Izraelský premiér neoficiálně kritizoval Katar a jeho roli. Dauhá se cítí zděšeno

Nahrávám video
Horizont: Jednání o propuštění izraelských rukojmí
Zdroj: ČT24

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při neoficiální příležitosti kritizoval Katar za to, že nevyvíjí dostatečný tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás při jednání o propuštění rukojmí. Dauhá uvedlo, že se cítí těmito výroky zděšeno.

Netanjahu mimo jiné prohlásil, že Kataru nevěří a že role Dauhá při zprostředkování těchto rozhovorů je problematická. Podle nahrávky, kterou v úterý zveřejnila izraelská stanice Channel 12, to premiér prohlásil při setkání s několika příbuznými rukojmí. Katarské ministerstvo zahraničí v reakci uvedlo, že je „nezodpovědnými výroky zděšeno“ a že Netanjahu jimi poškozuje snahy o propuštění rukojmí.

„Neslyšíte mě děkovat Kataru... V podstatě se neliší od OSN nebo Červeného kříže a v jistém smyslu je ještě problematičtější – nedělám si o nich iluze,“ řekl izraelský premiér podle nahrávky. Dodal, že Katar financuje palestinské hnutí Hamás. To považuje Izrael, USA či EU za teroristickou organizaci. Izrael proti němu vede v Pásmu Gazy odvetnou válku za útoky Hamásu na Izrael ze 7. října loňského roku.

V Izraeli sílí kritika vlády Benjamina Netanjahua. Rodiny 136 rukojmí v Gaze, u nichž není známé, kolik ještě zbývá naživu, požadují jejich propuštění. A to za jakoukoliv cenu, včetně zastavení válečné operace proti teroru. Spory o strategii se objevují i uvnitř válečného kabinetu v Jeruzalémě. Tisíce lidí pravidelně protestují v Tel Avivu, blokují dopravu.

Nahrávám video
Studio ČT24: Zpravodaj ČT David Borek k vývoji situace v Izraeli
Zdroj: ČT24

„Je to problém, ale ne fatální,“ poznamenal k výrokům Netanjahua blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek. Upozornil, že vyjednávání o propuštění rukojmí se nevedou za situace, kdy by se jednotlivé strany měly rády.

„To je prostě věc, která je založena na silových parametrech, na pragmatismu, ve kterém nehraje až tak velkou roli láska,“ dodal. Na druhé straně se Katar jako mediátor potřebuje pohybovat v korektním prostředí, což výrok izraelského premiéra nesplňuje.

Borek dodal, že nešlo o oficiální výrok. Katar je však očima Izraele problematický. Tato monarchie má sice na svém území západní základny a má korektní vztahy s USA i dalšími západními „hráči“, zároveň však dlouhodobě hostí činovníky Hamásu a je mu nakloněn. „Byl to Katar, který do Gazy dlouhodobě dovážel peníze pro zajištění jejího chodu, a to za tichého přihlížení izraelských vlád,“ připomněl zpravodaj.

Izrael zároveň nemůže v boji za svůj cíl, zničení Hamásu, sázet jen na čistě vojenskou sílu. Přes prostředníka, tedy přes Katar, musí jednat právě s Hamásem o osudu izraelských rukojmí. Nyní proto vyjednává o další „přestávce v bojích za výměnu rukojmí“.

O propuštění rukojmí a příměří v Pásmu Gazy bude podle informací agentury Reuters jednat o víkendu v Evropě šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns s představiteli izraelské tajné služby Mosad a katarské vlády. Obdobnou informaci přinesl i list The Washington Post.

Jan Daniel z Ústavu mezinárodních vztahů přiblížil, že izraelská strana požaduje nejen propuštění rukojmí, ale také to, aby vedení Hamásu opustilo Gazu, což teroristická skupina odmítla. Jeruzalém také navrhuje pouze dočasné příměří, které neřeší humanitární otázku v oblasti.

Izrael se zlobí i na Američany

Netanjahu podle serveru The Times of Israel na schůzce s příbuznými rukojmí, zřejmě té, která se konala v pondělí, také řekl, že se nedávno „velmi rozzlobil na Američany“ kvůli tomu, že prodloužili dohodu s Katarem o své tamní vojenské základně na dalších deset let. Tuto dohodu podle něj mohly USA použít k nátlaku na Katar.

Katar je od začátku nynější války na Blízkém východě spolu s Egyptem a USA prostředníkem mezi Izraelem a Hamásem a pomohl dojednat příměří, během něhož koncem listopadu Hamás propustil část rukojmí výměnou za palestinské vězně. V Kataru dlouhodobě žijí vysoce postavení představitelé Hamásu.

„Pokud se nahrávka ukáže jako pravdivá, tak izraelský premiér maří a podkopává proces jednání, a to z důvodů, které mají zřejmě pomoci jeho politické kariéře, místo toho, aby upřednostnil záchranu nevinných životů, včetně izraelských rukojmí,“ uvedl ve středu mluvčí katarského ministerstva zahraničí na síti X.

Ministr Smotrič byl vůči Kataru ještě ostřejší

Na katarské vyjádření reagoval ve středu večer izraelský krajně pravicový ministr financí Becalel Smotrič, který označil Katar za „stát podporující terorismus“. „Katar je patronem Hamásu a je z velké části zodpovědný za masakr izraelských občanů provedený Hamásem,“ prohlásil Smotrič s odkazem na útok z loňského 7. října, při němž palestinští ozbrojenci zabili v izraelském pohraničí na 1200 lidí, většinou civilistů, a asi 250 osob unesli do Gazy. Na 130 jich stále zadržují.

Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a také pozemní operaci v této oblasti, kde se Hamás v roce 2007 násilím ujal vlády. Podle úřadů spravovaných Hamásem si izraelská odveta vyžádala životy více než 25 tisíc Palestinců. Informace ovšem ve válečném prostředí nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Smotrič ve středu kritizoval také západní země, že nevyvíjejí dostatečný tlak na Hamás, aby rukojmí propustil. „Jedna věc je jistá: Katar se nebude žádným způsobem podílet na správě Gazy, až válka skončí,“ řekl Smotrič, který už dříve prohlásil, že velká část Palestinců z Pásma Gazy by měla být vystěhována a že Izrael by měl zvážit opětovné budování židovských osad na tomto území.


Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 10 mminutami

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledání úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 20 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 46 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 4 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...