Obchodní dům Bílá labuť, moderní chrám konzumu, se otevíral v Praze právě před 80 lety pro veřejnost. Zájem návštěvníků byl značný. Slavnostním pocitům však doba nepřála. Uplynuly totiž pouhé tři dny po obsazení zbytku českých zemí nacistickým Německem.
Bílá labuť slaví 80 let. Obchodní dům byl ve své době zářivým chrámem nákupů
Nový moderní palác měl několik nej. Evropským unikátem, zde poprvé použitým, byly pneumatické pokladny. Každé prodejní oddělení pak bylo spojeno speciálním potrubím s ústřední pokladnou v pátém patře.
Vnitřní komunikace tvořila dvě pevná schodiště a pět velkých osobních rychlovýtahů. Malou senzací byl eskalátor z přízemí do prvního patra, neboť se jednalo o první pohyblivé schodiště („americké eskalátory“) v Praze umístěné v objektu. Hlavní průčelí paláce tvořilo obrovské okno o rozměrech třicet krát osmnáct metrů, zasklené neprůhledným stříbrošedým izolačním sklem, složené ze dvou tabulí čirého skla a výplně ze skelné vaty. V celém obchodním domě bylo navíc podlahové vytápění a klimatizace. Neobvyklé bylo i reklamní osvětlení, jemuž dominovala neonová osmimetrová otáčející se labuť.
Za zrodem Bílé labutě stály dravé ambice podnikatele Jaroslav Brouka, spolumajitele obchodního domu Brouk a Babka na pražské Letné. Nemovitosti U Bílé labutě koupil ve 20. a 30. letech minulého století. Staré budovy dal zbořit a na místě nechal těsně před druhou světovou válkou postavit podle plánů architekta Josefa Kitricha a Josefa Hrubého funkcionalistický obchodní dům s obestavěnou plochou sedmdesát tisíc metrů krychlových o celkové ploše dvacet tisíc metrů čtverečních a prodejní plochou patnáct tisíc metrů čtverečních. Ve své době palác patřil na špičku moderního obchodování ve střední a východní Evropě.
80 let Bílé labutě (zdroj: ČT24)
Svou poctu složil obchodnímu domu i film Otakara Vávry Šťastnou cestu (1943) o osudech několika mladých prodavaček. Interiéry Bílé labutě však byly věrně postaveny v hostivařském ateliéru.
Od 18. března 1939 do 15. srpna 1990 prošlo obchodním domem na čtyři sta milionů lidí. Dnes už ovšem Bílá labuť ztratila mnoho ze své bývalé slávy. Část plochy bývá prázdná, prostory samotné vypadají omšele. Za komunismu jí část zákazníků odebraly nové obchodní domy Kotva a Máj, po roce 1989 pak změněné požadavky na moderní obchod i nedaleký obchodní dům Palladium. Bílá labuť je zapsaná do seznamu kulturních památek.