Kyjev strana 3 z 5

Ukrajina útočila na Ruskem okupovaný Krymský poloostrov střelami dlouhého doletu ATACMS, uvedl Kreml. Moskvou dosazený gubernátor Sevastopolu Michail Razvožajev tvrdí, že zemřelo nejméně pět lidí a na 120 jich bylo zraněno. Ze zodpovědnosti za útok obvinilo ruské ministerstvo obrany primárně Spojené státy, které zbraně dodaly. Ukrajinská armáda zase hlásí ruský útok třemi raketami nad Kyjevskou oblastí.

Ruské rakety zabily v noci na pátek v Charkově šest lidí a pětadvacet dalších zranily, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Předchozí zprávy uváděly pět zabitých. Ukrajinské úřady tvrdí, že Rusko útočilo na třech místech města a zasáhlo mimo jiné pětipatrový obytný dům. Úřady hlásí také ruský útok na Kyjev, kde střely zničily trafostanici. Rusko hovoří o ukrajinském útoku a zraněných v ropném závodě v Krasnodarské oblasti. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve Stockholmu podepsal bezpečnostní dohody se Švédskem, Norskem a Islandem.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

Evropská unie má připravený balíček v hodnotě 6,7 až 6,9 miliardy eur (až přes 170 miliard korun) na vojenskou pomoc Ukrajině, uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Použití peněz ale blokuje Maďarsko. Další podpora Ukrajiny je i hlavním tématem jednání unijních ministrů obrany. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že použití zbraní dodaných Ukrajině západními spojenci proti cílům uvnitř Ruska by neučinilo z Aliance a jejích členů stranu konfliktu.

Litevská premiérka Ingrida Šimonytéová přiznala porážku v prezidentských volbách, ve kterých vyzvala současnou hlavu státu Gitanase Nausédu. Průběžné výsledky ukazují, že výrazně zaostává za svým politickým soupeřem, napsala agentura Reuters. Podle serveru Delfi má Nauséda po sečtení hlasů ve více než dvou třetinách volebních místností přes osmdesát procent.

Vojenská pomoc z nedávno schváleného amerického balíku už začala přijíždět na Ukrajinu a další zásoby jsou na cestě. V úterý to při setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl v Kyjevě americký ministr zahraničí Antony Blinken, napsala agentura Reuters. Zelenskyj šéfovi americké diplomacie podle ruskojazyčného webu stanice BBC poděkoval za pomoc, kterou označil za kriticky důležitou.

Ruské ostřelování připravilo před dvěma lety mladou Ukrajinku Alinu Tsoi o spodní třetinu obličeje. Matka dvou dětí se dostala do péče polských chirurgů z Gliwic, kteří jí pomohli s návratem do života. Za sérii provedených operací teď získali mezinárodní ocenění pro nejlepší rekonstrukční zákrok uplynulého roku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek poděkoval slovenské prezidentce Zuzaně Čaputové, která před koncem svého mandátu přijela do Kyjeva, za její silnou morální podporu. Na společné tiskové konferenci oba ocenili slovenskou sbírku na munici pro Ukrajinu, jejíž výnos přesáhl čtyři miliony eur (téměř 100 milionů korun).

Státní zástupce podal obžalobu na českého dobrovolníka, který je obviněný z rabování na Ukrajině. ČT to řekl Martin Bílý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Muž pro Seznam Zprávy potvrdil účast v ukrajinské armádě a přiznal se, že kradl v opuštěných domech nedaleko Kyjeva. Za rabování mu hrozí až výjimečný trest. Případem se bude zabývat Městský soud v Praze.

Čína považuje Evropu za prioritu své zahraniční politiky a na vztahy mezi Čínou a EU pohlíží ze strategické a dlouhodobé perspektivy, řekl na úvod jednání v Paříži čínský vůdce Si Ťin-pching. Jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron slíbil jednání o ruské válce proti Ukrajině a dění na Blízkém východě, zdůraznil ale i nezbytnost spravedlivých obchodních pravidel mezi Evropou a Čínou. Podle předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je EU odhodlaná chránit evropské firmy a ekonomiky před nekalými praktikami Číny.

Spojené státy ohlásily další vojenskou pomoc Ukrajině. Kyjevu hodlají nakoupit rakety do protivzdušných baterií a další vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard korun), oznámil v pátek americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Web Politico ovšem podotýká, že doručování materiálu potrvá pravděpodobně delší dobu.

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Mezitím Ukrajinci uvádějí, že nedostatek munice jim zabraňuje v důkladné obraně a žádají Západ, aby jí poskytl další zbraně i střelivo.

Situace na ukrajinské východní frontě se v posledních dnech výrazně zhoršila. Rusko po březnových prezidentských volbách zesílilo ofenzivu, napsal v sobotu vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj na platformě Telegram. Postup Rusům podle Syrského usnadňuje teplé a suché počasí, protože tanky mohou rychleji postupovat otevřenou krajinou. Britský list Financial Times krátce na to s odvoláním na ukrajinské a západní činitele uvedl, že Rusko se připravuje na rozsáhlou ofenzivu, k níž by mohlo přistoupit na konci jara nebo v létě v různých částech Ukrajiny.

Světová média si všímají a komentují vítězství Petra Pellegriniho ve slovenských prezidentských volbách. Západní deníky, například The New York Times, o něm hovoří jako o proruském populistovi, který porazil prozápadního kandidáta. BBC uvedla, že Ukrajina teď definitivně ztratí na Slovensku podporu. Naopak média v Rusku, které vede útočnou válku proti Ukrajině, píší o tom, že zvítězil kandidát, který odmítá dodávky zbraní svému východnímu sousedovi, čímž podporuje rychlé řešení konfliktu na Ukrajině.

Ukrajina v noci opět čelila ruskému ostřelování. Bezpilotní letouny zasáhly obydlenou oblast v Charkově, výbuchy hlásilo i město Chmelnyckyj na západě země. Zemřeli dva lidé, protivzdušná obrana dle Kyjeva zlikvidovala osmnáct ze sedmadvaceti dronů a raket. Ruské údery za poslední dva týdny poškodily nebo zničily pět ze šesti elektráren firmy DTEK, která pokrývá asi čtvrtinu potřeb země.

Rusko při útoku na západní Ukrajinu narušilo svou střelou s plochou dráhou letu polský vzdušný prostor, oznámilo podle médií velitelství polských ozbrojených sil. Incident se podle něj stal nad ránem. Polská armáda už předtím informovala, že aktivovala polská a spojenecká letadla v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu u hranic. Terčem dalšího úderu se v noci na neděli stal Kyjev, nasazena byla protivzdušná obrana, informuje agentura Ukrinform, podle níž letecký poplach platil na celém území Ukrajiny. Protivzdušná obrana byla nasazena i ve Lvovské oblasti, která hraničí s Polskem.

Rusko v noci na pátek podniklo rozsáhlý vzdušný úder na ukrajinský energetický sektor, jde o jeden z největších takových útoků v poslední době, informoval ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko. Na některých místech jsou přerušené dodávky proudu. Rusové udeřili i na Dněperskou vodní elektrárnu (DniproHES). Rusko na Ukrajinu zaútočilo pomocí více než šedesáti dronů a téměř devadesáti střel, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Pět lidí zemřelo.

Kyjev ve čtvrtek v noci čelil mohutnému raketovému útoku, kdy na něj ruská armáda podle ukrajinských vzdušných sil vyslala 29 řízených střel a dvě balistické rakety Iskander a Kinžal. Útok podle posledních informací ukrajinských úřadů zranil nejméně třináct lidí, přestože všechny rakety se ukrajinské obraně podařilo podle ukrajinského letectva sestřelit. Trosky ale zasáhly mimo jiné obytný dům či areál školky a působily požáry. Jde o první větší podobný nálet na ukrajinskou metropoli za více než měsíc, uvedl šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko

Německo vyšetřuje závažný únik informací z jednání vysoce postavených příslušníků svého letectva, oznámil spolkový kancléř Olaf Scholz. Německé ministerstvo obrany potvrdilo, že tento rozhovor byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru v pátek uveřejnila šéfredaktorka ruské televize RT Margarita Simonjanová. Záznam se mimo jiné týkal toho, jak Ukrajina ve válce s Ruskem využívá německé zbraně, píše agentura DPA.

Před deseti lety začala ruská vojenská okupace Krymu. Kreml využil křehké situace v Kyjevě po útěku prezidenta Viktora Janukovyče a na konci února 2014 poslal na ukrajinský poloostrov neoznačené vojáky. Do tří týdnů Vladimir Putin podepsal nelegální anexi území. Začala tak ruská vojenská agrese proti Ukrajině, která na jaře 2014 pokračovala vyvoláním války na Donbase a v únoru 2022 plnohodnotnou invazí. Počátky konfliktu na Ukrajině i v Rusku sledoval tehdejší moskevský zpravodaj ČT Miroslav Karas.

Věří v porážku Ruska i v návrat všech okupovaných území, zároveň si ale uvědomuje, že v současnosti potřebuje ukrajinská armáda úplně všechno. Jevhen Perebyjnis, náměstek ukrajinského ministra zahraničí, který byl letech 2017 až 2022 velvyslancem v České republice, poskytl v Kyjevě exkluzivní rozhovor zpravodaji ČT Davidu Miřejovskému. Hovořil v něm o naději, nepovedené protiofenzivě, stěžejním rozhodnutí amerického Kongresu, iniciativě českého prezidenta Petra Pavla i akutních potřebách ukrajinských ozbrojených sil.

Natalia Galičová z obavy před ruskou invazí poslala obě své děti na ukrajinský venkov k příbuzným. Do vesnice se ale dostaly okupační jednotky, děti se kvůli sporům v rodině matce vrátit nemohly. Dceři Valerii pomohla až síť dobrovolníků, její syn se však po dovršení osmnácti let rozhodl pro život v Rusku. Obdobné případy nejsou ojedinělé, Moskva ukrajinské děti mnohdy posílá do Ruska na převýchovu či k adopci. Na Ukrajině natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Ukrajinská armáda se po dvou letech vzdoru vůči plnohodnotné ruské invazi drží lépe, než čekal celý svět, uvedl vojenský analytik Vlastimil Bříza v pořadu Události, komentáře. Druhý rok trvajícího konfliktu označil za „krvavý“, jelikož se podle něj ztráty ruské armády blíží počtu ztrát některých zemí za druhé světové války. O válce podle Břízy rozhodnou dva faktory – morálka ukrajinské armády i obyvatelstva a vojenská pomoc ze Západu.

Krátce po útěku Viktora Janukovyče a stažení policejních sil z Kyjeva 22. února 2014 se demonstranti z Majdanu i běžní obyvatelé hlavního města vydali do prezidentské rezidence Mežyhirja. Našli ji opuštěnou. Davy si v klidném úžasu prohlížely závratné bohatství včetně drahého nábytku, sbírky automobilů nebo minizoo, které Janukovyč za léta u moci nashromáždil. Přišedší objevili i dokumenty, které se prezidentův tým pokusil utopit v jezeře. Z areálu se poté stalo muzeum.