Jan Lipavský strana 3 z 5

Česko je pro NATO spolehlivý partner, řekl generální tajemník NATO Mark Rutte po setkání s premiérem Petrem Fialou (ODS). Rutte dříve na Pražském obranném summitu upozornil, že Rusko a Čína investují do budování svých armád ne kvůli vojenským přehlídkám, ale aby agresivně uplatňovaly svůj vliv. Moskva a Peking se podle něj snaží měnit globální řád a podkopávat svobodu a bezpečnost ve světě. Nutností tak podle něj je mnohem více investovat do obrany.

Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že ministerstvo spravedlnosti podepsalo dohodu s lidmi, kteří od státu vydražili bitcoiny. „Dohoda je férová pro obě strany a díky ní se vyhneme možným vleklým právním sporům,“ uvedl. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) později upřesnila, že kurzový rozdíl, který stát bude muset doplatit, bude teprve stanoven. Odhadla ho na 40 až 50 milionů korun. S menšinovými kupujícími však smlouvy ještě nebyly vyřešeny.

K hlasování v říjnových sněmovních volbách ze zahraničí se na úřadech či elektronicky přihlásilo zhruba 27 500 voličů. Uvedl to ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News. Celkové číslo zahrnuje jak voliče zamýšlející využít nově zavedené korespondenční hlasování, tak krajany, kteří plánují jako v minulosti volit na zastupitelských úřadech.

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová požádala členské státy EU, aby příští týden předložily návrhy na nové sankce proti Rusku. Zopakovala, že Rusko nesmí získat zpět svá aktiva zmrazená v Evropě, dokud nezaplatí za škody, které Ukrajině způsobilo.

Do voličských seznamů na zastupitelských úřadech se k účasti na hlasování v říjnových volbách zapsalo 24 206 krajanů. Je to zhruba polovina z odhadu, se kterým pracovali na ministerstvu zahraničí v souvislosti se zavedením korespondenční volby. Číslo se podle resortu ještě bude měnit, protože úřady stále vyhodnocují žádosti, které přišly o víkendu včetně zemí s časovým posunem. Konečná lhůta pro zápis uplynula v neděli v šestnáct hodin.

Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl při návštěvě Kyjeva, kde se účastní oslav ukrajinského Dne nezávislosti. Kromě něj přijel do metropole také americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, kterému ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinský Řád za zásluhy 1. stupně.

Ke společnému prohlášení víc než dvou desítek zemí, které považují plán výstavby židovských osad východně od Jeruzaléma na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva, se připojilo i Česko, sdělilo ministerstvo zahraničí. Podle něj jde o logické pokračování dlouhodobé a konzistentní české pozice.

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války v Bílém domě je první pozitivní krok, míní prezident Petr Pavel. Prezident USA Donald Trump je teď pravděpodobně jediný, kdo je schopen iniciovat mírová jednání, myslí si první místopředseda ANO Karel Havlíček. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) označil jednání mezi Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a několika evropskými lídry za další krok k míru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí ve Washingtonu setkal s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem, napsala agentura Reuters. Prezident USA Donald Trump později přijal v Bílém domě Zelenského a evropské představitele. Jednání ve Washingtonu následuje po Trumpově pátečním summitu s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce, kam ukrajinský lídr ani vysocí evropští představitelé pozváni nebyli.

O ruské agresi na Ukrajině, bezpečnostních zárukách pro Kyjev či zájmech Evropy jednali v pondělí večer SELČ v Bílém domě evropští lídři s prezidentem USA Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Setkání následovalo po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce. O aktuálním vývoji diplomatických snah o ukončení ruské války na Ukrajině diskutovali v Událostech, komentářích ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a europoslanci Jan Farský (STAN) a Ivan David (SPD). Debatu moderovala Jana Peroutková.

Zásadní pro další jednání budou jasné bezpečnostní garance Ukrajině ze strany USA a Evropy, shodla se koalice ochotných podle českého premiéra Petra Fialy (ODS). Cílem nedělní videokonference členů koalice byla koordinace postojů před pondělní schůzkou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a dalších evropských státníků s prezidentem USA Donaldem Trumpem ve Washingtonu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je situace vážná pro Ukrajinu i Evropu.

Z pohledu Ukrajiny je podle politického geografa Jana Kofroně výsledek summitu USA a Ruska na Aljašce něco, s čím „se dá pracovat“. Důležité dle jeho názoru je, že nedošlo k „diktátu“ vůči Kyjevu. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na summit a dění po něm vyzdvihl, že Spojené státy stále komunikují s Evropou. Je dle něj možné, že během jednání v dalších dnech přijdou zajímavé nabídky. Platí ale podle něj, že „to musí být ukrajinská strana, která s nimi vyjádří plný souhlas“. Zároveň Lipavský zdůraznil, že považuje za absurdní, aby napadená země „pouštěla“ část svého území, „které v tuto chvíli připomíná pevnost“, ve prospěch Ruska – a ustoupila tak požadavkům Kremlu.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvítal, že prezident USA Donald Trump se snaží ruskou válku na Ukrajině zastavit. Problémem je dle Lipavského ruský imperialismus, nikoliv touha Ukrajiny po svobodě, napsal po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. USA a spojenci hledají cesty k míru, řekl k setkání premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) nešel od schůzky očekávat konec konfliktu.

Skutečnost, že šéf Kremlu Vladimir Putin vůbec jedná, je výsledkem naší síly a síly ukrajinského lidu a armády, která se tři roky úspěšně brání ruské agresi, řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v 90' ČT24 v rozhovoru se zpravodajkou ČT Barborou Maxovou. Podle jeho názoru Putin ví, že v současném stylu války nemůže dlouho pokračovat, v důsledku čehož ho americký prezident Donald Trump dostal pod tlak a donutil ho jednat.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví na Ukrajině. Česko tak obnovilo diplomatickou přítomnost na východě země, podle Lipavského ji má v Dnipru jako první stát. Ministr dříve během dne jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lukašukem.

Izrael neumožní vznik Státu Palestina, řekl podle izraelských médií americkým novinářům ministr zahraničí Gideon Saar. Podle něj je vznik palestinského státu krokem ke zničení Izraele. V uplynulých týdnech řada zemí oznámila svůj záměr uznat samostatný palestinský stát, čímž chtějí podpořit takzvané dvoustátní řešení konfliktu mezi Palestinci a Izraelem – tedy existenci palestinského státu vedle toho židovského.

Čína přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který podle Pekingu návštěvou dalajlamy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost země. Podle čínského velvyslanectví v Praze to v úterý uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Lin Ťien. Podle Hradu na prezidentské úrovni mezi Českem a Čínou žádná přímá komunikace není, a krok Pekingu tak nijak nemění dosavadní nastavení.

Ukrajina chce spravedlivý a stabilní mír založený na Chartě OSN a mezinárodních pravidlech. Politika ústupků, takzvaného appeasementu, je nepřípustná, prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po jednání se svým českým protějškem Janem Lipavským v Kyjevě. Oba politici v této souvislosti zmínili mnichovskou dohodu z roku 1938, podle které Československo muselo podstoupit pohraničí nacistickému Německu.

Humanitární krize v Pásmu Gazy dosáhla nepředstavitelných rozměrů a propuká tam hladomor, uvedli ve společném prohlášení ministři zahraničí čtyřiadvaceti zemí včetně Británie, Kanady, Austrálie, Japonska, Francie a dalších evropských partnerů. Skupina vyzvala Izrael, aby do palestinské enklávy umožnil přístup všem mezinárodním nevládním organizacím, které tam chtějí poskytovat humanitární pomoc. Česko ani Německo jej nepodepsaly. Tuzemsku v prohlášení opět chybí slovo Hamás, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Od setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem se nečeká zásadní průlom, shodli se bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM) s bývalým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Poukázali také na to, že Evropská unie u jednání nebude, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Prezident USA Donald Trump prohlásil, že ruskému vládci Vladimiru Putinovi na páteční schůzce řekne, že musí ukončit válku na Ukrajině, a projedná s ním možné podmínky mírové dohody. Přál by si, aby se další schůzka uskutečnila mezi Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, sám by se jí mohl také účastnit. Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí zároveň svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s Trumpem, Zelenským a představiteli zemí EU.

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) si je jistý, že se Česku a dalším osmnácti státům podaří v Evropské unií vyjednat zastropování cen emisních povolenek na pohonné hmoty či na vytápění plynem na úrovni 45 eur za tunu oxidu uhličitého. Třeba litr benzinu či nafty by tak od ledna 2027 kvůli novému ekologickému poplatku podražil o tři koruny. Pokud by však státy zastropování cen povolenek neprosadily, mohlo by být zdražení podstatně vyšší.

Evropa v tuto chvíli platí většinu vojenské pomoci Ukrajině, své místo u jednání o míru přirozeně mít bude, řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Ten se momentálně nachází na své již šesté návštěvě této Ruskem napadené země. Její územní celistvost považuje za nedotknutelný princip.

Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje.