Kyjev strana 3 z 5

Čtvrteční masivní vzdušný útok na Kyjev označil ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou za „další teroristický čin“ Ruska. Dle něj to jasně ukazuje, že ruský vládce Vladimir Putin a jeho režim jsou překážkou na cestě k míru na Ukrajině. V reakci na pokračující agresi Kremlu, a to i vůči ukrajinským civilistům, by podle Zvaryče měl „demokratický svět demonstrovat sílu a nátlak“.

Na první pohled se život ve velkých ukrajinských městech neliší od života v jiných městech v Evropě, dokud nedoje k úderu, říká zpravodajka ČT Barbora Maxová. Kyjev se vypořádává se čtvrtečním masivním ruským vzdušným útokem, avšak život v ukrajinské metropoli se nezastavil. Ve frontových oblastech je ovšem situace jiná. Lidé podle Maxové popisují, že se bojí usnout, protože nevědí, jestli se ještě probudí.

Při nočním ruském rozsáhlém raketovém a dronovém útoku na Kyjev zemřelo nejméně 22 lidí včetně čtyř dětí, dalších padesát lidí je zraněných. Nálety poničily řadu obytných domů v několika čtvrtích města. Záchranáři vyprošťují obyvatele z trosek pětipatrového domu v Darnycké čtvrti. Při útoku Rusové zasáhli i budovu zastoupení EU v Kyjevě, píší agentury.

Ropovodem Družba opět proudí ruská ropa do Maďarska a na Slovensko. Oznámily to ve čtvrtek ráno maďarská energetická společnost MOL a také slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková. Přerušení provozu bylo důsledkem jednoho z útoků, za nímž stála Ukrajina, jež se čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské invazi.

Iniciativa šéfa Bílého domu Donalda Trumpa v jednání o Ukrajině znamená podle prezidenta Petra Pavla důležitý posun. Za předčasné ale považuje si myslet, že je mír na dosah. Rusko podle něj bude hrát nadále falešnou hru. Pavel to v úterý řekl v projevu k českým velvyslancům a velvyslankyním na Pražském hradě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli formou slovní hříčky naznačil, že vztahy mezi Ukrajinou a Maďarskem, stejně jako pokračování existence ropovodu Družba, nyní závisí na pozici Maďarska. Navázal tak na diplomatickou rozepři mezi oběma zeměmi vzniklou v návaznosti na nedávné ukrajinské útoky na Družbu, kterou Rusko dodává ropu Maďarsku a Slovensku. „Důrazně odmítáme zastrašování ze strany ukrajinského prezidenta,“ uvedl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Kanadský premiér Mark Carney nevyloučil možnost, že by se kanadští vojáci zapojili do bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, řekl při návštěvě Kyjeva, kde se účastní oslav ukrajinského Dne nezávislosti. Kromě něj přijel do metropole také americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, kterému ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil ukrajinský Řád za zásluhy 1. stupně.

Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území loni.

Úroveň radiace v areálu Kurské jaderné elektrárny a v jejím okolí nepřekročila normální limity, informovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). V elektrárně podle ruských úřadů a médií v noci na neděli vypukl požár poté, co byl nad zařízením sestřelen ukrajinský dron, přičemž oheň se rychle podařilo uhasit. Ukrajinské středisko pro boj s dezinformacemi podle serveru RBK-Ukrajina obvinilo Rusko z manipulace při informování o situaci kolem Kurské jaderné elektrárny, když hovoří o ukrajinském cíleném úderu na jaderný objekt.

Po jednání v Bílém domě ve světě rezonuje téma bezpečnostních záruk pro Kyjev. Ty mohou znamenat nasazení zahraničních vojáků na Ukrajině, leteckou podporu, dodávky zbraní, ale i členství v NATO nebo sankce. Podle expertů nemá Evropa šanci bez USA ochránit tisíc kilometrů dlouhou pozemní frontovou linii. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov varoval, že diskuse o bezpečnostních otázkách bez účasti Moskvy nikam nepovede.

Prezident USA Donald Trump po pondělním jednání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským a evropskými představiteli telefonoval maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi. Chtěl s ním prodiskutovat, proč Budapešť blokuje přístupová jednání Kyjeva s EU, píše agentura Bloomberg s odvoláním na nejmenované zdroje obeznámené s hovorem. Podle činitele Bílého domu, kterého citoval Reuters, se lídři bavili také o možnosti, že by Budapešť hostila případná jednání mezi Zelenským a ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Dodávky ropy na Slovensko prostřednictvím ropovodu Družba se obnovily, informoval tamní resort hospodářství. Ruská surovina už znovu proudí také do Maďarska, oznámil ministr zahraničí Péter Szijjártó. Surovina přestala z Ruska proudit na Slovensko a do Maďarska v pondělí. Podle pondělního oznámení ukrajinské armády je to důsledek jejího útoku na transformátorovou stanici tohoto ropovodu na ruském území.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.

Splnění ruského požadavku na postoupení Donbasu by Ukrajinu připravilo o průmyslové srdce země, odkud pochází i řada významných kulturních osobností. Někteří Ukrajinci mluví o zradě, jiní by se strategického regionu za určitých okolností vzdali, aby ušetřili další lidské životy, žádají ale od Západu bezpečnostní záruky, píše server BBC News.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová se v pondělí spolu s dalšími evropskými lídry zúčastní jednání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Účast potvrdil také německý kancléř Friedrich Merz a další vysocí představitelé velkých evropských zemí. Česko ve Washingtonu zastoupeno nebude.

Ruský vůdce Vladimir Putin během rozhovorů s prezidentem USA Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval stažení ukrajinské armády z Doněcké a Luhanské oblasti, napsal list Financial Times s odkazem na informované zdroje. Výměnou šéf Kremlu, na jehož rozkaz ruská armáda plnohodnotnou válku proti Ukrajině rozpoutala, nabídl zmrazení frontové linie v současném stavu a zastavení svých vojsk v jižní Chersonské oblasti a jihovýchodní Záporožské oblasti. Šéf Bílého domu už o tom měl informovat i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Americký prezident Donald Trump se sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem na summitu na Aljašce. Po zhruba tříhodinovém jednání ocenili na společném brífinku vzájemné rozhovory, dohodli se také na příštím setkání. Toho by se měl prý účastnit také prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Šéf Bílého domu v následném rozhovoru pro Fox News uvedl, že s Putinem řešil možnou výměnu území mezi Moskvou a Kyjevem, podrobnosti však nesdělil. Oznámil také, že je na Zelenském, aby se s Kremlem dohodl.

Odporná, ostudná a nakonec zbytečná. Těmito slovy označil ukrajinský server Kyiv Independent schůzku amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem na Aljašce. Putin se podle něj domů vrací jako vítěz.

Americký prezident Donald Trump na palubě Air Force One cestou na Aljašku prohlásil, že z jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem „něco vzejde“. Do Anchorage už přicestovala ruská delegace, která se rovněž jednání zúčastní. Vpředvečer se v Anchorage sešlo několik set lidí vyjadřujících podporu Ukrajině, informoval ruskojazyčný server BBC. Ukrajina, která se tři a půl roku brání ruské plnohodnotné invazi, pozvánku na schůzku nedostala.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví na Ukrajině. Česko tak obnovilo diplomatickou přítomnost na východě země, podle Lipavského ji má v Dnipru jako první stát. Ministr dříve během dne jednal se šéfem vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem a předsedou oblastní rady Mykolou Lukašukem.

Prezident USA Donald Trump a ruský vládce Vladimir Putin se v pátek setkají na odlehlé základně Elmendorf-Richardson v Anchorage na Aljašce. Informuje o tom zpravodajský server Sky News a další média. Jednání se mají týkat mimo jiné ukončení války na Ukrajině, rozpoutané Putinem před více než třemi lety. Rusové uvedli, že lídři mají jednat o všech záležitostech, které se nahromadily ve vzájemných vztazích.

Od setkání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem se nečeká zásadní průlom, shodli se bývalí premiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla (SOCDEM) s bývalým velvyslancem při NATO Jakubem Landovským v Událostech, komentářích moderovaných Barborou Kroužkovou. Poukázali také na to, že Evropská unie u jednání nebude, stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Kreml zvažuje dočasné oboustranné pozastavení leteckých útoků mezi Ukrajinou a Ruskem jako možnost, jak odvrátit hrozby amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně zavedení sekundárních stoprocentních cel na odběratele ruské ropy, napsala agentura Bloomberg s odkazem na zdroje obeznámené se situací v Kremlu. Ruský vládce Vladimir Putin chce však podle agentury ve válce nadále pokračovat.

Ukrajinská tajná služba (SBU) tvrdí, že Kyjev zasáhl letiště Saki na okupovaném Krymu. Úder údajně zničil letoun Su-30SM, další poškodil a zasáhl i další tři stíhačky Su-24. Ruská strana se k incidentu zatím nevyjádřila. Správa ruské Volgogradské oblasti také prohlásila, že ukrajinský dronový útok zažehl požár tamní železniční stanice a poškodil elektrické vedení. Ukrajina sdělení nekomentovala. Dané zprávy nelze nezávisle ověřit.