Ústav pro studium totalitních režimů strana 3 z 5

U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace. Siwiec se upálil záhy po okupaci – 8. září 1968 během oslav dožínek na varšavském stadionu, zemřel čtyři dny poté.

I když je to už 55 let, co se jeho otec rozhodl, že převede rodinu přes železnou oponu, Ctibor Šindar si z onoho prázdninového dne pamatuje vše. Jako jediný zůstal v srpnu 1967 stát na československé straně a sledoval, jak příbuzní běží na západ. Při střelbě utrpěli zranění jeho matka, sestra, bratr i otec. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán.

Ekonomka a filozofka Antonie Doležalová, historik a politolog Petr Koura či badatel a bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin jsou v nové vědecké radě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislava Kudrny. Jedenáctičlennou radu, která je poradním orgánem, ve středu schválila Rada ÚSTR, nejvyšší orgán ústavu.

Čtyřem členům odbojové skupiny bratří Mašínů vydalo ministerstvo obrany osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu. Podle jednoho z iniciátorů žádosti historika z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petra Blažka tak byli tito lidé oficiálně uznáni jako účastníci třetího odboje. Certifikát dostali in memoriam Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Ocenění zatím nemá pátý člen skupiny Josef Mašín. Blažek o tématu hovořil v Událostech, komentářích.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení v úterý Radu ÚSTR informovalo o problémech, které zjistilo po svém nástupu v květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově nebo netransparentního odměňování zaměstnanců. Bývalý náměstek Ondřej Matějka a bývalý ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra napsali ve společné reakci, že nové vedení ÚSTR moc nezvládá a hledá chyby u předchůdců. Odmítli i možná pochybení při rekonstrukci sídla ústavu.

Osmadvacetiletý aktivista a někdejší studentský vůdce Nathan Law v exilu poukazuje na věci, o nichž obyvatelé Hongkongu, odkud emigrovaly tisíce mladých lidí, mluvit nemohou. Stal se nejmladším hongkongským zákonodárcem, bojovníkem za lidská práva i politickým vězněm. Nyní žije v britském exilu a loni publikoval knihu Svoboda: jak ji ztrácíme a bráníme. O víkendu byl hostem pražského veletrhu Svět knihy.

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zatím naplánovalo se schodkem 295 miliard korun, zvýšilo nebo nechalo na stejné úrovni ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje více než polovině kapitol. Více by mělo dostat ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo obrany. Víc peněz by mělo jít i na obsluhu státního dluhu. Dokument k přípravě státního rozpočtu na rok 2023 minulý týden projednala vláda. Pro letošní rok je schválený schodek rozpočtu 280 miliard korun, ministerstvo financí ale plánuje v červenci vládě předložit jeho novelu.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude mít od neděle nového ředitele. Historik Ladislav Kudrna v pátek podepsal jmenovací dekret. Instituci přebírá ve chvíli, kdy jsou její zaměstnanci kvůli neúspěšné rekonstrukci původního sídla roztroušeni po několika budovách v Praze. Pro ústav chce proto mimo jiné najít nové prostory.

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika. Poukazují mimo jiné na jeho aktuální kauzu údajného plagiátorství. Vědecká rada, která je poradním orgánem ředitele ÚSTR, to uvedla ve svém středečním prohlášení. Kudrnu zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Kudrna pochybení odmítá, rada ústavu se za něj postavila. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.

V zámku Zelená Hora u Nepomuku, známém díky románu a filmu Černí baroni, mají vzniknout expozice připomínající perzekuci lidí během komunistické totality nebo o svatém Janu Nepomuckém. Památka, na jejíž obnovu jsou potřeba stovky milionů korun, se má stát atraktivním turistickým cílem. Plzeňský kraj připraví do měsíce scénář postupných kroků, termínů a závazků. Jednotliví signatáři memoranda v pondělí opět potvrdili svůj zájem zámek zachránit.

Novým ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude historik Ladislav Kudrna. Rada ÚSTR ho ve středu zvolila v tajné volbě, sdělila za ústav Darja Čablová. Kudrna vystřídá ve funkci Zdeňka Hazdru, který se výběrového řízení také zúčastnil. Do funkce Kudrna nastoupí prvního května.

Ministerstvo práce a sociálních věcí pracuje na novele, která by snížila důchody exponentů komunistického režimu, uvedl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Platit by mohla od ledna 2023. Týkat by se to mohlo pěti až sedmi tisíc osob. Ministr také uvedl, že v příštím týdnu by mělo být jasno, o kolik se lidem zvýší penze při červnové mimořádné valorizaci.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a Západočeská univerzita v Plzni zveřejnily vyšetřovací spisy sovětské tajné policie NKVD k tisícovce ze zhruba osmi tisíc krajanů vězněných v gulagu za druhé světové války.

Kolem vztahů mezi Kyjevem a Moskvou doutná napětí. Ruský prezident Vladimir Putin dění na východě Ukrajiny přirovnal ke genocidě. Washington a Evropská unie zase utvrzují Kyjev ve vzájemné podpoře a varují Rusko před jakýmkoliv konfliktním manévrem. Ke konfliktu nakonec podle ukrajinisty a historika Ústavu pro studium totalitních režimů Davida Svobody nejspíš dojde. Ačkoliv lze očekávat mrtvé, velká invaze je podle něj nepravděpodobná, řekl v pořadu Interview ČT24.

Ruský nejvyšší soud odročil jednání o rozpuštění nevládní organizace Mezinárodní Memorial na 14. prosinec. Jednu z nejstarších a nejrespektovanějších lidskoprávních skupin v Rusku přišly v den zahájení procesu podpořit stovky lidí. Organizace Memorial proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp trvá na omluvě od písničkáře Jaroslava Hutky za jeho prohlášení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Proti zářijovému rozsudku, podle něhož se mu Hutka omlouvat nemusí, podal dovolání k Nejvyššímu soudu. ČT to potvrdila mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcela Pröllerová. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.

Memorial je nejvýznamnější lidskoprávní organizace v Rusku. Její rozpuštění, o něž ruská generální prokuratura žádá tamní Nejvyšší soud, by se mělo přehodnotit, uvedl v sobotu na Twitteru český ministr zahraničních věcí v demisi Jakub Kulhánek (ČSSD). Konec organizace by považoval za ztrátu pro ruský lid, doplnil.

Zatčení lidé, které příslušníci Státní bezpečnosti utýrali ve vazbě, oběšení političtí vězni, ale i amputované končetiny a zemřelé děti končili v hromadném hrobě v pražských Ďáblicích. Ten využívali už nacisté a po nich i komunisté k odklízení ostatků svých názorových odpůrců, ale i k ukládání těl těch, kteří neměli peníze na pohřeb, nebo žádné příbuzné. Hromadné hroby na tomto pohřebišti se přestaly využívat před šedesáti lety, v říjnu 1961. Kolik lidí je tam pohřbeno, není ani několik desetiletí poté zcela jasné.

Sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) už skoro čtyři roky připomíná dům duchů. Budova v centru Prahy je zabalena do bílé látky, která zakrývá odhalenou kostru. Je to důsledek nepodařené rekonstrukce, do které se pustilo současné vedení. Ministerstvo financí odhalilo v projektu na přestavbu chyby a další peníze do něj poslat nechce. Pro pořad Reportéři ČT natáčela Jana Neumannová.

Jedněmi z prvních dokladů o přechodném uvolňování poměrů v socialistickém Československu byly dvě amnestie z let 1960 a 1962. Ty přinesly podle nové studie změnu podmínek v trestnicích. Politickým vězňům, kteří se na svobodu nedostali, ale paradoxně přitížily. Stejně jako těm odsouzeným později – za normalizace.

Písničkář Jaroslav Hutka se nemusí omlouvat bývalému předsedovi Jazzové sekce Karlu Srpovi za své prohlášení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Ve čtvrtek to pravomocně potvrdil pražský městský soud, který zamítl Srpovo odvolání. Hutka své výroky uvedl v roce 2017 poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.

I více než tři desetiletí po pádu komunismu jsou okem zákona považováni za zločince někteří lidé, kteří se tehdejšímu režimu znelíbili. Mezi ně patří i lidé, kteří odmítli nastoupit základní vojenskou službu, většinou k tomu měli náboženské důvody. Soudy rozhodují o každém jednotlivém případu, snahy rehabilitaci začaly již v 90. letech.

V dokumentech uložených ve Vojenském ústředním archivu se objevila nová fakta o životě a smrti Julia Fučíka. Je mezi nimi i dosud nepublikovaná žádost o milost, kterou jeho rodiče poslali soudu v Berlíně. Autor Reportáže psané na oprátce, popravený za odboj nacisty, se po únoru 1948 stal ikonou komunistické ideologie.

Vědci z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni (ZČU) zpracovávají ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) písemné a obrazové dokumenty politických represí československých občanů v bývalém Sovětském svazu. Vzniká digitální archiv dokumentů NKVD/KGB k československé historii, v němž bude možné vyhledávat díky softwaru kybernetiků, uvedla mluvčí ZČU Šárka Stará. Hotový má být do konce příštího roku.