Kyjev strana 4 z 5

Před deseti lety, v únoru 2014, vrcholily v Kyjevě několikaměsíční protesty. Vyvolal je obrat prezidenta Viktora Janukovyče, který náhle a po tlaku z Moskvy odstoupil od podpisu Asociační dohody s Evropskou unií. A zesílily poté, co se policie pokusila brutálním zásahem demonstranty rozehnat. Dvacátého února se policisté chopili zbraní s ostrými náboji, demonstranti palbu opětovali a výsledkem byly desítky mrtvých. Poté režim ustoupil a padl. V nejvypjatějším dni v Kyjevě natáčel mimo jiné zpravodaj České televize Jakub Szántó.

Před deseti lety vrcholily několikaměsíční protesty známé jako Euromajdan či Revoluce důstojnosti. Socioložka Olga Onuchová se svým týmem prováděla po celou dobu výzkum účastníků přímo na místě. V rozhovoru vyvrací některé mýty o demonstracích a popisuje klíčovou roli aktivní občanské společnosti v hájení demokracie a později i samotné existence Ukrajiny tváří v tvář ruské hrozbě.

Ukrajinská protivzdušná obrana ve čtvrtečních ranních hodinách odrážela nové ruské raketové útoky na Kyjev a další ukrajinská města. Všechny rakety letící na Kyjev byly zničeny, uvedl na sociální síti šéf vojenské správy hlavního města Serhij Popko. Zásahy však hlásí západoukrajinský Lvov. Šéf Charkovské oblasti informoval o nejméně třech zabitých civilistech. Ruské úřady tvrdí, že ve čtvrtek proběhl útok i druhým směrem – ukrajinské rakety údajně zasáhly nákupní centrum v Bělgorodu a zemřelo sedm lidí, drony prý zapálily sklad pohonných hmot u Kursku.

Oleksandr Syrskyj byl jmenován hlavním velitelem ukrajinských ozbrojených sil a vystřídal na této pozici svého předchůdce Valerije Zalužného. Nový šéf ukrajinské armády vystudoval sovětské vojenské školy, patří ale do generace velitelů, kteří se dlouhodobě snažili armádu přebudovat podle západních standardů. Zatímco některá média ho vykreslují jako jednoho z nejzkušenějších generálů, jiná ho popisují jako tvrdého vůdce. Na návrh Syrského už skončil v čele generálního štábu Serhij Šaptala, kterého prezident odvolal a nahradil Anatolijem Barhylevyčem.

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.

Na Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze mezi oběma bojujícími stranami uskutečnilo na padesát výměn vězňů. Jde o jeden z mála kanálů, který mezi Kyjevem a Moskvou v záplavě agrese okupantů relativně funguje. Na začátku ledna proběhla zatím největší výměna, a to více než dvou set mužů z řad obou armád. Vyjednat ji pomohly Spojené arabské emiráty. Podle ukrajinských úřadů se podařilo dostat domů přes 2800 vojáků zajatých silami okupantů. Ruské údaje hovoří o 1500 jejich vyměněných zajatcích.

Ruské síly během úterního rána podnikly další rozsáhlé vzdušné útoky na řadu měst na Ukrajině včetně Kyjeva a Charkova. Zabily nejméně 18 a zranily na 130 lidí, vyplývá z oznámení ukrajinských úřadů a představitelů. Rusko tvrdí, že provedlo přesně mířené údery na objekty ukrajinského obranného průmyslu. V úterý večer na Chersonskou oblast dopadlo dalších šest bomb, výbuchy si vybraly jednu oběť.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o společné produkci zbraní. Podle deníku Gazeta Wyborcza šéf polské vlády hovořil o budování společných podniků a investicích do firem v Polsku i na Ukrajině, které se budou podílet na zvýšení obranných schopností. Na území napadeného státu úřady vyhlásily během Tuskovy návštěvy letecký poplach varující před hrozbou možného ruského vzdušného útoku.

Britský premiér Rishi Sunak v Kyjevě oznámil navýšení britské vojenské pomoci Ukrajině. Sunak a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj také podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. USA uvedly, že dodávky zbraní Ruskem napadené zemi musely pozastavit. Důvodem je chybějící souhlas Kongresu s dalším balíkem vojenské pomoci.

Vzdušný útok Ruska na Ukrajinu si vyžádal nejméně pět obětí a sto třicet zraněných, uvedly ukrajinské úřady. V ukrajinském hlavním městě byly v úterý ráno slyšet výbuchy, podle tamních úřadů nad Kyjevem a jeho okolím pracovaly systémy protivzdušné obrany. Mnoho ruských střel mířilo také na Charkov. Raketový útok, podle listu Ukrajinska pravda zřejmě s využitím 16 bombardérů Tu-95, následoval poté, co Rusko v noci na Ukrajinu zaútočilo 35 drony. Podle ukrajinského letectva byl úder rozsahem srovnatelný s útokem z 29. prosince.

Až o dvě třetiny výdělků přišly kvůli nočnímu zákazu vycházení noční kluby v Kyjevě. Některé z nich proto žádají jeho úplné zrušení. Ukrajinský parlament naopak usiluje o zavedení postihů za porušení zákazu.

Ruské úřady hovoří o tom, že při náletu na Bělgorod zemřelo v sobotu dvacet lidí a přes sto dalších utrpělo zranění. Údaj není možné bezprostředně nezávisle ověřit. Ukrajinská média píší s odkazem na zdroje v bezpečnostních složkách, že Kyjev útočil na vojenské cíle a že civilní ztráty jsou výsledkem špatné práce ruské protivzdušné obrany. Rusko bez důkazů tvrdí, že Ukrajinci při náletu použili i raketomety české výroby. Moskva požadovala, aby Česko na zasedání Rady bezpečnosti OSN vysvětlilo své dodávky zbraní Kyjevu, ale česká diplomacie se Ruskem iniciovaného jednání odmítla účastnit. Ukrajina v sobotu opět vzdorovala ruským bezpilotním letounům a raketám, v Charkově zranil úder na civilní budovy 26 lidí.

Rusko v pátek podniklo největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku plnohodnotné invaze, uvádějí ukrajinské úřady a média. Místní úřady hovoří o třech desítkách mrtvých a více než sto šedesáti raněných v několika městech. Oběti na životech hlásí Kyjev, Dnipro, Oděsa či Lvov. Údery přišly ve třech vlnách, Rusové zasáhli mimo jiné obytné budovy, nemocnice či školy. Ruské ministerstvo obrany po útocích prohlásilo, že se Moskvě na Ukrajině v posledních dnech podařilo zasáhnout všechny určené objekty.

Rusové v noci na pátek opět zaútočili drony na Kyjev, podle městské správy šlo o třetí takový útok za posledních šest dní. Dva lidé utrpěli zranění. Škody v důsledku ruských útoků hlásí také Kyjevská, Mykolajivská a Oděská oblast. Ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit 24 z celkem 28 dronů, kterými na ukrajinské území zaútočily ruské síly. Ukrajinské vzdušné síly později oznámily, že protivzdušná obrana sestřelila na jihu země tři ruské stíhací bombardéry Su-34.

Ruská invazní armáda podnikla už pátý vzdušný útok na Kyjev v tomto měsíci. S odvoláním na ukrajinské úřady o tom v noci na středu informovaly agentury Reuters a AFP. Ukrajinská protivzdušná obrana podle šéfa správy metropole sestřelila všechny drony letící na Kyjev. Sirény v noci podle ukrajinských médií varovaly před hrozbou vzdušného útoku i v dalších oblastech země. Starosta Charkova hlásí dva zásahy.

Vedení ukrajinské armády navrhuje mobilizovat dalších 450 až 500 tisíc Ukrajinců, řekl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten s novináři hovořil na tiskové konferenci v Kyjevě, která má shrnout, jak si Ukrajina bránící se plnohodnotné ruské invazi vedla v letošním roce. Zelenskyj odmítl obavu, že by snížení podpory ze Západu mohlo vést k porážce jeho země. Poukázal mimo jiné na to, že Ukrajina během zimy získá nové systémy protivzdušné obrany Patriot.

Kyjev se v noci na sobotu stal terčem dalšího ruského útoku bezpilotními letouny. Ve městě byla slyšet řada explozí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na svědky. Žádné zprávy o obětech či škodách kyjevské úřady nezveřejnily, sdělily pouze, že se všechny bezpilotní letouny podařilo sestřelit. Proruské úřady v Ruskem kontrolované části Chersonské oblasti tvrdí, že při sobotním ukrajinském raketovém útoku na jednu z místních vesnic byli zabiti dva civilisté a další dva utrpěli zranění. Ruské úřady také informovaly o útocích v Kurské oblasti, která se nachází u hranic s Ukrajinou.

Ukrajinská společnost se domnívá, že je již prakticky v Evropské unii. Může se to obrátit proti ní, upozornil europoslanec Ondřej Knotek (ANO) v pořadu 90' ČT24. Podle europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti) Ukrajina již dnes v určitých ohledech předčí i některé členy EU. Kyjev však čeká dlouhý a složitý proces, než se stane členským státem, upozornil zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Kyjev se už podruhé tento týden stal terčem ruského vzdušného úderu. Ukrajinské letectvo ohlásilo likvidaci všech deseti balistických střel, které podle něj na metropoli směřovaly. Kvůli dopadům jejich trosek však utrpělo zranění nejméně 53 lidí včetně šesti dětí. Poškozené jsou tři desítky budov ve čtyřech kyjevských čtvrtích i dětská nemocnice, uvedly ukrajinské úřady. Útoku ruskými drony čelila Oděská oblast, kde jeden člověk zemřel.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli účastnil přísahy nového argentinského prezidenta Javiera Mileie. Šlo o první oficiální cestu ukrajinské hlavy státu do Latinské Ameriky. Podle analytiků se tak Kyjev snaží získat na svou stranu země „globálního Jihu“, které dosud odmítaly zaujmout k rusko-ukrajinské válce jasné stanovisko.

I přes pokračující ruské ostřelování se Ukrajinci pouštějí do oprav svých domů. Pomoci jim mají také státní programy na obnovu. V Mykolajivu a jeho okolí si žádost podalo skoro pět tisíc lidí. Řada z nich ale naráží na administrativní problémy – třeba když v troskách ztratili své doklady. Situaci na místě mapoval zpravodaj ČT Jan Řápek.

Polsko v pondělí otevřelo jeden hraniční přechod pro průjezd prázdných kamionů z Ukrajiny. Jde o první z opatření, která mají pomoci uvolnit ukrajinsko-polskou hranici zablokovanou v důsledku protestů polských řidičů. Ti si stěžují, že ztrácejí zakázky ve prospěch levnějších ukrajinských firem, jež převážejí zboží v rámci EU, nikoli pouze mezi blokem a Ukrajinou. Kvůli blokádě uvázly na hranicích tisíce nákladních vozidel v kilometrových kolonách. K protestu se minulý týden připojilo i Slovensko. Pro Kyjev to znamená vážný problém, protože válka mu komplikuje převoz zboží námořní cestou.

Už za dva týdny čeká Evropskou unii (EU) důležitý summit. Lídři zemí sedmadvacítky by na něm měli rozhodnout o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou. K blokádě postupu se však chystá maďarský premiér Viktor Orbán, podle něhož je Kyjev členství vzdálený „několik světelných let“. Zároveň šéf maďarské vlády odmítá podpořit další pomoc ve výši 50 milionů eur pro napadenou zemi.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala Ukrajině více pomoci.