Republikán Mike Johnson v pátek obhájil funkci předsedy americké Sněmovny reprezentantů po nezvykle dlouhém hlasování, při němž nejdříve nezískal dostatečnou podporu. Nakonec však uspěl poté, co dva jeho straničtí kolegové změnili svůj hlas. Vyhnul se tak výraznějším komplikacím na úvod nového funkčního období sněmovny. Americká média nicméně podotýkají, že jej v nejbližších týdnech a měsících čekají další velké výzvy.
Volba nového předsedy sněmovny byla prvním významným bodem na programu nově zvoleného Kongresu vzešlého z listopadových voleb. Republikánská strana po nich bude mít kromě kontroly nad oběma komorami také Bílý dům, extrémně těsná sněmovní většina nicméně vyvolává otázky ohledně její schopnosti efektivně vládnout.
Johnson po znovuzvolení slíbil, že republikáni „drasticky“ zmenší rozsah federální vlády. Ve svém prvním projevu na plénu hovořil o odmítnutí obvyklých pořádků v Kongresu a státní mašinerii označil za „totalitní čtvrtou větev moci“.
Johnsonovi se nakonec podařilo sjednotit extrémně těsnou republikánskou většinu čítající 219 hlasů oproti 215 mandátům Demokratické strany. Během prvního kola volby vše nasvědčovalo tomu, že kongresman z Louisiany nedosáhne na potřebných 218 hlasů, když jej trojice stranických kolegů odmítla podpořit. Některá americká média už informovala o očekávaném druhém kole volby.
Výsledek ale nebyl ihned potvrzen a Johnson se po několika minutách odebral pryč z jednacího sálu se dvěma republikány, kteří pro něj nehlasovali. Po chvíli se skupinka vrátila a dvojice dřívějších odpůrců využila možnost změnit své hlasy ve prospěch Johnsona. Ten tedy nakonec získal podporu všech členů těsné republikánské většiny až na libertariána Thomase Massieho.
Nově zvolení členové dolní komory absolvovali toto hlasování ještě před vlastním složením přísahy, neboť bez zvoleného předsedy sněmovna nemůže začít fungovat.
Neopakovalo se tak nic podobného vývoji ze začátku minulého funkčního období, kdy republikáni zvolili svého lídra Kevina McCarthyho do čela sněmovny až na patnáctý pokus. Nynější hlasování nicméně opět odhalilo přetrvávající neshody mezi republikánskými zákonodárci, zejména v otázce státních výdajů a zadlužení USA.
I když Johnson funkci obhájil, rozhodně to pro něj neznamená konec složitých výzev, upozornil deník The Washington Post. Republikáni chtějí v prvních měsících nového mandátu nastupujícího prezidenta Donalda Trumpa prosadit řadu zásadních opatření včetně protiimigračních plánů, přičemž se mohou neshody ohledně hospodaření státu rychle znovu rozhořet. Tím spíš, že zákonodárci budou muset připravit také nový rozpočet a navýšit zákonný limit na zadlužení vlády, na který by jinak USA kolem poloviny roku narazily.
Trump Johnsona podpořil, podle všeho zasáhl i do hlasování
Dvaapadesátiletý Johnson získal ještě před samotnou volbou výhodu – na začátku týdne ho v příspěvku na sociální síti po jistém váhání podpořil Trump. Nově zvolený prezident zároveň podle informací portálu Politico naznačil, že nechce, aby republikáni zdržovali jeho priority vleklým bojem o funkci takzvaného speakera.
Trump podle všeho zasáhl i do hlasování. Americká média uvádí, že během výše zmíněné pauzy hovořil s Ralphem Normanem a Keithem Selfem, kteří se pak přiklonili k Johnsonovi. Trump poté Johnsonovi poblahopřál a nechal se slyšet, že se Američané dočkali „zdravého rozumu, síly a vůdcovství“.
Přesto nebylo dlouho jisté, zdali bude Trumpovo „požehnání“ stačit a přesvědčí krajně pravicové republikány, často frustrované Johnsonovým vedením a vznášející požadavky, kdykoli jsou jejich hlasy nezbytné, připomněla agentura AP.
Johnson čelí podobně jako McCarthy kritice některých republikánů kvůli kompromisům s demokraty ve výdajových otázkách, k nimž byl kvůli kongresové matematice nucen. Mnozí z těch, kdo před hlasováním nedávali své stanovisko najevo, jej ale nakonec podpořili.
Podle listu The New York Times při odpoledním příchodu do Kapitolu Johnson prohlásil, že je otevřený procedurálním připomínkám. Podle amerických médií ještě ve čtvrtek jednal s nerozhodnutými kolegy a tato jednání pravděpodobně pokračovala i v pátek.
Klíč ke zvolení
K tomu, aby se kandidát stal předsedou, potřebuje většinu hlasů přítomných členů sněmovny. Tradičně je tímto stěžejním číslem 218 z celkových 435 členů zákonodárného sboru.
Řadě předchozích speakerů, včetně McCarthyho, však ke zvolení stačil nižší počet hlasů, neboť zákonodárci někdy prohlásí pouze „přítomen“, místo aby vyvolali jméno kandidáta, čímž sníží počet hlasů potřebných k dosažení většiny. Z pléna může zaznít jakékoli jméno – je tradicí, že předseda musí být členem sněmovny, ale není to podmínkou.
Amerikanista z University of New York in Prague Jakub Lepš (TOP 09) odpoledne prohlásil, že si myslí, že volba je v první řadě o Trumpovi. „Je o tom, jakou má kontrolu nad Republikánskou stranou. Je sice téměř absolutní, ale ne úplně. Mám na mysli zhruba tucet republikánů ve sněmovně, kteří přinejmenším veřejně neřekli, zdali Johnsona podpoří. Navzdory faktu, že Trump dnes (v pátek) opět zopakoval: ‚Volte Mikea Johnsona‘,“ přemítal ve studiu ČT24 Lepš.
Pokud by nebyl nový předseda zvolen do pondělí 6. ledna, hrozilo oddálení slavnostního zasedání Kongresu, jež má formálně potvrdit Trumpovo vítězství v listopadových prezidentských volbách.
Takový vývoj by měl dopad i na inauguraci nové hlavy státu 20. ledna, kde je účast předsedy Sněmovny reprezentantů rovněž nutná. Americká ústava říká, že funkční období dosavadní hlavy státu Joea Bidena končí 20. ledna v poledne, a pokud by nebyl potvrzen nástupce, který by se mohl ujmout úřadu, funkce by připadla první osobě v prezidentském pořadí nástupnictví. Bez zvoleného speakera by tedy šlo o předsedu Senátu – jednadevadesátiletého republikána Chucka Grassleyho, který je senátorem nepřetržitě od roku 1981.
