Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády oznámil, že ministerstvo spravedlnosti podepsalo dohodu s lidmi, kteří od státu vydražili bitcoiny. „Dohoda je férová pro obě strany a díky ní se vyhneme možným vleklým právním sporům,“ uvedl. Ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) později upřesnila, že kurzový rozdíl, který stát bude muset doplatit, bude teprve stanoven. Odhadla ho na 40 až 50 milionů korun. S menšinovými kupujícími však smlouvy ještě nebyly vyřešeny.
Ministerstvo spravedlnosti podepsalo dohodu s kupci bitcoinů, které státu daroval obviněný Tomáš Jiřikovský. Premiér označil dohodu za férovou pro obě strany, stát se podle něj díky ní vyhne možným vleklým právním sporům. Zdůraznil také, že stát o nic nepřišel. Dodal, že vláda v otázce bitcoinového daru jednala rychle, transparentně a příkladně.
Premiér informoval, že kabinet se seznámil s manažerským shrnutím auditní zprávy, kterou nechala u externí firmy Grant Thornton vypracovat ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS). Olomoucké vrchní státní zastupitelství, které Jiřikovského kauzu dozoruje, nedoporučilo s ohledem na trestní řízení zveřejnit kompletní zprávu. „Toto doporučení musí paní ministryně respektovat a my všichni také,“ konstatoval Fiala. Kvůli spornému přijetí miliardového bitcoinového daru rezignoval předchůdce Decroix Pavel Blažek, který také pozastavil své členství v ODS.
Kolik milionů bude muset stát zaplatit na kurzovém rozdílu?
Státu zůstal v držení celkový objem přijatého bitcoinového daru, ať už v kryptoměně, nebo penězích, uvedla Decroix. S kupci vypořádala náhradu škody. K ní Decroix uvedla, že stát se tak zachoval, protože způsobil spornost transakce. Uznané nároky nevyčíslila. Podle ní dohody ušetří státu neuvěřitelné reputační náklady na dlouhé složité soudní řízení s nejistým výsledkem a stát podle ní současně o nic nepřichází. Kupcům poděkovala za konstruktivní a trpělivé jednání.
Kupcům darovaných bitcoinů, kteří neobdrželi zaplacenou kryptoměnu, vrátí ministerstvo spravedlnosti peníze a vyplatí jim kurzový rozdíl. Podle ministryně nepřesáhne tato částka celkově 40 až 50 milionů korun. Uvedla to na společné tiskové konferenci se zástupci kupců. Podle ní uzavření dohod nijak nezmenšilo majetek státu.
Ministerstvo ve středu uzavřelo dohody o narovnání se zástupci dvou hlavních skupin kupců, Kirillem Juranem a Pavlem Stehnem. Podle Decroix tím vyřešilo otázku zhruba 95 procent sporných bitcoinů. Kurzový rozdíl teprve bude stanoven, a to k 12. září za účasti znalce. Vypořádání se má pak podle dohody uzavřít v první polovině září. Ministryně řekla, že úřad je připravený zaplatit v krátkém termínu. Nevyřešené zůstávají smlouvy s menšinovými kupujícími, kteří vůči ministerstvu doposud nevznesli nároky.
ANO a Piráti výsledek kritizují
První místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček k bitcoinové kauze uvedl, že „Petr Fiala se chlubil miliardou z bitcoinů. Realita? Zatím minus 50 milionů z peněz daňových poplatníků v háji jako odškodné kupujícím, se zbytkem bitcoinů si mohou leda vytapetovat. A další statisíce vyhodili za utajený audit a právníky“.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek kritizoval rozhodnutí nezveřejnit audit. „Ministerstvo spravedlnosti a jemu podléhající olomoucké státní zastupitelství ve středu rozhodly, že budou dál plošně tajit drtivou většinu vládních a úředních dokumentů a vzniklý audit. Shodou okolností zrovna před volbami. Za půl roku prý nezvládli vyslechnout svědky. Kdyby Decroix rovnou řekla, že dělá tajný audit, mohli jsme si odpustit tuto šaškárnu. Utajování klíčových dokumentů před parlamentem je krok zcela výjimečný a pro demokracii nebezpečný,“ podotkl Michálek.
Ačkoliv vláda dohodu prezentuje jako transparentní a efektivní řešení, které státu ušetří vleklé soudní spory a reputační náklady, ve skutečnosti jde o finanční kompenzaci ve výši až 50 milionů korun, uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Stát tak platí za to, aby se vyhnul veřejnému zúčtování za svá vlastní pochybení, kdy přijal bitcoiny, u nichž interní analýzy již dříve varovaly, že se může jednat o výnosy z trestné činnosti. Stát si navíc sporné bitcoiny ponechal, čímž se stal držitelem vysoce rizikového a volatilního aktiva,“ dodal.
Motivace aktérů kauzy stále není vyjasněna, říká redaktorka Pokorná
Redaktorka Deníku N Zdislava Pokorná řekla ČT, že na zprávu o dohodě s vlastníky bitcoinů se čekalo poslední týdny, protože nebylo jasné, zda část kupců nepůjde do sporu se státem. „To by opravdu znamenalo vleklé spory,“ řekl. Za zajímavou informaci považuje, že dva kupci ze čtyř, kteří vydražili bitcoiny v aukci, nepožadují náhradu škody. Za klíčovou otázku z nezveřejněného auditu považuje to, jakým způsobem se vypořádal se všemi, kteří byli do bitcoinového daru „zamotaní“. Zmínila pracovníky několika úřadů či například šéfa kabinetu ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) Filipa Bendy, protože měl v ruce varování před uskutečněním celé transakce a to se dostalo k ministrovi, podle jeho verze, pozdě.
Nevyjasněná podle ní navíc stále zůstává motivace Jiřikovského, proč dal státu bitcoiny, ale i motivace dalších účastníků, kteří se podíleli na tom, aby dar vůbec proběhl. „Mělo tam být nějaké protiplnění, nebo proč tam ten dar dával?“ dodala redaktorka Pokorná.
Vláda se vedle toho shodla na tom, že k návrhu na sledování on-line komunikace lidí (chat control podle návrhu Evropské komise) by Česká republika měla v Evropské unii zaujmout negativní stanovisko, nikoli se pouze zdržet, jak zamýšlela dříve. Minulý týden předseda vlády uvedl, že Česko bude v EU hledat partnery pro zabránění schválení návrhu a snažit se utvořit blokační menšinu. O návrhu se má hlasovat v říjnu.
„Diskutovali jsme o tom, že vzhledem k aktuálnímu vývoji by bylo dobré změnit původní pozici České republiky, která byla zdržet se, na negativní stanovisko. Že bychom hlasovali proti tomuto záměru," řekl nyní premiér. Novým stanoviskem Česka se bude zabývat Vládní výbor pro EU na příštím jednání, dodal Fiala.
Kabinet také schválil, že země nakoupí německé tanky Leopard 2A8. V první fázi pořídí 44 velitelských a bojových tanků za 34,25 miliardy korun včetně DPH.
Ministerstvo obrany koupí ruční zbraně od společnosti Česká zbrojovka v hodnotě až 4,26 miliardy korun bez DPH. Pořídí pušky CZ BREN 2, podvěsné granátomety i pistole, a to včetně příslušenství. Zakázku ve středu projednala vláda, uvedla po jednání ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Prodej kratomu bude regulován
Kabinet také zařadil kratom na nový seznam psychomodulačních látek, u nichž je možný regulovaný prodej. Kabinet schválil nařízení, které soupis méně rizikových substancí s možností prodeje za přísných podmínek upravuje. Ministerstvo zdravotnictví původně navrhovalo zapsat na seznam vedle kratomu i konopí do jednoho procenta THC. Vláda projednávání v polovině února přerušila s tím, že vyčká na notifikaci od Evropské komise. Ta se zařazením konopí nesouhlasila, kratom potvrdila. Kratom a jeho extrakt se na nový soupis prodejných substancí dostaly jako první látky.
Kratom pochází z tropické rostliny, používá se jako prášek. V malém množství stimuluje a může mít i léčivé účinky, ve velkých dávkách utlumuje. Podle expertů patří mezi substance s nízkým rizikem. Ministerstvo zdravotnictví v podkladech k nařízení uvedlo, že kratom a jeho extrakt nepředstavují závažnou hrozbu pro veřejné zdraví a společnost.
Pravidla prodeje substancí s nízkým rizikem upravuje od letoška zákon o psychomodulačních látkách. Ty si budou moci dospělí koupit ve specializovaných prodejnách, kam nesmějí děti. E-shop mohou mít jen kamenné obchody. Prodej v automatech je zakázaný. Zboží se bude kontrolovat. Zákazníci by měli od prodejců dostat informace o složení a doporučených dávkách. Podnikatelé s látkami musí mít licence.
Na podporu Ukrajiny má jít příštích pět let každoročně miliarda korun
Na program na podporu Ukrajiny vláda vyčlenila pro roky 2026 až 2030 na každý rok jednu miliardu korun. Po středečním jednání kabinetu to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). V letech 2026 až 2028 má dostat vždy půl miliardy korun Národní rozvojová banka na spolufinancování evropských projektů či na záruky. Dalších 500 milionů korun ročně má jít na bilaterální humanitární, stabilizační a rekonstrukční projekty, včetně pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku.
Na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině bylo v letech 2023 až 2025 vyčleněno vždy 500 milionů korun. O penězích na program se přitom dříve vedly debaty, server Seznam Zprávy v červenci uvedl, že podle jeho zdrojů návrh blokuje ministerstvo financí.
Vláda schválila investiční pobídky pro sedm projektů, řekl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Podpora bude formou slev na dani, přínos do státního rozpočtu se očekává 24 miliard korun.
Jednání o růstu platů zatím bez výsledku
Premiér na tiskové konferenci po jednání vlády reagoval i na zprávu, že se kabinet ve středu nedohodl s odbory o růstu platů ve veřejném sektoru. Kabinet navrhuje růst tarifů od ledna o pět procent a pro hůř placené profese o sedm procent. Odboráři požadují přidání o sedm procent a hůř placené o třináct procent. Jednání budou v příštích pár týdnech ještě pokračovat.
„Na tom středečním jednání jsme se domluvili, že ještě budeme jednat, protože požadavky odborů a možnosti státního rozpočtu jsou velmi rozdílné. Já jsem v jednu chvíli v průběhu toho jednání, když si odbory vzaly pauzu na poradu, měl dojem, že se stanoviska přibližují. Pak se ukázalo, že během té pauzy se něco stalo a stanovisko odborů se zase změnilo, jako bychom se vrátili o týdny zpátky,“ řekl předseda vlády.
Dodal, že v navrhovaném rozpočtu jsou vyčleněné peníze na zvýšení výdělků učitelů a bezpečnostních sborů. S odboráři se vede debata o tom, jak budou vypadat tarify ostatních.
Vláda bude ještě hledat kompromis o penězích pro dopravu
Vláda bude hledat řešení, jak zajistit na příští rok dostatek peněz na investice v dopravě, řekl premiér na tiskové konferenci po vládě. První návrh rozpočtu, který zveřejnilo ministerstvo financí, počítá se snížením výdajů ministerstva dopravy o zhruba 33 miliard korun na 106,6 miliardy korun. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) to už dříve označil za nepřijatelné, podle něj v resortu chybí 60 miliard korun.
„Budeme se dál zabývat jednáními, jak rozpočet upravit, aby odpovídal prioritám vlády a současně jsme naplnili všechny povinnosti, které vyplývají z dřívějších závazků,“ doplnil Fiala. Upozornil, že část státních výdajů podléhá podle zákona pravidelným valorizacím.
Kupka podotkl, že i v minulých letech první návrhy státního rozpočtu ze strany ministerstva financí obsahovaly méně peněz pro dopravu než schválená verze rozpočtu.
