Kolaborace církve s komunistickým režimem je tématem filmu Služebníci. Snímek v mezinárodní koprodukci představuje příběh dvou studentů v kněžském semináři totalitního Československa. V Česku tvůrci kvůli koronaviru už dvakrát odkládali jeho premiéru. Nyní ji má na Slovensku, kde jsou kina tři týdny znovu otevřená. Film měl světovou premiéru na festivalu Berlinale a je také vítězem letošního Febiofestu.
Snímek se vrací do Bratislavy roku 1980. Michal a Juraj jsou studenti bohoslovecké fakulty. Učitelé ze strachu před zrušením semináře vychovávají budoucí kněze do podoby vyhovující komunistické straně.
„Je to příběh o tom, jak se rozbije přátelství, když se jeden z chlapců rozhodne bojovat proti systému, ale druhého systém pohltí,“ naznačuje zápletku režisér Ivan Ostrochovský.
Podle skutečných událostí
Každý seminarista se musí rozhodnout, zda si zvolí snazší cestu kolaborace, nebo si zachová víru a stane se předmětem nátlaku Státní bezpečnosti.
„Pro mě je důležitý strach a to, co dělá s lidmi. Jinak přemýšlíte, když se bojíte, a když se nebojíte. Jde o to, aby se lidé zamysleli, co se s námi děje, když jsme vystrašení, kdo nás chce vystrašit a proč,“ uvažuje Ostrochovský.
Příběh filmu Služebníci je inspirován skutečnými událostmi. V osmdesátých letech drželi někteří studenti teologické fakulty v Bratislavě hladovku na protest proti kolaboraci církve s režimem.
„Bylo to odvážné v tom, že v té době snad nikdo nevěřil, že komunismus padne, takže chlapci si v podstatě zničili život,“ říká režisér.
Pacem in terris
Kolaborace církve v Československu měla i svou oficiální podobu. Sdružení katolických duchovních Pacem in terris, které bylo přímo iniciováno a podporováno komunistickými úřady, dávalo svou loajalitu režimu jasně najevo. S tajnou policií spolupracovala většina profesorů také na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích.
„Je zdokumentován případ, kdy se student pod tlakem vyloučení přišel poradit se svým profesorem, zda má na spolupráci přistoupit. Ten, sám agent Státní bezpečnosti, ho vybídl ke spolupráci s tím, že nedělá nic špatného,“ vypráví historička Ústavu pro studium totalitních režimů Stanislava Vodičková.
Jiné studenty StB vyškolila a vyslala je jako své spolupracovníky do Vatikánu. Někteří z nich byli aktivní ještě v prosinci 1989.
