Zemřel režisér Jan Schmidt. Autor Osady havranů patřil k Nové vlně šedesátých let

2 minuty
Zemřel režisér Jan Schmidt
Zdroj: ČT24

Ve věku pětaosmdesáti let zemřel režisér Jan Schmidt, který byl jedním z představitelů takzvané Nové vlny československé kinematografie šedesátých let. Natočil filmy Osada Havranů, Volání rodu nebo televizní seriál Stříbrná paruka. Pro Českou televizi zpracoval i pohádkový příběh Nevěsta s nejkrásnějšíma očima s Milanem Kňažkem v hlavní roli.

„Byl to dobrý kamarád. Jeho smrt mě velmi zasáhla. Byli jsme kamarádi dlouhá léta, potkali jsme se poprvé v roce 1957 na FAMU, společně jsme bydleli na koleji a pak celý život žili vedle sebe,“ vzpomínal na Schmidta kameraman Ivan Šlapeta.

Jan Schmidt se narodil v roce 1934 a dětství prožil ve východočeském Náchodě. Jeho vrstevníkem a spolužákem byl režisér Miloš Forman, Schmidt se podílel jako druhý režisér na jeho oscarovém snímku Amadeus.

Z Náchoda se Schmidt znal také se spisovatelem Josefem Škvoreckým. K filmu ho přivedl spisovatel a vedoucí skautského oddílu Vratislav Blažek, který je podepsaný mimo jiné pod snímkem Starci na chmelu.

Schmidtova rodina byla po převratu v roce 1948 perzekvována. Přesto se Schmidt, který se zprvu pokoušel o studium medicíny, dostal v roce 1957 na pražskou FAMU do ročníku Otakara Vávry. Jeho spolužáky byli Jiří Menzel, Evald Schorm a Věra Chytilová. Právě oni vytvářeli filmovou Novou vlnu.

Schmidt rád spolupracoval s přítelem Juráčkem

Za svůj život natočil Schmidt celkem šestnáct celovečerních filmů. Už za studií vytvořil tandem se scenáristou Pavlem Juráčkem a svými prvními filmy se absurdním humorem vypořádávali s dědictvím padesátých let. Zatímco Černobílá Sylva (1961) ještě byla zábavnou satirou na socialistický realismus, za následující snímek Postava k podpírání (1963) se autoři setkali se silnou kritikou z vyšších míst a oba dočasně ztratili přístup k autorské tvorbě. 

„Ne že by nám nebylo nic svaté, ale najednou se začaly zpochybňovat tehdejší hodnoty. Když jsem to tenkrát ukazoval profíkům, ti nám dali, že kálíme do vlastního hnízda,“ vzpomínal před deseti lety Schmidt v dokumentu Zlatá šedesátá.

Schmidt strávil následující roky na vojně, kde točil pro Československý armádní film, nicméně jeho pohled na armádní každodennost mu nakonec vynesl možnost natáčet vděčnější sportovní filmy.

Později spolu Juráček a Schmidt natočili nevšední postapokalyptickou science fiction Konec srpna v hotelu Ozon (1965). Po kontroverzním přijetí snímku Jan Schmidt musel přijmout kompromis a natočit v koprodukci se Sovětským svazem romanticko-dobrodružný snímek Kolonie Lanfieri (1968). Jehož realizace probíhala na Kavkaze, kde štáb zastihla srpnová invaze. 

Období normalizace znemožnilo Schmidtovi další spolupráci s Pavlem Juráčkem a po několikaleté odmlce se režisér zaměřil na dobrodružné a kriminální snímky. Z nich diváky zaujala především pravěká trilogie na motivy románů Eduarda Štorcha (Osada havranů, Na veliké řece, Volání rodu).

„Když nás v 70. letech posílali do háje, tak Jirka Menzel říkal, že je to trest boží. To, co se s námi stalo, to muselo přijít. Je to trest boží. Protože uvažte, my jsme zažili nejkrásnější dobu české kinematografie. A my jsme v té době mohli točit své vlastní filmy. Co ještě chcete víc?“ zhodnotil Schmidt v dokumentu Zlatá šedesátá.

K autorské tvorbě se Jan Schmidt vrátil v devadesátých letech další reminiscencí na léta padesátá Vracenky (1991). Poté natočil ještě pohádku Jak si zasloužit princeznu (1994). Pokus zrealizovat vrcholný Juráčkův scénář Situace vlka v drsných podmínkách daleké Aljašky však ztroskotal uprostřed natáčení.

Režisér Schmidt zemřel v pátek 27. září po dlouhé nemoci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jamese Bonda bude úkolovat Amazon, nemusí zůstat jen u filmu

Technologický gigant Amazon převzal tvůrčí kontrolu nad budoucností Jamese Bonda. Společnost Amazon MGM Studios uzavřela dohodu s dlouholetými správci bondovek Barbarou Broccoliovou a Michaelem G. Wilsonem. To vede k dohadům, jak moc se mise filmového agenta 007 promění a jestli se fanoušci konečně dočkají dalšího filmu.
21. 2. 2025

Designér Plecháč stoupá vzhůru a není na to sám

Moravská galerie v Brně představuje oceňovaného designéra Jana Plecháče. Výstava pod názvem Vzhůru! Shromažďuje jeho díla za patnáct let tvorby, od studentských let až po současnost, kdy pracuje jako umělecký šéf pro světoznámou sklářskou firmu.
21. 2. 2025

Frontman Placebo nazval italskou premiérku fašistkou. Čeká ho soud

Zpěvák britské rockové skupiny Placebo Brian Molko před dvěma lety označil italskou premiérku Giorgiu Meloniovou za fašistku či nacistku. Za slova pronesená na koncertě v Turíně byl obviněn z urážky a půjde před soud. Není jediným umělcem, který se kvůli údajným pomluvám dostal s předsedkyní italské vlády do křížku.
20. 2. 2025

Londýn chystá rozsáhlou opravu brutalistního komplexu Barbican

Londýn se chystá na opravu unikátního kulturního centra Barbican. Brutalistní komplex ze sedmdesátých let hostí často světové orchestry nebo filmové hvězdy, postupně však chátrá. Vedení britské metropole chce do centra investovat sto milionů liber, v přepočtu zhruba tři miliardy korun. Oprava má být celková, město zamýšlí vrátit komplex do podoby co nejbližší té původní. Jsou v něm mimo jiné dva tisíce bytů, koncertní sály, kina, restaurace, knihovna nebo také hudební škola. To všechno mohlo vyrůst po válce přímo v historickém centru Londýna jen kvůli tomu, že původní čtvrti zdevastovalo německé bombardování během druhé světové války.
20. 2. 2025

Festival Jeden svět letos věnuje zvláštní pozornost dění na Slovensku

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.
19. 2. 2025

Dobrá literatura vychází z přemýšlení o smrti, říká nobelista Pamuk

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.
18. 2. 2025

Zemřel autor Skleněného pokoje, spisovatel Simon Mawer

Ve věku 76 let zemřel v minulém týdnu britský spisovatel Simon Mawer, autor románů Skleněný pokoj či Pražské jaro, napsal web The Bookseller s odvoláním na nakladatelství Abacus, které Mawerovo dílo dlouhodobě vydávalo.
18. 2. 2025Aktualizováno18. 2. 2025

Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Objeví se i známé tváře

Jeden z nejoceňovanějších televizních hitů posledních let Bílý lotos se vrací ve třetí sérii. Černá komedie se tentokrát přesunula do Thajska. Než se odhalí oběť tragédie, stráví diváci jeden týden s pestrou paletou postav. Mnohdy bizarní figury z té nejbohatší společenské vrstvy hrají neokoukané i známé tváře – v nové sérii se objeví třeba Jason Isaacs ze série o Harrym Potterovi nebo Walton Goggins známý z filmů Quentina Tarantina. První dvě řady získaly patnáct televizních cen Emmy a dva Zlaté glóby. Už teď je potvrzená i čtvrtá série.
17. 2. 2025
Načítání...