Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na novele, která by snížila důchody exponentů komunistického režimu, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platit by mohla od ledna 2023. Týkat by se to mohlo pěti až sedmi tisíc osob. Ministr také uvedl, že v příštím týdnu by mělo být jasno, o kolik se lidem zvýší penze při červnové mimořádné valorizaci.
Jurečka chce od příštího roku snížit důchody exponentů komunistického režimu
„Počítáme s tím, že opravdu těm prominentům totalitního komunistického režimu, těm vedoucím pracovníkům StB (bývalá Státní bezpečnost, poznámka redakce) a podobně, snížíme důchody,“ řekl Jurečka k záměru snížit důchody vysokým exponentům bývalého režimu. Neúspěšně to navrhoval ještě jako opoziční poslanec.
Nyní probíhají konzultace s Ústavem pro studium totalitních režimů, koho by se snížení důchodů mohlo konkrétně týkat a jak.
O kolik se od června zvýší důchody?
Pro červnovou mimořádnou valorizaci důchodů má ministerstvo připraveno 21 miliard korun. Konkrétní částka, o kterou se budou penze zvyšovat, vyplyne z výše inflace. Míru inflace za leden zveřejní Český statistický úřad v pondělí, krátce poté bude ministerstvo znát, o kolik se důchody zvýší.
Zatím se v průměru počítá s částkou 750 až jeden tisíc korun, uvedl v neděli ministr.
Platby za státní pojištěnce mají v příštím roce vzrůst
Vláda také počítá pro příští rok se zvýšením plateb za státní pojištěnce. Nenavýšením těchto plateb v letošním roce (minulý kabinet počítal s růstem o 200 korun měsíčně) chce ušetřit 14 miliard korun.
Jurečka také odmítl názory, že letošní zmrazení plateb má být cestou, která umožní dřívější zavedení připojištění.
Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vstoupil tento týden kvůli zmrazení plateb do stávkové pohotovosti, „na protest proti záměru vlády snížit finanční prostředky na zajištění zdravotnictví a dalších veřejných služeb a veřejné správy“.
Jeho předsedkyně Dagmar Žitníková však v nedělním pořadu OVM řekla, že se stávkou svaz nepočítá.
Spor o připojištění zdravotní péče
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) již dříve v rozhovoru pro agenturu ČTK uvedl, že nechce žádnou péči, která je v současné době hrazená z veřejného zdravotního pojištění, pro pacienty zpoplatnit. Připojistit by se podle něj mohlo na péči, kterou si lidé už v současné době sami platí. Jako příklad uváděl komplexní preventivní onkologické prohlídky řádově za tisíce korun, které některé firmy dávají jako benefit svým manažerům.
Bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD) v pořadu OVM kritizoval záměr vlády zavést připojištění k veřejnému zdravotnímu pojištění. „Má-li připojištění fungovat, tak tam musí být dostatek peněz a dostatek úkonů, které se dají připojistit, jinak to nebude fungovat. To v důsledku znamená rozdělení zdravotnictví na pro ty finančně zdatné a ty ostatní,“ dodal a označil to za asociální.
Systém automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, který vláda slibuje v programovém prohlášení do konce volebního období, bude pak podle Jurečky připravený nejdříve od roku 2024.