Ústav pro studium totalitních režimů strana 2 z 5

Prezident Petr Pavel požádal o informace k soudci Robertu Fremrovi z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy. Rozhodnutí, zda Fremra jmenuje ústavním soudcem, hlava státu zveřejní, až se s informacemi seznámí. Pavel to ve středu napsal na sociální síti X, dříve Twitteru. Fremr, jehož nominaci na ústavního soudce minulý týden schválil Senát, čelí kritice za rozsudky v době komunistického režimu, mimo jiné nad emigranty.

Spotřební daň z nafty se zřejmě od srpna vrátí na úroveň před loňským červnem, schválil Senát. Prezident Petr Pavel je připraven podepsat novelu tak, aby začala platit od srpna, sdělila ČT mluvčí Hradu Markéta Řeháková. Podle analytiků tak může litr nafty u čerpacích stanic zdražit o 1,80 koruny. Horní komora také navrhla pružnější pravidla pro dohody o provedení práce. Zavést je chce nikoli od letošního září, ale až od příštího roku navzdory sankcím Evropské unie. Senátní úpravy, které ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) odmítl, nyní dostane k posouzení sněmovna.

Den před výročím justiční vraždy národněsocialistické političky Milady Horákové připomněla pieta na Ďáblickém hřbitově v Praze ji i další oběti komunistického režimu v Československu. Na Miladu Horákovou odpoledne vzpomněli také účastníci další piety v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě.

Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje zvýšení penzí stovek disidentů a disidentek, kteří mají v důsledku někdejších perzekucí nízké příjmy. Úřad bude podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) spolupracovat s Ústavem pro studium totalitních režimů, který bude disidentům vydávat osvědčení, která pak zohlední sociální správa.

Ve věku 75 let zemřela v noci na sobotu disidentka, publicistka a překladatelka Petruška Šustrová. Informoval o tom server Lidovky.cz. Právě pro Lidové noviny po mnoho let psala sloupky. Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Spisovatel Milan Kundera v sobotu slaví 94. narozeniny, v Brně se otevře knihovna s jeho jménem, které s manželkou věnoval část svého archivu. Za pár dnů ČT odvysílá o Milanu Kunderovi nový dokument. Diváci si ho mohou pustit 11. dubna ve 21:45 na Dvojce. Režisérka a scenáristka snímku v Interview ČT24 popsala Kunderu mimo jiné jako perfekcionistu, který nedokáže „nechat věci být“.

Nové vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prosazuje speciální politiku paměti, za kterou je vypjatý antikomunismus, míní historik ústavu Petr Zídek. Podle jeho kolegy Petra Blažka není současný spor o fungování instituce, o kterém oba diskutovali v Událostech, komentářích, ideologický. Část pracovníků ÚSTR kritizuje nového ředitele, mluví o šikaně či cenzuře. Vedení úřadu kritiku odmítlo jako nepravdivou.

Senátoři schválili změny v červnové valorizaci starobních důchodů. I když se proti novele postavily výbory a v rozpravě vyjádřila část senátorů – včetně těch z klubů vládních stran – obavy, že by mohla narazit u Ústavního soudu, horní komorou prošla beze změny. Nevrátí se tedy do Poslanecké sněmovny, kde kvůli ní opozice obstruovala a mimořádná schůze trvala jen s krátkými přestávkami čtyři dny, a půjde místo toho na Hrad. Petr Pavel bude o novele příští týden jednat se zástupci opozice. Senát kromě důchodové novely ve středu také podpořil zpřísnění nároku na dávky pro ukrajinské uprchlíky a opět zvolil někdejšího disidenta Martina Palouše do rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

Bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ve sporu s písničkářem Jaroslavem Hutkou. Podle pravomocného rozsudku se Hutka nemusí omlouvat za tvrzení, že na něj Srp donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Nejvyšší soud podle databáze InfoSoud rozhodl bez veřejného jednání v lednu, plné odůvodnění zatím nezpřístupnil.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna v pátečních Událostech, komentářích mimo jiné řekl, že se domnívá, že jsme se ani více než 30 let po sametové revoluci nevyrovnali s minulostí z období socialismu. Šéf organizace Post Bellum Mikuláš Kroupa si myslí, že oba kandidáti na prezidenta – tedy Andrej Babiš (ANO) i Petr Pavel, se při mluvení o své minulosti dopouštějí manipulací.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

Před sedmdesáti lety komunisté popravili Rudolfa Slánského a dalších deset lidí. Vnitrostranická čistka na popud Moskvy byla další z řady politických procesů v totalitním Československu 50. let 20. století. Ziscenované soudní řízení mělo utužit disciplínu předních stranických kádrů nastolením atmosféry strachu. V rámci procesu se Slánským přišel o otce i tehdy pětiletý Karel Šling. V Událostech, komentářích vzpomínal, jak jeho bratr musel v rádiu proces poslouchat a napsat o něm úkol.

Štěpán Hovorka měl odvahu postavit se nacistické i komunistické totalitě. Dne 1. prosince 1949 ho zastřelili příslušníci Státní bezpečnosti. Ve Zlíně na domě v ulici Na Výsluní, kde žil, dnes připomíná jeho osobnost tabulka Poslední adresy.

Internetový projekt Politické procesy, který vznikl pod vedením dokumentaristy Marka Janáče, ukáže různé způsoby manipulace dobových propagandistů. Spuštěn bude 3. prosince ve 03:06, kdy před 70 lety začaly popravy 11 odsouzených v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Díky webu si zájemci budou moci vizualizovat jednotlivé výstupy procesu. Projekt umožňující pochopit, co je dezinformace a propaganda a jejich působení na společnost, nyní tvůrci představili v Národním archivu.

V Česku se bude moci příští rok vycvičit až čtyři tisíce ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas ve čtvrtek stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Horní komora podle očekávání schválila i sankční zákon proti cizincům za závažná protiprávní jednání.

U pomníku Ryszarda Siwiece, polského občana, který se v roce 1968 upálil na protest proti polské účasti na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, vznikla nástěnná malba. Připomíná okolnosti činu devětapadesátiletého úředníka a učitele, který je označován za první ze živých pochodní ve východním bloku protestujících vůči bezpráví sovětské okupace. Siwiec se upálil záhy po okupaci – 8. září 1968 během oslav dožínek na varšavském stadionu, zemřel čtyři dny poté.

I když je to už 55 let, co se jeho otec rozhodl, že převede rodinu přes železnou oponu, Ctibor Šindar si z onoho prázdninového dne pamatuje vše. Jako jediný zůstal v srpnu 1967 stát na československé straně a sledoval, jak příbuzní běží na západ. Při střelbě utrpěli zranění jeho matka, sestra, bratr i otec. Dodnes za to nebyl nikdo potrestán.

Ekonomka a filozofka Antonie Doležalová, historik a politolog Petr Koura či badatel a bývalý ředitel Rádia Svobodná Evropa Jeffrey Gedmin jsou v nové vědecké radě ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislava Kudrny. Jedenáctičlennou radu, která je poradním orgánem, ve středu schválila Rada ÚSTR, nejvyšší orgán ústavu.

Čtyřem členům odbojové skupiny bratří Mašínů vydalo ministerstvo obrany osvědčení pro účastníky odboje a odporu proti komunismu. Podle jednoho z iniciátorů žádosti historika z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Petra Blažka tak byli tito lidé oficiálně uznáni jako účastníci třetího odboje. Certifikát dostali in memoriam Ctirad Mašín, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata. Ocenění zatím nemá pátý člen skupiny Josef Mašín. Blažek o tématu hovořil v Událostech, komentářích.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) je ve svízelné finanční situaci, uvedli zástupci ÚSTR v tiskové zprávě. Nové vedení v úterý Radu ÚSTR informovalo o problémech, které zjistilo po svém nástupu v květnu. Předchozí vedení viní například z chybného postupu při rekonstrukci sídla ústavu na pražském Žižkově nebo netransparentního odměňování zaměstnanců. Bývalý náměstek Ondřej Matějka a bývalý ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra napsali ve společné reakci, že nové vedení ÚSTR moc nezvládá a hledá chyby u předchůdců. Odmítli i možná pochybení při rekonstrukci sídla ústavu.

Osmadvacetiletý aktivista a někdejší studentský vůdce Nathan Law v exilu poukazuje na věci, o nichž obyvatelé Hongkongu, odkud emigrovaly tisíce mladých lidí, mluvit nemohou. Stal se nejmladším hongkongským zákonodárcem, bojovníkem za lidská práva i politickým vězněm. Nyní žije v britském exilu a loni publikoval knihu Svoboda: jak ji ztrácíme a bráníme. O víkendu byl hostem pražského veletrhu Svět knihy.

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zatím naplánovalo se schodkem 295 miliard korun, zvýšilo nebo nechalo na stejné úrovni ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje více než polovině kapitol. Více by mělo dostat ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo obrany. Víc peněz by mělo jít i na obsluhu státního dluhu. Dokument k přípravě státního rozpočtu na rok 2023 minulý týden projednala vláda. Pro letošní rok je schválený schodek rozpočtu 280 miliard korun, ministerstvo financí ale plánuje v červenci vládě předložit jeho novelu.

Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) bude mít od neděle nového ředitele. Historik Ladislav Kudrna v pátek podepsal jmenovací dekret. Instituci přebírá ve chvíli, kdy jsou její zaměstnanci kvůli neúspěšné rekonstrukci původního sídla roztroušeni po několika budovách v Praze. Pro ústav chce proto mimo jiné najít nové prostory.

Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ke konci dubna rezignuje. Všem jejím 14 členům vadí volba nového ředitele ústavu Ladislava Kudrny, který má do funkce nastoupit od května. Nesouhlasí s jeho koncepcí a pochybují, zda má základní předpoklady k profesionální práci historika. Poukazují mimo jiné na jeho aktuální kauzu údajného plagiátorství. Vědecká rada, která je poradním orgánem ředitele ÚSTR, to uvedla ve svém středečním prohlášení. Kudrnu zvolila sedmičlenná rada ústavu, což je nejvyšší orgán ÚSTR. Kudrna pochybení odmítá, rada ústavu se za něj postavila. Její předseda Eduard Stehlík a Kudrna ČTK sdělili, že rezignace rady s příchodem nového vedení je normální.