Kyjev strana 3 z 5

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková vyzvala spojence, aby nad Ukrajinou vytvořili „zimní štít“ a ochránili ji tak před ruskými útoky. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba uvedl, že Evropská unie zatím Ukrajině dodala jen 300 tisíc kusů dělostřelecké munice ze slíbeného milionu do března příštího roku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že Evropa musí pracovat na užší spolupráci zbrojního průmyslu, aby dokázala Ukrajině více pomoci.

Schválený zákon o ruském rozpočtu na rok 2024 ukazuje, že Kreml plánuje dlouhou válku. Rekordních 40 procent výdajů půjde do armády a na bezpečnost. Právě válečný průmysl spolu s úspěšným obcházením sankcí drží ruské hospodářství nad vodou, experti ale varují, že v dlouhodobém horizontu není současný stav udržitelný. S pokračujícími boji počítá i Ukrajina, která plánuje příští rok hospodařit s obrovským deficitem, aby posílila obranyschopnost země a zajistila vlastní výrobu dronů, zbraní a munice. Kyjev spoléhá na finanční podporu ze zahraničí, obává se ale sílící únavy z války u spojenců.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Válka na Ukrajině způsobená ruskou agresí se protahuje a roste únava z konfliktu. Kyjev se tak na prahu zimy potýká jak se stagnující situací na frontě, tak s poklesem podpory západních spojenců. Kremlu tyto podmínky vyhovují. Některé hlasy z Ruska však upozorňují, že i pro Moskvu by bylo riskantní snažit se konflikt „vysedět“ k vítězství.

Nepřízeň počasí si na Ukrajině vyžádala už deset obětí, oznámil ukrajinský ministr vnitra Ihor Klymenko. Zemi od neděle sužují prudké poryvy větru a velmi silné sněžení. V pondělí média psala o třech mrtvých v Oděse na jihu země, lidé nejspíše umrzli na ulici.

Moskva i další ruské regiony se podle ruských médií a úřadů staly v noci na neděli terčem rozsáhlých útoků bezpilotních letounů. Dočasně kvůli nim byla přerušena doprava na moskevských letištích Domodědovo a Vnukovo. Ruské úřady uvádějí, že jeden člověk utrpěl lehké zranění a že sestřeleno bylo přes dvacet dronů. Podle ukrajinských médií provedla útok ukrajinská vojenská rozvědka (HUR). Rusko v noci na neděli rovněž útočilo na Ukrajinu drony.

Ukrajina již vybrala nového velvyslance do České republiky. V neděli v pořadu Otázky Václava Moravce to řekl bývalý velvyslanec v Česku a nynější náměstek ukrajinského ministra zahraničí Jevhen Perebyjnis. Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) už nemá český stát příliš toho, co by mohl Ukrajině poskytnout z hlediska vojenské pomoci. Existují ale kapacity u soukromých výrobců.

Svět se musí sjednotit, odsoudit zločiny minulosti a zastavit zločiny současnosti, zdůraznil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k uctění památky obětí uměle vyvolaného hladomoru, během kterého zemřelo za sovětské vlády ve třicátých letech minulého století na Ukrajině několik milionů lidí. V současnosti země čelí už téměř deset let ruské agresi, z toho 640. dnem plnohodnotné pozemní invazi. V noci na sobotu ji zasáhl podle tamních úřadů dosud největší ruský dronový úder, který směřoval zejména na Kyjev. Památku obětí hladomoru uctili v Kyjevě také předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Rusko provedlo v noci a v sobotu ráno rozsáhlý dronový útok na Ukrajinu, jehož hlavním cílem byl Kyjev. Podle městských úřadů, které hlásí několik zraněných, šlo o největší dronový útok na metropoli od začátku plnohodnotné ruské invaze loni v únoru. Také ukrajinské vzdušné síly uvádějí, že množství Ruskem vyslaných bezpilotních prostředků Šáhed bylo rekordní. Rusko útočilo v den, kdy si Ukrajina připomíná oběti hladomoru uměle vyvolaného sovětským režimem. Do města při této příležitosti přijeli předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Válka na Ukrajině probíhá již téměř jednadvacet měsíců, napadená země se připravuje na další náročnou zimu, během které budou ruské síly opět útočit na energetickou síť s cílem terorizovat místní obyvatelstvo. Ukrajinci se ale nehodlají jen bránit – podle prohlášení vrcholných představitelů budou pokračovat v protiofenzivě a na okupanty chystají mimo jiné „masivní dronovou kampaň“.

Ukrajina v noci na úterý čelila novým ruským vzdušným útokům a ostřelování. Zásah utrpěla nemocnice a důlní šachta, dva lidé zahynuli, uvedli na sociální síti Telegram ukrajinští představitelé. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva zahynulo na Ukrajině od začátku ruské invaze z loňského 24. února více než 10 tisíc civilistů.

Ukrajinským silám se podařilo v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny zatlačit ruská vojska tři až osm kilometrů dál od levého břehu řeky Dněpr, tvrdí mluvčí jižního velení ukrajinské armády Natalija Humenjuková. Výrok však nelze bezprostředně nezávisle ověřit. Ruské síly už podle ní nemohou ostřelovat pravý břeh z minometů, i když pokračují v palbě pomocí jiných zbraní. Invazní jednotky pak v noci na neděli pokračovaly v útocích na ukrajinské území, hlavní město Kyjev hlásí několik náletů bezpilotních letounů.

Kyjev se v noci na sobotu stal terčem útoku ruských dronů. Ukrajinská armáda uvedla, že se protivzdušné obraně podařilo sestřelit všech zhruba deset bezpilotních letounů, které okupanti vyslali. Úřady nehlásí žádné škody ani zranění. Ruská armáda na Kyjev útočila drony podruhé za poslední měsíc, před týdnem na ukrajinskou metropoli poprvé od konce září mířily rakety okupantů.

Asociace silničních dopravců z několika zemí střední Evropy, včetně Česka, požádaly Evropskou komisi (EK) o ukončení výjimek pro ukrajinské dopravce ohledně vjezdu do EU. Dříve potřebovali ukrajinští kamionoví dopravci pro vjezd povolení, tato povinnost však byla po loňském vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zrušena. Podle středoevropských dopravců to škodí konkurenceschopnosti silničních dopravců ze zemí Unie, informovala agentura AFP. Podle sdružení Česmad Bohemia mohou mít Ukrajinci prospěch z nižších nákladů, a tím přebírat zakázky okolních dopravců.

Válka dronů na Ukrajině nabírá na síle. Ukrajinští vojáci, kteří ovládají flotilu malých a levných útočných FPV strojů, varují, že Moskva začíná být na poli bezpilotních letounů ve výrazné přesile, píše agentura Reuters. Právě FPV stroje dosud patřily mezi nejúspěšnější obranné strategie Kyjeva v boji proti ruským silám. Kreml ale postupně začal pumpovat značné finanční prostředky do vlastní výroby dronů. Ukrajinu terorizují hlavně ruské kamikadze stroje Lancet, které dokážou po výbuchu prorazit ochranu obrněných vozidel a tanků. Kyjev se nyní snaží urychlit výrobu vlastních strojů a součástek.

Na Ukrajinu sužovanou ruskou válečnou agresí se z Česka vydal humanitární konvoj. Vezl náklad pořízený ze sbírky, která vynesla 4,5 milionu korun. Obsahovala mimo jiné pozemní dron, osobní auto a medaili pro matku padlého česko-ukrajinského vojáka. Vezl i českou, respektive československou vlajku potřísněnou krví ze sovětské invaze z roku 1968. S konvojem cestoval i reportér 168 hodin David Sebíň.

Německo v příštím roce zdvojnásobí vojenskou podporu Ukrajině. Namísto dosud plánovaných čtyř miliard eur (98 miliard korun) poskytne zemi napadené Ruskem osm miliard eur (197 miliard korun). Berlínu to výrazně pomůže dát na obranu přes dvě procenta hrubého domácího produktu a splnit tak cíl NATO.

Ukrajinská metropole Kyjev se v sobotu ráno poprvé od konce září stala terčem ruského raketového útoku, uvedly ukrajinské úřady. Podle nich v Kyjevské oblasti tlaková vlna ze sestřelené rakety lehce poškodila několik domů.

Evropská komise (EK) doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Oznámila to šéfka EK Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jež Kyjev podniká v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU. Maďarsko nebo Polsko už daly vůči Ukrajině najevo výhrady. Komise doporučila také zahájení přístupových rozhovorů s Bosnou a Hercegovinou a Moldavskem. Země ale musí splnit kritéria členství.

Ukrajinská vojska přesunula na levý břeh Dněpru v Chersonské oblasti nevelký počet obrněné techniky, uvedl americký Institut pro studium války (ISW) s odvoláním na ruské proválečné internetové komentátory. Ministři zahraničí ekonomicky vyspělých zemí G7 ve středu mezitím ujistili, že zůstanou jednotní v podpoře Ukrajiny, která od loňského roku čelí plnohodnotné ruské invazi. Učiní tak navzdory mezinárodnímu dění v Pásmu Gazy. Nová slovenská vláda odmítla návrh dalšího balíku vojenské pomoci Ukrajině.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se shodl se svým novým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer–SD), že jejich země mají společné zájmy v řadě otázek týkajících se střední Evropy, Evropské unie nebo Severoatlantické aliance (NATO). Nový šéf slovenské diplomacie během pondělí tradičně zamířil na svou první zahraniční cestu do Česka. Blanár novinářům po setkání s Lipavským řekl, že slovenský premiér Robert Fico (Smer–SD) Česko navštíví zřejmě 24. listopadu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už po šesté navštívila Kyjev. S ukrajinským prezidentem jednala o plnění požadavků pro vstup do Evropské unie ze strany Ukrajiny i o další podpoře. Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci odmítl informace stanice NBC o tom, že Západ s ohledem na neustávající ruské doplňování padlých vojáků začíná sondovat, jak by Ukrajina mohla přistoupit na příměří.

Na východě Ukrajiny pokračují nejtvrdší boje u Bachmutu a také Avdijivky, kde Rusové nasadili podle zpravodajky ČT v zemi asi 40 tisíc vojáků. Na jihu se podle ruských proválečných blogerů ukrajinským silám daří držet předmostí na okupovaném levém břehu Dněpru. Ruské síly během nočních náletů zasáhly v Kremenčuku v centrální části země ropnou rafinerii, uvedl šéf regionální správy Filip Pronin. Požár se už podařilo zlikvidovat, podnik ale zastavil provoz.

Národní opera a balet v Kyjevě navzdory válce zahajují novou sezonu. Z jejich repertoáru však zmizela díla Petra Čajkovského a dalších ruských klasiků. Pro ukrajinské tanečníky je to forma vzdoru. Chtějí se definitivně vymanit z vlivu ruské kultury – a to i kvůli členům souboru, kteří padli nebo bojovali na frontě.