V Číně se rychle šíří zápal plic neznámého původu. WHO chce další informace

Čínské nemocnice se podle zpráv ze země potýkají s rychlým nárůstem hospitalizací dětí. Ve městech po celé zemi, včetně Pekingu, totiž propukla epidemie zápalu plic, kterou způsobuje zatím neznámý patogen.

O lékařském problému, kterému teď Čína čelí, informoval ProMed, což je veřejně dostupný systém dohledu, který monitoruje výskyt ohnisek nemocí lidí a zvířat po celém světě. Jako první upozornil a detailně popsal epidemii „nediagnostikovaného zápalu plic“ u dětí.

Byl to právě ProMed, kdo na konci prosince 2019 upozornil na záhadný virus, který později dostal jméno Sars-Cov-2. 

Nové varování ProMedu vyšlo ve středu. Vychází ze zprávy tchajwanského zpravodajství FTV News a uvádí, že nemocnice v hlavním městě Pekingu a provincii Liao-ning se potýkají s přílivem dětí nemocných zápalem plic.

„Hospitalizovaných je hodně, opravdu moc,“ cituje FTV News jednoho obyvatele Pekingu. „Nekašlou a nemají žádné příznaky. Mají jen vysokou teplotu a u mnoha z nich se objevují plicní uzly.“ Společnost ProMed v poznámce redakce uvedla: „Zpráva naznačuje, že se jedná o rozsáhlé ohnisko nediagnostikovaného respiračního onemocnění … Není vůbec jasné, kdy epidemie začala, protože by bylo neobvyklé, aby bylo tak rychle postiženo tolik dětí.“ Zpráva neuvádí, že by byli postiženi nějací dospělí, což naznačuje, že by k přenosům mohlo docházet hlavně ve školách.

Co je zdrojem nemoci?

Zpráva upozorňuje, že zatím není jasné, jestli má nemoc bakteriální, virovou, nebo jinou příčinu. Podle autorů zprávy je k určení příčiny a rozsahu zapotřebí více informací.

Epidemie by mohla souviset s bakterií Mycoplasma pneumoniae, která se údajně prudce šíří v době, kdy Čína vstupuje do své první zimy bez zavedeného přísného lockdownového systému, jenž v zemi vládl kvůli covidu. Také v jiných zemích, včetně Velké Británie a USA, ale i České republiky, došlo po zrušení pandemických omezení k podobnému nárůstu onemocnění, jako je RSV a chřipka. Po dobu pandemie potlačované nemoci s opuštěním opatření totiž mohly opět zasáhnout širokou populaci –⁠ a využily toho.

Co umí Mycoplasma

Mycoplasmatických bakterií existuje mnoho druhů, vědci zatím znají jedenáct, ale jen tři z nich způsobují nějaké zdravotní problémy. A právě Mycoplasma pneumoniae je z nich nejrozšířenější. Obvykle postihuje malé děti a k jejím typickým příznakům patří bolest v krku, únava a dlouhotrvající kašel, který může trvat týdny nebo měsíce. V závažných případech může nakonec přerůst v zápal plic. 

Problém je, že léčba antibiotiky není zcela účinná. Používá se hlavně při těžších formách infekce, ale antibiotika bakterii neusmrcují, pouze zastavují její množení. Aby byla léčba antibiotiky účinná, musí se podle druhu užívat po delší dobu, starší literatura uvádí dva až tří týdny, novější asi deset dní.

Nemoc se šíří už týdny

Minulý měsíc čínská lokální média informovala o tom, že nemocnice po celé zemi zaznamenaly nárůst počtu infekcí, přičemž případy se často objevují ve školách a školkách.

„Jedná se o první vlnu nákazy Mycoplasma pneumoniae od začátku letošního roku, kdy byla zrušena většina omezujících opatření proti covidu-19,“ uvedla pro China Daily ředitelka dětského lékařského centra při Sedmém lékařském centru Všeobecné nemocnice Čínské lidové armády. „Vlna se zdá být obzvláště divoká od svátku Národního dne na začátku října,“ dodala. „V porovnání s předchozími roky jsme zjistili více pacientů se smíšenými infekcemi, rezistencí na léky a zápalem plic.“

Dodala, že se očekává, že „intenzivní“ vlna infekcí vyvrcholí v listopadu a může se shodovat s nárůstem dalších infekčních onemocnění dýchacích cest, která byla během výluk potlačena. 

O stejných problémech mluvil už před měsícem ředitel ambulantního oddělení pekingské dětské nemocnice, když pro China Voice uvedl, že také jeho nemocnice se letos potýká s dětskými respiračními onemocněními. „První vrchol nastal od poloviny až konce února do konce března, kdy byla hlavní příčinou chřipka. Druhý vrchol nastal v květnu, kdy se objevily různé patogeny, například RSV. Třetí vrchol se objevil v září,“ uvedl s tím, že jeho nemocnice musela zvýšit své kapacity, aby se s tím vyrovnala.

Problém s antibiotiky

Nedávný nárůst výskytu Mycoplasma pneumoniae vyvolává i další obavy. Týkají se odolnosti bakterií vůči antibiotikům, tedy takzvané antibiotické rezistence. Tato bakterie totiž v posledních letech stále častěji odolává léčbě makrolidy, což jsou antibiotika, jimiž se léčí nejčastěji. Právě v Číně je tento problém nejpalčivější.

Podle studie z loňského roku je už osmdesát procent případů hospitalizovaných dětí v zemi spojeno právě s odolností proti antibiotikům. „U pacientů se neustále objevují závažné případy, ale kritických případů je velmi málo a zatím nedošlo k žádnému úmrtí v souvislosti s touto nemocí,“ řekl deníku China Daily pediatr z pekingské dětské nemocnice. „Průměrná doba hospitalizace pacientů se pohybuje kolem sedmi až čtrnácti dnů.“

WHO má obavy

Situace v Číně se nelíbí Světové zdravotnické organizaci (WHO). Ve středu vyjádřila znepokojení nad aktuálním nárůstem respiračních onemocnění a zemi požádala, aby jí poskytla o chorobách podrobné informace.

„WHO poslala Číně oficiální žádost o podrobné informace o nárůstu respiračních onemocnění a hlášených ohniscích zápalů plic u dětí,“ uvedla WHO na sociální síti X. Požádala také Peking o další data, pokud jde o trendy v cirkulaci známých patogenů a aktuální zatížení systémů zdravotní péče.

WHO současně obyvatelům Číny doporučila, aby dodržovali vhodná opatření ke snížení rizika onemocnění respiračními chorobami –⁠ včetně očkování, udržování odstupu od nemocných, pobytu doma v případě nemoci, vyšetření a lékařské péče podle potřeby, nošení masek, častého větrání a pravidelného mytí rukou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 5 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
včera v 10:00

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026
Načítání...