Soud zamítl žalobu bývalého předsedy Jazzové sekce Karla Srpa na písničkáře Jaroslava Hutku. Srp se domáhal omluvy za zpěvákovy výroky, že na Hutku donášel komunistické Státní bezpečnosti (StB). Rozhodnutí není pravomocné, Srp s ním nesouhlasí a vadí mu, že ho soud k věci nevyslechl. Hutka své výroky uvedl poté, co chtěl prezident Miloš Zeman prosadit Srpa do etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje.
Srpova žaloba na ochranu osobnosti se týká Hutkova facebookového statusu a navazujících výroků, jimiž v roce 2017 komentoval Srpovu nominaci do etické komise. Mimo jiné napsal, že má ve svém estébáckém spise na sebe čtyři udání od Karla Srpa. Srpa také označil za kanál.
„Bylo jednoznačně prokázáno, že ve spisu žalovaného Hutky se nacházejí čtyři zprávy, za jejichž původce je označen žalobce Srp. Výroky žalovaného tak vycházejí z pravdivých skutečností,“ uvedla soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Kateřina Takácsová.
Ve stručném odůvodnění svého rozhodnutí doplnila, že pravdivost Hutkových tvrzení potvrdily i svědecké výpovědi badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Miroslava Vodrážky a Petra Blažka. Soud vycházel také ze závěrů etické komise.
Vodrážka a Blažek u soudu uvedli, že spolupráce Srpa s StB byla rozsáhlá a že je v archivech jednoznačně doložitelná. Badatelé také popřeli Srpovo tvrzení, že StB si jeho zprávy vymyslela. Podle nich to v takovém rozsahu nebylo možné.
Soudkyně v rámci dokazování předestřela seznam osob evidovaných pod krycím jménem Hudebník. Konstatovala, že Srp je ve spisech označen dvakrát jako důvěrník, jednou jako agent a jednou jako tajný spolupracovník StB.
Srp trvá na tom, že byl evidovaný bez svého vědomí a že nikoho neudával. Rozsudek označil za zavádějící a tendenční. „Já mám za sebou hodně soudů. A to je první soud za 30 let, kdy jsem nebyl na nic dotázán,“ řekl.
Hutka ke čtvrtečnímu jednání nepřišel. V minulosti uvedl, že jeho chystanou emigraci prozradil StB právě Srp. „Byl příjemně zvědavej a všechno chtěl vědět. My jsme ho považovali za důvěryhodnou osobu, tak jsem mu v podstatě všechno řekl,“ popsal. Podle Srpa to byl ale naopak Hutka, který úzce spolupracoval s StB, aby se vůbec mohl vystěhovat.
„Je třeba se bránit proti relativizaci hrůz komunistického režimu, tak jak je předváděna některými představiteli státu,“ uvedl v závěrečné řeči Hutkův právník Jaroslav Svejkovský. Připustil, že označení kanál je do určité míry dehonestující, Srp se ale podle něj i po revoluci chová tak, že sám vyprovokovává takové hodnocení své osoby.
Srp je zakladatelem Jazzové sekce, která se za komunistické éry podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Byl kvůli tomu i vězněn. Soudy dříve rozhodly, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně, protože se nepodařilo prokázat pravost podpisu zavazovacího aktu.
Zeman v roce 2013 ocenil Srpa, který jej podpořil v prezidentské kampani, medailí Za zásluhy. Proti prezidentově snaze o prosazení muže do etické komise se ozvali někteří historici, sama komise i současní členové Jazzové sekce.
Srpovu nominaci nakonec právě kvůli stykům s komunistickou tajnou policií odmítl spolupodepsat tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), což Zeman označil za ubohé.
Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.
Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.
Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.
Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.
Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.
