Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.

„Honza před jedenáctou (23:00) zemřel, byli jsme s kluky s ním. Odešel ve spánku, jeho srdce už nevydrželo. Moc děkujeme všem na ARO Motol, bojovali jako lvi,“ informovala o hercově skonu jeho manželka Radka Potměšilová. Poslední rozloučení se uskuteční 28. dubna v chrámu Matky Boží před Týnem v Praze.

Potměšil, který se narodil v Praze, se hraní věnoval už od dětství. Před kamerou stál poprvé na základní škole  v televizním seriálu diváckých příběhů Bakaláři, jako budoucí povolání si herectví vybral po televizní inscenaci Hrátky. Již před absolvováním DAMU hostoval v Divadle Na zábradlí a v Divadle na Vinohradech.

Malý Jan Potměšil v seriálu Žena za pultem, na snímku jsou s ním herečky Jiřina Švorcová a Dana Medřická (1977)
Zdroj: ČT

V 21 letech se stal velkou filmovou hvězdou díky hlavní roli naivního mladíka Martina, který naletí skupině veksláků, aby se následně stal jedním z nich, ve snímku Víta Olmera a Radka Johna Bony a klid. Ve stejném roce 1987 si zahrál také ústřední postavu udatného Jíry v pohádce Zdeňka Trošky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. Hrál také třeba v dramatu Proč? o fotbalových chuligánech či v televizním seriálu o učilišti Třetí patro.

Zapojení do sametové revoluce

Poté přišla sametová revoluce, do níž se Potměšil aktivně zapojil. V roce 1989 se intenzivně účastnil společenského dění, chodil na demonstrace během Palachova týdne, rozšiřoval manifest Několik vět a v listopadových dnech se zapojil do herecké stávky. „Jednou jsme hovořili s Dagmar Havlovou o jejích vzpomínkách na sametovou revoluci. A v jednu chvíli připomněla svoji účast na demonstraci na Václavském náměstí a jen tak mimochodem mi řekla, že jí Jan Potměšil pomohl se dostat na podstavec sochy svatého Václava,“  zmínil moment z tehdejší doby redaktor ČT Martin Rachmann.

Účastnil se také výjezdů mimo hlavní město ve snaze šířit na venkov informace o událostech na Národní třídě. Začátkem prosince 1989 při jedné cestě ze setkání herců a studentů s horníky v Ostravě na zadním sedadle auta usnul a po dopravní nehodě se probudil až za dva měsíce v nemocnici. Od té doby byl upoután na invalidní vozík.

„Někdo má brýle, já mám vozík“

K divadlu se pak vrátil hlavně díky kamarádovi a spolužákovi z DAMU, režisérovi Jakubovi Špalkovi, který za ním tehdy přišel s nabídkou „mám pro tebe roli, pojď s námi hrát“. Potměšil se tak stal členem Divadelního spolku Kašpar. „Jedny dveře se zabouchly, ale mnoho dalších dveří a oken se otevřelo,“ hodnotil situaci. Nabídky přicházely i z dalších divadel. Za ztvárnění titulní role v Shakespearově hře Richard III. získal Cenu Alfréda Radoka. A stal se také prvním držitelem ceny Thálie pro umělce do 33 let.

Jan Potměšil a Jakub Špalek v představení Kytice Divadelního spolku Kašpar (2018)
Zdroj: Divadlo v Celetné/Michal Hladík

„Někdo má brýle, já mám vozík,“ říkal lakonicky o svém handicapu. Nezřekl se ani filmu. Do jeho filmografie tak spadá i pokračování filmu Bony a klid 2 nebo několik televizních seriálů, třeba Kancelář Blaník, O zvířatech a lidech a Život a doba soudce A. K.

Těšilo ho pomáhat

Našel se i v moderátorské roli. Provázel charitativními Adventními koncerty České televize nebo magazínem o životě se zdravotním handicapem Klíč. „Nesmírně mě nabíjí, když mám pocit, že moje práce má smysl i pro jiné lidi,“ přiznával.

Angažoval se v otázkách lidských práv, byl tváří řady dobročinných iniciativ a akcí. Od Ústavu pro studium totalitních režimů obdržel Potměšil, který je autorem výroku „je lepší být na vozíku než s komunisty“, cenu za statečné občanské postoje v době komunistické totality a za výrazný přínos k návratu svobody a demokracie.

Nikdy na nic nežehral, říká o Potměšilovi Janečková

„Byl trpělivý, laskavý, nikdy nežehral na to, co se mu stalo, nebyl zhrzený, naopak ho to v jeho duchovním životě posunulo dál,“ zavzpomínala na Potměšila Ester Janečková, s níž se potkával při moderování Adventních koncertů České televize. Průvodcem charitativních večerů byl řadu let.

„Když jsme se měli možnost potkat pracovně, byla jsem za to velmi ráda,“ přiznává Janečková. Potměšila si vážila i jako herce. Kromě jeho zřejmě nejznámějších filmových rolí ji nejvíce oslovil svým výkonem v divadelním dramatu Růže pro Algernon. Postava mentálně handicapovaného muže, který podstoupí experimentální operaci kvůli zvýšení inteligence, byla jednou z těch, z nichž Potměšil čerpal energii i ve svém životě. 

Nahrávám video

Sláva ho nepoznamenala, myslí si Blanarovičová

„Honza má několik ‚nej‘. Bude a je to pro mě jeden z nejtalentovanějších herců, jakého nosila Česká republika,“ podotkla herečka Yvetta Blanarovičová. Na place se potkávali při natáčení pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci. „Žádná sláva a kariérní vzestup ho nijak nepoznamenaly,“ popisuje Blanarovičová, zda Potměšila na konci osmdesátých let ovlivnila narůstající popularita.

S hereckým kolegou je prý spojovala i potřeba pomáhat druhým zapojením do charitativních projektů. „Nikdy jsem ho neslyšela, že by si stěžoval. Vždy řekl: ‚Asi to tak mělo být.‘ A za to jsem ho nesmírně obdivovala,“ mluvila Blanarovičová o tom, jak Potměšil snášel celoživotní následky automobilové nehody. 

Nahrávám video

Udělal obrovský kus práce, míní Šofr

Na úmrtí herce reagoval dramaturg ČT Radomír Šofr. „Je mi to velmi líto. Honza Potměšil byl ve své době obrovský herecký talent. Když říkám ve své době, byla to druhá polovina osmdesátých let. Měl našlápnuto, stal se mladým hercem a zdálo se, že jeho kariéra bude vzletná,“ sdělil Šofr, podle kterého Potměšilovu kariéru velmi poznamenala právě autonehoda v roce 1989.

„Ale on udělal v životě i přes tento handicap obrovský kus práce,“ zdůraznil dramaturg. Potměšilova stopa podle něj byla obrovská. „Myslím si, že česká veřejnost mu bude za spoustu věcí vděčná a že si to teprve bude uvědomovat,“ doplnil.

Nahrávám video

Vzpomínají Smyczek, Olmer či Troška

„Velmi mě to zasáhlo, Honza byl pro mne symbolem sametové revoluce. Skvělý herec, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění,“ připojil svou vzpomínku prezident Herecké asociace, herec a režisér Ondřej Kepka.

Režisér Karel Smyczek, který s Potměšilem natáčel seriál Třetí patro nebo dramatický snímek Proč?, Potměšila označil za nesmírně statečného, charakterního a podmanivého člověka i herce. „To ‚podmanivý‘ je pro něj dost typické, protože byl nesmírně přitažlivý pro děvčata a přitom byl svým způsobem trochu plachý. Vždycky jsme si rozuměli a měli jsme se rádi. Vybavuji si seriál Třetí patro, kde má scénu, ve které mluví s malým chlapečkem. A to bylo tak vnímavé, jak si Honza s tím klukem povídá, že nám bylo líto říct kameře stop,“ upřesnil.

Jan Potměšil (uprostřed) v seriálu Třetí patro (1985)
Zdroj: ČT

Podle režiséra Jana Hřebejka byl Potměšil jedním z nejtalentovanějších a nejlaskavějších lidí jeho generace, které kdy potkal. Podobně Potměšila vidí režisér Vít Olmer, který stojí za oběma díly filmu Bony a klid. „Byl nejen skvělý a přitom skromný, kultivovaný herec, pracoval s obrovským nasazením, a to i při natáčení filmu Bony a klid 2, kdy už byl upoután na invalidní vozík. Ani v té době neztratil svůj neuvěřitelně pozitivní přístup k životu,“ podotkl Olmer.

Režisér Zdeněk Troška, který s Potměšilem natočil pohádku O princezně Jasněnce a létajícím ševci, označil představitele hlavní role za vzor všech ctností. „Honzík byl milován všemi, co ho poznali. Úžasný člověk i herec, nemůžu se z jeho odchodu vzpamatovat,“ tvrdí.

  • Úsměvy Jana Potměšila (17. 4. v 15:35 na ČT1)
  • Nikdy bych neměnil (17. 4. v 16:50 na ČT2)
  • Bony a klid (17. 4. ve 22:00 na ČT1)
  • Cesty víry: Duchovní doteky Jana Potměšila (19. 4. ve 13:20 na ČT2)
  • Tajemství Ocelového města (19. 4. v 15:00 na ČT1)
  • Záznam inscenace Rozmarné léto  (19. 4. ve 20:15 na ČT art)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O čem plánujeme informovat ve středu 18. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 6 hhodinami

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 9 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 9 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 9 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.