Kyjev strana 4 z 5

Kvůli ruské invazi klesá na Ukrajině výrazně porodnost. Odchod lidí ze země a trvalé nasazení stovek tisíc mužů do armády se projevuje na demografických statistikách. Až poslední měsíce přinesly mírný obrat trendu.

Před padesáti lety vypukla jomkipurská válka, při které Sýrie a Egypt zaútočily na Izrael. Během konfliktu, jenž odstartoval 6. října 1973, se sváděly obří tankové bitvy. Ačkoliv se poté mohlo zdát, že konvenční války jsou minulostí, ruská invaze na Ukrajinu takové domněnky změnila.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se kvůli jednáním o vytvoření nové slovenské vlády postavila proti záměru ministerstva obrany poskytnout další balík vojenské pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Mluvčí Čaputové to zdůvodnil výsledkem sobotních parlamentních voleb na Slovensku, po kterých na základě pověření od hlavy státu jednají o vytvoření vlády strany, jež tuto formu pomoci Kyjevu odmítají. Napsal to Denník N. Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov v reakci řekl, že na Slovensku mají silný vliv ruští agenti. Z dalšího vyjádření slovenské prezidentské kanceláře vyplynulo, že Čaputová poskytování vojenské pomoci Ukrajině obecně podporuje a že další pomoc Kyjevu nezablokovala.

Americké ministerstvo obrany je připraveno poskytnout Ukrajině rakety ATACMS dlouhého doletu vybavené kazetovou municí, jakmile to prezident Joe Biden oficiálně schválí. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg to oznámil náměstek tajemníka pro armádní nákupy Doug Bush. Německo naopak podobný krok v současnosti neplánuje a řízené střely Taurus zatím ukrajinské armádě nedodá.

Při ruském ostřelování Chersonu na jihu Ukrajiny zemřeli dva lidé. Ve čtvrtek o tom informoval šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak. Tamní vzdušné síly předtím uvedly, že v noci na čtvrtek zničily při masivním ruském dronovém útoku většinu z asi tří desítek nepřátelských dronů. Také Rusko obvinilo Ukrajinu z dronových útoků, které podle něj způsobily výpadky proudu v příhraniční oblasti. Ukrajinské síly obvinila Moskva také z použití kazetové munice, která údajně zranila jednu ženu.

Spojené státy silněji naléhají na Ukrajinu, aby přidala v boji proti korupci, jinak bude podpora ohrožena. Na svých internetových stránkách to napsala americká televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington v posledních týdnech vyslal do Kyjeva několik nót. V nich přitom naznačil, že určité formy hospodářské pomoci USA budou spojovány s pokrokem Ukrajiny v reformách jejích institucí. Korupce v zemi, která od roku 2022 bojuje s plnohodnotnou ruskou invazí, zůstává stále velkým problémem.

Ministři zahraničí Evropské unie jednali na Ukrajině, v hlavním městě bojující země. V Kyjevě hovořili o cestě Ukrajiny do Unie. Napadená země má podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) řadu vnitřních problémů, které po ruské invazi nikam nezmizely. Právě podmínky, kterými Evropská unie podmiňuje své rozšíření, však mohou pro zemi znamenat ojedinělou příležitost, jak své problémy vyřešit. Řekl to v pořadu Interview ČT24, kde se věnoval i povolební situaci na Slovensku.

Po volebním víkendu na Slovensku je jasno. Vládu se pokusí sestavit expremiér a lídr Smeru Robert Fico. Světová média v souvislosti s výsledky hlasování tvrdí, že země se vydává směrem ke Kremlu, což odmítá Moskva i Fico sám. Podle agentury Reuters vítězství Smeru ukazuje na plíživou nespokojenost s válkou na Ukrajině v regionu střední Evropy. Experti ale výrazné změny v zahraniční politice neočekávají. Média si všímají také toho, že Fico má stále blíže k maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi. Ani jeden z nich se nebojí kritizovat Evropskou unii.

Jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Po jednání to v ukrajinské metropoli uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF).

Od roku 2018 je v čele České filharmonie a loni se rozhodl, že tam chce být až do roku 2028. Zároveň byl jedním z prvních světoznámých umělců ruského původu, který ostře odsoudil Putinovu invazi na Ukrajinu. Šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov v Interview ČT24 sdělil, že posláním tohoto tělesa je mimo jiné znovu vytvářet a odhalovat slávu skladby.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil založení mezinárodní aliance zbrojařského průmyslu. Jejím účelem má být mimo jiné posílení obranného potenciálu Ukrajiny. Sobotního zbrojařského fóra v Kyjevě se podle něj zúčastnili zástupci 252 zbrojařských firem z více než třiceti zemí včetně České republiky. Zelenskyj také uvedl, že Ukrajina jako první země na světě vytváří flotilu námořních dronů. Podle prezidenta Rusové kvůli tomu začali ukrývat své válečné lodě.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek večer jednal s někdejším členem vedení žoldnéřské Wagnerovy skupiny Andrejem Troševem o vytvoření dobrovolnických jednotek určených zejména pro boj na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Trošev pracuje pro ministerstvo obrany. Ukrajina tento týden oznámila, že několik set bývalých wagnerovců se vrátilo do bojů na východě země.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg nečekaně navštívil Kyjev. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským oznámil, že Aliance dodá zemi další munici za desítky miliard korun. Potvrdil také, že vzdušný prostor nad Rumunskem kvůli častým ruským útokům u hranic začalo střežit více amerických stíhaček. Zelenskyj požádal NATO o poskytnutí více protiletadlových systémů, které by čelily ruským útokům na energetickou infrastrukturu země.

Ukrajina by podle standardních pravidel měla letos v říjnu pořádat parlamentní volby a v březnu 2024 hlasovat o hlavě státu. Protože ale v zemi platí stanné právo, není jasné, kdy se nakonec uskuteční. Někteří západní politici se nechali slyšet, že by země měla volby uskutečnit i ve válce, bojují za to zejména američtí republikáni. Prezident Volodymyr Zelenskyj to nevyloučil, požádal ale státy o peníze, které by zajištění hlasování stálo.

Ukrajinská obrněná vozidla operují za poslední, třetí linií ruské obranné vrstvy v západní části Záporožské oblasti, píše ve své poslední zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Ukrajinské ozbrojené síly podle něj v současné době pronikají touto obrannou linií, byť analytici institutu zatím nejsou schopni posoudit, zda Ukrajinci ruskou obranu už zcela prolomili. K podobnému závěru došel deník The Wall Street Journal (WSJ), který tento vývoj bojů označil za významný milník v tři a půl měsíce trvající ukrajinské protiofenzivě, jejímž cílem je rozetnout pozice ruské okupační armády na dvě části.

Americký prezident Joe Biden slíbil svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému, že USA pošlou Ukrajině malý počet taktických balistických střel ATACMS, které mají dolet kolem tří set kilometrů. Uvedla to v pátek televize NBC News s odvoláním na tři informované americké činitele a jednoho úředníka z Kongresu. Kdy Biden poskytnutí střel Kyjevu oficiálně oznámí, není jasné. Zelenskyj ve čtvrtek navštívil amerického prezidenta v Bílém domě. Úřad amerického prezidenta i Pentagon věc odmítly komentovat. Pomoc po Zelenského návštěvě Kanady přislíbila i Ottawa.

Americký podnikatel a filantrop Howard Buffett prohlásil, že zájem USA o válku na Ukrajině by mohl v příštím roce ochabnout. Za jeden z důvodů označil prezidentskou kampaň. I proto chce zvýšit svou vlastní podporu okupované země, aby šel příkladem. Jistá únava z válečného konfliktu je už nyní patrná zejména v Polsku, které nese velkou část ukrajinské uprchlické krize.

Trojice středoevropských zemí –⁠ Polsko, Maďarsko a Slovensko –⁠ setrvává ve svém embargu na dovoz ukrajinského obilí. Kyjev na to reagoval stížností u Světové obchodní organizace (WTO). Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) je nutné zatlačit na export obilí z Ruskem napadené země skrze solidární koridory. Poslankyně a členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO) v debatě v Událostech, komentářích uvedla, že se problém řeší jen současně, bez výhledu do budoucna.

Americký prezident Joe Biden představil novou vlnu vojenské pomoci Ukrajině, kterou Pentagon vyčíslil na 325 milionů dolarů (7,5 miliardy korun). Řekl to po schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. První americké tanky M1 Abrams budou na Ukrajinu dodány už příští týden, řekl dále Biden. Prezidenti se dohodli na tom, že USA Ukrajině pomůže před zimou posílit její protivzdušnou obranu. Zelenskyj se ve čtvrtek setkal i s americkými zákonodárci a navštívil také Pentagon.

Polsko již nedodává zbraně Ukrajině, protože vyzbrojuje vlastní armádu. V době pokračujícího sporu o vývoz ukrajinského obilí to ve středu uvedla kancelář polského premiéra Mateusze Morawieckého. Polský ministr pro správu státních aktiv Jacek Sasin ve čtvrtek řekl, že Polsko nedodává zbraně Ukrajině v současné době, jak to bude v budoucnu, se uvidí. Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy si mnozí výrok premiéra interpretovali nejhůře, jak to jen šlo.

Rusko provedlo v noci na čtvrtek a brzy ráno další rozsáhlý útok na ukrajinská města. Úder přišel v několika vlnách. V Chersonu zemřeli po dvou útocích tři lidé. Zraněné hlásí Kyjev, kde v nemocnici skončila i devítiletá dívka, Čerkasy na střední Ukrajině, kde byl zasažen hotel, či východoukrajinský Charkov. Exploze se ozývaly také na západě země. Kyjev tvrdí, že vážně poškodil ruskou základnu v Saky na okupovaném Krymu.

Už za několik týdnů začnou na Ukrajině deště, které znemožní postup větších vojenských uskupení. Kyjev chce zbývající čas využít a do boje poslat ještě další brigády. U jejich výcviku natáčel štáb ČT.

Někteří čeští politici oceňují projev prezidenta Petra Pavla na Valném shromáždění OSN (VS OSN), podle jiných ale mohl být konkrétnější. Například premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že hlava státu vystihla zahraničněpolitické priority Česka, ať už šlo o Rusko, Čínu, nebo další výzvy. Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) považuje za důležité, že prezident zcela jednoznačně odsoudil ruskou agresi. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Jaroslava Bžocha (ANO) prezident Pavel zhodnotil situaci na Ukrajině a poukázal na bezpečnostní výzvy, nic zásadně nového ale nezaznělo.

Prezident Petr Pavel v projevu před Valným shromážděním OSN odsoudil vojenské aktivity Číny v Tchajwanském průlivu. Bezpečnost podle něj ohrožuje i postup Íránu a KLDR a jejich testy jaderných a mezikontinentálních balistických raket. Pavel také zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží mír, který bude uzavřen za podmínek stanovených Kyjevem. Klid zbraní nesmí být založený na nespravedlivém kompromisu a jeho podobu nemůže diktovat Rusko coby agresor, prohlásila hlava státu.