Otakar Vávra

Před stoletím napsal Karel Čapek utopisticko-fantastický příběh o třaskavině s nepředstavitelně ničivým účinkem. Román Krakatit odráží jeho vášeň pro vědu a zároveň vznikal v době, kdy poněkud výbušný byl i autorův citový život rozpolcený mezi dvě ženy. I tyto inspirace představuje výstava, kterou k výročí románu otevřel Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše.

Šlo o nepolapitelnou osobnost, která o sobě říkala, že „snad trochu rozumí filmu“, přitom neformálně a neviditelně ovlivňovala ty nejznámější představitele české nové vlny. Filmová výtvarnice Ester Krumbachová za sebou nechala rozsáhlou pozůstalost dopisů, fotografií, polaroidů, básní, kreseb, kostýmních návrhů, esejů i amuletů, k nimž se dlouho nemohl nikdo dostat. Letos se však část jejího archivu objevila on-line. Co o ní její pozůstalost říká?

K nejpůsobivějším filmovým zpracováním atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha patří film Jiřího Sequense. Premiéru měl v roce 1964, nyní se do kin opět vrací v digitalizované podobě. Na plátna se dostane 26. května, den před osmdesátiletým výročím zásadního odbojového činu.

Multimediální výstava Kinetismus v nedávno otevřené pražské síni Kunsthalle přibližuje nejen tento stále aktuální směr, zároveň tak činí na pozadí sta let elektřiny v umění, jak zní i podtitul celé expozice.

Ktož jsú boží bojovníci a zákona jeho… Úvodní slova husitského chorálu a pár dalších úryvků z něho jsou povědomé nejspíš každému, komu něco utkvělo z povinné školních docházky nebo je fanouškem Daniela Landy. Známá píseň je ale jen jednou z téměř čtyř stovek skladeb obsažených v Jistebnickém kancionálu. Jednu z nejvýznamnějších památek přinejmenším českého středověku zhudebnil nedávno částečně soubor Tiburtina Ensemble a loni začal poprvé vycházet její souhrnný přepis. Rukopis si pořád uchovává některá tajemství.

Ve věku pětaosmdesáti let zemřel režisér Jan Schmidt, který byl jedním z představitelů takzvané Nové vlny československé kinematografie šedesátých let. Natočil filmy Osada Havranů, Volání rodu nebo televizní seriál Stříbrná paruka. Pro Českou televizi zpracoval i pohádkový příběh Nevěsta s nejkrásnějšíma očima s Milanem Kňažkem v hlavní roli.

Když Pražané povstali v závěru války proti nacistům, měli většinou jen lehké zbraně, zatímco Němci používali těžké zbraně a letectvo. Hlavní protitankovou zbraní povstalců se staly ukořistěné „pancéřové pěsti“. S jednou z nich se podařil husarský kousek mladíkovi ze Žižkova.

Obchodní dům Bílá labuť, moderní chrám konzumu, se otevíral v Praze právě před 80 lety pro veřejnost. Zájem návštěvníků byl značný. Slavnostním pocitům však doba nepřála. Uplynuly totiž pouhé tři dny po obsazení zbytku českých zemí nacistickým Německem.

Českému historikovi Jiřímu Klůcovi se podařilo objevit v Izraeli další veterány československé armády z druhé světové války. Nejstaršímu z nich, Josefu Müllerovi, je 99 let. Mnoho z těchto posledních žijících hrdinů buď ztratilo kontakt s původní vlastí, nebo byli považováni za zemřelé.