„Nebudete tu sedět, dokud tam umírají.“ Příbuzní rukojmí vtrhli do izraelského parlamentu

3 minuty
Příbuzní unesených v Gaze vrthli na schůzi izraelského parlamentu
Zdroj: Reuters

Asi dvacet příbuzných rukojmí držených palestinskými teroristy v Gaze vtrhlo na pondělní zasedání parlamentního výboru v Jeruzalémě. Skupina v Knesetu požadovala, aby poslanci dělali víc pro osvobození Izraelců. Hamás při říjnovém útoku unesl do Gazy 253 lidí, část se dostala na svobodu díky dočasnému klidu zbraní zprostředkovaném Katarem. Deník The Jerusalem Post napsal, že Kneset by se měl zabývat návrhem na vyslovení nedůvěry vládě, který podala opozice právě kvůli rukojmím.

„Nebudete tady sedět, dokud tam (naše děti) umírají,“ křičela skupinka, která v pondělí vtrhla v parlamentu na zasedání finančního výboru. Jedna žena nesla fotografie tří členů své rodiny, které Hamás unesl loni 7. října. „Aspoň jednoho mi vraťte živého, aspoň jednoho ze tří!“ volala zoufalá žena. „Osvoboďte je hned, hned, hned!“ skandovali demonstranti. Podle Izraele zemřelo v Gaze už sedmadvacet unesených lidí.

Příbuzní zbývajících sto třiceti rukojmí v posledních týdnech zesilují tlak na vládu, aby jednala s Hamásem za každou cenu. V neděli večer například skupina lidí postavila stany v Jeruzalémě před Netanjahuovým domem, kde chce zůstat, dokud vláda dohodu s teroristy neuzavře. „Milujeme naše děti víc, než nesnášíme Hamás,“ napsali na transparentech příbuzní rukojmí.

Opozice volá po pádu vlády

Vláda čelí tlaku také ze strany opozice. „Naše dívky a chlapci jsou drženi Hamásem v zajetí 108 dní. Jejich životy jsou v ohrožení. Za této vlády byli uneseni a opuštěni, je to tato vláda, která nečiní nezbytná opatření, aby je zachránila a přivedla je všechny domů,“ uvedla opoziční Strana práce. „Očekáváme, že všechny opoziční frakce podpoří návrh na vyslovení nedůvěry,“ dodala.

K demisi současného kabinetu vyzval i opoziční lídr Jair Lapid, předseda strany Ješ atid. Ta minulý týden oznámila, že podala v parlamentu návrh na vyslovení nedůvěry vládě kvůli výhradám ke státnímu rozpočtu na tento rok.

Návrh strany Ješ atid je podle serveru The Times of Israel první svého druhu od loňského 7. října, kdy Hamás z Pásma Gazy napadl jih Izraele a v pohraničí zabil na dvanáct set lidí, včetně tisíce civilistů. Izrael v odvetě zahájil masivní bombardování Pásma Gazy a posléze pozemní operaci, což si vyžádalo podle úřadů spravovaných Hamásem přes pětadvacet tisíc mrtvých a podle organizací OSN tam způsobilo obrovskou humanitární krizi, která hrozí přerůst v hladomor.

Marné snahy o dohodu s Hamásem

Snahy USA, Kataru a Egypta zprostředkovat další dohodu mezi válčícími stranami ztroskotávají, jelikož Izrael chce teroristy zcela zlikvidovat a Hamás naopak požaduje, aby se izraelské síly stáhly z Gazy a aby židovský stát propustil tisíce palestinských vězňů včetně vysoce postavených militantů, píše agentura Reuters.

Netanjahu se v pondělí setkal s několika příbuznými unesených Izraelců. Podle deníku Haaretz jim řekl, že Hamás nepředložil žádnou reálnou dohodu a že zprávy v médiích o tom, že na stole je dohoda o příměří výměnou za propuštění rukojmí, jsou nepravdivé.

„Není žádný reálný návrh od Hamásu, to není pravda... Říkám to jasně, protože je tolik nepravdivých zpráv, které vás jistě trýzní,“ prohlásil Netanjahu. „Na druhou stranu ale my máme jistou iniciativu, ale nemohu vám říci detaily,“ dodal.

Izraelský premiér minulý týden zopakoval, že k propuštění rukojmí může vést „jen vojenský nátlak“ a že jeho vláda povede v Pásmu Gazy válku tak dlouho, dokud zcela nezničí Hamás. Úplné zničení teroristického hnutí ale minulý týden označil za nereálné i člen izraelského válečného kabinetu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot.

Obnovené demonstrace

Protivládní protesty, které se loni v Izraeli konaly pravidelně zejména ve spojitosti s kontroverzní vládní reformou justice, po útoku Hamásu ustaly. Ale s vleklou válkou v Gaze a průzkumy veřejného mínění ukazující klesající podporu Netanjahua v izraelské společnosti znovu sílí požadavek na změny ve vedení státu, všímá si Reuters.

V sobotu večer protestovaly tisíce lidí v Tel Avivu, Haifě a Jeruzalémě a volaly po nových volbách. V Tel Avivu dokonce někteří demonstranti nakrátko zablokovali dálnici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet mrtvých po zemětřesení v Myanmaru překročil 1600

Počet obětí pátečního mohutného zemětřesení v Myanmaru stoupl na 1644, uvedla podle agentury AFP v sobotu odpoledne vládnoucí vojenská junta s tím, že dalších 3408 lidí utrpělo zranění. Předchozí sobotní bilance čítala 1002 mrtvých a přes 2300 zraněných. Ta páteční pak uváděla nejméně 144 mrtvých a 730 zraněných, vůdce vládnoucí vojenské junty Min Aun Hlain ale připustil, že se počet obětí bude ještě zvyšovat.
06:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Istanbul zažil další velkou demonstraci proti zadržení exstarosty

Nejméně desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice proti zadržení bývalého starosty tohoto největšího tureckého města a významné osobnosti opozice Ekrema Imamoglua. Pokračují tak největší demonstrace v Turecku za posledních více než deset let, píše agentura Reuters.
před 3 hhodinami

Zimní čas je pro člověka přirozenější, ale přizpůsobí se, míní lékař

V noci na neděli začne v Česku platit letní čas. Hodiny se ve dvě ráno posunou o hodinu vpřed. Praktický lékař Cyril Mucha v pořadu 90’ ČT24 uvedl, že pro člověka je přirozenější zimní čas, ale běžný člověk se změně za několik dní přizpůsobí. Problémy se změnami času mají podle něj lidé, kteří mají například obecně problém se spánkem. Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) zmínil, že chce téma zrušení střídání letního a zimního času vznést na půdě europarlamentu v září.
před 4 hhodinami

De facto: Odtajněné dokumenty můžou říct více o atentátu na Kennedyho

Atentát na prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, jednu z nejzásadnějších událostí moderních amerických dějin, dodnes obestírají nekonečné dohady a spekulace. Část Američanů nikdy neuvěřila, že vrahem byl Lee Harvey Oswald, případně, že atentátník jednal sám. Mnozí čekají, zda jasno do případu nevnese zveřejnění archivních dokumentů, které nedávno nařídil Donald Trump.
před 4 hhodinami

Po ruském útoku na Dnipro jsou nejméně čtyři mrtví

Ruské vzdušné útoky na ukrajinské průmyslové město Dnipro si vyžádaly nejméně čtyři mrtvé a 21 raněných. Informoval o tom v noci na sobotu šéf oblastní správy Serhij Lysak, podle něhož je stav tří raněných kritický.
před 6 hhodinami

Soudce dočasně zablokoval zrušení Hlasu Ameriky

Federální soudce ve Spojených státech v pátek večer (v noci na sobotu SEČ) nařídil administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby pozastavila své úsilí o zrušení Hlasu Ameriky. Prozatím tak vládě zabránil propustit 1300 novinářů a dalších zaměstnanců rozhlasové stanice s osmdesátiletou tradicí, kteří v polovině března dostali ze dne na den nařízenou dovolenou.
před 8 hhodinami

Rusy sankce pálí, ale jejich ekonomiku to nepoloží, zaznělo v 90' ČT24

Evropští lídři zatím nebudou rušit sankce proti Rusku. Právě to přitom Moskva požaduje výměnou za to, že přistoupí na klid zbraní v Černém moři. Hosté 90' ČT24 se shodli na tom, že sankce sice Rusy pálí více, než přiznávají, ale ekonomiku to nepoloží. „Rusové toho vydrží hodně, nějaká nespokojenost se projeví mnohem pomaleji, než bychom čekali,“ řekla redaktorka Deníku N Petra Procházková.
před 9 hhodinami

Litva chce odstrašit Rusko a Bělorusko, na základně v Rukle slouží i Češi

Litva rozmístí na hranicích s Ruskem a Běloruskem protipěchotní miny, oznámilo tamní ministerstvo obrany s tím, že jde o součást strategie na odstrašení před napadením. Vilnius zároveň očekává příchod německé brigády, která posílí alianční základnu v Rukle, kde jsou momentálně i čeští chemici. Kromě nich už zde působily také mechanizované jednotky nebo dělostřelci. Posílení čeká všech osm základen na východním křídle NATO, Češi slouží na třech z nich.
před 10 hhodinami
Načítání...