Jurečka chce od příštího roku snížit důchody exponentů komunistického režimu

Nahrávám video

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na novele, která by snížila důchody exponentů komunistického režimu, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platit by mohla od ledna 2023. Týkat by se to mohlo pěti až sedmi tisíc osob. Ministr také uvedl, že v příštím týdnu by mělo být jasno, o kolik se lidem zvýší penze při červnové mimořádné valorizaci.

„Počítáme s tím, že opravdu těm prominentům totalitního komunistického režimu, těm vedoucím pracovníkům StB (bývalá Státní bezpečnost, poznámka redakce) a podobně, snížíme důchody,“ řekl Jurečka k záměru snížit důchody vysokým exponentům bývalého režimu. Neúspěšně to navrhoval ještě jako opoziční poslanec.

Nyní probíhají konzultace s Ústavem pro studium totalitních režimů, koho by se snížení důchodů mohlo konkrétně týkat a jak. 

O kolik se od června zvýší důchody?

Pro červnovou mimořádnou valorizaci důchodů má ministerstvo připraveno 21 miliard korun. Konkrétní částka, o kterou se budou penze zvyšovat, vyplyne z výše inflace. Míru inflace za leden zveřejní Český statistický úřad v pondělí, krátce poté bude ministerstvo znát, o kolik se důchody zvýší.

Zatím se v průměru počítá s částkou 750 až jeden tisíc korun, uvedl v neděli ministr.

Platby za státní pojištěnce mají v příštím roce vzrůst

Vláda také počítá pro příští rok se zvýšením plateb za státní pojištěnce. Nenavýšením těchto plateb v letošním roce (minulý kabinet počítal s růstem o 200 korun měsíčně) chce ušetřit 14 miliard korun.

Jurečka také odmítl názory, že letošní zmrazení plateb má být cestou, která umožní dřívější zavedení připojištění.

Nahrávám video

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vstoupil tento týden kvůli zmrazení plateb do stávkové pohotovosti, „na protest proti záměru vlády snížit finanční prostředky na zajištění zdravotnictví a dalších veřejných služeb a veřejné správy“.

Jeho předsedkyně Dagmar Žitníková však v nedělním pořadu OVM řekla, že se stávkou svaz nepočítá. 

Spor o připojištění zdravotní péče

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) již dříve v rozhovoru pro agenturu ČTK uvedl, že nechce žádnou péči, která je v současné době hrazená z veřejného zdravotního pojištění, pro pacienty zpoplatnit. Připojistit by se podle něj mohlo na péči, kterou si lidé už v současné době sami platí. Jako příklad uváděl komplexní preventivní onkologické prohlídky řádově za tisíce korun, které některé firmy dávají jako benefit svým manažerům.

Bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) v pořadu OVM kritizoval záměr vlády zavést připojištění k veřejnému zdravotnímu pojištění. „Má-li připojištění fungovat, tak tam musí být dostatek peněz a dostatek úkonů, které se dají připojistit, jinak to nebude fungovat. To v důsledku znamená rozdělení zdravotnictví na pro ty finančně zdatné a ty ostatní,“ dodal a označil to za asociální.

Systém automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, který vláda slibuje v programovém prohlášení do konce volebního období, bude pak podle Jurečky připravený nejdříve od roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
před 21 hhodinami

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
včera v 07:20

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
2. 7. 2026

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
1. 7. 2026

Evropský pohled