Miloš Zeman strana 4 z 5

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová položila odpoledne u památníku 17. listopadu na Národní třídě v Praze kytici a zapálila svíčku. „Sedmnáctý listopad patří mezi největší svátky naší novodobé historie,“ prohlásila Čaputová před přítomnými novináři. Prezident Petr Pavel s manželkou Evou prezidentku přivítali na Pražském hradě i s jejím partnerem Jurajem Rizmanem už dopoledne. Po oficiálním ceremoniálu, při kterém zazněly státní hymny obou států a oba politici spolu absolvovali přehlídku čestné stráže, se slovenská prezidentka zapsala do pamětní knihy. Následovalo soukromé jednání obou hlav státu a poté pracovní oběd.

Na Karla Schwarzenberga vzpomínal ve vysílání České televize také fotograf Jan Šibík, který dokumentoval například politikovu kampaň před prezidentskými volbami v roce 2013. „Karel zůstal vždycky svůj. Byl to velký člověk,“ uvedl k politikovi, který zemřel v neděli ve věku pětaosmdesáti let.

Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg. Poslední dny byl hospitalizován ve Vídni. Mnoho let patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem.

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.

Karel Schwarzenberg, který v neděli zemřel, inspiroval podle ministerstva zahraničí nejméně dvě generace českých diplomatů. Jasně ukazoval, co znamená být součástí Západu. Byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem. V roce 2013 se stal soupeřem Miloši Zemanovi v první přímé volbě prezidenta. Do voleb v roce 2021, před kterými oznámil odchod z politiky, byl nejstarším členem české Poslanecké sněmovny.

V případu nevýhodné těžby a prodeje kamene v Lánské oboře Nejvyšší soud odmítl dovolání bývalého šéfa Lesní správy Lány Miloše Baláka jako zjevně neopodstatněné, informoval mluvčí kladenského soudu Ivo Poštolka. Krajský soud v této kauze letos Balákovi pravomocně potvrdil dřívější verdikt kladenského soudu, tedy peněžitý trest 870 tisíc korun a dvouletý zákaz činnosti.

První státní vyznamenání v sobotu udělil a propůjčil prezident Petr Pavel. Mezi laureáty je i Zdena Mašínová. V souvislosti s oslavami 28. října se debatovalo, zda má prezident ocenit také její bratry Ctirada a Josefa, kteří se za komunistického režimu se zbraní v ruce probojovali z Československa, při čemž zemřelo šest lidí. Zdena Mašínová o jejich činech nikdy neměla pochybnosti. Proti režimu, který v 50. letech panoval, bylo nutné něco dělat, řekla v Interview ČT24.

Česko si v sobotu připomíná 105. výročí vzniku samostatné Československé republiky. U Národního památníku v Praze na Vítkově si událost připomněli politici včetně prezidenta Petra Pavla a premiéra Petra Fialy (ODS), zástupci armády i váleční veteráni. Součástí tradičního ceremoniálu byl i přelet vojenských vrtulníků a stíhaček Gripen. Prezident později během dne jmenoval nové generály a poprvé také bude předávat na Pražském hradě státní vyznamenání.

Na Pražském hradě vrcholí přípravy na sobotní předávání státních vyznamenání, přičemž pro současného prezidenta jde o první ceremoniál 28. října. Petr Pavel v den výročí vzniku republiky ocení více než šedesát osobností. Konkrétní jména nechce předem komentovat. Loni při svém posledním slavnostním předávání vyznamenání bývalý prezident Miloš Zeman ocenil 78 mužů a žen, v letech předtím byl počet vyznamenaných zhruba kolem čtyřicítky.

Eva Erbenová, Tomáš Řízek, Stanislav Brouček, Jan Marek, Jana Sommerlad, Sabine Gruša, Alessandro Catalano, David Harris a organizace Bohemian Benevolent and Literary Association jsou novými nositeli ocenění Gratias agit. Uděluje ho ministr zahraničí za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí. Dostávají ho krajané, kteří dosáhli úspěchů ve svých oborech v zemích, kde se usadili, ale například i cizinci, kteří propagují českou kulturu.

Budou to tři roky, co na Pražském hradě za přítomnosti tehdejšího českého prezidenta Miloše Zemana podepsala dohodu o spolupráci česká zbrojní skupina Czechoslovak Group (CSG) a německá firma Rheinmetall. Jak teď vyšlo najevo, sliby z memoranda zůstaly nesplněny.

Z éry Miloše Zemana nelze dohledat celou řadu podkladů k důležitým rozhodnutím, jako byly milosti, jmenování soudců či generálů. Podle svědectví některé klíčové dokumenty zřejmě vůbec nevznikaly. „Nejsem archivář a nevím, co na Hradě chybí,“ odpověděl bývalý prezident Zeman na dotaz Reportérů ČT. Případu se věnovaly Barbora Loudová a Zuzana Černá.

Důvěra ve vládu zůstává nadále nízká. Kabinetu Petra Fialy (ODS) věří čtvrtina lidí. V prezidenta Petra Pavla má důvěru 58 procent občanů. Oba výsledky jsou stejné jako v předchozím letním průzkumu, uvedlo v pátek Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z ústavních institucí se tradičně nejvyšší důvěře těší starostové a obecní zastupitelstva. Naopak nejhůře dopadla sněmovna, které věří 23 procent Čechů.

Zbrojní skupina CSG patří mezi nejvýznamnější české výrobce armádní techniky. Mimo jiné i díky dodávkám zbraní na Ukrajinu má za sebou koncern patřící miliardáři Michalu Strnadovi rekordní rok. Na Slovensku teď ale čelí podezření z průmyslové špionáže, které se týká nové samohybné houfnice. Ta se prý až nápadně podobá konkurenční slovenské zbrani. Spor svými výroky rozvířil velitel slovenského dělostřelectva. Pro pořad Reportéři ČT natáčel Ondřej Stratilík.

Lánskému zámku bude od října šéfovat Iveta Krupičková. Někdejší ředitelka zámku v Děčíně vystřídá Kateřinu Rydlovou. Ta z vedení lánského zámku odchází na vlastní žádost po několika měsících ve funkci.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.

V čele oddělení provozu zámku Lány končí na vlastní žádost Kateřina Rydlová, sdělil v pondělí odbor komunikace Kanceláře prezidenta republiky (KPR). O jejím odchodu v neděli informoval server Blesk.cz. Rydlová vedla provoz lánského zámku necelý rok, funkce se ujala místo Michaely Javůrkové loni ještě v době, kdy byl prezidentem Miloš Zeman.

Prezident Petr Pavel před odletem do Spojených států na 78. zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku řekl, že předpokládá, že tam bude mnoho příležitostí hovořit o ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Očekává na toto téma i konfrontační okamžiky. Uvedl také, že bude usilovat o podporu českého nestálého členství v Radě bezpečnosti této organizace.

Zcela nový trestní řád sice za této vlády nebude, do konce roku ale chce ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) předložit do připomínkového řízení jeho novelu. Od ní si slibuje, že omezí „ping-pong“ mezi úřady, který v některých případech nastává v souvislosti s odvoláními. Odklad přípravy zcela nového kodexu má podporu i u sněmovní opozice. Senátor a advokát Václav Láska (SEN21) je s tím však nespokojen. Míní, že je nynější trestní řád nepřehledný a některé jeho části se vůbec nedodržují. O trestním řádu, ale i novém zákonu o státním zastupitelství diskutovali v Otázkách Václava Moravce ministr Blažek, senátor Láska a předseda sněmovního ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO).

Poradce exprezidenta Miloše Zemana Martin Nejedlý ve čtvrtek ráno vypovídal u inspekce Bezpečnostní informační služby (BIS). Obdobím Zemanova mandátu obecně se chce zabývat i část poslanců, navrhují zřídit vyšetřovací sněmovní komisi. Upozorňují třeba na podezření kolem zadávání veřejných zakázek nebo nakládání s utajovanými dokumenty. Podle kritiků ale takové prověřování přísluší policii, nikoliv poslancům.

Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) zahájil správní řízení s prezidentskou kanceláří kvůli utajovaným žádostem o abolice. Zjišťuje, zda nebyly v tajném režimu neoprávněně dopisy, jimiž žádal bývalý prezident Miloš Zeman o spolupodpis k abolici u dvou kauz týkajících se jeho spolupracovníků. České televizi to řekl mluvčí NBÚ Jaromír Kadlec. Hrad uvedl, že s bezpečnostním úřadem intenzivně spolupracuje. Za neoprávněné utajování informací hrozí prezidentské kanceláři pokuta až 300 tisíc korun.

Prezident Petr Pavel tento týden v rozhovoru pro deník MF Dnes řekl, že se agenda udělování milostí vrátí z ministerstva spravedlnosti, kam ji delegoval exprezident Miloš Zeman, zpět na Pražský hrad. Ústavní právník a Pavlův poradce Jan Kysela v Událostech, komentářích upozornil, že pokud hlava státu milosti použije ve sporných případech, se zlou se potáže a může si pokazit svůj obraz v dějinách. Poslanci Marek Benda (ODS) a Helena Válková (ANO) se nicméně shodli na tom, že tato pravomoc hlavě státu náleží a neměla by o ni přijít.

Místopředseda Poslanecké sněmovny a 1. místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v Interview ČT24 ostře zkritizoval šéfa ANO Andreje Babiše kvůli jeho slovům o nové totalitě. Podle něj Babiš představuje bezpečnostní riziko pro Českou republiku. Slova předsedy SPD Tomia Okamury pak označil za „komerční fašismus“ a upozornil, že právě podobné zasévání nenávisti do společnosti vedlo ke zrodu nacismu, který má na svědomí životy milionů lidí.

Agenda týkající se udělování milostí přejde z ministerstva spravedlnosti zpět na kancelář prezidenta. Se šéfem resortu Pavlem Blažkem (ODS) se na tom dohodl prezident Petr Pavel. Hlava státu to řekla v rozhovoru pro Mladou frontu Dnes. Agendu spojenou s vyhodnocováním žádostí o milost převedl na ministerstvo Pavlův předchůdce ve funkci Miloš Zeman.