Petr Blažek strana 3 z 3

Svým sebeupálením se Jan Palach pravděpodobně inspiroval protesty vietnamských buddhistů proti politice generálů, říká historik Petr Blažek. Sebeupálení buddhistů přitom bylo inspirací pro značnou část světových případů, ač v jiném kontextu a s jinými cíli, uvedl na čtvrteční mezinárodní konferenci nazvané Jan Palach a další živé pochodně v sovětském bloku.

Jan Palach otřásl celým komunistickým blokem, říká historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Petr Blažek. Hluboce také ovlivnil řadu jeho obyvatel a mnohým dal sílu vzdorovat zvůli komunistů ovládajících násilím společnost. Mezi nimi byli i evangelický farář a teolog Jakub S. Trojan a katolický kněz, teolog a filozof Tomáš Halík, kteří byli společně s Blažkem hosty speciálního vysílání České televize.

„Palach byl především bojovník. A současně byl citlivým mladíkem. Je to zvláštní kombinace, okolí ho vnímalo jako citlivého, čistého kluka, ale zároveň podle vzpomínek přátel ze základní školy měl rád zbraně, dělal s kamarády různé lotroviny, měl u sebe zbraň svého otce,“ říká historik Petr Blažek, který spolu s dalšími osobnostmi, které se zabývaly životem Jana Palacha, odpověděl na otázky webu ČT24. Existují témata, která zůstávají ve stínu? A jaký je dnes Palachův odkaz?

Růžena Vacková patřila mezi několik málo pedagogů Karlovy univerzity, kteří doprovodili vysokoškolské studenty během protestního pochodu na Pražský hrad v únoru 1948. Komunisté ji odsoudili na 22 let, za mřížemi si odseděla 16 roků. I tak se ale dál angažovala v protirežimních aktivitách. Růžena Vacková byla jednou z nejdéle vězněných žen, dnes ale není tak známá. I proto se v pátek večer koná mše na její počest v katedrále sv. Víta.