Ruský podnikatel Alexej Torubarov se vrátil do Česka. Před sedmi lety ho za dramatických okolností odvezli ruští policisté do vlasti, kde ho podle jeho slov mučili. Z Ruska proto uprchl a azyl dostal v Maďarsku. Původně o něj přitom Torubarov usiloval i v Česku: než o něm rozhodly úřady, tehdejší ministr Pavel Blažek (ODS) protiprávně povolil jeho vydání do Moskvy. Zabránit tomu chtěl tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který před letadlo s podnikatelem nechal přistavit cisternu. O mučení, útěku přes ostnatý drát a také o tom, jak přišel o podniky v Rusku, mluvil Torubarov s Reportérem ČT Ondřejem Golisem.
Do Česka se podnikatel Torubarov dostal z ruského Volgogradu v roce 2010. Prchal tehdy i s rodinou před výhrůžkami, které dostával kvůli svému podnikání. V České republice požádal o azyl, než o něm ale úřady rozhodly, vydal ho tehdejší ministr spravedlnosti Blažek k trestnímu stíhání do Ruska.
„To, že se s ním zacházelo slušně, je jednoznačné, protože ho z vazby propustili a dodnes žije. Přestože někteří kolegové z vlády mi tehdy říkali, že v Rusku bude zavražděn a podobně. Nic se mu nestalo,“ tvrdí dnes Blažek.
Torubarov ale mluví o něčem jiném: po příletu do Moskvy ho mučili. „Hned mě strčili do auta, ve kterém byla takzvaná sklenice. To je prostor, kde musíte být sehnutý. Seděl jsem v pozici embrya, kolena u sebe. Bylo to jako sejf, jen tři díry na vzduch. A do nich mi vpouštěli cigaretový kouř. Bylo mi ihned zle, zvedl se mi tlak, začala mi téct krev z nosu, byl to opravdový sadismus,“ popisuje.
Spojenectví s důstojníkem FSB
Z vazby se nakonec Torubarov dostal a dnes žije opět v Praze. Ačkoliv není možné jeho příběh bezpečně ověřit, začal se komplikovat někdy kolem roku 2007. „Ve Volgogradu jsem byl docela slavný byznysmen. Měl jsem celkem deset restaurací, nočních klubů a zábavních center,“ vypráví dnes Torubarov.
V roce 2007 chtěl v aukci pořídit domy v centru Volgogradu. Nakonec ale řešil mnohem vážnější problém: město se totiž rozhodlo prodat i prostory, které si od něj byznysmen pronajímal a kde provozoval své podniky.
Torubarov věděl, že o nemovitosti se zajímá i místní mafie. Aby měl šanci v dražbě vyhrát, na doporučení vyhledal vlivného spojence: důstojníka z místní pobočky tajné služby FSB Andreje Čumanova. Právě jemu podnikatel svěřil peníze, aby za ně pro něj prostory získal.
„To, že se ve svém podnikání spojil s bývalým důstojníkem FSB, není nic mimořádného v ruských podmínkách. Podnikatel, který se chce v Rusku prosadit, nemůže mít jenom talent a dobrý podnikatelský projekt, musí mít styky na těch správných místech,“ vysvětlila redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Čumanov ale s penězi, které mu Torubarov svěřil, uprchl. To ostatně potvrdil v roce 2017 i soud, který Čumanova poslal do vězení.
Jenže Torubarov se na ruskou justici nespoléhal a po důstojníkovi pátral tehdy sám. „Objevil jsem celou zločineckou organizaci, do které spadali i zaměstnanci FSB, policie a další. A proto mohu říct o svém případu, že byl i politický, protože přesně po tomhle na mě začal hon,“ říká v současnosti.
Policie ho totiž vzápětí obvinila ve dvou případech: nejprve z vydírání Čumanova. Později k tomu připojila i obvinění, že Torubarov podvedl své dva obchodní společníky. Podle něj ale byly případy zmanipulované. K tomu se ovšem přidaly i výhružky: „Ve Volgogradu už pro mě bylo smrtelně nebezpečno. Neustále mně i mé rodině chodily výhružky. Šlo o hrozby zabitím, ukradením byznysu.“
V roce 2010 se proto usadil v Česku.
Cisterna od Kalouska na letišti
Rusové ale na něj vydali mezinárodní zatykač, na jehož základě byl o dva roky později zadržen a skončil ve vazbě. O jeho vydání rozhodl ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Ústavní soud to později označil za protiprávní.
„Po tom, co jsem to podepsal, docházelo k rozporu mezi mnou, (ministrem zahraničí Karlem) Schwarzenbergem a dalšími členy vlády, že se vydávat podle jejich názoru neměl. Já jsem to bral jako úplně normální případ, ze kterého normální případ posléze ovšem nebyl,“ říká dnes Blažek.
Proti vydání Torubarova se totiž část tehdejšího kabinetu Petra Nečase (ODS) postavila a odlet ruského letadla i s podnikatelem se 2. května 2013 značně zkomplikoval.
Zatímco podnikatele převzala šestice ruských policistů a odvedla ho do linkového spoje do Moskvy, tehdejší ministr financí Kalousek nechal před letadlo přistavit cisternu. „Tím se poskytl čas našim policistům, aby si na letiště pro Torubarova přijeli a vzali ho zpátky,“ vzpomíná Kalousek.
Český policista sice na palubu letadla vstoupil, odešel ale s prázdnou. „Ruští policisté začali volat na ruský konzulát, ambasádu, volali různým speciálním jednotkám, do Moskvy. Jak jsem pochopil, dostali rozkaz nepouštět mě, ohlásili, že letadlo Aeroflotu už je území Ruska. Všiml jsem si, že jim bylo dovoleno použít zbraně,“ popisuje Torubarov.
O incidentu se veřejnost dozvěděla ještě koncem května, tehdejší vláda Petra Nečase se kvůli incidentu veřejně rozhádala.
Torubarov utekl z Ruska i podruhé
Po příletu do Moskvy byl Torubarov podle svých slov mučen. Události z Letiště Václava Havla mu ale pomohly: o dva měsíce později byl z vazby nečekaně propuštěn. „Díky tomu incidentu začal být můj případ docela slavný. Začali se o mě zajímat čeští diplomaté, zákonodárci, a to Rusko nečekalo,“ myslí si Torubarov.
V srpnu 2013 navíc ruská justice zastavila jeden z jeho dvou případů. V tom druhém ale dál čelil stíhání kvůli údajnému podvedení svých společníků. Ti požádali znovu o jeho vzetí do vazby. A sazba, která podnikateli hrozila, se zvedla z pěti let za mřížemi na deset let. Podniky, které mu patřily, navíc byly převedeny na někoho jiného.
Torubarov se rozhodl, že z Ruska uprchne podruhé.
Návrat do Prahy
„Přes Bělorusko jsem se dostal na Ukrajinu. Doslova jsem podlézal pod ostnatým drátem hranici s Maďarskem, to bylo opravdu děsivé, mohli mě zabít, zastřelit. Když jsme přelezli hranice, tak mě upozornili, že budeme muset pár kilometrů, třeba pět, běžet po polích. V jednu chvíli přijela maďarská policejní auta a zatkli mě,“ popisuje útěk podnikatel.
Právní ochranu, kterou mu Česká republika nezákonně odepřela, dostal nakonec loni v září po dlouhých soudních tahanicích v Maďarsku. Tamní soud vzal v úvahu i jednání ruských policistů, podle něj to ukázalo, že Torubarovův případ je politický.
Díky tomu se mohl Torubarov vrátit do Prahy za svou rodinou a po sedmi letech je svobodný.
Případ, kvůli kterému z Ruska prchal podruhé, se mezitím zastavil, vyšuměl. „Rozmlžilo se to a přestalo se to vyšetřovat. Pokud by se opravdu něčeho dopustil a bylo to na odsouzení a zavření, tak už by dnes v tom ruském kriminálu seděl,“ uzavřela Procházková z Deníku N.
