V Číně se rychle šíří zápal plic neznámého původu. WHO chce další informace

Čínské nemocnice se podle zpráv ze země potýkají s rychlým nárůstem hospitalizací dětí. Ve městech po celé zemi, včetně Pekingu, totiž propukla epidemie zápalu plic, kterou způsobuje zatím neznámý patogen.

O lékařském problému, kterému teď Čína čelí, informoval ProMed, což je veřejně dostupný systém dohledu, který monitoruje výskyt ohnisek nemocí lidí a zvířat po celém světě. Jako první upozornil a detailně popsal epidemii „nediagnostikovaného zápalu plic“ u dětí.

Byl to právě ProMed, kdo na konci prosince 2019 upozornil na záhadný virus, který později dostal jméno Sars-Cov-2. 

Nové varování ProMedu vyšlo ve středu. Vychází ze zprávy tchajwanského zpravodajství FTV News a uvádí, že nemocnice v hlavním městě Pekingu a provincii Liao-ning se potýkají s přílivem dětí nemocných zápalem plic.

„Hospitalizovaných je hodně, opravdu moc,“ cituje FTV News jednoho obyvatele Pekingu. „Nekašlou a nemají žádné příznaky. Mají jen vysokou teplotu a u mnoha z nich se objevují plicní uzly.“ Společnost ProMed v poznámce redakce uvedla: „Zpráva naznačuje, že se jedná o rozsáhlé ohnisko nediagnostikovaného respiračního onemocnění … Není vůbec jasné, kdy epidemie začala, protože by bylo neobvyklé, aby bylo tak rychle postiženo tolik dětí.“ Zpráva neuvádí, že by byli postiženi nějací dospělí, což naznačuje, že by k přenosům mohlo docházet hlavně ve školách.

Co je zdrojem nemoci?

Zpráva upozorňuje, že zatím není jasné, jestli má nemoc bakteriální, virovou, nebo jinou příčinu. Podle autorů zprávy je k určení příčiny a rozsahu zapotřebí více informací.

Epidemie by mohla souviset s bakterií Mycoplasma pneumoniae, která se údajně prudce šíří v době, kdy Čína vstupuje do své první zimy bez zavedeného přísného lockdownového systému, jenž v zemi vládl kvůli covidu. Také v jiných zemích, včetně Velké Británie a USA, ale i České republiky, došlo po zrušení pandemických omezení k podobnému nárůstu onemocnění, jako je RSV a chřipka. Po dobu pandemie potlačované nemoci s opuštěním opatření totiž mohly opět zasáhnout širokou populaci –⁠ a využily toho.

Co umí Mycoplasma

Mycoplasmatických bakterií existuje mnoho druhů, vědci zatím znají jedenáct, ale jen tři z nich způsobují nějaké zdravotní problémy. A právě Mycoplasma pneumoniae je z nich nejrozšířenější. Obvykle postihuje malé děti a k jejím typickým příznakům patří bolest v krku, únava a dlouhotrvající kašel, který může trvat týdny nebo měsíce. V závažných případech může nakonec přerůst v zápal plic. 

Problém je, že léčba antibiotiky není zcela účinná. Používá se hlavně při těžších formách infekce, ale antibiotika bakterii neusmrcují, pouze zastavují její množení. Aby byla léčba antibiotiky účinná, musí se podle druhu užívat po delší dobu, starší literatura uvádí dva až tří týdny, novější asi deset dní.

Nemoc se šíří už týdny

Minulý měsíc čínská lokální média informovala o tom, že nemocnice po celé zemi zaznamenaly nárůst počtu infekcí, přičemž případy se často objevují ve školách a školkách.

„Jedná se o první vlnu nákazy Mycoplasma pneumoniae od začátku letošního roku, kdy byla zrušena většina omezujících opatření proti covidu-19,“ uvedla pro China Daily ředitelka dětského lékařského centra při Sedmém lékařském centru Všeobecné nemocnice Čínské lidové armády. „Vlna se zdá být obzvláště divoká od svátku Národního dne na začátku října,“ dodala. „V porovnání s předchozími roky jsme zjistili více pacientů se smíšenými infekcemi, rezistencí na léky a zápalem plic.“

Dodala, že se očekává, že „intenzivní“ vlna infekcí vyvrcholí v listopadu a může se shodovat s nárůstem dalších infekčních onemocnění dýchacích cest, která byla během výluk potlačena. 

O stejných problémech mluvil už před měsícem ředitel ambulantního oddělení pekingské dětské nemocnice, když pro China Voice uvedl, že také jeho nemocnice se letos potýká s dětskými respiračními onemocněními. „První vrchol nastal od poloviny až konce února do konce března, kdy byla hlavní příčinou chřipka. Druhý vrchol nastal v květnu, kdy se objevily různé patogeny, například RSV. Třetí vrchol se objevil v září,“ uvedl s tím, že jeho nemocnice musela zvýšit své kapacity, aby se s tím vyrovnala.

Problém s antibiotiky

Nedávný nárůst výskytu Mycoplasma pneumoniae vyvolává i další obavy. Týkají se odolnosti bakterií vůči antibiotikům, tedy takzvané antibiotické rezistence. Tato bakterie totiž v posledních letech stále častěji odolává léčbě makrolidy, což jsou antibiotika, jimiž se léčí nejčastěji. Právě v Číně je tento problém nejpalčivější.

Podle studie z loňského roku je už osmdesát procent případů hospitalizovaných dětí v zemi spojeno právě s odolností proti antibiotikům. „U pacientů se neustále objevují závažné případy, ale kritických případů je velmi málo a zatím nedošlo k žádnému úmrtí v souvislosti s touto nemocí,“ řekl deníku China Daily pediatr z pekingské dětské nemocnice. „Průměrná doba hospitalizace pacientů se pohybuje kolem sedmi až čtrnácti dnů.“

WHO má obavy

Situace v Číně se nelíbí Světové zdravotnické organizaci (WHO). Ve středu vyjádřila znepokojení nad aktuálním nárůstem respiračních onemocnění a zemi požádala, aby jí poskytla o chorobách podrobné informace.

„WHO poslala Číně oficiální žádost o podrobné informace o nárůstu respiračních onemocnění a hlášených ohniscích zápalů plic u dětí,“ uvedla WHO na sociální síti X. Požádala také Peking o další data, pokud jde o trendy v cirkulaci známých patogenů a aktuální zatížení systémů zdravotní péče.

WHO současně obyvatelům Číny doporučila, aby dodržovali vhodná opatření ke snížení rizika onemocnění respiračními chorobami –⁠ včetně očkování, udržování odstupu od nemocných, pobytu doma v případě nemoci, vyšetření a lékařské péče podle potřeby, nošení masek, častého větrání a pravidelného mytí rukou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové. Nikdo nebude mít na nic, varují

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
před 9 mminutami

Nové poznatky o lidoopech narušují představu o výjimečnosti lidské mysli

Lidoopi dokážou předstírat hru s neexistujícími předměty, měnit svá přesvědčení podle síly nových informací a pamatovat si známé tváře i po více než čtvrt století. Série studií z posledních let, které shrnuje britský list The Guardian, výrazně mění pohled vědců na mentální schopnosti nejbližších příbuzných člověka a zpochybňuje dřívější představy o jedinečnosti lidské mysli.
před 2 hhodinami

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
včera v 07:01

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
včera v 06:02

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026
Načítání...