Klicperovo divadlo ukazuje Škvoreckého Zbabělce. Na konci 50. let podráždili kritiky

Nahrávám video
Klicperovo divadlo uvádí Zbabělce
Zdroj: ČT24

Klicperovo divadlo v Hradci Králové sáhlo po románové prvotině východočeského rodáka Josefa Škvoreckého. „Jazzový hejsek“ Danny Smiřický, tedy alter ego autora, prožívá na jevišti konec druhé světové války v dramatizaci knihy Zbabělci. Divákům se tak představuje Škvoreckého pohled na přelomy dob, který –⁠ v čase vydání románu –⁠ rozzuřil komunistickou kritiku.

Na jeviště se Zbabělci dostali poprvé v roce 2015 v ostravském Divadle Petra Bezruče. Klicperovo divadlo je uvádí v nové dramatizaci dramaturgyně Lenky Smrčkové a režiséra inscenace Pavla Kheka.

„Román Josefa Škvoreckého je nesmírně obsáhlý, a tak jsme stáli před rozhodnutím, jaké tematické linky nechat a jaké škrtnout. Pokusili jsme se vytvořit svébytný svět, který snad diváky pobaví i dojme,“ věří Smrčková.

Posedlý dívčím půvabem

Literární předloha má s divadlem společný kraj. Škvorecký se narodil v nedalekém Náchodě, tam se příběh také odehrává, třebaže je jméno města zastřeno pojmenováním Kostelec.

Stejně jako v románu, tak i v jeho divadelní adaptaci divák očima dvacetiletého Dannyho Smiřického sleduje konec druhé světové války na východočeském maloměstě. Danny se o politiku ale nezajímá, zajímá se o holky a o jazz. „Necháváme Dannyho během osmi dnů rychle dospět, ale to si myslím, že se v životě někdy stane,“ poznamenává Khek.

Podle spisovatelovy manželky Zdeny Salivarové se Josef Škvorecký od svého předobrazu v mnohém neliší. „Byl ostýchavý chlapec, katolicky vychovaný, nebyl pro děvčata nějaká přitažlivá osobnost, měl mindrák, když mu ve čtrnácti dali brýle, byl posedlý dívčím půvabem, ale ve vší mravopočestnosti. Jenom se ve své literatuře stylizuje pořád do takového cynika. Ale on není cynik, on je citlivý člověk,“ říká Salivarová o svém muži v dokumentu Gentleman Josef Škvorecký.

Přes třicet postav na jevišti

Klicperovo divadlo našlo ve svém souboru pro hlavní roli Zbabělců ideálního představitele – Williama Valeriána. „Je o devět let mladší než já, ale hraje na saxofon, já taky hraju na saxofon, on má rád holky, já taky, takže jsme na tom s Dannym Smiřickým dost podobně,“ domnívá se.

Zbabělci (Klicperovo divadlo)
Zdroj: Klicperovo divadlo

Jazz zní na scéně v podání jedenáctičlenné kapely. „Měli jsme možnost vybírat si repertoár sami, což s sebou nese i náročnost, protože ke hře není žádný playlist,“ podotýká kapelník a autor hudebního aranžmá Tomáš Votava. Muzikanti navíc dostali i herecké party. Na jeviště se musí vejít přes třicet postav, hrají i divadelní technici.

Škvorecký: Mé alter ego je fotogeničtější

Pozorní diváci zaznamenají v hradeckých Zbabělcích inspiraci dalšími díly Josefa Škvoreckého. Danny, který „neměl nic proti ničemu, dokud mohl hrát na saxofon a dívat se na holky“, se objevil ještě před Zbabělci a je také hrdinou v pozdějším Tankovém praporu či exilovém Příběhu inženýra lidských duší a naposledy v novele Obyčejné životy, která Škvoreckého literární tvorbu uzavírá.

„Všechny věci, ve kterých Danny vystupuje, jsem zažil. Je to svým způsobem můj životopis. Samozřejmě stylizace, Danny je fotogeničtější člověk než já, ale v podstatě je to všechno z prožitku,“ potvrdil sám autor ve zmíněném dokumentu.

Červivé ovoce

Prvotinu Zbabělci měl hotovou už v roce 1948, vyjít mohla až za deset let. I tak první vydání komunistický režim nepřijal, za urážlivý považoval Dannyho pohled na Rudou armádu i pokrytectví aktérů květnového povstání. „Nevyhýbáme se politickému a společenskému tématu, protože se si myslím, že to tak bylo, že opravdu spousta lidí proklouzla sítem mezi nacismem a komunismem,“ dodává Pavel Khek.

Recenzenti knihu přirovnávali k červivému ovoci či k prašivému kotěti. „Přesto se počátkem šedesátých let začalo hovořit o možnosti druhého vydání Zbabělců. Aby k němu opravdu došlo, musel Škvorecký román upravit. Druhé vydání se objevilo v roce 1964,“ doplnil mluvčí Klicperova divadla Martin Sedláček.

Dostanou se Zbabělci do filmu?

Zbabělce napsal Škvorecký v roce, kdy komunisté převzali v Československu moc, a o dvacet let později, v roce, kdy ji utvrdili, vznikl i nástin filmového scénáře. Škvorecký na něm pracoval s Milošem Formanem. Dál se ale přípravy nedostaly, oba odešli do exilu. Po revoluci se do scénáře pustil Petr Jarchovský, později Bohdan Sláma, uvedla režisérka Andrea Sedláčková v rozhovoru pro server Lidovky.

I ona je autorkou dalšího možného scénáře, o jeho realizaci mluvila už v roce 2012, po smrti Josefa Škvoreckého. Zatím má ve filmografii podle (jiné) Škvoreckého předlohy jen televizní snímek Rytmus v patách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...