Mučili mě v Rusku, prchal jsem přes ostnatý drát, popisuje Torubarov. Kalousek kvůli němu nechal blokovat letadlo

Nahrávám video

Ruský podnikatel Alexej Torubarov se vrátil do Česka. Před sedmi lety ho za dramatických okolností odvezli ruští policisté do vlasti, kde ho podle jeho slov mučili. Z Ruska proto uprchl a azyl dostal v Maďarsku. Původně o něj přitom Torubarov usiloval i v Česku: než o něm rozhodly úřady, tehdejší ministr Pavel Blažek (ODS) protiprávně povolil jeho vydání do Moskvy. Zabránit tomu chtěl tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který před letadlo s podnikatelem nechal přistavit cisternu. O mučení, útěku přes ostnatý drát a také o tom, jak přišel o podniky v Rusku, mluvil Torubarov s Reportérem ČT Ondřejem Golisem.

Do Česka se podnikatel Torubarov dostal z ruského Volgogradu v roce 2010. Prchal tehdy i s rodinou před výhrůžkami, které dostával kvůli svému podnikání. V České republice požádal o azyl, než o něm ale úřady rozhodly, vydal ho tehdejší ministr spravedlnosti Blažek k trestnímu stíhání do Ruska.

„To, že se s ním zacházelo slušně, je jednoznačné, protože ho z vazby propustili a dodnes žije. Přestože někteří kolegové z vlády mi tehdy říkali, že v Rusku bude zavražděn a podobně. Nic se mu nestalo,“ tvrdí dnes Blažek.

Torubarov ale mluví o něčem jiném: po příletu do Moskvy ho mučili. „Hned mě strčili do auta, ve kterém byla takzvaná sklenice. To je prostor, kde musíte být sehnutý. Seděl jsem v pozici embrya, kolena u sebe. Bylo to jako sejf, jen tři díry na vzduch. A do nich mi vpouštěli cigaretový kouř. Bylo mi ihned zle, zvedl se mi tlak, začala mi téct krev z nosu, byl to opravdový sadismus,“ popisuje.

Spojenectví s důstojníkem FSB

Z vazby se nakonec Torubarov dostal a dnes žije opět v Praze. Ačkoliv není možné jeho příběh bezpečně ověřit, začal se komplikovat někdy kolem roku 2007. „Ve Volgogradu jsem byl docela slavný byznysmen. Měl jsem celkem deset restaurací, nočních klubů a zábavních center,“ vypráví dnes Torubarov.

V roce 2007 chtěl v aukci pořídit domy v centru Volgogradu. Nakonec ale řešil mnohem vážnější problém: město se totiž rozhodlo prodat i prostory, které si od něj byznysmen pronajímal a kde provozoval své podniky.

Torubarov věděl, že o nemovitosti se zajímá i místní mafie. Aby měl šanci v dražbě vyhrát, na doporučení vyhledal vlivného spojence: důstojníka z místní pobočky tajné služby FSB Andreje Čumanova. Právě jemu podnikatel svěřil peníze, aby za ně pro něj prostory získal.

Byl jsem normální byznysmen do chvíle, než mi ukradli docela velké peníze: 24 milionů rublů, podle tehdejšího kurzu milion dolarů. Ukradli to i zaměstnanci FSB, což je nástupkyně KGB.
Alexej Torubarov
podnikatel

„To, že se ve svém podnikání spojil s bývalým důstojníkem FSB, není nic mimořádného v ruských podmínkách. Podnikatel, který se chce v Rusku prosadit, nemůže mít jenom talent a dobrý podnikatelský projekt, musí mít styky na těch správných místech,“ vysvětlila redaktorka Deníku N Petra Procházková. 

Čumanov ale s penězi, které mu Torubarov svěřil, uprchl. To ostatně potvrdil v roce 2017 i soud, který Čumanova poslal do vězení. 

Jenže Torubarov se na ruskou justici nespoléhal a po důstojníkovi pátral tehdy sám. „Objevil jsem celou zločineckou organizaci, do které spadali i zaměstnanci FSB, policie a další. A proto mohu říct o svém případu, že byl i politický, protože přesně po tomhle na mě začal hon,“ říká v současnosti.

Policie ho totiž vzápětí obvinila ve dvou případech: nejprve z vydírání Čumanova. Později k tomu připojila i obvinění, že Torubarov podvedl své dva obchodní společníky. Podle něj ale byly případy zmanipulované. K tomu se ovšem přidaly i výhružky: „Ve Volgogradu už pro mě bylo smrtelně nebezpečno. Neustále mně i mé rodině chodily výhružky. Šlo o hrozby zabitím, ukradením byznysu.“

V roce 2010 se proto usadil v Česku. 

Cisterna od Kalouska na letišti

Rusové ale na něj vydali mezinárodní zatykač, na jehož základě byl o dva roky později zadržen a skončil ve vazbě. O jeho vydání rozhodl ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Ústavní soud to později označil za protiprávní.

„Po tom, co jsem to podepsal, docházelo k rozporu mezi mnou, (ministrem zahraničí Karlem) Schwarzenbergem a dalšími členy vlády, že se vydávat podle jejich názoru neměl. Já jsem to bral jako úplně normální případ, ze kterého normální případ posléze ovšem nebyl,“ říká dnes Blažek.

Proti vydání Torubarova se totiž část tehdejšího kabinetu Petra Nečase (ODS) postavila a odlet ruského letadla i s podnikatelem se 2. května 2013 značně zkomplikoval.

Zatímco podnikatele převzala šestice ruských policistů a odvedla ho do linkového spoje do Moskvy, tehdejší ministr financí Kalousek nechal před letadlo přistavit cisternu. „Tím se poskytl čas našim policistům, aby si na letiště pro Torubarova přijeli a vzali ho zpátky,“ vzpomíná Kalousek.

Seděl jsem vzadu v letadle, koukal z okénka. Tam všude byla svoboda a tady už nic, tady už nebyla svoboda, tady bylo vězení.
Alexej Torubarov
podnikatel

Český policista sice na palubu letadla vstoupil, odešel ale s prázdnou. „Ruští policisté začali volat na ruský konzulát, ambasádu, volali různým speciálním jednotkám, do Moskvy. Jak jsem pochopil, dostali rozkaz nepouštět mě, ohlásili, že letadlo Aeroflotu už je území Ruska. Všiml jsem si, že jim bylo dovoleno použít zbraně,“ popisuje Torubarov.

O incidentu se veřejnost dozvěděla ještě koncem května, tehdejší vláda Petra Nečase se kvůli incidentu veřejně rozhádala.

Torubarov utekl z Ruska i podruhé

Po příletu do Moskvy byl Torubarov podle svých slov mučen. Události z Letiště Václava Havla mu ale pomohly: o dva měsíce později byl z vazby nečekaně propuštěn. „Díky tomu incidentu začal být můj případ docela slavný. Začali se o mě zajímat čeští diplomaté, zákonodárci, a to Rusko nečekalo,“ myslí si Torubarov. 

V srpnu 2013 navíc ruská justice zastavila jeden z jeho dvou případů. V tom druhém ale dál čelil stíhání kvůli údajnému podvedení svých společníků. Ti požádali znovu o jeho vzetí do vazby. A sazba, která podnikateli hrozila, se zvedla z pěti let za mřížemi na deset let. Podniky, které mu patřily, navíc byly převedeny na někoho jiného.

Torubarov se rozhodl, že z Ruska uprchne podruhé. 

Návrat do Prahy

„Přes Bělorusko jsem se dostal na Ukrajinu. Doslova jsem podlézal pod ostnatým drátem hranici s Maďarskem, to bylo opravdu děsivé, mohli mě zabít, zastřelit. Když jsme přelezli hranice, tak mě upozornili, že budeme muset pár kilometrů, třeba pět, běžet po polích. V jednu chvíli přijela maďarská policejní auta a zatkli mě,“ popisuje útěk podnikatel. 

Právní ochranu, kterou mu Česká republika nezákonně odepřela, dostal nakonec loni v září po dlouhých soudních tahanicích v Maďarsku. Tamní soud vzal v úvahu i jednání ruských policistů, podle něj to ukázalo, že Torubarovův případ je politický.

Díky tomu se mohl Torubarov vrátit do Prahy za svou rodinou a po sedmi letech je svobodný. 

Případ, kvůli kterému z Ruska prchal podruhé, se mezitím zastavil, vyšuměl. „Rozmlžilo se to a přestalo se to vyšetřovat. Pokud by se opravdu něčeho dopustil a bylo to na odsouzení a zavření, tak už by dnes v tom ruském kriminálu seděl,“ uzavřela Procházková z Deníku N.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 46 mminutami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 50 mminutami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 1 hhodinou

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 1 hhodinou

Do Brna míří Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté vandala hledají.
10:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 4 hhodinami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 5 hhodinami

VideoCeny letenek rostou kvůli palivu i většímu zájmu o některé destinace

Ceny letenek rostou. Zatímco loni vyšel červencový spoj mezi Prahou a Barcelonou průměrně na tři tisíce korun, letos je cena o pět set korun vyšší. Ceny letenek se pojí se zdražováním leteckého paliva. To od začátku blízkovýchodního konfliktu podražilo o více než sedmdesát procent. Dalším důvodem zdražování letenek je vyšší zájem o některé destinace. Zatímco poptávka po spojích do Asie klesla, na cesty po Evropě naopak stoupla. Mezi oblíbenými zeměmi je Španělsko, Itálie i Řecko. V některých případech proto letenky zdražily o více než dvacet procent.
před 6 hhodinami
Načítání...