Ústav pro studium totalitních režimů strana 5 z 5

Ani třicet let po pádu komunismu nebyli potrestání všichni, kteří jsou zodpovědní za tehdejší bezpráví. I proto pokračují snahy o odsouzení komunistických zločinů, které na podzim vyústily ve stíhání Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Historici ale varují, že mnohdy chybí potřebná legislativa. Mezinárodní skupina odborníků tak navrhuje pro dostatečné vyšetření a potrestání zahájení „norimberských procesů“, které by posuzovaly komunistické zločiny v době takzvané studené války.

Do pomoci parašutistům se za protektorátu zapojovali muži, ženy i celé rodiny. Úkryt jim poskytla také Antonie Bohatcová z brněnských Řečkovic. Společně se svým manželem pomáhala výsadkářům ze skupiny Silver B. Když je gestapo 3. ledna 1945, tedy přesně před 75 lety, přišlo zatknout, neváhala tehdy 44letá odbojářka vzít zbraň a při přestřelce zranit tři nacisty, což se zřejmě žádné jiné ženě v domácím odboji nepovedlo. Přesto je její příběh téměř neznámý.

Pomník vlasovcům do pražských Řeporyjí nepochybně patří, bez nich by se hlavní město v časech Pražského povstání utopilo v krvi. V Interview ČT24 to uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a ukrajinista David Svoboda. Zároveň v pořadu dodal, že zrazování českých odbojářů Sověty, kteří jim odmítali shazovat zbraně, bylo obdobné jako Mnichovská zrada.

Policie ve čtvrtek zasahovala v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů. Nikdo nebyl zadržen, uvedl Deník N s odkazem na mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslava Ibeheje. Vedení ústavu přítomnost policistů bez dalších podrobností potvrdilo. Podle informací ČTK by se úkony trestního řízení měly týkat rekonstrukce sídla ÚSTR, kvůli které podával před časem trestní oznámení předseda rady ÚSTR Eduard Stehlík.

Před třiceti lety – 26. listopadu 1989 – se tehdejší disident Václav Havel sešel s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem. Schůzka, která se konala v Obecním domě, začala velmi neformálně a přihlíželo jí mnoho televizních kamer a fotoaparátů. Opozice během ní pozvala premiéra na manifestaci na Letné. Následná série intenzivních jednání po několika týdnech vyústila ve jmenování „vlády národního porozumění“ v čele s Mariánem Čalfou a abdikaci prezidenta Gustava Husáka, kterého ve funkci vystřídal Havel.

Ocenění za hájení svobody, demokracie a lidských práv, která uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), letos získalo pět osobností. Ceny obdrželi ruský novinář Vladimir Kara-Murza, romský aktivista Čeněk Růžička, účastník odboje proti nacismu i komunismu František Wiendl, bývalá disidentka Miloslava Števichová a jezuita Richard Čemus.

Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů umístili tabulku připomínající Danuši Muzikářovou na bytový dům v Brně, kde před svou smrtí s rodinou bydlela. Jde o součást projektu Poslední adresa, který takto připomíná oběti komunistického režimu. Dívka zemřela v srpnu 1969 při střelbě na demonstraci k ročnímu výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Státní zástupce obnovil vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla. Původní vyšetřování dospělo k závěru, že politik spáchal sebevraždu. Úřady pak případ několikrát znovu otevřely a přidaly další možné verze, nešťastnou náhodu nebo vraždu.„V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, pro ně bylo jednoznačně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě,“ uvažuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Před šedesáti lety natočil Karel Kachyňa film Král Šumavy. Snímek o proradných špionech a hrdinných „esenbácích“ tehdy do kina přilákal čtyři miliony diváků. O prorežimním thrilleru s nepopiratelnými formálními filmařskými kvalitami nyní vydal knihu Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Svědci řekli soudu, že bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp rozsáhle spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Na soud se obrátil Srp sám kvůli tomu, že jej za donašeče StB označil hudebník Jaroslav Hutka. Karel Srp od něj žádá omluvu.

Vlasta Chramostová si neuměla stěžovat a byla vždy svěží, shodují se její známí a kolegové. I když v životě zažila mnohá příkoří, dokázala si zachovat optimismus a nadhled. Zásadní v tomto ohledu byl její vztah se Stanislavem Milotou. „Byli to lidi, kteří se neustále špičkovali, a díky tomu mohla být Vlasta tak svěží, jak byla, a díky tomu Standa nepodléhal chmurám,“ prohlásil v ČT režisér Jaroslav Brabec.

Generálmajor Miloš Knorr bojoval proti nacistické i komunistické diktatuře, po válce odešel do exilu, a veškerý jeho majetek včetně poloviny domu v Brně tak propadl státu. Knorrova žena Betty Lee se zatím marně snažila získat majetek zpět. I přes rozhodnutí soudu, že se na Knorra vztahují rehabilitace a majetek se má jeho manželce vrátit, se chtělo Brno o polovinu jeho domu soudit. Až po natáčení pořadu Repotéři ČT město oznámilo záměr vzdát se objektu ve vdovin prospěch.

Dcera sovětského maršála Ivana Koněva Natalja vzala zpět svůj návrh, aby byl pomník jejího otce převezen do Ruska. Tento nápad vítal mimo jiné starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) s tím, že městská část ruské straně sochu, která je jejím majetkem, opakovaně nabízela.

Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu Oběti okupace 1968. Přehledně zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností zahynul na území Československa v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.

Věra Sosnarová je 88letá důchodkyně z Odrovic na Brněnsku, která je známá jako jedna z posledních českých pamětnic sovětských koncentračních a pracovních táborů. Své zážitky popisuje na besedách, kde dojímá lidi k slzám. O svých zážitcích vydala i knihu. Už před lety se ale objevily pochybnosti, jestli v gulagu vůbec někdy byla. Historik Adam Hradilek teď našel dokumenty, které podle něj dokazují, že si svůj životní příběh vymyslela. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.

Věra Sosnarová tvrdí, že po druhé světové válce byla zavlečena do sovětského gulagu, kde strávila téměř dvacet let. O svém osudu poprvé promluvila až roce 2002, kdy bylo český stát možné žádat o odškodnění. Už tehdy se nepodařilo její pobyt v gulagu jinak než jejím vyprávěním dokázat. Historik Adam Hradilek nyní její tvrzení vyvrací a předkládá důkazy, že v gulagu nikdy nebyla.

V Rokytnici nad Rokytnou, Horním Újezdu a Babicích na Třebíčsku si připomněli kněze, kteří se stali oběťmi komunistického režimu ve vykonstruovaném procesu počátkem padesátých let. Na fary, ve kterých duchovní do svého zatčení žili, nechal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) umístit tabulky s jejich údaji. Připomínají Jana Bulu, Václava Drbolu a Františka Pařila.

Lenka Procházková nebude členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Její opakovanou nominaci, která vzešla od prezidenta Miloše Zemana, neschválili senátoři. Stejně dopadla předchozí volba na jaře 2017.

Nová studie Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřuje na vězeňství v době normalizace. Projekt nabízí pohled pamětníků, historiků, ale i psychologů. Zabývá se tématy, jako je cenzura korespondence, postavení politických vězňů nebo ideologií za mřížemi.

Prezident Miloš Zeman opět navrhl na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spisovatelku Lenku Procházkovou. Senátoři již v minulosti Procházkovou schválit odmítli. Místo radního, kterého nominuje prezident, je přes dva roky neobsazeno. Senát nedávno Zemana vyzval, aby s nominací neotálel.

Cenzura korespondence, postavení politických vězňů nebo ideologie za mřížemi – nová studie Ústavu pro studium totalitních režimů se zaměřuje na vězeňství v době normalizace. Projekt nabízí pohled pamětníků, historiků, ale i psychologů.

Bylo chladno, padal déšť se sněhem a lidé mířili do práce a do škol stejně jako jindy. Jenže tentokrát procházeli na nárožích kolem vyhlášky, která tvrdila, že vládu nad Čechami a Moravou převzalo nacistické Německo. Souhlas s okupací si Adolf Hitler vynutil na československém prezidentovi Emilu Háchovi před třetí hodinou ráno. Odpoledne 15. března měla německá armáda zemi pod kontrolou. Den poté vyhlásil Hitler obsazená území za protektorát Čechy a Morava.

Ústav pro studium totalitních režimů představil Biografický slovník komunistických funkcionářů. Obsahuje 326 jmen lidí, kteří zastávali vrcholné funkce v KSČ od jejího vzniku v květnu 1921 až do pádu komunistického režimu na konci roku 1989. Osudy lidí pohybujících se alespoň chvíli kolem vrcholu mocenské pyramidy dával dohromady i historik Matěj Bílý, který byl hostem Událostí, komentářů.

Jan Palach otřásl celým komunistickým blokem, říká historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Hluboce také ovlivnil řadu jeho obyvatel a mnohým dal sílu vzdorovat zvůli komunistů ovládajících násilím společnost. Mezi nimi byli i evangelický farář a teolog Jakub S. Trojan a katolický kněz, teolog a filozof Tomáš Halík, kteří byli společně s Blažkem hosty speciálního vysílání České televize.