Trump prý s Putinem řešil možnou výměnu území mezi Moskvou a Kyjevem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin by se měli sejít k jednání ve snaze ukončit ruskou válku proti Ukrajině. Po jednání se šéfem Kremlu na Aljašce to stanici Fox News řekl americký prezident Donald Trump. Zúčastnit schůzky by se prý mohl i on sám. Tvrdí, že s Putinem hovořil mimo jiné i o možných výměnách území mezi Moskvou a Kyjevem nebo bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Kyjev se zatím k těmto zprávám nevyjádřil.

„Myslím, že to jsou body, o kterých jsme jednali a v zásadě se shodli,“ odpověděl Trump na otázku ohledně možných územních ústupků Rusku a případných amerických bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Dodal, že znepřátelené strany by se rovněž mohly domluvit na další výměně válečných zajatců.

Předestřel také možnost schůzky mezi ruským diktátorem a ukrajinským prezidentem. „Myslím, že teď budou domlouvat schůzku mezi prezidentem Zelenským, Putinem a mnou,“ řekl Trump v rozhovoru s moderátorem Foxu Seanem Hannitym. „Nyní je opravdu na prezidentu Zelenském, aby to udělal. A řekl bych, že i evropské země by se do toho měly trochu zapojit,“ dodal šéf Bílého domu.

Zelenskyj ani nikdo z evropských představitelů na páteční summit do Anchorage pozván nebyl. Trump dával před schůzkou najevo, že jedním z účelů jednání je právě připravit možné setkání mezi Putinem a Zelenským. Poradce Kremlu Jurij Ušakov nicméně v sobotu ráno dle ruské agentury TASS uvedl, že „o třístranné schůzce Putina, Trumpa a Zelenského se zatím nejednalo“.

Šéf Bílého domu dále prohlásil, že by prezidentovi Zelenskému poradil, aby se s Ruskem dohodl. „Podívejte, Rusko je velmoc a oni ne,“ podotkl. Zpravodaj ČT ve Spojených státech Bohumil Vostal poznamenal, že rozhovor pro Fox News je jediným, který šéf Bílého domu na Aljašce poskytnul.

Nahrávám video
Události: Summit Trump–Putin
Zdroj: ČT24

Otázka dalších cel

Šéf Bílého domu také sdělil, že zatím nemusí uvažovat o odvetných sekundárních clech pro země nakupující ruskou ropu. „Možná o tom budu muset uvažovat za dva nebo tři týdny, ale teď o tom nemusíme přemýšlet. Myslím, že schůzka proběhla velmi dobře,“ dodal.

Po summitu Trump řekl Hannitymu z Fox News, že po dosažení pokroku s Putinem odloží uvalení cel na Peking za nákup ruské ropy. Zaměřil se ale na Indii, dalšího významného odběratele ruské ropy, a uvalil na dovoz z této země do USA dodatečné clo ve výši 25 procent.

Trump v minulých týdnech pohrozil sankcemi vůči Moskvě, dosud je však oficiálně nevyhlásil, poznamenala agentura Reuters. Ke kroku nepřistoupil ani poté, co vládce Kremlu ignoroval termín pro příměří, který Trump stanovil na začátku tohoto měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 2 mminutami

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 32 mminutami

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 1 hhodinou

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 2 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 4 hhodinami
Načítání...