Komunistický režim strana 2 z 2

Každodenní šikana, ústrky a neustálá hrozba návratu do vězení – tak vypadal takzvaný ochranný dohled, který komunistická justice využívala proti svým politickým a ideovým odpůrcům. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková před rokem slíbila, že se zasadí o jejich odškodnění, k tomu ale dodnes nedošlo. Pro Reportéry ČT natáčeli Klára Filipová a Karel Vrána.

Parlamentní komise pro vyšetřování událostí 17. listopadu seznámila veřejnost se způsoby, jakými Státní bezpečnost získávala tajné spolupracovníky. Na tiskové konferenci dále varovala, že takto vytvořená agenturní síť dosud existuje, a označila pokusy zpochybňovat výsledky lustrací za záměrnou snahu o její krytí.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Kondolence od hudební kapely Queen a celostránkového nekrologu v britských Timesech se dočkala Irena Sedlecká. Úmrtí české sochařky vyvolalo na britských ostrovech emotivní ohlas. Ve světě ji zvlášť u fanoušků zpěváka Freddieho Mercuryho proslavila její socha, která stojí u Ženevského jezera a stala se jednou ze švýcarských atrakcí. Sochařku Sedleckou z Plzně ve čtvrtek ve věku 91 let pohřbili v Anglii.

Pro političku Miladu Horákovou, která se stala před 70 lety obětí justiční vraždy, byly pravda, poctivost a spravedlnost hodnotou cennější než její život. Na sobotním pietním aktu k uctění památky obětí komunismu na pražském Újezdě to řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Premiér Andrej Babiš (ANO) označil Horákovou za statečnou a obdivuhodnou ženu.

Před 70 lety se stala Milada Horáková obětí justiční vraždy. Podle spisovatele a publicisty Luďka Navary byl proces s ní a dalšími opozičními politiky a následné pověšení některých jeho aktérů projevem snahy komunistického režimu zastrašit společnost. Že se nikdo vážně nepozastavil nad tím, že je někdejší významná poslankyně, které šlo o život již za okupace, náhle vykreslována jako zrádkyně, bylo podle něj zčásti dáno účinností komunistické propagandy, částečně i tím, že se lidé báli své názory projevit. Luděk Navara byl hostem Interview ČT24.

Památku lidí nespravedlivě vězněných komunistickým režimem připomíná nově skleněná deska před kostelem Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava v areálu Louckého kláštera ve Znojmě. Je na ní 88 jmen. Desku nechala vyrobit organizace Orel a Konfederace politických vězňů.

Tisícové davy přišly v Praze na Václavské náměstí podpořit skupinu dvaceti lidí, kteří tam již týden drželi hladovku na protest proti bývalé politice i současnému postavení KSČ. Poslechněte si, co o svých útrapách za minulého režimu vypověděli někteří z účastníků.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1990.

Komunisté přicházejí s návrhem na zrušení antidiskriminačního zákona. Předseda strany Vojtěch Filip uvedl, že jde o další pokus v řadě, KSČM usiluje o zrušení předpisu již od 90. let – dosud neúspěšně. Filip považuje lustrace, které znemožňují exponentům minulého režimu a spolupracovníkům StB pracovat v některých veřejných funkcích, za diskriminační. Podle poslance ODS Pavla Žáčka je ale lustrační zákon stále důležitý – nejenom fakticky, ale i symbolicky. Žáček s Filipem debatovali o lustračním zákonu v Událostech, komentářích.

V malém kostele na Vysočině došlo o adventní neděli v roce 1949 k dodnes nevysvětlené události. Během kázání faráře Josefa Toufara se totiž několikrát pohnul půlmetrový kříž na hlavním oltáři. Takzvaný číhošťský zázrak pak zneužil komunistický režim k masivním represím proti církvi. Farář Toufar byl opakovaně a brutálně mučen, zinscenovaného monstrprocesu už se kvůli utrpěným zraněním nedožil.

Sametovou revoluci jsme si zvykli vnímat díky rychlosti jejího průběhu jako sled událostí, které vyvrcholily vítězstvím demokracie a porážkou komunistického režimu. Přechod k demokracii ale není jen kontinuem protirežimních akcí. Podíváme-li se podrobněji na jednotlivé dny, zjistíme, že i československá revoluce, jejíž 30. výročí si v těchto dnech připomínáme, má své fáze. Ta, která byla rozhodující, začala 28. listopadu 1989.

Sametové revoluci předcházely – už několik dní před zásahem na Národní třídě – protesty v Teplicích. Za demonstracemi, které se staly předzvěstí pádu režimu, přitom stál na první pohled nepolitický motiv – čisté ovzduší. Kvůli neúnosné smogové situaci dotlačili tepličtí občané 13. listopadu 1989 tamní funkcionáře k veřejné debatě.  Byl to první takový dialog, se kterým komunisté souhlasili. Samotné setkání se pak uskutečnilo o týden později, když už se politický systém po dění v Praze hroutil.

Básník a spisovatel Jan Skácel zemřel před třiceti lety, 7. listopadu 1989. Prostřednictvím metafor ve své poezii mísil lásku se smrtí, smutek s nadějí i bolest s touhou. Kromě básní psal i knížky pro děti, fejetony a překládal. Život strávil na Moravě, která se do jeho díla významně vepsala. V Brně budou lidé na básníka vzpomínat.

Vzdor proti komunistickému režimu se skrývá v nejrůznějších příbězích. Od vcelku běžných sabotáží a letargie v zaměstnání po otevřený odpor. A právě příběhy těch, kteří se nesehnuli před zlovůlí komunistického zřízení, ale otevřeně se mu postavili, každoročně oceňuje ceremoniál nazvaný Příběhy bezpráví. Ve čtvrtek si v pražské Lucerně převzala cenu také někdejší učitelka na gymnáziu Jiřina Čechová.

Městský soud v Praze ve středu rehabilitoval generála Milana Píku za jeho neoprávněné věznění komunistickým režimem koncem 40. let. Podle soudkyně je to jediná možná reakce na křivdy způsobené totalitním režimem. Podle tehdejší komunistické obžaloby připravoval v roce 1948 únos z vězení svého otce, generála Heliodora Píky, který se později stal obětí justiční vraždy. Ve vazbě strávil Píka mladší čtvrt roku.

Okresní soud v Náchodě rehabilitoval disidenta Pavla Wonku za vazební věznění a trestní stíhání v dubnu roku 1988. Návrh soudu podal bratr Pavla Wonky Jiří. Jako pozůstalý bude moci požádat stát o odškodnění za bratrovo nezákonné třítýdenní věznění. Pavel Wonka zemřel za dosud nevyjasněných okolností ve vězení 26. dubna 1988. Je označován za posledního politického vězně komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. začíná putovní výstava věnovaná komunistické totalitě. Ke 30. výročí sametové revoluce připomíná, jak se v Československu žilo před rokem 1989. Autoři multimediální výstavy s názvem Totalita: Multimediální průvodce 1948–1989 chtějí s tehdejší realitou seznámit především nejmladší generaci – nejen ji poučit, ale také vyvolat emoce a prostřednictvím projekce dobových záběrů dostat návštěvníky doslova do středu dění.

Podporoval Alexandra Dubčeka a pražské jaro, kvůli tomu nemohl studovat a vysloužil si dvacet let tvrdé dřiny v dolech OKD. Byl hlavním organizátorem stávek horníků proti komunistickému režimu. S novinářem, divadelním publicistou a politikem Ladislavem Vrchovským si povídal redaktor ČT Pavel Habram.

Sedmičlenná skupina skautů z Podkrkonoší se v létě 1949 pokusila utéct za hranice – komunistický režim jejich hnutí zakázal a členům hrozila perzekuce. Plán na emigraci ovšem skončil v Jizerských horách krvavým přepadením bezpečnostními složkami, při kterém dva skauti zemřeli a další čekalo mnohaleté vězení. Od policejní „operace Jizerka“ uběhlo 24. července sedmdesát let, a třebaže přesné místo tvrdého zásahu není známé, stopy po akci Státní bezpečnosti se objevují dodnes.

Lidé v Česku i v zahraničí si připomínají 69 let od od justiční vraždy Milady Horákové. Právnička a politička byla oběšena 27. června v brzkých ranních hodinách v pražské pankrácké věznici a spolu s ní také Jan Buchal, Oldřich Pecl a Záviš Kalandra. Na výročí jejich smrti připadá i den památky obětí komunistického režimu. V Praze se pieta konala hned na několika místech včetně pankráckého vězení.

„Není ve mně zloby, nenávisti ani pomstychtivosti, studí mne však hořká lítost nad tím, že zmizela spravedlnost,“ napsal československý generál Heliodor Píka před 70 lety těsně předtím, než ho komunisti zavraždili ve věznici Bory. Píka se tak stal první obětí justiční zvůle komunistického režimu. V Událostech, komentářích na něj vzpomínala správkyně generálovy pozůstalosti Jana Horáková a také jeho prasynovec Jan Píka.

Josef Klečka v mládí propadl muzice a skautingu. Oddíl s kamarády nerozpustili ani po zrušení skauta. Sabotovali komunistické schůze a psali letáky. Jeho skupinu Mstitelů odhalili a Klečka skončil v uranových dolech. Dlouho o tom, co jako mukl prožil, nebyl schopen mluvit. Zapomenout dodnes nedokáže.

Otec Anny Balev (rozené Machové) Jaroslav Mach byl jako stovky dalších za své názory perzekuován komunistickým režimem. Na své děti byl učitel a bojovník za svobodu náboženství přísný, ale díky němu se učily cizím jazykům. A Anna se tak, na rozdíl od tisíců dalších, legálně dostala do Spojených států, kam se vdala a žije dodnes.

Naprostá většina lidí v Česku ví, kdo byl Jan Palach. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Českou televizi. Téměř všichni také hodnotí jeho čin z ledna 1969 pozitivně, pouze procento respondentů jej vnímá negativně.