Petr Blažek strana 2 z 2

V rámci svátku zemřelých si lidé připomínají také odkaz Jana Palacha. Minulou neděli uplynulo přesně 30 let od navrácení jeho ostatků na Olšanské hřbitovy. Původní hrob zničili komunisté – vadilo jim, že se stal poutním místem. Obnovený byl až po sametové revoluci.

Úterý 21. září 1920 byl den, kdy poprvé vyšlo Rudé právo. Noviny úzce spjaté s komunistickou stranou začaly vycházet o rok dřív, než oficiálně vznikla Komunistická strana Československa. Už ve dvacátých letech měly dvacetitisícový náklad, před druhou světovou válkou 40 tisíc a za normalizace dva miliony. Tyto noviny jsou dodnes symbolem propagandistické novinařiny. Přesto z nich po revoluci vznikl politicky nezávislý deník Právo. To nejzajímavější ze stoleté historie Rudého práva zjišťovala redakce pořadu Newsroom ČT24.

Bývalého zástupce generálního ředitele České pošty Richarda Soldána potrestal pražský městský soud v případu, který se týká údajného manipulování tendrů České pošty, dvouletým podmíněným trestem. O rok mírnější podmínku soud uložil jednateli společnosti Radekov Antonínu Hadačovi, jehož společnost podle obžaloby zakázky vyhrála. Soud naopak zprostil viny společnost Agrotec patřící do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), firmu SP i jejich jednatele Pavla Richtera a Josefa Šindeláře. Rozsudek není pravomocný.

Františku Sauerovi říkali pro jeho vysokou postavu Habán ze Žižkova. Začátkem 20. století patřil mezi pražskou bohému a blízce se přátelil například s Jaroslavem Haškem. A byl to také on, kdo v listopadu 1918 zorganizoval stržení Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Podle nových výzkumů historiků byl ale Franta Sauer, jak si nejčastěji říkal, pouze vykonavatelem přání některých pražských politiků.

Před 70 lety prožívala v Pankrácké věznici své poslední hodiny Milada Horáková. Byla to významná právnička, historička, osobnost první a druhé republiky. Její justiční vražda byla dokonána 27. června. Česko si ji připomíná transparenty s jejím portrétem a s nápisy„Zavražděna komunisty“ i na řadě pietních akcí.

Vysoké účesy, krátké kalhoty a barevná saka – tak vypadali takzvaní páskové v 50. letech v Československu. A také aktéři procesu s Vyšehradskými jezdci, chuligány, ze kterých komunisté účelově udělali nepřátele režimu. Obdivovatelé americké kultury byli ale spíše drobnými kriminálníky než bojovníky proti totalitě.

Ruský podnikatel Alexej Torubarov se vrátil do Česka. Před sedmi lety ho za dramatických okolností odvezli ruští policisté do vlasti, kde ho podle jeho slov mučili. Z Ruska proto uprchl a azyl dostal v Maďarsku. Původně o něj přitom Torubarov usiloval i v Česku: než o něm rozhodly úřady, tehdejší ministr Pavel Blažek (ODS) protiprávně povolil jeho vydání do Moskvy. Zabránit tomu chtěl tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který před letadlo s podnikatelem nechal přistavit cisternu. O mučení, útěku přes ostnatý drát a také o tom, jak přišel o podniky v Rusku, mluvil Torubarov s Reportérem ČT Ondřejem Golisem.

Policie se začala zabývat trestním oznámením poslankyně Heleny Válkové (ANO) kvůli článku webu Info.cz, který upozornil na její spolupráci s prokurátorem z politických procesů z 50. let Josefem Urválkem. Napsala s ním pochvalný článek o ochranném dohledu, který však podle svědectví disidentů komunistický režim zneužíval proti svým politickým odpůrcům. Státní zástupkyně Helena Strnadová řekla, že trestní oznámení přezkoumala a postoupila policistům.

Poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) podala trestní oznámení pro pomluvu kvůli článku serveru Info.cz o své někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Uvedl to server Deník N. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku. Žádá také omluvu od historika Petra Blažka, který je v článku citován. Vydavatel a šéfredaktor Info.cz Michal Půr i historik Blažek řekli Deníku N, že si za informacemi v článku stojí.

Byly to morbidní divadelní exhibice na účet předem odsouzených k smrti. Milady Horákové, Záviše Kalandry, Rudolfa Slánského, Vladimíra Clementise a dalších. Jméno Josefa Urválka, nejznámějšího představitele justičních zločinů padesátých let, se objevilo v souvislosti s aférou kandidátky na ombudsmana Heleny Válkové. Jaký byl Urválkův pozdější život, o kterém se toho moc neví, zjišťovali Mirek Petráček a Karel Vrána z pořadu Reportéři ČT. 

Vysokoškolák Jan Palach, který se v lednu 1969 upálil na protest proti sovětské okupaci Československa, nebyl prvním obyvatelem východního bloku, kdo tuto mezní formu protitotalitního odporu zvolil. Podle historika z Ústavu pro studium totalitních režimů Petra Blažka došlo od šedesátých let ve východním bloku k více než padesáti podobným případům – a naposledy ještě v roce 1989. Téma sledoval Karel Vrána pro pořad Reportéři ČT.

Ani třicet let po pádu komunismu nebyli potrestání všichni, kteří jsou zodpovědní za tehdejší bezpráví. I proto pokračují snahy o odsouzení komunistických zločinů, které na podzim vyústily ve stíhání Miloše Jakeše, Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Historici ale varují, že mnohdy chybí potřebná legislativa. Mezinárodní skupina odborníků tak navrhuje pro dostatečné vyšetření a potrestání zahájení „norimberských procesů“, které by posuzovaly komunistické zločiny v době takzvané studené války.

30. výročí 17. listopadu víří spolu s oslavami i téma samotné společenské změny. Sametová revoluce byla před 30 lety bránou, kterou Československo vstoupilo do demokratického světa. Přesto se najdou lidé, kteří její význam podceňují nebo dokonce zkreslují a pomocí řetězových e-mailů, sociálních sítí či dezinformačních webů šíří bludy o revoluci a o jejích tvářích, o Chartě 77, nebo o životě v totalitě. Tématu se věnovaly redaktorky pořadu 168 hodin Kristina Ciroková a Jana Gerleová.

Jednou z méně známých obětí nastupující normalizace po sovětské okupaci byl Bohumil Peroutka. Někdejší ředitel muzea ve Vsetíně se kriticky vyjadřoval k invazi „spřátelených armád“ a navíc publikoval článek o vzniku republiky a Masarykovi, za což byl perzekvován. Po propuštění z práce se 28. října 1969 rozhodl ukončit svůj život sebeupálením na nádvoří zámku ve Vsetíně, na následky zranění dva dny poté zemřel.

Svědci řekli soudu, že bývalý předseda Jazzové sekce Karel Srp rozsáhle spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností. Na soud se obrátil Srp sám kvůli tomu, že jej za donašeče StB označil hudebník Jaroslav Hutka. Karel Srp od něj žádá omluvu.

Soud začal řešit kauzu bývalých příslušníků StB, kteří podle obžaloby za minulého režimu donutili k emigraci rodinu Hyblerových. Byla to součást akce Asanace, která měla vybrané signatáře Charty 77 výhrůžkami i násilím přimět, aby opustili republiku. Milan Kopinec a Vladimír Novotný však před soudem odmítli, že by donutili vytrvalou šikanou rodinu Hyblerových k vystěhování do zahraničí. Jejich nadřízený a spoluobžalovaný Karel Vykypěl se z jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 omluvil. Trojice čelí obžalobě ze zneužití pravomoci úřední osoby.

Jaká byla Vlasta Chramostová? Na mimořádnou osobnost herecké i občanské scény vzpomínali socioložka Jiřina Šiklová, režisér Jaroslav Brabec, biskup Václav Malý. Spolu s nimi dobu i osudy herečky a disidentky připomněli historik Petr Blažek či editor Jan Lukeš.

Vlasta Chramostová si neuměla stěžovat a byla vždy svěží, shodují se její známí a kolegové. I když v životě zažila mnohá příkoří, dokázala si zachovat optimismus a nadhled. Zásadní v tomto ohledu byl její vztah se Stanislavem Milotou. „Byli to lidi, kteří se neustále špičkovali, a díky tomu mohla být Vlasta tak svěží, jak byla, a díky tomu Standa nepodléhal chmurám,“ prohlásil v ČT režisér Jaroslav Brabec.

Českým skautům se po padesáti letech podařilo vypátrat chlapce, kterého objektiv fotoaparátu zvěčnil na dnes již ikonickém snímku z pohřbu Jana Palacha. Více než šedesátiletý Pražan jménem Vladimír o publicitu nestojí, skautům nicméně poskytl interview, ve kterém se vrátil i do lednových dní devětašedesátého roku.

Svým sebeupálením se Jan Palach pravděpodobně inspiroval protesty vietnamských buddhistů proti politice generálů, říká historik Petr Blažek. Sebeupálení buddhistů přitom bylo inspirací pro značnou část světových případů, ač v jiném kontextu a s jinými cíli, uvedl na čtvrteční mezinárodní konferenci nazvané Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku.

Jan Palach otřásl celým komunistickým blokem, říká historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Hluboce také ovlivnil řadu jeho obyvatel a mnohým dal sílu vzdorovat zvůli komunistů ovládajících násilím společnost. Mezi nimi byli i evangelický farář a teolog Jakub S. Trojan a katolický kněz, teolog a filozof Tomáš Halík, kteří byli společně s Blažkem hosty speciálního vysílání České televize.

„Palach byl především bojovník. A současně byl citlivým mladíkem. Je to zvláštní kombinace, okolí ho vnímalo jako citlivého, čistého kluka, ale zároveň podle vzpomínek přátel ze základní školy měl rád zbraně, dělal s kamarády různé lotroviny, měl u sebe zbraň svého otce,“ říká historik Petr Blažek, který spolu s dalšími osobnostmi, které se zabývaly životem Jana Palacha, odpověděl na otázky webu ČT24. Existují témata, která zůstávají ve stínu? A jaký je dnes Palachův odkaz?

Růžena Vacková patřila mezi několik málo pedagogů Karlovy univerzity, kteří doprovodili vysokoškolské studenty během protestního pochodu na Pražský hrad v únoru 1948. Komunisté ji odsoudili na 22 let, za mřížemi si odseděla 16 roků. I tak se ale dál angažovala v protirežimních aktivitách. Růžena Vacková byla jednou z nejdéle vězněných žen, dnes ale není tak známá. I proto se v pátek večer koná mše na její počest v katedrále sv. Víta.