Svědci řekli soudu, že bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp rozsáhle spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Na soud se obrátil Srp sám kvůli tomu, že jej za donašeče StB označil hudebník Jaroslav Hutka. Karel Srp od něj žádá omluvu.
Srp rozsáhle spolupracoval s StB, vymyslet si toho tolik nebylo možné, řekli svědci u soudu
V době, kdy se senátoři zabývali prezidentskou nominací Karla Srpa na člena etické komise, která oceňuje účastníky protikomunistického odboje, napsal Jaroslav Hutka na sociální síť Facebook mimo jiné, že „má ve svém estébáckém spise na sebe čtyři udání od Karla Srpa“.
Srp odmítl, že by komunistické tajné policii udával, a Hutku zažaloval. Hutka již loni na začátku líčení ujistil, že je stále „přesvědčený, že pan Srp udával“. Nyní jej podpořili i svědci, kteří před soudem vypovídali.
Podle disidenta a nynějšího badatele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Miroslava Vodrážky byl Srp pod krycím jménem Hudebník veden jako důvěrník, což značí, že si StB jeho spolupráce považovala a hodnotila jej jako hodnověrného. Dodal, že měl v ruce archivní spisy, ze kterých vyplývalo, že Srp kromě Jaroslava Hutky předával StB informace i k dalším osobám.
Karel Srp byl ovšem za normalizace kvůli své činnosti v Jazzové sekci – která vydávala i zakázané publikace – vězněn, kolaboraci s tajnou policií odmítá a tvrdí, že si Státní bezpečnost vše vymyslela. Má ostatně v zádech starší rozsudek, podle kterého byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně, protože se nepodařilo prokázat pravost podpisu zavazovacího aktu.
Že by bylo vše vymyšlené, ale odmítl před soudem historik ÚSTR Petr Blažek. „Vymyslet si informační zprávy v takovém rozsahu jako v Srpově případě nebylo možné,“ uvedl. Dodal, že metoda vymýšlení zpráv samotnými pracovníky StB nemá podle jeho informací ekvivalent v žádném dalším státu bývalého východního bloku. Věrohodnost Srpa podle něj snižuje i to, že v minulosti podobně zamlčoval i jasně doložené členství v KSČ.
Nominace do rady ÚSTR i etické komise
Minulost Karla Srpa se naposledy veřejně probírala před dvěma lety, kdy jej prezident Miloš Zeman kromě etické komise nominoval také do rady ÚSTR. Ani jedna nominace ale nebyla úspěšná – Srpovo jmenování do etické komise odmítl spolupodepsat tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), do rady ÚSTR jej nezvolil Senát.
Dozvuk v podobě soudu Karla Srpa s Jaroslavem Hutkou zatím nekončí. Dokazování bude pokračovat v lednu.
Karel Srp koncem 60. let spoluzaložil Jazzovou sekci, ta původně působila v rámci Svazu hudebníků. Zprvu byl jejím místopředsedou, později předsedou.
Jako takový odpovídal za činnost organizace, která vydávala legální publikace, ale současně šířila samizdat a po léta se jí dařilo právní cestou bránit svému zrušení. Přesto byla nakonec v roce 1984 zrušena i s celým Svazem hudebníků. Karel Srp a další členové vedení Jazzové sekce byli v roce 1986 uvězněni.
Ve vězení strávil Srp 16 měsíců, poté znovu působil v Jazzové sekci, která nadále částečně působila v ilegalitě. V roce 1988 se zúčastnil spolu s dalšími disidenty snídaně s francouzským prezidentem Francoisem Mitterrandem při jeho návštěvě Československa.
Po revoluci obdržel Karel Srp několik vyznamenání včetně medaile Za zásluhy, kterou mu udělil prezident Zeman v roce 2013. Zároveň se ale bránil obvinění, že v 70. a 80. letech spolupracoval s StB. Údajná spolupráce s tajnou policií se v médiích poprvé probírala v roce 1999. Tehdy Karel Srp neúspěšně kandidoval za ČSSD do Senátu. V roce 2000 soud rozhodl, že Srp byl veden ve spisech StB neoprávněně.
Do politiky znovu vstoupil po necelých deseti letech. Spoluzakládal sdružení Přátelé Miloše Zemana, z nějž se později stala Strana práv občanů Zemanovci, kterou nynější prezident v roce 2010 vedl do voleb.
Karel Srp