faktorem je ale rozdíl mladých voličů. Podíl voličů mladších třiceti let je totiž u demokratů dvakrát vyšší (šestnáct procent) než u republikánů (osm procent). Podobný podíl v každé straně připadá na věkovou skupinu 30 až 49 let (27 procent u Republikánské strany a 31 procent u Demokratické strany). Není tedy divu, že se demokraté označují za stranu mladých, a tedy budoucnosti, zatímco republikáni staví na konzervativních hodnotách spíše seniornější občanů.
Amerika je vzdělanější než kdy dříve
Podíl voličů s bakalářským nebo vyšším vzděláním se mezi registrovanými voliči od roku 1996 výrazně zvýšil, a to přibližně ze čtvrtiny (24 procent) na asi čtyřicet procent. Podíl voličů se středoškolským nebo nižším vzděláním se přitom současně snižoval. Odráží to zejména stále složitější a technologicky náročnější svět, kde už nestačí k úspěchu nižší vzdělání.
Nyní tedy už v USA má středoškolské nebo nižší vzdělání jenom přibližně třetina voličů (28 procent), zatímco v roce 1996 to byla téměř polovina (47 procent). Podíl voličů s určitou zkušeností s vysokoškolským vzděláním, ale bez bakalářského titulu, zůstal v tomto období relativně stabilní (32 procent dnes, 29 procent v roce 1996).
A stejně jako v předchozích kategoriích i v této se mezi oběma soupeřícími stranami stále zvětšuje propast. Mezi voliči, kteří se hlásí k Demokratické straně, se podíl voličů s vysokoškolským nebo vyšším vzděláním od roku 1996 přibližně zdvojnásobil, a to z 22 procent na současných 45 procent. Podíl voličů demokratů, kteří nemají žádné vysokoškolské zkušenosti, klesl přibližně o polovinu (z 51 procent na 25 procent).
Republikánská strana se také stala vzdělanější – ale mnohem skromněji. Dnes jsou její příznivci přibližně rovnoměrně rozděleni mezi ty, kteří nikdy nechodili na vysokou školu (31 procent), ty, kteří vysokou školu navštěvovali, ale nezískali bakalářský titul (34 procent), a ty, kteří mají bakalářský nebo vyšší titul (35 procent).
Bílí nevzdělaní voliči
Bílí voliči bez bakalářského vzdělání zůstávají i v současnosti tou největší samostatnou skupinou napříč úrovněmi vzdělání, rasami a etnickými skupinami. Ale jejich úbytek je posledních několik desítek let zcela zásadní.
Tam, kde v roce 1996 představovali jasnou většinu (63 procent), dnes tvoří už jen asi čtyři z deseti voličů (38 procent). Zmenšení této skupiny, která dříve definovala jádro USA, na polovinu, je klíčovou demografickou změnou za poslední třetinu století. Právě tato skupina byla v minulosti díky své demografické převaze klíčovou v tom, kdo se ujme prezidentské funkce. To je dnes historií, a byť je její vliv stále silný, už není dominantní.
Celkově jsou asi dva z deseti voličů Hispánci (devět procent), Afroameričané (sedm procent) nebo Asiaté (dvě procenta), kteří nemají ani bakalářský titul. Dospělí běloši nehispánského původu s bakalářským nebo vyšším vzděláním dnes představují 28 procent voličů, což je mírný nárůst oproti roku 1996 (21 procent). Přibližně každý desátý registrovaný volič je Hispánec (tři procenta), Afroameričan (tři procenta) nebo Asiat (tři procenta) s bakalářským titulem.
Jak rozděluje víra
Američané se v posledních desetiletích stali méně křesťanskými a méně věřícími a tyto změny se pochopitelně odrážejí i v jejich voličských preferencích. Dvě třetiny voličů se dnes v USA hlásí k nějakému křesťanskému vyznání a asi přibližně čtvrtina se nehlásí k žádnému náboženskému vyznání (26 procent).
Také to je dramatická změna, byť není tak dobře podložená daty jako předchozí statistiky. Sociologické dotazníky totiž začaly před patnácti lety používat jinou formulaci, takže údaje nesahají tak daleko do minulosti. Nicméně vyplývá z nich, že před patnácti lety se ke křesťanství hlásilo přibližně osm z deseti voličů (79 procent) a patnáct procent bylo bez vyznání.
Platí přitom, že republikáni zůstali z velké části křesťany. Přibližně osm z deseti republikánských voličů a voličů, kteří se hlásí k republikánům (81 procent), se hlásí ke křesťanskému náboženskému vyznání, což je oproti roku 2008, kdy se ke křesťanství hlásilo 86 procent voličů, jen mírný pokles. Stabilní je přitom dlouhodobě zastoupení evangelikálních protestantů a bílých katolíků: u první skupiny došlo za patnáct let k poklesu ze 33 na 30 procent, druhá skupina zůstala zastoupená 18 procenty.
Podíl bílých neevangelikálních protestantů mezi voliči republikánů a voliči přiklánějícími se k republikánům se za stejné období snížil z 22 procent na patnáct procent zatímco podíl věřících „neevangelikálů“ vzrostl z devíti na patnáct procent voličů této strany.
Demokraté jsou ve víře a příslušnosti k nějaké organizované náboženské skupině výrazně vlažnější. Přibližně polovina jejich voličů jsou křesťané (54 procent), 38 procent je nábožensky neangažovaných a osm procent je nekřesťanského vyznání. Posun za posledních patnáct let dobře ukazuje, jakou proměnou tato politická strana prošla: ještě v roce 2008 totiž tvořili křesťané 74 procent registrovaných voličů podporujících demokraty. Za toto období se podíl nábožensky neangažovaných voličů v této straně zhruba zdvojnásobil.
Bílí evangelikálové (pět procent) a bílí neevangelikální protestanti (deset procent) dnes tvoří patnáct procent demokratické koalice, což je skoro dvakrát méně než 28 procent před 15 lety. Podíl demokraticky orientovaných voličů, kteří jsou černošskými protestanty, se za toto období změnil jen velmi málo (tehdy patnáct procent, dnes čtrnáct procent).
Liberálové, nebo konzervativci?
Mezi americkými voliči je stále více těch, kteří se označují za konzervativce, než těch, kteří se označují za liberály. Přibližně čtvrtina voličů se hlásí k liberálním (šestnáct procent) nebo velmi liberálním (osm procent) názorům, zatímco 37 procent voličů se hlásí ke konzervativním (27 procent) nebo velmi konzervativním (deset procent) názorům.
Americká společnost se ale celkově považuje za neutrální, umírněnou a věří, že se nekloní k žádnému z extrémů. Téměř čtyři z deseti voličů říkají, že jsou umírnění (36 procent). Tyto podíly se od roku 2019 příliš nezměnily.
Republikáni se považují v drtivé většině za konzervativní: 49 procent voličů hlásících se k republikánům říká, že jsou konzervativní, a dvacet procent, že jsou velmi konzervativní. Přibližně tři z deseti voličů GOP říkají, že jsou umírnění (27 procent); a ve straně je velmi málo liberálně se označujících (méně než pět procent).
Demokraté jsou ideologicky smíšenější než republikáni. Mezi voliči, kteří se hlásí k demokratům, jich přibližně polovina říká, že jsou velmi liberální (šestnáct procent) nebo liberální (31 procent), zatímco téměř stejný počet jich říká, že jsou umírnění (45 procent). Přibližně šest procent se hlásí ke konzervativcům.