Josef Škvorecký

Spisovatel Josef Škvorecký, jenž se proslavil knihami jako Zbabělci, Tankový prapor nebo Prima sezóna, by v pátek 27. září oslavil sto let. Jubileum připomíná výstava nebo nová audiokniha Prima sezóna. „Je to současné v tom, že je to o dospívání a o vlnách hormonů, které s člověkem mávají. Také válečný odkaz může být v současné době aktuální,“ přiblížil herec Jan Meduna, který audioknihu namluvil. Vlastní tvorbou Škvorecký kultivoval českou literaturu, kterou spolu s manželkou Zdenou Salivarovou dostával mezi zahraniční čtenáře. Nejen do nakladatelské činnosti '68 Publishers nyní dává nahlédnout výstava v Muzeu literatury v Praze.

Radnice v Náchodě zpřístupní zájemcům knihovnu spisovatele Josefa Škvoreckého. Získala ji od rodiny v kanadském Torontu a převezla do Česka. V Náchodě se Škvorecký před sto lety narodil. V exilu za oceánem žil s manželkou Zdenou Salivarovou od konce šedesátých let. Zemřel v Kanadě v lednu 2012.

Věčně zamilovaný, dívky a ženy marně svádějící neúspěšný tenorsaxofonista a posléze autor detektivek Danny Smiřický byl literárním alter egem Josefa Škvoreckého. V pražském Divadle na Vinohradech se nyní stal titulní postavou nové hry. Smiřického příběh odráží příběh české společnosti druhé poloviny dvacátého století.

Ve věku 82 let zemřel v neděli filmový režisér, ale také scenárista Dušan Klein. Filmař s typickou dýmkou režíroval například sérii filmů o „Básnících“. Věnoval se ale také žánru krimi.

Klicperovo divadlo v Hradci Králové sáhlo po románové prvotině východočeského rodáka Josefa Škvoreckého. „Jazzový hejsek“ Danny Smiřický, tedy alter ego autora, prožívá na jevišti konec druhé světové války v dramatizaci knihy Zbabělci. Divákům se tak představuje Škvoreckého pohled na přelomy dob, který –⁠ v čase vydání románu –⁠ rozzuřil komunistickou kritiku.

Právě před 30 lety se v Praze uskutečnila světová premiéra filmu Tankový prapor, který se stal vůbec prvním snímkem natočeným mimo monopol československého státního filmu. Slavnostní premiéry filmu akciové společnosti Bonton se účastnil i samotný autor románové předlohy Josef Škvorecký. Jak byl s provedením spokojený?Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991. 

Audiovizuální ceny Trilobit znají své vítěze. Navzdory koronavirové epidemii se po čtyřiatřicáté udělovaly v Berouně. Hlavní cenu si odnesli Barbora Chalupová a Vít Klusák za dokument V síti. Ocenění za celoživotní dílo získala herečka Jana Brejchová. Porotu zaujali také Ivan a Josef Trojanovi v historickém dramatu Šarlatán, film Karel, já a ty nebo dokument Postiženi muzikou.

V britském městě Ipswich ve čtvrtek slavnostně pojmenovali místní ulici po českém básníkovi Ivanu Blatném – třicet let poté, co literát zemřel v anglickém exilu. Slavný brněnský spisovatel do Británie uprchl po komunistickém puči v roce 1948. Jeho ulice stojí na místě bývalé psychiatrické léčebny, kde se léčil.

Kněz Josef Toufar patří mezi nejznámější oběti tažení československých komunistů proti katolické církvi. Během jednoho jeho kázání v obci Číhošť na Havlíčkobrodsku se v roce 1949 prý několikrát pohnul kříž v tamějším kostele, což vzbudilo pozornost jak poutníků, tak i propagandistických orgánů. Ty zázrak označily za podvod. Událost se stala záminkou k umučení kněze a k diskreditaci církve.

V den vyhlášení generální stávky žádající konec vlády jedné strany došlo před 30 lety ještě k jedné zásadní, byť méně nápadné události. Komunisty ovládané úřady zpřístupnily 27. listopadu 1989 v knihovnách dosud zákazané tituly. Skončilo tak rozdělování literatury na oficiální a samizdatovou. Čtenáři směli svobodně číst třeba Havla nebo Vaculíka.

Ženy sice odhodily krinolíny a stereotypy, ještě stále se jim ale nežije úplně svobodně. Přesto se dokáží s tím, jak se svět mění, vyrovnat daleko lépe než muži. Myslí si to Marie Čermáková ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Ve věku pětaosmdesáti let zemřel režisér Jan Schmidt, který byl jedním z představitelů takzvané Nové vlny československé kinematografie šedesátých let. Natočil filmy Osada Havranů, Volání rodu nebo televizní seriál Stříbrná paruka. Pro Českou televizi zpracoval i pohádkový příběh Nevěsta s nejkrásnějšíma očima s Milanem Kňažkem v hlavní roli.

Zpívala s Waldemarem Matuškou a Karlem Gottem, Josef Škvorecký o ní napsal Ódu na Fitz-Pilarovou, v Divadle Semafor se stala hvězdou první velikosti. Eva Pilarová, zpěvačka s mohutným hlasem, v pátek slaví osmdesáté narozeniny. Pro Českou televizi vzpomínala nejen na „zlatá šedesátá“, ale prozradila také, koho obdivuje z mladé pěvecké generace. Rozhovor vedl Jiří Svoboda.