Jurečka chce od příštího roku snížit důchody exponentů komunistického režimu

Nahrávám video

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na novele, která by snížila důchody exponentů komunistického režimu, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platit by mohla od ledna 2023. Týkat by se to mohlo pěti až sedmi tisíc osob. Ministr také uvedl, že v příštím týdnu by mělo být jasno, o kolik se lidem zvýší penze při červnové mimořádné valorizaci.

„Počítáme s tím, že opravdu těm prominentům totalitního komunistického režimu, těm vedoucím pracovníkům StB (bývalá Státní bezpečnost, poznámka redakce) a podobně, snížíme důchody,“ řekl Jurečka k záměru snížit důchody vysokým exponentům bývalého režimu. Neúspěšně to navrhoval ještě jako opoziční poslanec.

Nyní probíhají konzultace s Ústavem pro studium totalitních režimů, koho by se snížení důchodů mohlo konkrétně týkat a jak. 

O kolik se od června zvýší důchody?

Pro červnovou mimořádnou valorizaci důchodů má ministerstvo připraveno 21 miliard korun. Konkrétní částka, o kterou se budou penze zvyšovat, vyplyne z výše inflace. Míru inflace za leden zveřejní Český statistický úřad v pondělí, krátce poté bude ministerstvo znát, o kolik se důchody zvýší.

Zatím se v průměru počítá s částkou 750 až jeden tisíc korun, uvedl v neděli ministr.

Platby za státní pojištěnce mají v příštím roce vzrůst

Vláda také počítá pro příští rok se zvýšením plateb za státní pojištěnce. Nenavýšením těchto plateb v letošním roce (minulý kabinet počítal s růstem o 200 korun měsíčně) chce ušetřit 14 miliard korun.

Jurečka také odmítl názory, že letošní zmrazení plateb má být cestou, která umožní dřívější zavedení připojištění.

Nahrávám video

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vstoupil tento týden kvůli zmrazení plateb do stávkové pohotovosti, „na protest proti záměru vlády snížit finanční prostředky na zajištění zdravotnictví a dalších veřejných služeb a veřejné správy“.

Jeho předsedkyně Dagmar Žitníková však v nedělním pořadu OVM řekla, že se stávkou svaz nepočítá. 

Spor o připojištění zdravotní péče

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) již dříve v rozhovoru pro agenturu ČTK uvedl, že nechce žádnou péči, která je v současné době hrazená z veřejného zdravotního pojištění, pro pacienty zpoplatnit. Připojistit by se podle něj mohlo na péči, kterou si lidé už v současné době sami platí. Jako příklad uváděl komplexní preventivní onkologické prohlídky řádově za tisíce korun, které některé firmy dávají jako benefit svým manažerům.

Bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) v pořadu OVM kritizoval záměr vlády zavést připojištění k veřejnému zdravotnímu pojištění. „Má-li připojištění fungovat, tak tam musí být dostatek peněz a dostatek úkonů, které se dají připojistit, jinak to nebude fungovat. To v důsledku znamená rozdělení zdravotnictví na pro ty finančně zdatné a ty ostatní,“ dodal a označil to za asociální.

Systém automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, který vláda slibuje v programovém prohlášení do konce volebního období, bude pak podle Jurečky připravený nejdříve od roku 2024.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
před 10 hhodinami

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Zvýšení některých daní se nevyhneme, řekla Schillerová

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v Nedělní debatě ČT připustila, že vláda bude muset zvednout daně. Týkat by se to mohlo například daně spotřební nebo rafinérské. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) by zvýšení některých daní nepřineslo zásadní úsporu. Schillerová také uvedla, že kabinet zvažuje regulaci cen energií. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
27. 9. 2026Aktualizováno27. 9. 2026‌‌

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali možnosti zlepšení stavu veřejných financí

Stát má příští rok hospodařit se schodkem 386 miliard korun. Před vysokými deficity ale varuje Národní rozpočtová rada. Podle ní veřejné finance nejsou udržitelné a Česku hrozí, že už v roce 2034 narazí na dluhovou brzdu. Vládou představený plán na konsolidaci veřejných financí v nadcházejících letech není podle ekonoma z centra veřejných financí Jana Pavla zcela důvěryhodný. Uvedl to v Událostech, komentářích z ekonomiky moderovaných Jakubem Musilem a Hanou Vorlíčkovou. Vedoucí daní a sociální politiky z PAQ Research Petr Vilím míní, že existuje prostor například pro zvýšení daní. „Musíme přistoupit k mixu opatření – jednak pokračovat v investicích do technologického zázemí finanční správy, druhá věc je pokoušet se zavírat mezery v daňových zákonech,“ sdělila generální ředitelka Finanční správy ČR Simona Hornochová.
27. 9. 2026‌‌

VideoDůchodový účet je po letech v plusu

Za prvních osm měsíců letošního roku skončilo hospodaření důchodového systému v přebytku zhruba 900 milionů korun. Příjmy z pojistného tak převýšily celkové výdaje, včetně nákladů na správu. Do kladných čísel se systém dostal poprvé od roku 2019. V následujících letech pak pravidelně vykazoval schodky, často velmi výrazné. Třeba na konci roku 2023 hospodaření skončilo propadem do hlubokého deficitu téměř třiasedmdesáti miliard. Penzisté si však od nového roku polepší v průměru zhruba o tři sta korun. Vláda jim chce vyplatit také jednorázový dvoutisícový příspěvek a připravuje i další úpravy. Opozice má proto obavy, že příznivý vývoj na důchodovém účtu nebude trvat dlouho.
26. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.