Exprezident Zeman se musí omluvit svému bývalému poradci

Miloš Zeman se nevyhne omluvě, kterou dluží Zdeňku Šarapatkovi. Jak upozornily Seznam Zprávy, neuspěl bývalý prezident s dovoláním k Nejvyššímu soudu. Šarapatka již dříve podal na Zemana exekuční návrh, protože se ve lhůtě stanovené v pravomocném rozsudku neomluvil za nepravdivé tvrzení, že svého někdejšího poradce vyhodil pro neschopnost. Nejvyšší soud ale pozastavil vykonatelnost rozsudku, právě než rozhodne o dovolání.

Na Nejvyšší soud se obrátil tehdejší prezident Miloš Zeman loni v lednu, dovoláním chtěl zvrátit rozsudek z předloňského listopadu, podle nějž se musí Zdeňku Šarapatkovi omluvit za výrok pronesený v roce 2017 v televizi Barrandov.

Nejvyšší soud rozhodl více než po roce. „Odmítl dovolání Ing. Miloše Zemana ve věci žalobce Z. Š. Podrobnosti budou k dispozici po vyhotovení originálu rozhodnutí, což bude nejpozději do šedesáti dnů,“ shrnula mluvčí Nejvyššího soudu Gabriela Tomíčková.

Šarapatka byl Zemanovým poradcem v době, kdy ten byl předsedou vlády. Díky jeho výpovědi na policii se podařilo rozkrýt původ materiálu Olovo, jehož cílem měla být dehonestace tehdejší místopředsedkyně sociální demokracie Petry Buzkové. Vyšlo najevo, že vznikl přímo v týmu Zemanových poradců. Šarapatka později z Úřadu vlády odešel. Zeman však v rozhovoru pro televizi Barrandov prohlásil, že Šarapatku vyhodil pro neschopnost.

Kvůli tomuto výroku se Šarapatka obrátil na soud, čím začal spletitý proces. Nejprve soudy nařídily omluvu, kterou ale podle nich neměl učinit sám tehdejší prezident Zeman, nýbrž stát prostřednictvím ministerstva financí. Ústavní soud rozsudky, které k tomu vedly, následně zrušil s tím, že za výroky nese odpovědnost Miloš Zeman jako soukromá osoba. Šarapatka proto podal novou žalobu mířící na prezidenta, které soudy pravomocně vyhověly.

Zeman se ve stanovené lhůtě neomluvil. Šarapatka kvůli tomu podal na prezidenta exekuční návrh, zatímco tehdejší hlava státu se obrátila s dovoláním na Nejvyšší soud. Ten následně vydal rozhodnutí o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí o omluvě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejen vojáci či hasiči. Platy by letos mohly růst i celníkům a dozorcům

Výdělky bezpečnostních sborů by mohly vzrůst ještě v tomto roce. V případě, že by se vláda na zvýšení platů vojáků, policistů a hasičů dohodla, obdobně by měla zvednout i výplaty vězeňských dozorců a celníků, sdělili ČT ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a ředitel celní správy Marek Šimandl. Právě na celníky se přitom v současných rozpravách o platech bezpečnostních složek podle něj trochu zapomíná.
před 18 mminutami

Zájem o dálniční známky vzrostl

Řidiči mají vyšší zájem o dálniční známky. Do konce dubna si je pořídilo zhruba o sto tisíc šoférů více než za stejné období loni. To přitom kupovali kupony ve velkém kvůli blížícímu se výraznému zdražení. Znovu si přitom připlatili řidiči i letos. Populární jsou i jednodenní známky. Za chybějící elektronické viněty celníci za první čtyři měsíce při kontrolách uložili na místě pokuty bezmála za čtrnáct milionů.
před 27 mminutami

Systém financování zdravotnictví se musí změnit, vyzývají ekonomové

Financování českého zdravotnictví je podle Hospodářské komory do budoucna neudržitelné. Odhaduje, že náklady veřejného zdravotního pojištění v roce 2040 přesáhnou bilion korun. Příjmy přitom porostou výrazně pomaleji. Důvodem je stárnutí populace. Ekonomové vyzývají politiky ke změnám.
před 49 mminutami

Pokrok, míní o Putinově návrhu k jednání Vondráček. Podle Vondry nestačí

Návrh ruského vládce Vladimira Putina, aby se v Istanbulu konaly bez předběžných podmínek přímé rozhovory s Ukrajinou, je podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) důležitým krokem, ale nestačí. V Otázkách Václava Moravce řekl, že si lze klást otázku, zda nejde o zdržovací taktiku. Podle místopředsedy ANO Radka Vondráčka ale není v Putinově zájmu dát Ukrajincům čas na dozbrojení. Návrh Kremlu tak považuje za hmatatelný pokrok. Premiér Petr Fiala (ODS) si myslí, že Rusko hledá způsoby, jak se vyhnout úplnému příměří, na které je Ukrajina podle něj připravena.
13:34Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Lhostejnost otevírá dveře násilí, zdůraznil při pietě v Letech šéf Senátu

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).
před 2 hhodinami

Na vyšetřování blackoutu ve Španělsku se podílejí i Češi

Na vyšetřování nedávného rozsáhlého blackoutu ve Španělsku se podílejí i čeští odborníci. V Otázkách Václava Moravce to řekl předseda představenstva společnosti ČEPS Martin Durčák. Odhadl, že výsledky by expertní komise mohla mít zhruba za půl roku. K výpadku dodávek elektřiny na Pyrenejském poloostrově došlo na konci dubna, paralyzoval většinu pevninského Španělska a Portugalska i části jihozápadní Francie.
14:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Mateřství je hra života, míní zpěvačka Vytisková

Je Den matek, který tradičně připadá na druhou květnovou neděli. Zpěvačku Kláru Vytiskovou, která má tři děti, inspiruje mateřství k psaní písniček, žena si v něm dle ní může najít hru života. Podle chartistky Kamily Bendové je důležité, aby matka dětem, kterých má ona sama šest, vytvořila jistotu bytí. Domov, kam se mohou vždycky vrátit. Obě ženy hovořily o mateřství v pořadu 90′ČT24.
před 11 hhodinami

Dědečka mu věznili nacisti, teď školák sbírá podpisy potomků válečných veteránů

Současní školáci patří zhruba ke čtvrté generaci po druhé světové válce. Paměť a poselství se stále předávají dál v hodinách dějepisu či na vzpomínkových akcích. Některé děti a dospívající ale pátrají i v rodinné historii. Patří mezi ně i žák základní školy Stanislav Zach, jehož předci byli vojáky a jehož dědečka nacisté drželi v pracovním táboře. Chlapec nyní do zápisníku sbírá podpisy potomků válečných veteránů.
před 12 hhodinami
Načítání...