Peking strana 5 z 5

Minimálně 21 lidí zemřelo při požáru nemocnice v Pekingu. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na list Beijing Daily s tím, že na sedm desítek dalších pacientů muselo být evakuováno. Podle zmíněného listu byl oheň v jednom z křídel nemocnice Čchang-feng uhašen do půlhodiny od okamžiku, kdy vypuknul. Zatím není jasné, co požár způsobilo.

V ruských zbraních na Ukrajině se často objevují čínské součástky, upozornil Kyjev s tím, že se jedná o díly v dronech či tancích. Oznámení přichází v době, kdy Peking utužuje obchodní i diplomatické vztahy s Moskvou a hovoří o „rostoucí důvěře mezi armádami“. V jedné z uniklých zpráv Pentagonu se navíc píše o ochotě Číny dodávat Rusku vojenské materiály maskované za civilní zboží. Podle USA ale k tomuto kroku zřejmě ještě nepřistoupila. Samotný Peking odmítá, že by vyzbrojoval jakoukoli z válčících stran. Hovoří se nicméně o tom, že do Ruska proudí pokročilé čínské technologie použitelné právě ve smrtících zbraních.

Premiér Petr Fiala (ODS) se v Manile sešel s filipínským prezidentem Ferdinandem Marcosem mladším. Podle českého ministerského předsedy bylo předmětem jednání posilování diplomatických a hospodářských vztahů obou zemí i mezinárodní politika. Filipínský prezident na společné tiskové konferenci po setkání uvedl, že s Fialou diskutovali mimo jiné o problematice Západofilipínského moře, o situaci v Tchajwanském průlivu a o válce na Ukrajině.

Nejvyšší čínský diplomat Wang I řekl, že doufá a věří, že Německo podpoří „mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem.“ Během setkání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou dodal, že Čína před lety podpořila znovusjednocení Německa. Informuje o tom agentura Reuters.

Za posledních 24 hodin překročilo čtrnáct čínských vojenských letadel středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny a slouží jako neoficiální bariéra mezi oběma stranami. S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve středu ráno napsala agentura Reuters.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že do pondělní desáté hodiny místního času (4:00 SELČ) zaregistrovalo v blízkosti ostrova jedenáct čínských válečných plavidel a 59 čínských vojenských letadel. Třicet devět plavidel přitom překročilo střední linii Tchajwanského průlivu, která slouží jako neoficiální hranice mezi oběma stranami. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Čínské manévry skončily v pondělí odpoledne SELČ.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho letectvo je ve stavu pohotovosti a Tchaj-pej také monitoruje čínské raketové síly. Čínská armáda zahájila v sobotu v okolí Tchaj-wanu třídenní vojenské manévry, které mají za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Pekingem nárokovaného ostrova. Nejmenovaný zdroj agentury Reuters uvedl, že Čína ve vodách u jihozápadního pobřeží Tchaj-wanu simuluje také útoky „na zahraniční vojenské cíle“.

Den po návratu tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen z cesty po Americe zahájila Čína námořní manévry nedaleko ostrova. Jejich cílem je podle státní televize CCTV nacvičit jeho obklíčení. Peking označil cvičení za varování tchajwanským separatistům. Cvičení začalo těsně poté, co skončila návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a dalších evropských politiků. Čína uvedla, že považuje manévry za nezbytné pro „ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Washington vyzval Peking k zdrženlivosti.

Jedinou správnou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je politická dohoda, domnívá se čínský prezident Si Ťin-pching. Prohlásil to po pátečním soukromém setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Právě jednání o ruské agresi bylo jedním z hlavních témat jeho třídenní návštěvy Číny. Ještě před společným soukromým jednáním navštívil Macron čínské univerzitní studenty, které vyzval k tomu, aby využívali své kritické myšlení. Ve společném komuniké na konec návštěvy obě země odsoudily využití jaderných zbraní.

Peking ohlásil sankce na dvě americké organizace. Jednou z nich je knihovna Ronalda Reagana, v jejíchž prostorách se ve středu setkal předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta se v pátek vrátila z cesty po Spojených státech a Jižní Americe domů. Podle Cchaj cesta ukázala, že Tchaj-wan se nenechá zastavit v mezinárodních vztazích a nepodlehne nátlaku.

Francouzský prezident Emmanuel Macron na čtvrteční schůzce se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu vyjádřil přesvědčení, že Čína dokáže Rusko „přivést k rozumu“ ohledně války na Ukrajině a přiměje zainteresované strany zasednout k jednacímu stolu. Informovala o tom agentura AFP. Macron hovořil také s novým čínským premiérem Li Čchiangem. Schůzky by mohly po letech napětí naznačit, jaké budou budoucí vztahy EU a Číny, poznamenala agentura Reuters.

Čína přijme „rozhodná a efektivní“ opatření na ochranu národní suverenity a územní celistvosti, uvedl ve čtvrtek Peking v reakci na středeční setkání tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v Kalifornii. O prohlášení čínského ministerstva zahraničí informovala agentura Reuters. Tchaj-wan nedlouho poté uvedl, že se k ostrovu na dvě stě námořních mil (370 kilometrů) přiblížila čínská letadlová loď.

Saúdská Arábie a Írán, dlouholetí rivalové na Blízkém východě, se v březnu dohodly na obnově diplomatických styků. Fakt, že rozhovor zprostředkovala a moderovala Čína, dle politologa Josefa Krause z Masarykovy univerzity dokládá její mocenské ambice, jež se do oblasti Perského zálivu, ve kterém je hegemonem USA, začínají projektovat. Americká pozice už není tak neotřesitelná, jako bývala, míní. Jako nedobrou zprávu dohodu vnímá především Izrael, který Írán považuje za regionálního rivala a touží po spojenectví s Rijádem. Dohoda ale také vyvolala optimismus, že obnovení styků povede k větší stabilitě a bezpečí v regionu. Dle Krause to možné sice je, nicméně na reálné dopady si svět bude muset počkat.

Čínský špionážní balon, který v únoru u pobřeží Spojených států sestřelila americká stíhačka, dokázal získat zpravodajské informace z několika amerických vojenských areálů, i když se tomu USA snažily zabránit. S odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele to napsal zpravodajský server NBC News. Bílý dům a Pentagon podle agentury Reuters poznamenaly, že tuto zprávu nemohou potvrdit.

Nejméně devět čínských letadel v bojové pohotovosti překročilo dělicí linii v Tchajwanském průlivu. Informovalo o tom ostrovní ministerstvo obrany, podle něj jde o neodůvodněné vojenské nasazení. Napětí narůstá v době, kdy se tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen zastavila ve Spojených státech cestou za diplomatickými spojenci ve střední Americe.

Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen dorazila do New Yorku. Před svou návštěvou Spojených států a zemí střední Ameriky uvedla, že země nepodléhá vnějšímu tlaku. Peking její cestu kritizuje a hrozí zhoršením americko-čínských vztahů. Bezpečnostní mluvčí Bílého domu už dříve uvedl, že není důvod, aby Čína na cestu tchajwanské prezidentky reagovala přehnaně. Jde o neoficiální návštěvu, dodal.

Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. V pondělí po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Později během pondělí se ministr sešel i s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem a hovořili o potrestání ruských válečných zločinů.

Podpora demokratické vlády proti stále agresivnější politice Pekingu je hlavním cílem cesty předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan. Jen během neděle narušily tchajwanský prostor čtyři čínské válečné lodě a jeden vrtulník. Vyostřená je také diplomatická fronta.

Honduras po mnoha desítkách let ukončil diplomatické styky s Tchaj-wanem, a otevírá si tím cestu k navázání vztahů s Čínou, uvedla v neděli agentura AP. Tchaj-wan na krok reagoval oznámením o ukončení diplomatických vztahů s Hondurasem. Asijskému ostrovnímu státu, který Čína považuje za jednu ze svých provincií, nově zůstává pouze třináct zemí, které uznávají jeho samostatnost.

Je důležité, aby se propojoval demokratický svět, řekl poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) k cestě předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan. V Interview ČT24 podotkl, že návštěva má i obranných charakter, protože cesty se účastní i ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Okamura také v pořadu zmínil, že Čínu a Rusko spojuje pragmatismus, ale Moskva je nyní v úzkých, proto přijme od Pekingu jakoukoliv podporu.

Čínská armáda tvrdí, že monitorovala a následně „odehnala“ americký torpédoborec, který podle ní nelegálně vplul do vod u Paracelských ostrovů v Jihočínském moři. Spojené státy však popřely, že by Čína torpédoborec vyhnala. Informuje o tom agentura Reuters. Na ostrovy si dělají nárok Čína, Tchaj-wan i Vietnam.

Hlavní čínské město Peking a několik okolních provincií zahalila mračna písku, která značně snižují viditelnost a zhoršují kvalitu vzduchu. Ve středu tak byly naměřeny hodnoty znečištění, které jsou vysoce nebezpečné pro lidské zdraví. Písečné bouře Peking zažívá během března a dubna běžně. Způsobuje je blízkost města k poušti Gobi i úbytek zalesnění v severní Číně.

Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina do své země. Informovaly o tom v úterý ruské agentury. Putin na oplátku slíbil, že Rusko dodá Číně do roku 2030 nejméně 98 miliard metrů krychlových zemního plynu a také sto milionů tun zkapalněného plynu. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si neformálně jednal se svým ruským protějškem, v úterý pokračuje formální část rozhovorů.

Americký zákon, který má odtajnit další informace o původu koronaviru, podle Číny zkresluje skutečnost. S odkazem na mluvčího čínské diplomacie o tom v úterý informovala agentura Reuters. Normu v pondělí podepsal americký prezident Joe Biden. Některé úřady ve Washingtonu se domnívají, že pandemii covidu-19 mohl způsobit únik viru z laboratoře. Peking to odmítá.