Ústav pro studium totalitních režimů strana 5 z 5

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.

Český svaz bojovníků za svobodu by měl připomínat hrdiny českého odboje druhé světové války. V posledních letech ale pod vedením bývalého agenta Veřejné bezpečnosti Jaroslava Vodičky proslul spíš skandály. Nyní se proti vedení postavili sami členové spolku. Vytvořili platformu a ptají se, co se děje s šestimilionovou dotací, kterou každoročně získávají ze státního rozpočtu. Na připomínání českého odboje podle nich jde jen zlomek z dotace. Pro pořad Reportéři ČT natáčeli Jana Neumannová a Karel Vrána.

Před 75 lety, 19. června 1945, byl vydáním takzvaného velkého retribučního dekretu zahájen proces, jehož cílem mělo být potrestání osob, které se za okupace provinily proti československému státu. Proces byl dále upravován řadou dalších dekretů (například o Národním soudu), z nichž poslední „o trestání některých provinění proti národní cti“ (malý retribuční dekret) byl vydán 27. října téhož roku.

Před 75 lety se do Československa začali vracet vojáci československé zahraniční armády. Byly mezi nimi tisíce bojovníků z Podkarpatské Rusi, kteří na začátku války uprchli do Sovětského svazu. Skončili nejprve v gulazích a až potom se dobrovolně hlásili na frontu. Dnes jsou jejich příběhy skoro zapomenuty. S jedním z posledních žijících veteránů natáčeli Šárka Kuchtová a Tomáš Vlach pro pořad Reportéři ČT.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spustil nový web Čechoslováci v gulagu. Přináší výsledky bádání historiků o politických represích vůči československým občanům a krajanům v Sovětském svazu (SSSR). Na webu jsou odborné i popularizační články, knihy, výstavy a videozáznamy besed.

Příchod Rudé armády neznamenal jen osvobození Československa od nacismu, ale také svévolné zatýkání ze strany sovětských zpravodajců a začátek sovětizace společnosti. Po válce dorazili z Moskvy první sovětští poradci, jež pak po únoru 1948 následovaly stovky dalších. Řídili přestavbu armády a hospodářství i přípravu politických monstrprocesů. Oddíly sovětské vojenské kontrarozvědky Smerš odvekly po válce za přihlížení domácích úřadů tisíce československých občanů, kteří pak často končili v sovětských pracovních lágrech.

Vysoké účesy, krátké kalhoty a barevná saka – tak vypadali takzvaní páskové v 50. letech v Československu. A také aktéři procesu s Vyšehradskými jezdci, chuligány, ze kterých komunisté účelově udělali nepřátele režimu. Obdivovatelé americké kultury byli ale spíše drobnými kriminálníky než bojovníky proti totalitě.

Svojí statečností umožnila hrdinství ostatních. Marie Pětrošová začala téměř ihned po vyhlášení protektorátu převádět za hranice budoucí letce RAF a československé vojáky. Bylo jí teprve 19 let, přesto vodila uprchlíky v Beskydech za hranice do Polska. Gestapo ji dopadlo přesně před 80 lety. Brutálně ji vyslýchali navzdory tomu, že byla těhotná. Díky její odvaze, která zůstala zapomenuta, bojovalo v československé armádě v zahraničí několik desítek Čechů.

Policie se začala zabývat trestním oznámením poslankyně Heleny Válkové (ANO) kvůli článku webu Info.cz, který upozornil na její spolupráci s prokurátorem z politických procesů z 50. let Josefem Urválkem. Napsala s ním pochvalný článek o ochranném dohledu, který však podle svědectví disidentů komunistický režim zneužíval proti svým politickým odpůrcům. Státní zástupkyně Helena Strnadová řekla, že trestní oznámení přezkoumala a postoupila policistům.

Ani třicet let po pádu komunismu nebyli potrestání všichni, kteří jsou zodpovědní za tehdejší bezpráví. I proto pokračují snahy o odsouzení komunistických zločinů, které na podzim vyústily ve stíhání Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Historici ale varují, že mnohdy chybí potřebná legislativa. Mezinárodní skupina odborníků tak navrhuje pro dostatečné vyšetření a potrestání zahájení „norimberských procesů“, které by posuzovaly komunistické zločiny v době takzvané studené války.

Do pomoci parašutistům se za protektorátu zapojovali muži, ženy i celé rodiny. Úkryt jim poskytla také Antonie Bohatcová z brněnských Řečkovic. Společně se svým manželem pomáhala výsadkářům ze skupiny Silver B. Když je gestapo 3. ledna 1945, tedy přesně před 75 lety, přišlo zatknout, neváhala tehdy 44letá odbojářka vzít zbraň a při přestřelce zranit tři nacisty, což se zřejmě žádné jiné ženě v domácím odboji nepovedlo. Přesto je její příběh téměř neznámý.

Pomník vlasovcům do pražských Řeporyjí nepochybně patří, bez nich by se hlavní město v časech Pražského povstání utopilo v krvi. V Interview ČT24 to uvedl historik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a ukrajinista David Svoboda. Zároveň v pořadu dodal, že zrazování českých odbojářů Sověty, kteří jim odmítali shazovat zbraně, bylo obdobné jako Mnichovská zrada.

Policie ve čtvrtek zasahovala v sídle Ústavu pro studium totalitních režimů. Nikdo nebyl zadržen, uvedl Deník N s odkazem na mluvčího Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslava Ibeheje. Vedení ústavu přítomnost policistů bez dalších podrobností potvrdilo. Podle informací ČTK by se úkony trestního řízení měly týkat rekonstrukce sídla ÚSTR, kvůli které podával před časem trestní oznámení předseda rady ÚSTR Eduard Stehlík.

Před třiceti lety – 26. listopadu 1989 – se tehdejší disident Václav Havel sešel s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem. Schůzka, která se konala v Obecním domě, začala velmi neformálně a přihlíželo jí mnoho televizních kamer a fotoaparátů. Opozice během ní pozvala premiéra na manifestaci na Letné. Následná série intenzivních jednání po několika týdnech vyústila ve jmenování „vlády národního porozumění“ v čele s Mariánem Čalfou a abdikaci prezidenta Gustava Husáka, kterého ve funkci vystřídal Havel.

Ocenění za hájení svobody, demokracie a lidských práv, která uděluje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), letos získalo pět osobností. Ceny obdrželi ruský novinář Vladimir Kara-Murza, romský aktivista Čeněk Růžička, účastník odboje proti nacismu i komunismu František Wiendl, bývalá disidentka Miloslava Števichová a jezuita Richard Čemus.

Zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů umístili tabulku připomínající Danuši Muzikářovou na bytový dům v Brně, kde před svou smrtí s rodinou bydlela. Jde o součást projektu Poslední adresa, který takto připomíná oběti komunistického režimu. Dívka zemřela v srpnu 1969 při střelbě na demonstraci k ročnímu výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy.

Státní zástupce obnovil vyšetřování smrti poválečného ministra zahraničí Jana Masaryka. Důvodem je nedávno objevená nahrávka výpovědi policisty, který byl u Masarykova těla. Původní vyšetřování dospělo k závěru, že politik spáchal sebevraždu. Úřady pak případ několikrát znovu otevřely a přidaly další možné verze, nešťastnou náhodu nebo vraždu.„V dané chvíli rozhodně nemohl vadit komunistům, pro ně bylo jednoznačně výhodné, že jim zůstal sedět ve vládě,“ uvažuje historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Jan Kalous, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Otázky kladla Světlana Witowská.

Před šedesáti lety natočil Karel Kachyňa film Král Šumavy. Snímek o proradných špionech a hrdinných „esenbácích“ tehdy do kina přilákal čtyři miliony diváků. O prorežimním thrilleru s nepopiratelnými formálními filmařskými kvalitami nyní vydal knihu Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Svědci řekli soudu, že bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp rozsáhle spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Na soud se obrátil Srp sám kvůli tomu, že jej za donašeče StB označil hudebník Jaroslav Hutka. Karel Srp od něj žádá omluvu.

Vlasta Chramostová si neuměla stěžovat a byla vždy svěží, shodují se její známí a kolegové. I když v životě zažila mnohá příkoří, dokázala si zachovat optimismus a nadhled. Zásadní v tomto ohledu byl její vztah se Stanislavem Milotou. „Byli to lidi, kteří se neustále špičkovali, a díky tomu mohla být Vlasta tak svěží, jak byla, a díky tomu Standa nepodléhal chmurám,“ prohlásil v ČT režisér Jaroslav Brabec.

Generálmajor Miloš Knorr bojoval proti nacistické i komunistické diktatuře, po válce odešel do exilu, a veškerý jeho majetek včetně poloviny domu v Brně tak propadl státu. Knorrova žena Betty Lee se zatím marně snažila získat majetek zpět. I přes rozhodnutí soudu, že se na Knorra vztahují rehabilitace a majetek se má jeho manželce vrátit, se chtělo Brno o polovinu jeho domu soudit. Až po natáčení pořadu Repotéři ČT město oznámilo záměr vzdát se objektu ve vdovin prospěch.

Dcera sovětského maršála Ivana Koněva Natalja vzala zpět svůj návrh, aby byl pomník jejího otce převezen do Ruska. Tento nápad vítal mimo jiné starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09) s tím, že městská část ruské straně sochu, která je jejím majetkem, opakovaně nabízela.

Ústav pro studium totalitních režimů spustil interaktivní mapu Oběti okupace 1968. Přehledně zobrazuje kdo, kde, kdy a za jakých okolností zahynul na území Československa v souvislosti s invazí vojsk Varšavské smlouvy v období od srpna 1968 do srpna 1969.

Věra Sosnarová je 88letá důchodkyně z Odrovic na Brněnsku, která je známá jako jedna z posledních českých pamětnic sovětských koncentračních a pracovních táborů. Své zážitky popisuje na besedách, kde dojímá lidi k slzám. O svých zážitcích vydala i knihu. Už před lety se ale objevily pochybnosti, jestli v gulagu vůbec někdy byla. Historik Adam Hradilek teď našel dokumenty, které podle něj dokazují, že si svůj životní příběh vymyslela. Tématu se věnoval pořad Události, komentáře.