Peking strana 3 z 5

Čínský ministr zahraničí Wang I řekl ve středu na jednání v Bruselu šéfce evropské diplomacie Kaje Kallasové, že Peking nechce vidět prohru Ruska na Ukrajině, protože se obává, že Spojené státy by pak přesměrovaly veškerou pozornost směrem k Číně, píše hongkongský deník South China Morning Post (SCMP) s odkazem na několik osob obeznámených s diskuzí diplomatů.

V Hongkongu přestala fungovat poslední prodemokratická strana. Stalo se tak přesně pět let po tom, co tam Peking zavedl zákon o státní bezpečnosti, který Číně umožňuje mnohem tvrdší postup vůči opozici. Podle autoritářské vlády chrání město před chaosem.

Tchaj-wan uzavřel partnerství s americko-německou firmou Auterion, která dodává bojový software pro ukrajinské drony. Ostrov se pro případ čínské invaze stále víc inspiruje vynalézavostí napadené evropské země. Do výzbroje zavádí hlavně bezpilotní systémy, které by dokázaly ničit mnohem větší a dražší protivníkovy zbraně.

Z Jemenu se stává nová fronta v geopolitické zástupné válce mezi USA a Čínou. Ta podporuje tamní teroristy útočící na lodě v Rudém moři, píše web The New Arab. Podle USA jim firma s vazbami na čínskou armádu poskytuje satelitní snímky. Hútíové navíc údajně uzavřeli tichou dohodu s Pekingem ohledně neútočení na jeho plavidla. Čína napojení na jemenské islamisty popírá.

Peking je ochoten urychlit schvalování licencí pro vývoz kovů vzácných zemin do Evropské unie, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Restrikce na vývoz těchto kovů narušily dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích po celém světě.

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.

Čínské bezpečnostní úřady v Kantonu (Kuang-čou) spojují tchajwanskou vládní Demokratickou pokrokovou stranu (DPP) s kybernetickým útokem na nejmenovanou technologickou společnost. Ostrovní stát v reakci obvinil Čínu ze lží a snahy odvrátit pozornost od kybernetických útoků řízených Pekingem. V úterý o tom informovala agentura Reuters.

Severokorejská vláda se silně podílí na neudržitelném a nezákonném obchodu s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, který zahrnuje i druhy chráněné vlastními zákony. Představuje tak hrozbu pro obnovu biologické rozmanitosti v regionu, uvádí nová studie vědců z Londýna.

Čína a Evropská unie okamžitě zahájí jednání ohledně cen elektrických vozidel, uvedl čínský ministr obchodu Wang Wen-tchao po rozhovoru vedeném prostřednictvím videa s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem, napsala agentura Reuters s odvoláním na čínský resort. Peking si přeje prohloubit obchodní, investiční a průmyslovou spolupráci s EU, ujistil ministr. Ve čtvrtek začala také platit čínská odvetná cla ve výši 84 procent na dovoz z USA.

Počínaje středou začínají Spojené státy vybírat cla, která americký prezident Donald Trump označil za reciproční. Vztahují se na země, s nimiž mají USA podle Washingtonu vysoký obchodní deficit. Například u dovozu zboží z EU clo činí dvacet procent, u dovozu z Číny v souhrnu už 104 procenta. Země, na které se nevztahují tato individuální cla, platí až na výjimky základní desetiprocentní clo. Vlády některých zemí už daly najevo ochotu vyjednávat, ale slibují také odvetu.

Spojené státy uvalí na dovoz z Číny dodatečné clo ve výši padesáti procent, pokud Peking nezruší svá odvetná opatření vůči americkým clům, oznámil v pondělí odpoledne středoevropského času prezident USA Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Dodal, že Washington zároveň přeruší s Čínou rozhovory ohledně jí požadovaných setkání. Jednání s ostatními zeměmi, které v reakci na americká cla rovněž požádaly o schůzky, začnou podle něj okamžitě.

Čína od 10. dubna uvalí dodatečná cla ve výši 34 procent na veškerý dovoz z USA. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informují tiskové agentury. Jde o reakci na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve středu oznámil novou sadu cel na dovoz z většiny zemí světa. Na dovoz z Číny bude platit čtyřiatřicetiprocentní poplatek, celkové clo na dovoz z Číny do USA se tím zvýší na 54 procent.

Čína se snaží přilákat zahraniční investice. Prezident Si Ťin-pching pozval do Pekingu představitele nejvýznamnějších světových firem včetně těch amerických. Atraktivitu druhé největší ekonomiky světa snižuje zpomalující hospodářství a geopolitické napětí.

Ve vztazích mezi Austrálií a Čínou znovu přituhuje. Canberra žádá Peking o vysvětlení původu dopisů, které dostali někteří obyvatelé Sydney a Adelaide z Hongkongu. Anonym v nich nabízí vysokou odměnu za informace o dvou prodemokratických aktivistech, kteří ve městech žijí. Čína se proti australskému postupu ostře ohradila.

Navzdory zpomalující ekonomice Čína plánuje na letošní rok růst hospodářství kolem pěti procent. Experti však varují, že dosažení tohoto cíle bude obtížné, zvlášť v době obchodní války se Spojenými státy. Čínský premiér Li Čchiang při zahájení každoroční schůze parlamentu také oznámil růst výdajů na armádu o 7,2 procenta.

Spojené státy zavedly cla ve výši 25 procent na dovoz z Kanady a Mexika a zároveň o deset procent zvýšily cla Číně. Podle Bílého domu minutu po půlnoci místního času (6:01 SEČ) vstoupil v platnost plán prezidenta Donalda Trumpa. Kanada reagovala, že od úterý zatíží 25 procenty dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (téměř 2,6 bilionu korun). Čína v reakci zavede cla v rozmezí deseti až patnácti procent na některé produkty. Odvetná cla avizuje i Mexiko.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

První Hispánec ve funkci amerického ministra zahraničí Marco Rubio vyráží na svou první zahraniční cestu. Ta povede symbolicky hned do pětice zemí Střední Ameriky. S tamními lídry bude vyjednávat o prioritách administrativy prezidenta Donalda Trumpa – navracení migrantů či omezení čínského vlivu v Latinské Americe. Prvním cílem cesty je Panama, tamní strategický průplav by chtěl Trump získat zpět pod americkou kontrolu.

Čína s napětím vyhlíží další tahy prezidenta Donalda Trumpa po jeho návratu do Bílého domu. Druhá největší ekonomika světa prozatím Trumpovi nabízí hospodářskou spolupráci, namísto navyšování cel a hrozby obchodní války. Spojené státy a Čínu ale čeká nastavení nové rovnováhy v mnoha dalších rovinách – včetně bezpečnostní a politické.

Růst čínské ekonomiky v loňském roce zpomalil na pět procent z tempa 5,2 procenta o rok dříve, oznámil čínský statistický úřad. Výsledek ale splnil vládní cíl, zejména díky stimulačním opatřením. Někteří ekonomové ale o spolehlivosti čísel dlouhodobě pochybují, uvedla agentura AFP. Čína má po Spojených státech druhou největší ekonomiku světa.

Čína zvažuje, že by provoz sociální sítě TikTok v USA mohl převzít miliardář Elon Musk, informovala s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Podle ní by k tomu mohl Peking přistoupit, pokud by Nejvyšší soud USA neodložil platnost zákona zakazujícího činnost čínské sociální sítě. Musk zároveň bude členem nastupující prezidentské administrativy Donalda Trumpa a navazuje kontakty s evropskými stranami, které lze označit jako krajně pravicové. O jeho vlivu v pořadu 90′ ČT24 diskutovali programátor umělé inteligence Tomáš Mikolov z Českého vysokého učení technického v Praze a politolog Jiří Pehe z New York University.

Ani po deseti letech protikorupční kampaně se čínskému vůdci Si Ťin-pchingovi nepodařilo očistit armádu. V první fázi odstranil vlivné generály z konkurenčních frakcí a nahradil je svými chráněnci. Teď boj proti úplatkářství míří do vlastních řad. Jednou z posledních obětí disciplinárního útvaru je prezidentův dlouholetý spolupracovník, který měl na starosti dohled nad politickou loajalitou.

Silné zemětřesení, které postihlo Tibet v blízkosti nepálských hranic, si v Číně vyžádalo nejméně 120 mrtvých a dalších více než 190 zraněných, informuje agentura AP. Čínský prezident Si Ťin-pching nařídil rozsáhlé záchranné operace. Otřesy měly podle čínských úřadů sílu 6,8 stupně, podle americké geologické služby USGS to bylo 7,1.

S nadcházejícím návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se Čína chystá na celní válku. Nejtřaskavějším ohniskem mezi dvěma největšími ekonomikami světa ale zůstává Tchaj-wan. Peking ho považuje za odpadlickou provincii a nevylučuje sjednocení silou. V úžině mezi ostrovem a pevninou pořádá stále častěji vojenská cvičení – včetně letošní první bojové hlídky.