Republikáni těsně zabránili rezoluci zakazující Trumpovi akce proti Venezuele

Republikáni ve Sněmovně reprezentantů jen těsně zabránili přijetí rezoluce, zakazující americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podnikat další vojenské akce proti Venezuele bez souhlasu Kongresu. Uvedly to v pátek v noci tiskové agentury. Stalo se tak několik dní poté, co podobný zákaz neprošel v Senátu.

Sněmovna hlasovala poměrem hlasů 215 ku 215. Tato remíza znamenala, že neprošla rezoluce nařizující prezidentovi stáhnout ozbrojené síly USA z Venezuely, pokud to nebude výslovně povoleno vyhlášením války nebo zvláštním zákonným povolením použít vojenskou sílu, napsal Reuters.

Těsné hlasování podle agentury odráží obavy Kongresu, včetně hrstky republikánů, ohledně Trumpovy zahraniční politiky. Sílí podpora argumentu, že Kongres, nikoli prezident, by měl mít pravomoc vysílat americké jednotky do boje, jak je uvedeno v americké ústavě.

Agentura AP označila remízu při hlasování za další signál slabé většiny, kterou má republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, a také rostoucího odporu v Kongresu ovládaném republikány vůči Trumpovým agresím na západní polokouli.

Při hlasování Senátu minulý týden až viceprezident JD Vance prolomil patovou situaci. Aby republikánští vůdci rezoluci ve Sněmovně reprezentantů zamítli, museli hlasování držet otevřené déle než 20 minut, než se stačil vrátit republikánský zákonodárce Wesley Hunt. Dva republikáni – Don Bacon z Nebrasky a Thomas Massie z Kentucky – hlasovali pro rezoluci spolu se všemi demokraty, napsala AP.

Vyjádření odpůrců a příznivců rezoluce

Odpůrci rezoluce podle Reuters argumentovali, že je zbytečná, protože USA v současné době nemají ve Venezuele žádné vojáky. „Ve Venezuele nemáme nikoho, kdo by bojoval,“ řekl republikánský zákonodárce Brian Mast z Floridy v debatě před hlasováním.

Trumpovi republikáni také obvinili demokraty z toho, že návrh předložili pouze jako útok na Trumpa. „Jde o zášť. Odsoudíte ho bez ohledu na to, co udělá,“ řekl Mast, který je předsedou zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů.

Zastánci rezoluce nesouhlasili a argumentovali, že chtějí zabránit Trumpovi v tom, aby po desetiletích bojů v Afghánistánu a Iráku zatáhl USA do další vleklé války.

„Americký lid chce, abychom Američanům snížili životní náklady, a ne abychom umožnili válku,“ řekl demokratický zákonodárce Gregory Meeks z New Yorku.

USA budou spravovat Venezuelu ještě roky, tvrdí Trump

Americké síly 3. ledna vtrhly do Caracasu a zajaly venezuelského autoritáře Nicoláse Madura. Velká flotila amerických lodí blokuje Venezuelu a USA měsíce v jižním Karibiku a v Tichém oceánu ničí lodě podezřelé z přepravy narkotik.

Trump nedávno prohlásil, že USA budou Venezuelu spravovat ještě roky, Íráncům protestujícím proti teokratickému režimu vzkázal, že „pomoc je na cestě“, a pohrozil vojenským dobytím Grónska, tedy území amerického spojence v NATO Dánska. Někteří demokraté také odsoudili Trumpa za to, že ponechal u moci v Caracasu lidi z Madurovy vlády a nepředložil žádný plán pro Venezuelu.

„Pokud prezident zvažuje další vojenskou akci, pak má morální a ústavní povinnost přijít sem a získat náš souhlas,“ řekl zákonodárce Jim McGovern ze státu Massachusetts, který patřil k autorům návrhu usnesení Sněmovny reprezentantů.

Trumpova administrativa tvrdí, že Madurovo zajetí bylo jen velmi omezenou justiční operací, jejímž cílem bylo postavit ho před soud v USA, aby čelil obvinění z drogové kriminality, nikoli vojenskou operací, dodal Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko zasáhlo tureckou nákladní loď, Ukrajina ruskou továrnu na raketové součástky

Ruský dronový útok zasáhl tureckou nákladní loď plující pod vlajkou Panamy, na plavidle vypukl rozsáhlý požár, uvedlo ukrajinské námořnictvo. Podle vicepremiéra Oleksije Kuleby noční ruský útok jednoho člena posádky zabil, dalších osm námořníků se evakuovalo. Moskva se zatím nevyjádřila. Ruské útoky byly zaznamenány i v ukrajinské Sumské a Oděské oblasti a Záporoží, hlášeny jsou oběti. Ukrajinské drony udeřily v Moskvě a jejím okolí a ve Voroněži, kde zasáhly továrnu na výrobu součástek pro rakety.
08:40Aktualizovánopřed 27 mminutami

Po střelbách v Chicagu zvažuje Trump vojenskou intervenci

Série střeleb v Chicagu si od pátečního večera místního času vyžádala sedm mrtvých a třicet osm zraněných, uvedla podle agentury AP tamní městská policie. Americký prezident Donald Trump naznačil, že uvažuje o vojenské intervenci v tomto městě ve státě Illinois, píše AP.
před 3 hhodinami

Gruzie usiluje o přísnější dohled nad studenty z ciziny a nad pobyty získanými sňatkem

Náměstek ministra vnitra Gruzie Aleksandre Darachvelidze oznámil, že parlamentu byl předložen rozsáhlý balíček legislativních změn zaměřených na nelegální migraci.
před 4 hhodinami

Ukrajina představila databázi, která „odhaluje tajemství ruské armády“

Nástroj vyvinutý ukrajinským ministerstvem obrany shrnuje poznatky, které ukrajinské ozbrojené síly získaly ohledně zbraní používaných Ruskem na ukrajinském území od začátku plnohodnotné války v únoru 2022.
před 4 hhodinami

Starmer rezignuje na předsedu labouristů, premiérský úřad předá svému nástupci

Britský premiér Keir Starmer oznámil, že odstupuje z funkce předsedy labouristické strany. V čele kabinetu zůstane, dokud strana v příštích týdnech nevybere jeho nástupce. Starmer v poslední době čelil výzvám k rezignaci, a to i z vlastní strany, která v posledních měsících utrpěla výrazné ztráty v komunálních i regionálních volbách napříč Spojeným královstvím. Zájem o post lídra labouristů a premiéra už oznámil bývalý starosta Manchesteru a nynější britský poslanec Andy Burnham.
10:43Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
13:49Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Na Krymu zrušili dětské tábory, Sevastopol zrušil veřejné akce

Šéf ruské okupační správy Krymu Sergej Aksjonov oznámil, že na poloostrově se od 22. června do 1. září ruší všechny dětské pobyty. Oznámení přichází den po omezení dodávek elektrické energie a zákazu prodeje pohonných hmot běžným zákazníkům. K zákazu prodeje paliv i dalším omezením přistoupila i okupační správa Sevastopolu. Kroky jsou důsledkem ukrajinského ostřelování zásobovacích tras a ropné infrastruktury.
11:45Aktualizovánopřed 5 hhodinami

První jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku skončilo, Teherán hovoří o pokroku

Írán a USA se dohodly na harmonogramu k dosažení konečné dohody do šedesáti dní. Uvedly to v pondělí brzy ráno Katar a Pákistán, které zprostředkovávají jednání o trvalém ukončení války s Íránem. Technické diskuse se povedou do konce týdne, uvádí v prohlášení ke konci víkendového prvního kola jednání ve Švýcarsku na základě memoranda o porozumění podepsaného minulý týden. Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí pochválil Pákistán a Katar za jejich zprostředkování po rozhovorech ve Švýcarsku a uvedl, že „dosáhli významného pokroku“.
03:43Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...