V den vyhlášení generální stávky žádající konec vlády jedné strany došlo před 30 lety ještě k jedné zásadní, byť méně nápadné události. Komunisty ovládané úřady zpřístupnily 27. listopadu 1989 v knihovnách dosud zákazané tituly. Skončilo tak rozdělování literatury na oficiální a samizdatovou. Čtenáři směli svobodně číst třeba Havla nebo Vaculíka.
Máte něco od Klímy? Před třiceti lety se do knihoven vrátili zakázaní autoři
Ze všech veřejných knihoven a knihkupectví vyřadil komunistický režim například Ivana Klímu. Onálepkoval ho jako exponenta pravicových sil, emigranta nebo autora díla ideologicky závadného, nebo dokonce zesměšňujícího socialistickou společnost. Dvacet let tak směl Ivan Klíma publikovat jen v samizdatu. Hrstku opisů přesto četly tisíce lidí.
Cenzura skončila 27. listopadu. „Mimořádný sjezd a přizvání těch, kteří po roce 1968 byli z umělecké činnosti vyřazeni,“ zazněl ten den požadavek v Televizních novinách, kudy se má literatura ubírat. V regálech knihoven se zároveň začaly objevovat tituly od zakázaných autorů.
„V čítárně krajské knihovny v Ústí nad Labem přibyly svazky v minulých dvou desetiletích nedostupné. Beletrie Ivana Klímy, Milana Kundery, Josefa Škvoreckého,“ vyjmenovává například dobová reportáž. Skončil také Svaz českých spisovatelů, v prosinci ho nahradila Obec spisovatelů. „Již nebude mít ideologický charakter,“ uvedl tehdy o nové organizaci Ivan Klíma, který stál u jejího zrodu.
Fronty na knihy
Z kanadského vyhnanství do Prahy přiletěl Josef Škvorecký, který zakázané literáty vydával v exilovém nakladatelství '68 Publishers, a Ivanu Klímovi vyšla Má veselá jitra. Kniha původně vydaná v roce 1979 v exilu dosáhla o deset let později při oficiálním vydání v Československu neuvěřitelného stotisícového nákladu. „Stála se na ni fronta a byla rozebraná, ty první dny po revoluci byli lidi natěšení,“ vzpomíná Klíma.
Zájem o zakázané autory s narůstající svobodou klesal. Dnes se knihy, které čtenáři kdysi úzkostlivě schovávali před policií, prodávají i ve slevě.