Třem obžalovaným kvůli rvačce v Dubí soud vyměřil nepodmíněné tresty

Okresní soud v Teplicích nepravomocně rozhodl, že si tři obžalovaní kvůli rvačce na koupališti v Dubí na Teplicku odpykají tresty ve vězení. Jiřímu Demeterovi a Romanu Dunkovi vyměřil čtyři roky a Radku Čonkovi 3,5 roku. S podmínkou ze soudní síně odešel Michal Dunka a podmíněný trest soud vyměřil i jediné ženě obžalované v případu, Žanetě Dunkové. Rostislava Dršku soud zprostil obžaloby. Soud v úterý rozhodoval podruhé, poprvé mu případ vrátil odvolací soud. Někteří se proti rozsudku na místě odvolali.

Státní zástupce Jan Zelinka navrhl v pondělí čtyřem obžalovaným tresty odnětí svobody od tří do sedmi let. Dunkové navrhl podmínku. Všem nicméně navrhl vyšší tresty, než o kterých soud rozhodl při prvním projednání. U obžalovaného Dršky se podle žalobce neprokázaly skutky, které mu byly kladeny za vinu, a proto mu nenavrhl žádný trest.

Závěrečné řeči pronesli také obhájci obžalovaných. Poukazovali na podle nich zvláštní přístup ke ztotožnění pachatelů svědkyní v utajení, která tak učinila prostřednictvím videokamery. Soudce uvedl, že jde o naprosto standardní postup.

Obžalovaní se podle soudu dopustili těžkého ublížení na zdraví ve stadiu pokusu ve spolupachatelství a výtržnosti. Dunková se dopustila přečinu výtržnictví a nebezpečného vyhrožování. Soudce Stanislav Řehola řekl, že nešlo o rasisticky motivovaný útok, ale o zprvu vyhrocený spor mezi dvěma ženami. Řehola také upozornil na některé chyby při vyšetřování policie i ze strany dozorujícího státního zástupce. „Došlo tam k opravdu velkému pochybení,“ uvedl. Podle něj řadu důkazů nemohl soud použít.

Řehola ocenil, že Dunková projevila lítost. Michal Dunka pak podle něj částečně doznával vinu. U dalších obžalovaných se podle něj nedalo uvažovat o jiném než nepodmíněném trestu, a to i s ohledem na jejich další trestnou činnost.

U soudu byli v úterý přítomni čtyři z šesti obžalovaných, Demeter si už ve vězení odpykává trest za jiný skutek.

Obžalovaní se cítí nevinní

Žalobce Zelinka řekl, že si ponechá lhůtu, ale proti rozsudku se hodlá odvolat. Novinářům sdělil, že například podmíněný trest pro Michala Dunku považuje za nezákonný. „Protože si myslím, že už nelze udržet ten trest ve výši tří roků, který soud uložil se stanovením zkušební doby,“ zdůvodnil žalobce. Kritiku práce policie a dozorujícího státního zástupce ze strany soudu nechtěl Zelinka hodnotit, protože mu případ byl přidělen až po jeho projednání odvolacím soudem. Podle Zelinkova názoru byl navíc v případě Dunkové prokázán rasový motiv.

Obžalovaní se cítí nevinní. Při potyčce v létě 2018 napadlo podle obžaloby několik lidí mladíka, který se vložil do sporu dvou žen v brouzdališti. Dunková projevila při hlavním líčení v roce 2020 nad svým chováním lítost, další tři obžalovaní uvedli, že do mladíka jen strčili. Jeden řekl, že mu dal facku. Šestý obžalovaný odmítl vypovídat.

Soud v Teplicích rozhodoval podruhé

K teplickému soudu vrátil případ odvolací Krajský soud v Ústí nad Labem, který původní odsuzující rozsudek v celém rozsahu zrušil a nařídil teplickému soudu doplnit dokazování o výslech svědků a zopakovat rekognici neboli ztotožnění pachatelů činu, a to na základě fotografií nebo na místě.

Napadený muž utrpěl středně těžké zranění. Okresní soud v roce 2021 rozhodl, že Demeter a Roman Dunka půjdou za úmyslné ublížení na zdraví ve spolupachatelství a výtržnictví na rok do vězení. Další účastníci konfliktu, obžalovaní Michal Dunka, Čonka a Dunková, dostali podmínku. Drška se podle původního rozhodnutí okresního soudu žádného protiprávního jednání nedopustil.

Rvačce předcházel podle jedné ze svědkyň konflikt dvou žen, jedna byla agresivnější, druhou tahala za vlasy, mladík přišel napadené ženě pomoci. Snažil se ženy odtrhnout od sebe, do toho přiběhli muži a pustili se do něj. Bili ho podle svědků pěstmi, v obličeji měl krev.

Poškozeného Davida Michajlaka později vyznamenal prezident Miloš Zeman medailí za hrdinství za záchranu lidského života.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ústecký kraj

Šluknov požádá o dotaci na odkup bytů na problémovém sídlišti

Šluknov na Děčínsku požádá o evropskou dotaci 200 milionů korun z operačního programu Spravedlivá transformace (OPST) na odkup bytových domů na problémovém sídlišti. Město je chce vykoupit, aby získalo nad lokalitou se sociálně vyloučenými obyvateli kontrolu. Odkup by mohl začít v září. Postup města při přeměně sídliště schválila už vláda Petra Fialy (ODS) s tím, že se stát bude na projektu podílet i finančně. Prostředky ve státním rozpočtu ale minulá vláda na projekt nevyčlenila.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

V Ústí přibývá opuštěných psů, někteří majitelé obcházejí poplatek za útulek

V Ústí nad Labem přibývá případů nejen odchycených psů bez čipu, ale i nemocných zvířat. Strážníci se domnívají, že lidé tímto způsobem mimo jiné zneužívají městský útulek, když nemají peníze na veterinární péči. Po ošetření si pak psa vyzvednou sousedé nebo příbuzní, aby se majitel vyhnul placení za léčbu i pokutě.
23. 4. 2026

Studenti demonstrovali na podporu ČT a ČRo, Klempíř za nimi nepřišel

Studenti v centru Prahy protestovali proti zákonu, který počítá se změnou financování Českého rozhlasu (ČRo) a České televize (ČT) a který podle nich může zásadně ovlivnit jejich fungování. Protestní akce zorganizovaná studenty sdruženými v iniciativě Média nedáme! začala v poledne na náměstí Jana Palacha, odkud se účastníci vydali na pochod k ministerstvu kultury. Šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy) i přes výzvy ale za studenty nepřišel. Protesty se konaly i v dalších městech.
22. 4. 2026

VideoReportéři ČT zmapovali situaci kolem ústecké „díry“

Přímo uprostřed Ústí nad Labem je už skoro dvě desítky let nedokončená stavba, pro kterou mají místní jednoduché pojmenování – „díra“. O projektu mluví jako o velké ostudě i politici. Příběh jámy uprostřed Ústí začal, když pozemek koupila firma UDES. Slibovala, že na místě vyroste polyfunkční dům. Jak rychle projekt začal, tak i skončil. Od té doby každé nové vedení města slibuje problém vyřešit, ale nikomu se to nepovedlo. A teď zkrachoval i zatím poslední projekt. V červnu 2023 rozhodlo ústecké zastupitelstvo v tajném hlasování o koupi „díry“. A v únoru letošního roku zastupitelé schválili smlouvu s firmou BBP, která na místě měla vybudovat polyfunkční dům. Nedodala ale patřičné bankovní záruky a smlouva nenabyla právní moci. Nekonečný příběh se tak po letech vrací znovu na začátek. Vývoj kolem ústecké „díry“ pro Reportéry ČT popsali Karel Vrána a Ondřej Golis.
21. 4. 2026

Čtyři CHKO slaví 50 let, vyhlašování nových provázejí spory

Chráněné krajinné oblasti (CHKO) v Česku pomáhají chránit jak konkrétní druhy, tak i krajinný ráz vybraných území. Čtyři z nich letos slaví padesát let od svého vzniku a stojí za to si připomenout jejich výjimečnosti. Ačkoli na potřebě ochrany přírody se shodnou politici napříč spektrem, vyhlášení dosud nejmladší CHKO Soutok provázely četné spory a věcí se musel zabývat i Ústavní soud. V současnosti se připravuje vyhlášení CHKO Krušné hory.
12. 4. 2026

Nejdéle vězněný Čech zůstává za mřížemi, znalci doplní posudek

Okresní soud v Mostě nerozhodl o návrhu na propuštění nejdéle vězněného Čecha Zdeňka Navrátila, dříve Vocáska. Znalci doplní posudek. Spis se prvoinstančnímu soudu vrátil z odvolacího soudu v Ústí nad Labem. Navrátil, který si odpykává trest za dvě vraždy, za mřížemi dosud strávil téměř 39 let. Podle věznice Bělušice, kde trest vykonává, není možné vyloučit, že Navrátil po propuštění znovu nespáchá trestný čin. Tato zpráva věznice je odlišná oproti loňskému září, kdy se soud zabýval žádostí o propuštění poprvé, nyní se k ní musí vyjádřit znalci. Soud řízení odročil na červen.
9. 4. 2026Aktualizováno9. 4. 2026

Chátrající armádní areály se mění. Kasárna nahrazují školy, byty i domovy

V Benešově začala demolice bývalých Táborských kasáren z konce 19. století. Areál, který sloužil armádě více než sto let, má ustoupit výstavbě školy. Nejde o jedinou proměnu vojenského objektu – kasárna v Česku postupně mizí a nahrazují je budovy jiného účelu podle potřeb měst. Například v Pardubicích vyroste na místě bývalých kasáren škola, v Mostě domov pro lidi s duševním onemocněním a v Opavě se budovy kasáren rekonstruují na byty.
8. 4. 2026

VideoVědci vracejí zaniklé památky severních Čech do krajiny díky 3D vizualizacím

Vědci z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem pomyslně vrátili památky ze zaniklých obcí severních Čech, které musely v minulém století ustoupit povrchové těžbě uhlí, do jejich původního prostředí. Předměty i části staveb nasnímali a jako 3D modely je pomocí vizualizace zasadili zpět do míst, odkud pocházejí. K cyklostezce, která vede dnes už rekultivovaným územím, by se tak vrátil například odpočivný kámen z Libkovic. Na kopci nedaleko Kadaně by pak znovu stál gotický portál z kostela Narození Panny Marie z někdejší Bystřice. Výzkum i vizualizaci zachráněných památek financoval projekt Spravedlivá transformace, který pomáhá bývalým těžebním oblastem v regionu.
7. 4. 2026
Načítání...