Kyjev strana 4 z 5

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko je přesvědčen o tom, že Rusko a Ukrajina se ve válce ocitly v patové situaci. Podle něj by měly usednout k jednacímu stolu a diskutovat o ukončení konfliktu. Lukašenko, který je nejbližším spojencem Moskvy, to podle agentury Reuters řekl ve videu zveřejněném na webu běloruské státní agentury Belta.

Ukrajinské město Cherson se v posledních dnech stává terčem ruské armády stále častěji. Centrum leží zhruba pět kilometrů od okupovaného území na levém břehu Dněpru a městem se často ozývají exploze. V oblasti natáčela zpravodajka ČT Barbora Maxová.

S Bonem hráli v kyjevském metru, pro Eda Sheerana skládali píseň během služby na frontě. Momentálně je ukrajinská kapela Antytila na dlouhém turné po zahraničních městech, kde benefičními koncerty získává peníze na podporu ukrajinské armády. 24. října koncertovali i v Praze.

Odvolací soud ve středu zrušil osvobozující rozsudek nad učitelkou Martinou Bednářovou, která při výuce zpochybňovala ruské válečné zločiny na Ukrajině. Věc vrátil k dalšímu projednání a zkoumání, zda češtinářka nenaplnila skutkovou podstatu trestného činu popírání genocidia. Bednářová při odchodu z jednací síně odmítla žádost o reakci. Základní škola Na Dlouhém lánu dala ženě po loňském incidentu výpověď.

Již před útokem teroristického hnutí Hamás na Izrael se začaly projevovat limity obranného průmyslu západních zemí. Proto panuje nejistota, jestli Západ dokáže podporovat Ukrajinu i Izrael současně. „Můžeme zvládnout obojí a zvládneme obojí,“ míní americký ministr obrany Lloyd Austin. Jenže experti poukazují na výrazné změny, které americká administrativa musí udělat, aby k tomu opravdu došlo. Mezitím Ukrajina opouští státní zbrojní monopol, aby dokázala produkovat dostatečné množství dronů a dalšího vojenského materiálu.

Atentát na ruskou proválečnou propagandistku Darju Duginovou provedli agenti z ukrajinské tajné služby SBU, tvrdí s odvoláním na nejmenované zdroje americký deník The Washington Post (WP). Výbuch automobilu, při němž Duginová zemřela, je podle listu jedna z řady akcí „stínové války“, kterou vede SBU proti Rusku. Ukrajinské služby mají podporu americké rozvědky CIA, s níž je pojí hluboké vazby, píše WP.

Ani třetí hlasování o novém předsedovi za poslední čtyři dny neukončilo krizi, která třetím týdnem ochromuje americkou Sněmovnu reprezentantů. Těsné republikánské většině se opět nepodařilo zvolit předsedu, když její kandidát Jim Jordan znovu ztratil další hlasy stranických kolegů. Bývalý šéf sněmovny Kevin McCarthy poté oznámil, že Jordan už kandidátem republikánské většiny nebude. Nového kandidáta chtějí vybrat zkraje příštího týdne, uvádí list The Washington Post. Krize kolem volby sněmovního předsedy vypukla v době, kdy vláda žádá Kongres o uvolnění desítek miliard dolarů na podporu Ukrajiny a Izraele.

Ukrajinská armáda v posledních dnech operuje na levém, okupovaném břehu Dněpru v Chersonské oblasti. S odkazem na ruské válečné blogery to uvádějí analytici z Institutu pro studium války (ISW). Působení na levém břehu řeky nepřímo potvrdil i ukrajinský generální štáb. Podle serveru Kyiv Post pronikly na levý břeh části dvou ukrajinských elitních námořních brigád, které osvobodily dvě vesnice tři až čtyři kilometry ve vnitrozemí. Mariňáci prý na místě budují zákopy. Podle některých ruských zdrojů ale Rusové dokázali Ukrajince zatlačit zpět k břehu.

Ruské a ukrajinské jednotky se při bojích na východní Ukrajině snaží dosáhnout průlomu dříve, než vojenské operace omezí chladné a mokré počasí. Zatímco Kyjev odolává intenzivním ruským útokům na město Avdijivka a předměstí Doněcku, frontová linie se výrazně neposunula ani opačným směrem v rámci ukrajinské protiofenzivy.

Strana evropských socialistů (PES) pozastavuje členství slovenským stranám Smer–⁠SD Roberta Fica a Hlas–⁠SD Petera Pellegriniho. Odůvodnila to Ficovým „jasným odklonem od hodnot“ evropských socialistů. Šéf Smeru Robert Fico odmítá vojenskou pomoc Ukrajině a vystupuje proti začlenění Kyjeva do NATO. Obavy vyvolalo také oznámení o vzniku koalice zmíněných dvou slovenských stran s nacionalisty ze SNS. Tu evropští socialisté označili za „krajně pravicovou“.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Kvůli ruské invazi klesá na Ukrajině výrazně porodnost. Odchod lidí ze země a trvalé nasazení stovek tisíc mužů do armády se projevuje na demografických statistikách. Až poslední měsíce přinesly mírný obrat trendu.

Před padesáti lety vypukla jomkipurská válka, při které Sýrie a Egypt zaútočily na Izrael. Během konfliktu, jenž odstartoval 6. října 1973, se sváděly obří tankové bitvy. Ačkoliv se poté mohlo zdát, že konvenční války jsou minulostí, ruská invaze na Ukrajinu takové domněnky změnila.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli jednáním o vytvoření nové slovenské vlády postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti. Z dalšího vyjádření slovenské prezidentské kanceláře vyplynulo, že Čaputová poskytování vojenské pomoci Ukrajině obecně podporuje a že další pomoc Kyjevu nezablokovala.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Při ruském ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny zemřeli dva lidé. Ve čtvrtek o tom informoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Tamní vzdušné síly předtím uvedly, že v noci na čtvrtek zničily při masivním ruském dronovém útoku většinu z asi tří desítek nepřátelských dronů. Také Rusko obvinilo Ukrajinu z dronových útoků, které podle něj způsobily výpadky proudu v příhraniční oblasti. Ukrajinské síly obvinila Moskva také z použití kazetové munice, která údajně zranila jednu ženu.

Spojené státy silněji naléhají na Ukrajinu, aby přidala v boji proti korupci, jinak bude podpora ohrožena. Na svých internetových stránkách to napsala americká televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington v posledních týdnech vyslal do Kyjeva několik nót. V nich přitom naznačil, že určité formy hospodářské pomoci USA budou spojovány s pokrokem Ukrajiny v reformách jejích institucí. Korupce v zemi, která od roku 2022 bojuje s plnohodnotnou ruskou invazí, zůstává stále velkým problémem.

Ministři zahraničí Evropské unie jednali na Ukrajině, v hlavním městě bojující země. V Kyjevě hovořili o cestě Ukrajiny do Unie. Napadená země má podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) řadu vnitřních problémů, které po ruské invazi nikam nezmizely. Právě podmínky, kterými Evropská unie podmiňuje své rozšíření, však mohou pro zemi znamenat ojedinělou příležitost, jak své problémy vyřešit. Řekl to v pořadu Interview ČT24, kde se věnoval i povolební situaci na Slovensku.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Po jednání to v ukrajinské metropoli uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF).

Od roku 2018 je v čele České filharmonie a loni se rozhodl, že tam chce být až do roku 2028. Zároveň byl jedním z prvních světoznámých umělců ruského původu, který ostře odsoudil Putinovu invazi na Ukrajinu. Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov v Interview ČT24 sdělil, že posláním tohoto tělesa je mimo jiné znovu vytvářet a odhalovat slávu skladby.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil založení mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu. Jejím účelem má být mimo jiné posílení obranného potenciálu Ukrajiny. Sobotního zbrojařského fóra v Kyjevě se podle něj zúčastnili zástupci 252 zbrojařských firem z více než třiceti zemí včetně České republiky. Zelenskyj také uvedl, že Ukrajina jako první země na světě vytváří flotilu námořních dronů. Podle prezidenta Rusové kvůli tomu začali ukrývat své válečné lodě.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek večer jednal s někdejším členem vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrejem Troševem o vytvoření dobrovolnických jednotek určených zejména pro boj na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. Ukrajina tento týden oznámila, že několik set bývalých wagnerovců se vrátilo do bojů na východě země.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nečekaně navštívil Kyjev. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Aliance dodá zemi další munici za desítky miliard korun. Potvrdil také, že vzdušný prostor nad Rumunskem kvůli častým ruským útokům u hranic začalo střežit více amerických stíhaček. Zelenskyj požádal NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.