Klicperovo divadlo ukazuje Škvoreckého Zbabělce. Na konci 50. let podráždili kritiky

Nahrávám video

Klicperovo divadlo v Hradci Králové sáhlo po románové prvotině východočeského rodáka Josefa Škvoreckého. „Jazzový hejsek“ Danny Smiřický, tedy alter ego autora, prožívá na jevišti konec druhé světové války v dramatizaci knihy Zbabělci. Divákům se tak představuje Škvoreckého pohled na přelomy dob, který –⁠ v čase vydání románu –⁠ rozzuřil komunistickou kritiku.

Na jeviště se Zbabělci dostali poprvé v roce 2015 v ostravském Divadle Petra Bezruče. Klicperovo divadlo je uvádí v nové dramatizaci dramaturgyně Lenky Smrčkové a režiséra inscenace Pavla Kheka.

„Román Josefa Škvoreckého je nesmírně obsáhlý, a tak jsme stáli před rozhodnutím, jaké tematické linky nechat a jaké škrtnout. Pokusili jsme se vytvořit svébytný svět, který snad diváky pobaví i dojme,“ věří Smrčková.

Posedlý dívčím půvabem

Literární předloha má s divadlem společný kraj. Škvorecký se narodil v nedalekém Náchodě, tam se příběh také odehrává, třebaže je jméno města zastřeno pojmenováním Kostelec.

Stejně jako v románu, tak i v jeho divadelní adaptaci divák očima dvacetiletého Dannyho Smiřického sleduje konec druhé světové války na východočeském maloměstě. Danny se o politiku ale nezajímá, zajímá se o holky a o jazz. „Necháváme Dannyho během osmi dnů rychle dospět, ale to si myslím, že se v životě někdy stane,“ poznamenává Khek.

Podle spisovatelovy manželky Zdeny Salivarové se Josef Škvorecký od svého předobrazu v mnohém neliší. „Byl ostýchavý chlapec, katolicky vychovaný, nebyl pro děvčata nějaká přitažlivá osobnost, měl mindrák, když mu ve čtrnácti dali brýle, byl posedlý dívčím půvabem, ale ve vší mravopočestnosti. Jenom se ve své literatuře stylizuje pořád do takového cynika. Ale on není cynik, on je citlivý člověk,“ říká Salivarová o svém muži v dokumentu Gentleman Josef Škvorecký.

Přes třicet postav na jevišti

Klicperovo divadlo našlo ve svém souboru pro hlavní roli Zbabělců ideálního představitele – Williama Valeriána. „Je o devět let mladší než já, ale hraje na saxofon, já taky hraju na saxofon, on má rád holky, já taky, takže jsme na tom s Dannym Smiřickým dost podobně,“ domnívá se.

Zbabělci (Klicperovo divadlo)
Zdroj: Klicperovo divadlo

Jazz zní na scéně v podání jedenáctičlenné kapely. „Měli jsme možnost vybírat si repertoár sami, což s sebou nese i náročnost, protože ke hře není žádný playlist,“ podotýká kapelník a autor hudebního aranžmá Tomáš Votava. Muzikanti navíc dostali i herecké party. Na jeviště se musí vejít přes třicet postav, hrají i divadelní technici.

Škvorecký: Mé alter ego je fotogeničtější

Pozorní diváci zaznamenají v hradeckých Zbabělcích inspiraci dalšími díly Josefa Škvoreckého. Danny, který „neměl nic proti ničemu, dokud mohl hrát na saxofon a dívat se na holky“, se objevil ještě před Zbabělci a je také hrdinou v pozdějším Tankovém praporu či exilovém Příběhu inženýra lidských duší a naposledy v novele Obyčejné životy, která Škvoreckého literární tvorbu uzavírá.

„Všechny věci, ve kterých Danny vystupuje, jsem zažil. Je to svým způsobem můj životopis. Samozřejmě stylizace, Danny je fotogeničtější člověk než já, ale v podstatě je to všechno z prožitku,“ potvrdil sám autor ve zmíněném dokumentu.

Červivé ovoce

Prvotinu Zbabělci měl hotovou už v roce 1948, vyjít mohla až za deset let. I tak první vydání komunistický režim nepřijal, za urážlivý považoval Dannyho pohled na Rudou armádu i pokrytectví aktérů květnového povstání. „Nevyhýbáme se politickému a společenskému tématu, protože se si myslím, že to tak bylo, že opravdu spousta lidí proklouzla sítem mezi nacismem a komunismem,“ dodává Pavel Khek.

Recenzenti knihu přirovnávali k červivému ovoci či k prašivému kotěti. „Přesto se počátkem šedesátých let začalo hovořit o možnosti druhého vydání Zbabělců. Aby k němu opravdu došlo, musel Škvorecký román upravit. Druhé vydání se objevilo v roce 1964,“ doplnil mluvčí Klicperova divadla Martin Sedláček.

Dostanou se Zbabělci do filmu?

Zbabělce napsal Škvorecký v roce, kdy komunisté převzali v Československu moc, a o dvacet let později, v roce, kdy ji utvrdili, vznikl i nástin filmového scénáře. Škvorecký na něm pracoval s Milošem Formanem. Dál se ale přípravy nedostaly, oba odešli do exilu. Po revoluci se do scénáře pustil Petr Jarchovský, později Bohdan Sláma, uvedla režisérka Andrea Sedláčková v rozhovoru pro server Lidovky.

I ona je autorkou dalšího možného scénáře, o jeho realizaci mluvila už v roce 2012, po smrti Josefa Škvoreckého. Zatím má ve filmografii podle (jiné) Škvoreckého předlohy jen televizní snímek Rytmus v patách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V tunelech metra se natáčí mysteriózní Zmizení Sáry Lindertové

Mysteriózní minisérie Zmizení Sáry Lindertové kombinuje kriminální a nadpřirozené prvky. V pražských tunelech metra, kde se příběh z velké části odehrává, ji natáčí režisér Matěj Chlupáček. Vzniká v koprodukci České televize a společnosti Canal+.
před 15 hhodinami

Michael sesadil Oppenheimera. Je nejvýdělečnějším filmovým životopisem

Michael Jackson opět vede žebříčky prodejnosti. Tentokrát filmové. Hraný snímek o začátcích krále popu, se stal nejvýdělečnějším životopisným snímkem vůbec. Celosvětově vydělal dosud 977 milionů dolarů (necelých 20,8 miliardy korun). Na druhé místo tak odsunul Oppenheimera, příběh o vývoji atomové bomby. Na milionové tržby – a umístění v žebříčku – v minulosti dosáhly třeba filmy o Freddiem Mercurym, čínském důstojníkovi z bitvy o Šanghaj nebo o indiánce Pocahontas.
před 17 hhodinami

Muse na desátém albu zachytili signál z vesmíru

Anglická skupina Muse vydává desáté album. Kapela ve své hudbě dlouhodobě čerpá ze sci-fi motivů, její tvorba bývá řazena do žánru vesmírného rocku. Na nové desce The Wow! Signal odkazuje k mimozemským civilizacím.
30. 6. 2026

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
29. 6. 2026

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
29. 6. 2026

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
28. 6. 2026

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

Evropský pohled