Americký prezident Donald Trump se sešel s ruským vládcem Vladimirem Putinem na summitu na Aljašce. Po zhruba tříhodinovém jednání ocenili na společném brífinku vzájemné rozhovory, dohodli se také na příštím setkání. Toho by se měl prý účastnit také prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Šéf Bílého domu v následném rozhovoru pro Fox News uvedl, že s Putinem řešil možnou výměnu území mezi Moskvou a Kyjevem, podrobnosti však nesdělil. Oznámil také, že je na Zelenském, aby se s Kremlem dohodl.
Trump mimo jiné v rozhovoru zmínil, že by se Kyjev a Moskva mohly domluvit na další výměně válečných zajatců. V otázce možných územních ústupků Rusku a případných amerických bezpečnostních záruk pro Ukrajinu se prý lídři „v zásadě shodli“.
Summit Trump–Putin
- Sobota 16. srpna 2025
- 21:30
Vážení čtenáři, speciální on-line přenos k summitu Trump–Putin končí. Další vývoj můžete sledovat v rámci našeho běžného zpravodajství.
- 21:10
„Když si vzpomínám na určité lekce z historie, tak to byl Adolf Hitler, který pravidelně v roce 1938 říkal, že Sudety jsou jeho posledním požadavkem,“ připomněl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). „Pokud slyším od agresora Vladimira Putina, že chce jen kousek Doněcké oblasti, tak nemám sebemenší důvod tomu věřit,“ dodal
- 20:32
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, ministr zahraničí Andrij Sybyha nebo premiérka Julija Svyrydenková se snaží vnímat summit Trump–Putin, že aspoň do jisté míry došlo k tomu, co chtěli – vyjednávání o možném míru se posouvají dál, přiblížila zpravodajka ČT Barbora Maxová.
K otázce možného summitu za účasti lídra Ukrajiny Trump prohlásil, že je nyní opravdu na prezidentu Zelenském, aby to udělal. „A řekl bych, že i evropské země by se do toho měly trochu zapojit,“ dodal Trump. Zelenskému prý při telefonátu, který následoval krátce pro skončení summitu, „poradil“, aby uzavřel dohodu o ukončení války na Ukrajině.
V rozhovoru s moderátorem Seanem Hannitym vyzdvihl šéf Bílého domu sílu ruské invazní armády. Té se Ukrajina brání už třetím rokem poté, co Moskva zahájila nevyprovokovanou, plnohodnotnou invazi na území sousedního státu. Zelenskyj ani žádný další zástupce ukrajinské diplomacie na summit na Aljašce pozváni nebyli.
Agentura AFP však podotkla, že lídři Ruska a USA na summitu nedosáhli průlomu v otázce Ukrajiny a nenabídli novinky ohledně možného příměří.
Putin slibuje „pokrok v urovnání konfliktu“
Ruský diktátor na společném brífinku, v němž hovořil jako první, prohlásil, že „bylo potřeba situaci napravit“. Jednání s americkým prezidentem označil za konstruktivní a užitečné, Ukrajina dle něj byla jedním z témat schůzky. Počítá prý s tím, že Kyjev a Evropa nebudou bránit v tom, co nazval pokrokem v urovnání konfliktu. Ten rozpoutalo v únoru 2022 Rusko právě na příkaz Putina. Detaily šéf Kremlu nesdělil.
Putin také vyjádřil naději, že dohody uzavřené s Trumpem budou odrazovým můstkem pro urovnání konfliktu na Ukrajině a obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. „Mám všechny důvody věřit, že pokud se vydáme touto cestou, můžeme co nejdříve dosáhnout ukončení konfliktu na Ukrajině,“ uvedl.
Dle ruského vládce existuje „obrovský potenciál“ pro budování obchodního a investičního partnerství mezi oběma zeměmi v oblastech, jako jsou energetika, technologie a průzkum vesmíru. A také v Arktidě.
Putin americkou základnu na Aljašce po zhruba tříhodinovém jednání opustil. Zanedlouho z místa odletěl také šéf Bílého domu. Oba státníci tak Aljašku opustili přibližně po pěti hodinách, dodal server BBC. Původně přitom bylo oznámeno, že po jednání se obě delegace zúčastní společného oběda.
Na Putina vydal v souvislosti s únosy stovek ukrajinských dětí do Ruska zatykač Mezinárodní trestní soud. Rusko tato obvinění popírá. V tomto ohledu však návštěva Aljašky nebyla pro ruského vládce problematická, neboť Rusko a Spojené státy autoritu soudu neuznávají.
Na výsledky summitu reagovala také světová média. Po vyjádřeních obou státníků, kteří společný brífink opustili bez odpovědí na dotazy novinářů, vydal komentář například list The New York Times. Podle něj je v případě Trumpa „velmi nezvyklé“, aby neodpovídal na dotazy médií.
Summit na Aljašce reflektovali i odborníci a komentátoři ve vysílání ČT24. Dle profesora historie Igora Lukeše z Bostonské univerzity byly karty od samého počátku „rozdány tak, že (ruský vládce Vladimir) Putin zvítězil ještě dřív, než sedl v Rusku do letadla,“ shrnul. Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn se obává, že výsledky jednání budou nevýhodné pro Ukrajinu. „Jediné, co máme, je, že Evropané se s tím budou muset smířit. Kdyby to bylo cokoli výhodného pro Ukrajinu, tak se s tím Evropané nemusí smiřovat, Evropané to chtějí,“ podotkl Foltýn.
Další cla zatím nebudou
Trump několik dní před summitem pohrozil sankcemi proti Moskvě a sekundárními sankcemi vůči zemím, které kupují ruskou ropu, – konkrétně především Indii a Číně – pokud nebudou podniknuty žádné kroky k ukončení války na Ukrajině. Dosud však prezident USA své hrozby nenaplnil, přestože dříve Putinovi stanovil termín pro souhlas s příměřím, který vypršel na začátku tohoto měsíce.
Předestřel také, že zatím o odvetných sekundárních clech pro země nakupující ruskou ropu nemusí uvažovat. „Možná o tom budu muset přemýšlet za dva nebo tři týdny, ale teď o tom nemusíme přemítat. Myslím, že schůzka proběhla velmi dobře,“ míní.
Po summitu Trump zároveň k tomuto tématu Fox News řekl, že po dosažení pokroku s Putinem odloží uvalení cel na Čínu za nákup ruské ropy. Zaměřil se ale na Indii, dalšího významného odběratele ruské ropy, a uvalil na dovoz do USA dodatečné clo ve výši 25 procent.
