Archeologové v pražských Letenských sadech odhalili zbytky ubytoven pro dělníky, kteří v padesátých letech pracovali na stavbě monumentálního Stalinova pomníku. Svojí strohou architekturou se budovy podobají barákům v pracovních táborech. Jedna z hypotéz archeologů proto pracuje s možností, že v centru Prahy stavěli Stalinův pomník i politicky perzekvovaní příslušníci Pomocných technických praporů.
Vědci na pražské Letné objevili pozůstatky ubytoven dělníků. Stavěli Stalinův pomník
Archeologové původně předpokládali, že tady zdokumentují například zbytky opevnění z 18. století. Brzy se ale ukázalo, že to hlavní, na čem budou pracovat, je z mnohem mladšího období.
Archeologové teď odhalují detaily o tom, kdo a za jakých podmínek největší žulový pomník v Evropě vlastně stavěl. „Ty životní podmínky byly docela tvrdé. Jednoduchým přepočtem zjistíte, že jste na nějaké vězeňské normě 3,5 metru čtverečního na osobu. Jednalo se o velice jednoduchou dřevěnou zástavbu. Ten životní standard v podstatě může být srovnatelný s jakýmkoli pracovním táborem,“ popsal vedoucí záchranného výzkumu Jan Hasil z Archeologického ústavu AV ČR.
Podmínky těchto dělníků podle archeologů ostře kontrastují s leskem a monumentálností samotného pomníku. Jeho důležitost zdůrazňují i základní kameny z ikonických míst jako hora Říp, Blaník nebo Radhošť.
Na stavbě se možná podíleli pétépáci
Jednou z hypotéz je, že se na stavbě pomníku podílely Pomocné technické prapory – PTP. Tedy podle režimu politicky nespolehliví lidé, kteří vojenskou službu trávili především nucenou těžkou prací. Další historické důkazy o tom, že by tady byl de facto pracovní tábor, ale chybí. „Osobně si myslím, že to jsou spíš ubytovny, které sloužily pro ubytovávání dělníků. Uvidíme, samotného mě to velmi zajímá,“ dodal historik Petr Blažek z Ústavu pro studium totalitních režimů.
Podle archeologů ale režim doklady o podmínkách dělníků důsledně zahladil, tak jako samotné ubytovny. Pomoci by tak mohlo případné svědectví pamětníků.