Asi dvacet příbuzných rukojmí držených palestinskými teroristy v Gaze vtrhlo na pondělní zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě. Skupina v Knesetu požadovala, aby poslanci dělali víc pro osvobození Izraelců. Hamás při říjnovém útoku unesl do Gazy 253 lidí, část se dostala na svobodu díky dočasnému klidu zbraní zprostředkovaném Katarem. Deník The Jerusalem Post napsal, že Kneset by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.
„Nebudete tady sedět, dokud tam (naše děti) umírají,“ křičela skupinka, která v pondělí vtrhla v parlamentu na zasedání finančního výboru. Jedna žena nesla fotografie tří členů své rodiny, které Hamás unesl loni 7. října. „Aspoň jednoho mi vraťte živého, aspoň jednoho ze tří!“ volala zoufalá žena. „Osvoboďte je hned, hned, hned!“ skandovali demonstranti. Podle Izraele zemřelo v Gaze už sedmadvacet unesených lidí.
Příbuzní zbývajících sto třiceti rukojmí v posledních týdnech zesilují tlak na vládu, aby jednala s Hamásem za každou cenu. V neděli večer například skupina lidí postavila stany v Jeruzalémě před Netanjahuovým domem, kde chce zůstat, dokud vláda dohodu s teroristy neuzavře. „Milujeme naše děti víc, než nesnášíme Hamás,“ napsali na transparentech příbuzní rukojmí.
Opozice volá po pádu vlády
Vláda čelí tlaku také ze strany opozice. „Naše dívky a chlapci jsou drženi Hamásem v zajetí 108 dní. Jejich životy jsou v ohrožení. Za této vlády byli uneseni a opuštěni, je to tato vláda, která nečiní nezbytná opatření, aby je zachránila a přivedla je všechny domů,“ uvedla opoziční Strana práce. „Očekáváme, že všechny opoziční frakce podpoří návrh na vyslovení nedůvěry,“ dodala.
K demisi současného kabinetu vyzval i opoziční lídr Jair Lapid, předseda strany Ješ atid. Ta minulý týden oznámila, že podala v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry vládě kvůli výhradám ke státnímu rozpočtu na tento rok.
Návrh strany Ješ atid je podle serveru The Times of Israel první svého druhu od loňského 7. října, kdy Hamás z Pásma Gazy napadl jih Izraele a v pohraničí zabil na dvanáct set lidí, včetně tisíce civilistů. Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a posléze pozemní operaci, což si vyžádalo podle úřadů spravovaných Hamásem přes pětadvacet tisíc mrtvých a podle organizací OSN tam způsobilo obrovskou humanitární krizi, která hrozí přerůst v hladomor.
Marné snahy o dohodu s Hamásem
Snahy USA, Kataru a Egypta zprostředkovat další dohodu mezi válčícími stranami ztroskotávají, jelikož Izrael chce teroristy zcela zlikvidovat a Hamás naopak požaduje, aby se izraelské síly stáhly z Gazy a aby židovský stát propustil tisíce palestinských vězňů včetně vysoce postavených militantů, píše agentura Reuters.
Netanjahu se v pondělí setkal s několika příbuznými unesených Izraelců. Podle deníku Haaretz jim řekl, že Hamás nepředložil žádnou reálnou dohodu a že zprávy v médiích o tom, že na stole je dohoda o příměří výměnou za propuštění rukojmí, jsou nepravdivé.
„Není žádný reálný návrh od Hamásu, to není pravda... Říkám to jasně, protože je tolik nepravdivých zpráv, které vás jistě trýzní,“ prohlásil Netanjahu. „Na druhou stranu ale my máme jistou iniciativu, ale nemohu vám říci detaily,“ dodal.
Izraelský premiér minulý týden zopakoval, že k propuštění rukojmí může vést „jen vojenský nátlak“ a že jeho vláda povede v Pásmu Gazy válku tak dlouho, dokud zcela nezničí Hamás. Úplné zničení teroristického hnutí ale minulý týden označil za nereálné i člen izraelského válečného kabinetu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot.
Obnovené demonstrace
Protivládní protesty, které se loni v Izraeli konaly pravidelně zejména ve spojitosti s kontroverzní vládní reformou justice, po útoku Hamásu ustaly. Ale s vleklou válkou v Gaze a průzkumy veřejného mínění ukazující klesající podporu Netanjahua v izraelské společnosti znovu sílí požadavek na změny ve vedení státu, všímá si Reuters.
V sobotu večer protestovaly tisíce lidí v Tel Avivu, Haifě a Jeruzalémě a volaly po nových volbách. V Tel Avivu dokonce někteří demonstranti nakrátko zablokovali dálnici.
