Mučili mě v Rusku, prchal jsem přes ostnatý drát, popisuje Torubarov. Kalousek kvůli němu nechal blokovat letadlo

Nahrávám video

Ruský podnikatel Alexej Torubarov se vrátil do Česka. Před sedmi lety ho za dramatických okolností odvezli ruští policisté do vlasti, kde ho podle jeho slov mučili. Z Ruska proto uprchl a azyl dostal v Maďarsku. Původně o něj přitom Torubarov usiloval i v Česku: než o něm rozhodly úřady, tehdejší ministr Pavel Blažek (ODS) protiprávně povolil jeho vydání do Moskvy. Zabránit tomu chtěl tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09), který před letadlo s podnikatelem nechal přistavit cisternu. O mučení, útěku přes ostnatý drát a také o tom, jak přišel o podniky v Rusku, mluvil Torubarov s Reportérem ČT Ondřejem Golisem.

Do Česka se podnikatel Torubarov dostal z ruského Volgogradu v roce 2010. Prchal tehdy i s rodinou před výhrůžkami, které dostával kvůli svému podnikání. V České republice požádal o azyl, než o něm ale úřady rozhodly, vydal ho tehdejší ministr spravedlnosti Blažek k trestnímu stíhání do Ruska.

„To, že se s ním zacházelo slušně, je jednoznačné, protože ho z vazby propustili a dodnes žije. Přestože někteří kolegové z vlády mi tehdy říkali, že v Rusku bude zavražděn a podobně. Nic se mu nestalo,“ tvrdí dnes Blažek.

Torubarov ale mluví o něčem jiném: po příletu do Moskvy ho mučili. „Hned mě strčili do auta, ve kterém byla takzvaná sklenice. To je prostor, kde musíte být sehnutý. Seděl jsem v pozici embrya, kolena u sebe. Bylo to jako sejf, jen tři díry na vzduch. A do nich mi vpouštěli cigaretový kouř. Bylo mi ihned zle, zvedl se mi tlak, začala mi téct krev z nosu, byl to opravdový sadismus,“ popisuje.

Spojenectví s důstojníkem FSB

Z vazby se nakonec Torubarov dostal a dnes žije opět v Praze. Ačkoliv není možné jeho příběh bezpečně ověřit, začal se komplikovat někdy kolem roku 2007. „Ve Volgogradu jsem byl docela slavný byznysmen. Měl jsem celkem deset restaurací, nočních klubů a zábavních center,“ vypráví dnes Torubarov.

V roce 2007 chtěl v aukci pořídit domy v centru Volgogradu. Nakonec ale řešil mnohem vážnější problém: město se totiž rozhodlo prodat i prostory, které si od něj byznysmen pronajímal a kde provozoval své podniky.

Torubarov věděl, že o nemovitosti se zajímá i místní mafie. Aby měl šanci v dražbě vyhrát, na doporučení vyhledal vlivného spojence: důstojníka z místní pobočky tajné služby FSB Andreje Čumanova. Právě jemu podnikatel svěřil peníze, aby za ně pro něj prostory získal.

Byl jsem normální byznysmen do chvíle, než mi ukradli docela velké peníze: 24 milionů rublů, podle tehdejšího kurzu milion dolarů. Ukradli to i zaměstnanci FSB, což je nástupkyně KGB.
Alexej Torubarov
podnikatel

„To, že se ve svém podnikání spojil s bývalým důstojníkem FSB, není nic mimořádného v ruských podmínkách. Podnikatel, který se chce v Rusku prosadit, nemůže mít jenom talent a dobrý podnikatelský projekt, musí mít styky na těch správných místech,“ vysvětlila redaktorka Deníku N Petra Procházková. 

Čumanov ale s penězi, které mu Torubarov svěřil, uprchl. To ostatně potvrdil v roce 2017 i soud, který Čumanova poslal do vězení. 

Jenže Torubarov se na ruskou justici nespoléhal a po důstojníkovi pátral tehdy sám. „Objevil jsem celou zločineckou organizaci, do které spadali i zaměstnanci FSB, policie a další. A proto mohu říct o svém případu, že byl i politický, protože přesně po tomhle na mě začal hon,“ říká v současnosti.

Policie ho totiž vzápětí obvinila ve dvou případech: nejprve z vydírání Čumanova. Později k tomu připojila i obvinění, že Torubarov podvedl své dva obchodní společníky. Podle něj ale byly případy zmanipulované. K tomu se ovšem přidaly i výhružky: „Ve Volgogradu už pro mě bylo smrtelně nebezpečno. Neustále mně i mé rodině chodily výhružky. Šlo o hrozby zabitím, ukradením byznysu.“

V roce 2010 se proto usadil v Česku. 

Cisterna od Kalouska na letišti

Rusové ale na něj vydali mezinárodní zatykač, na jehož základě byl o dva roky později zadržen a skončil ve vazbě. O jeho vydání rozhodl ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Ústavní soud to později označil za protiprávní.

„Po tom, co jsem to podepsal, docházelo k rozporu mezi mnou, (ministrem zahraničí Karlem) Schwarzenbergem a dalšími členy vlády, že se vydávat podle jejich názoru neměl. Já jsem to bral jako úplně normální případ, ze kterého normální případ posléze ovšem nebyl,“ říká dnes Blažek.

Proti vydání Torubarova se totiž část tehdejšího kabinetu Petra Nečase (ODS) postavila a odlet ruského letadla i s podnikatelem se 2. května 2013 značně zkomplikoval.

Zatímco podnikatele převzala šestice ruských policistů a odvedla ho do linkového spoje do Moskvy, tehdejší ministr financí Kalousek nechal před letadlo přistavit cisternu. „Tím se poskytl čas našim policistům, aby si na letiště pro Torubarova přijeli a vzali ho zpátky,“ vzpomíná Kalousek.

Seděl jsem vzadu v letadle, koukal z okénka. Tam všude byla svoboda a tady už nic, tady už nebyla svoboda, tady bylo vězení.
Alexej Torubarov
podnikatel

Český policista sice na palubu letadla vstoupil, odešel ale s prázdnou. „Ruští policisté začali volat na ruský konzulát, ambasádu, volali různým speciálním jednotkám, do Moskvy. Jak jsem pochopil, dostali rozkaz nepouštět mě, ohlásili, že letadlo Aeroflotu už je území Ruska. Všiml jsem si, že jim bylo dovoleno použít zbraně,“ popisuje Torubarov.

O incidentu se veřejnost dozvěděla ještě koncem května, tehdejší vláda Petra Nečase se kvůli incidentu veřejně rozhádala.

Torubarov utekl z Ruska i podruhé

Po příletu do Moskvy byl Torubarov podle svých slov mučen. Události z Letiště Václava Havla mu ale pomohly: o dva měsíce později byl z vazby nečekaně propuštěn. „Díky tomu incidentu začal být můj případ docela slavný. Začali se o mě zajímat čeští diplomaté, zákonodárci, a to Rusko nečekalo,“ myslí si Torubarov. 

V srpnu 2013 navíc ruská justice zastavila jeden z jeho dvou případů. V tom druhém ale dál čelil stíhání kvůli údajnému podvedení svých společníků. Ti požádali znovu o jeho vzetí do vazby. A sazba, která podnikateli hrozila, se zvedla z pěti let za mřížemi na deset let. Podniky, které mu patřily, navíc byly převedeny na někoho jiného.

Torubarov se rozhodl, že z Ruska uprchne podruhé. 

Návrat do Prahy

„Přes Bělorusko jsem se dostal na Ukrajinu. Doslova jsem podlézal pod ostnatým drátem hranici s Maďarskem, to bylo opravdu děsivé, mohli mě zabít, zastřelit. Když jsme přelezli hranice, tak mě upozornili, že budeme muset pár kilometrů, třeba pět, běžet po polích. V jednu chvíli přijela maďarská policejní auta a zatkli mě,“ popisuje útěk podnikatel. 

Právní ochranu, kterou mu Česká republika nezákonně odepřela, dostal nakonec loni v září po dlouhých soudních tahanicích v Maďarsku. Tamní soud vzal v úvahu i jednání ruských policistů, podle něj to ukázalo, že Torubarovův případ je politický.

Díky tomu se mohl Torubarov vrátit do Prahy za svou rodinou a po sedmi letech je svobodný. 

Případ, kvůli kterému z Ruska prchal podruhé, se mezitím zastavil, vyšuměl. „Rozmlžilo se to a přestalo se to vyšetřovat. Pokud by se opravdu něčeho dopustil a bylo to na odsouzení a zavření, tak už by dnes v tom ruském kriminálu seděl,“ uzavřela Procházková z Deníku N.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky postupovaly řadou míst Česka

Studená fronta přinesla do Česka bouřky. Podle radaru Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) od odpoledne postupovaly směrem od jižních Čech přes střední Čechy, Pardubický kraj nebo Vysočinu až na Moravu a do Slezska. Silně pršelo i v Praze a po 22. hodině opět v Jihočeském a Moravskoslezském kraji. Meteorologové lokálně hlásili kroupy a silné nárazy větru, kvůli nimž pro Moravu zpřísnili výstrahu. Před bouřkami na zbytku českého území platila výstraha s nízkým stupněm nebezpečí.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoÚstavu specializujícímu se na překlad a tlumočení na Univerzitě Karlově hrozí zrušení

Univerzita Karlova plánuje zrušit Ústav translatologie, specializující se na překlad a tlumočení. Jeho absolventi pracují po boku politiků, umělců nebo soudců a usnadňují komunikaci napříč kulturami. Záměr vedení fakulty se nelíbí vyučujícím a odborníkům. Ivana Čeňková, profesorka z Ústavu translatologie, považuje rozhodnutí za krátkozraké a ukvapené. Znamenalo by totiž přesunutí vyučujících i jednotlivých předmětů pod jiné katedry. Akademický senát bude o sloučení ústavů jednat na podzim. Pokud bude návrh schválen, vejde v platnost k 1. lednu 2027. Ke změnám se chce vedení uchýlit z ekonomických důvodů a zároveň tvrdí, že vzdělání v překladu a tlumočení nehrozí zánik.
před 5 hhodinami

Vláda chce rozšířit věkově podmíněné valorizace penzí, opozice plošnost nechápe

Kabinet hodlá v pondělí schválit první důchodové změny v tomto volebním období, sdělil České televizi premiér Andrej Babiš (ANO). Penzistům po dosažení osmdesáti let chce od ledna nad rámec valorizace přidat pět set korun měsíčně. O další peníze si mají přilepšit i ještě starší důchodci. Novinku zdůvodňuje tím, že seniorům rostou náklady na léky nebo sociální služby. Opozice by místo tohoto plošného růstu radši víc podpořila nemocné seniory.
před 6 hhodinami

VideoOkamura počítá s cestou do Číny, opozice to kritizuje kvůli zadržení českého občana

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) zopakoval pro ČT, že neplánuje zrušit ani odložit cestu do Číny. Jednat tam chce například o přímých leteckých linkách, které by do Česka přivedly víc tamních turistů. Opozice cestu kritizuje kvůli nedávnému zadržení českého občana Pekingem. „Součástí mé delegace bude i náměstek ministerstva zahraničí, takže jsme samozřejmě připraveni jednat i o aktuálních konzulárních záležitostech,“ podotkl Okamura. „Určitě má smysl s Čínou komunikovat, ale musí to být komunikace, která nás nedovede do pozice vazalů,“ varoval předseda ODS Martin Kupka.
před 6 hhodinami

EK vytýká Česku nedostatky ohledně střetu zájmů, zmiňuje i mediální poplatky

Evropská komise Česku vytýká, že v zemi dosud nedošlo k obnovení a dokončení revize pravidel o střetu zájmů, zejména pokud jde o oblast skutečného vlastnictví. Komise to uvedla ve své každoroční zprávě o stavu právního státu v členských zemích Evropské unie. V části týkající se stavu médií zpráva uvádí, že vládní návrh zrušení poplatků za veřejnoprávní média vyvolal obavy. EK vedle toho kritizuje přetrvávající problémy s bojem proti korupci na Slovensku, oceňuje reformy v Maďarsku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Úřad uložil Turkovi za údajnou moštárnu pokuty za 200 tisíc korun, píší SZ

Stavební úřad uložil čestnému prezidentovi Motoristů a poslanci Filipovi Turkovi pokuty v celkové výši 200 tisíc korun v případu dvou staveb, které postavil bez stavebního povolení. Jeden přestupek označil za nedbalost, druhý za úmysl. O sankcích rozhodl stavební odbor Úřadu městské části Praha 15 ve dvou samostatných správních řízeních. Rozhodnutí nabyla právní moci 3. července, zjistily Seznam Zprávy. Turek na dotazy serveru, zda už pokuty zaplatil, nereagoval. Podle ČTK později uvedl, že bude postupovat v souladu se zákonem a platnými právními předpisy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ministerstvo financí naposled oznámilo maximální ceny benzinu a nafty

Ministerstvo financí v pátek oznámilo maximální ceny pohonných hmot na víkend. Litr benzinu se bude prodávat maximálně za 43,41 koruny, litr nafty nejvýše za 42,13 koruny. Ceny ropy přitom s další eskalací situace na Blízkém východě dál rostou, což ovlivní ceny na tuzemských čerpacích stanicích. Kromě situace ve světě k tomu povedou také domácí faktory – vláda totiž ukončí nejen zastropování cen paliv, ale i marže obchodníků a snížení spotřební daně u nafty. Současná opatření mají platit do neděle.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Regulace cen paliv s nedělí skončí

Vláda neprodloužila regulaci cen pohonných hmot. Cenové stropy tak budou platit naposledy v neděli, od příštího pondělí se ceny benzinu a nafty budou řídit pouze podle tržních mechanismů. Novinářům to po pondělním jednání kabinetu řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Mimořádná tržní situace podle ní pominula. Zároveň ale zdůraznila, že resort financí bude ceny paliv i marže prodejců nadále pozorně monitorovat.
13. 7. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.