V Číně se rychle šíří zápal plic neznámého původu. WHO chce další informace

Čínské nemocnice se podle zpráv ze země potýkají s rychlým nárůstem hospitalizací dětí. Ve městech po celé zemi, včetně Pekingu, totiž propukla epidemie zápalu plic, kterou způsobuje zatím neznámý patogen.

O lékařském problému, kterému teď Čína čelí, informoval ProMed, což je veřejně dostupný systém dohledu, který monitoruje výskyt ohnisek nemocí lidí a zvířat po celém světě. Jako první upozornil a detailně popsal epidemii „nediagnostikovaného zápalu plic“ u dětí.

Byl to právě ProMed, kdo na konci prosince 2019 upozornil na záhadný virus, který později dostal jméno Sars-Cov-2. 

Nové varování ProMedu vyšlo ve středu. Vychází ze zprávy tchajwanského zpravodajství FTV News a uvádí, že nemocnice v hlavním městě Pekingu a provincii Liao-ning se potýkají s přílivem dětí nemocných zápalem plic.

„Hospitalizovaných je hodně, opravdu moc,“ cituje FTV News jednoho obyvatele Pekingu. „Nekašlou a nemají žádné příznaky. Mají jen vysokou teplotu a u mnoha z nich se objevují plicní uzly.“ Společnost ProMed v poznámce redakce uvedla: „Zpráva naznačuje, že se jedná o rozsáhlé ohnisko nediagnostikovaného respiračního onemocnění … Není vůbec jasné, kdy epidemie začala, protože by bylo neobvyklé, aby bylo tak rychle postiženo tolik dětí.“ Zpráva neuvádí, že by byli postiženi nějací dospělí, což naznačuje, že by k přenosům mohlo docházet hlavně ve školách.

Co je zdrojem nemoci?

Zpráva upozorňuje, že zatím není jasné, jestli má nemoc bakteriální, virovou, nebo jinou příčinu. Podle autorů zprávy je k určení příčiny a rozsahu zapotřebí více informací.

Epidemie by mohla souviset s bakterií Mycoplasma pneumoniae, která se údajně prudce šíří v době, kdy Čína vstupuje do své první zimy bez zavedeného přísného lockdownového systému, jenž v zemi vládl kvůli covidu. Také v jiných zemích, včetně Velké Británie a USA, ale i České republiky, došlo po zrušení pandemických omezení k podobnému nárůstu onemocnění, jako je RSV a chřipka. Po dobu pandemie potlačované nemoci s opuštěním opatření totiž mohly opět zasáhnout širokou populaci –⁠ a využily toho.

Co umí Mycoplasma

Mycoplasmatických bakterií existuje mnoho druhů, vědci zatím znají jedenáct, ale jen tři z nich způsobují nějaké zdravotní problémy. A právě Mycoplasma pneumoniae je z nich nejrozšířenější. Obvykle postihuje malé děti a k jejím typickým příznakům patří bolest v krku, únava a dlouhotrvající kašel, který může trvat týdny nebo měsíce. V závažných případech může nakonec přerůst v zápal plic. 

Problém je, že léčba antibiotiky není zcela účinná. Používá se hlavně při těžších formách infekce, ale antibiotika bakterii neusmrcují, pouze zastavují její množení. Aby byla léčba antibiotiky účinná, musí se podle druhu užívat po delší dobu, starší literatura uvádí dva až tří týdny, novější asi deset dní.

Nemoc se šíří už týdny

Minulý měsíc čínská lokální média informovala o tom, že nemocnice po celé zemi zaznamenaly nárůst počtu infekcí, přičemž případy se často objevují ve školách a školkách.

„Jedná se o první vlnu nákazy Mycoplasma pneumoniae od začátku letošního roku, kdy byla zrušena většina omezujících opatření proti covidu-19,“ uvedla pro China Daily ředitelka dětského lékařského centra při Sedmém lékařském centru Všeobecné nemocnice Čínské lidové armády. „Vlna se zdá být obzvláště divoká od svátku Národního dne na začátku října,“ dodala. „V porovnání s předchozími roky jsme zjistili více pacientů se smíšenými infekcemi, rezistencí na léky a zápalem plic.“

Dodala, že se očekává, že „intenzivní“ vlna infekcí vyvrcholí v listopadu a může se shodovat s nárůstem dalších infekčních onemocnění dýchacích cest, která byla během výluk potlačena. 

O stejných problémech mluvil už před měsícem ředitel ambulantního oddělení pekingské dětské nemocnice, když pro China Voice uvedl, že také jeho nemocnice se letos potýká s dětskými respiračními onemocněními. „První vrchol nastal od poloviny až konce února do konce března, kdy byla hlavní příčinou chřipka. Druhý vrchol nastal v květnu, kdy se objevily různé patogeny, například RSV. Třetí vrchol se objevil v září,“ uvedl s tím, že jeho nemocnice musela zvýšit své kapacity, aby se s tím vyrovnala.

Problém s antibiotiky

Nedávný nárůst výskytu Mycoplasma pneumoniae vyvolává i další obavy. Týkají se odolnosti bakterií vůči antibiotikům, tedy takzvané antibiotické rezistence. Tato bakterie totiž v posledních letech stále častěji odolává léčbě makrolidy, což jsou antibiotika, jimiž se léčí nejčastěji. Právě v Číně je tento problém nejpalčivější.

Podle studie z loňského roku je už osmdesát procent případů hospitalizovaných dětí v zemi spojeno právě s odolností proti antibiotikům. „U pacientů se neustále objevují závažné případy, ale kritických případů je velmi málo a zatím nedošlo k žádnému úmrtí v souvislosti s touto nemocí,“ řekl deníku China Daily pediatr z pekingské dětské nemocnice. „Průměrná doba hospitalizace pacientů se pohybuje kolem sedmi až čtrnácti dnů.“

WHO má obavy

Situace v Číně se nelíbí Světové zdravotnické organizaci (WHO). Ve středu vyjádřila znepokojení nad aktuálním nárůstem respiračních onemocnění a zemi požádala, aby jí poskytla o chorobách podrobné informace.

„WHO poslala Číně oficiální žádost o podrobné informace o nárůstu respiračních onemocnění a hlášených ohniscích zápalů plic u dětí,“ uvedla WHO na sociální síti X. Požádala také Peking o další data, pokud jde o trendy v cirkulaci známých patogenů a aktuální zatížení systémů zdravotní péče.

WHO současně obyvatelům Číny doporučila, aby dodržovali vhodná opatření ke snížení rizika onemocnění respiračními chorobami –⁠ včetně očkování, udržování odstupu od nemocných, pobytu doma v případě nemoci, vyšetření a lékařské péče podle potřeby, nošení masek, častého větrání a pravidelného mytí rukou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 12 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.