Kazachstán strana 3 z 5

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odvolal šéfy tří regionálních správ, včetně Serhije Hajdaje z frontové Luhanské oblasti na východě země. O Hajdajovi, který byl od začátku ruské invaze jedním z nejviditelnějších představitelů ukrajinské správy, se spekukuje coby o budoucím velvyslanci Ukrajiny v Kazachstánu. Oficiální důvody pro personální změny, které v úterý oznámil představitel vlády v parlamentu, úřady nesdělily.

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovala v pátek ruská nosná raketa Sojuz-2.1a s vesmírnou lodí Sojuz MS-23, která je tentokrát bez posádky. V roli záchranné lodi míří k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), aby zde nahradila vesmírnou loď Sojuz MS-22, poškozenou mikrometeoritem. Loď se oddělila od třetího stupně nosné rakety a dosáhla oběžné dráhy. U ISS má přistát 26. února, oznámili reportéři ze střediska řízení vesmírného letu.

Evropská unie se zabývá dalším obcházením sankcí. Podle zpravodajských služeb míří na její území ruské zboží přes postsovětské republiky – například Kazachstán. Tamní investoři obchodují i v Česku. Karlovarští zastupitelé v úterý odhlasovali prodej jednoho z lázeňských domů firmě kazašského vlastníka s vazbami na Rusko. Někteří tamní politici to považují za bezpečnostní riziko.

Čtvrteční plánovaný výstup ruských kosmonautů z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) do otevřeného vesmíru byl zrušen. Podle americké vesmírné agentury NASA se tak stalo kvůli úniku chladicí kapaliny z lodi Sojuz. Rusko hlásí „technickou závadu“, informovala o tom ruská státní agentura TASS. Únik mohlo zapříčinit poškození pláště Sojuzu po nárazu mikrometeoritu, sdělil později výkonný ředitel ruské vesmírné agentury Roskosmos Sergej Krikaljov.

U Bosporského průlivu a Dardanel se v posledních dnech hromadí několik desítek tankerů s ropou. Příčinou jsou přísnější pravidla pro tranzit, která schválilo Turecko v souvislosti se zákazem dovozu ruské ropy do Evropské unie a stanovením maximální nákupní ceny této ropy.

Uzbekistán se vymezil vůči ruskému návrhu, aby vytvořil společně s Kazachstánem a Ruskem takzvanou plynovou unii. Ministr energetiky Žurabek Mirzamachmudov uvedl, že Taškent nebude souhlasit s politickými podmínkami, které by mohly ohrozit jeho národní zájmy, a že případná přeprava plynu přes jeho území bude mít čistě obchodní charakter. Podle agentury Reuters tak Moskva při pokusech prosazovat svoji vůli v ostatních bývalých sovětských republikách naráží na čím dál větší problémy.

Masivní úhyn tuleňů v Kaspickém moři pravděpodobně způsobil nedostatek kyslíku vyvolaný výronem zemního plynu. Podle agentury TASS to uvedla šéfka ruského úřadu na ochranu přírody Rosprirodnadzor Světlana Radionovová.

Arménie požádala francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby předsedal mírovým rozhovorům s Ázerbájdžánem. To představuje novou výzvu pro ruského vůdce Vladimira Putina, jenž má v důsledku války na Ukrajině stále slabší vliv na regionální spojence Moskvy. Tato urážka od tradičního Putinova spojence následovala po katastrofálním summitu šesti bývalých sovětských republik, píše list The Guardian.

Nedělní prezidentské volby v Kazachstánu vyhrál podle předběžných výsledků současný prezident Kasym-Žomart Tokajev, který získal 81,31 procenta hlasů. Oznámila to v pondělí ústřední volební komise. Volební účast dosáhla 69,44 procenta. Kampaň i přípravu voleb už předem kritizovala pozorovatelská mise OBSE jako neférové.

Vítěz kazachstánských prezidentských „voleb“ je předem známý: Kasym-Žomart Tokajev svůj post obhájí. Nejasné je však další směřování největší středoasijské země. Na domácím poli prezident slibuje demokratizaci, ovšem jeho sliby dosud zůstaly nenaplněny. V zahraniční politice bude nejvíc záležet i na vývoji rusko-ukrajinské války. Tokajev je v delikátní situaci, protože při lednových protestech zachránil jeho setrvání u moci ozbrojenou intervencí Vladimir Putin. Ruskou agresi proti Ukrajině však Kazachstán s ohledem na vlastní ruskou menšinu podpořit nemůže. Tokajev se tak snaží balancovat a co nejvíc se vyhnout negativním dopadům války. Plánuje například posílení vývozu ropy do Evropy včetně Česka cestami mimo Rusko.

Organizace Post Bellum u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii udělila tradiční Ceny Paměti národa. Ocenění, které vyzdvihuje hrdinství a statečnost tváří v tvář totalitám 20. století, letos získala Anna Šestáková, Marie Henzlová, Marie Susedková, Pavel Eli Vago a Myroslav Marynovyč.

Kazachstánské úřady ve čtvrtek oznámily, že zabránily pokusu o převrat, který chystali příznivci opozičního vůdce Muchtara Abljazova žijícího v exilu. Sedm lidí bylo zadrženo, napsala agentura AFP s odvoláním na tamní úřady. V Kazachstánu se v neděli konají předčasné prezidentské volby. Favoritem je současný prezident Kasym-Žomart Tokajev, který hlasování vypsal.

Lídr krymských Tatarů Mustafa Džamilev v rozhovoru pro ČT mimo jiné řekl, že podle informací z vnitřku této menšiny z pěti tisíc mobilizovaných na anektovaném Krymu polovinu tvoří právě příslušníci tohoto etnika. Džamilevovi soukmenovci prý také čelí různým represím, část z nich proto prchla například do Kazachstánu. Domnívá se, že je nutné okupanty z poloostrova vyhnat.

Částečná mobilizace má zatím větší dopady v samotném Rusku než na ukrajinském bojišti. Ze strachu z války opustilo zemi více Rusů, než kolik jich bylo odvedeno do armády. Mobilizaci navíc provází zmatky. Množí se svědectví o nedostatečném výcviku a chybějícím vybavení pro nové rekruty.

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu podepsal smlouvy o připojení čtyř ukrajinských regionů k Ruské federaci. Spolu s ním tak při ceremoniálu v Kremlu učinili loutkoví zástupci těchto Ruskem okupovaných a ovládaných oblastí. Jde o mezinárodně neuznávané útvary, takzvanou „Doněckou a Luhanskou lidovou republiku“ (DNR a LNR) na východě Ukrajiny, a také o Chersonskou a Záporožskou oblast na jihu Ukrajiny, které invazní jednotky zčásti obsadily. Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci odsuzující anexi čtyř ukrajinských oblastí. Čína nebo Indie se hlasování zdržely.

Návratový modul vesmírné lodi Sojuz MS-21 s ruskými kosmonauty Olegem Artěmjevem, Denisem Matvejevem a Sergejem Korsakovem přistál v kazachstánské stepi. Na místě přistání záchranáři pomohli posádce vystoupit z návratového modulu, informovala agentura TASS.

Kazachstánští zákonodárci v pátek přejmenovali své hlavní město Nur-Sultan zpět na Astanu. Metropole dostala název Nur-Sultan v roce 2019 na počest někdejší hlavy státu Nursultana Nazarbajeva, od něhož se současný prezident Kasym-Žomart Tokajev i jeho vláda snaží distancovat, uvedla agentura Reuters.

Pokus papeže Františka otevřít cestu k dialogu a smíření při možném řešení rusko-ukrajinské války opět vyšel naprázdno. Hlava katolické církve zamířila na setkání světových náboženských lídrů do Kazachstánu, kde se původně měla setkat s ruským patriarchou Kirillem. Ten však dopředu oznámil, že nepřijede, a vyslal za sebe z Moskvy delegaci.

Rusko si velmi cení vyrovnaného postoje, který Peking zaujal vůči „krizi na Ukrajině“, řekl ruský vůdce Vladimir Putin svému čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi. Informovala o tom agentura Reuters. Oba se sešli na okraj dvoudenního summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Uzbekistánu. Moskva rovněž podporuje politiku jedné Číny a odmítá „provokace“ Spojených států v Tchajwanském průlivu, řekl Putin.

Čínský prezident Si Ťin-pching ve středu přicestoval na návštěvu Kazachstánu. Je to jeho první zahraniční cesta od vypuknutí pandemie nemoci covid-19. Následně se vydá do Uzbekistánu, kde by se měl na okraj summitu Šanghajské organizace pro spolupráci setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Letošní ruská plnohodnotná pozemní invaze na Ukrajinu dostala do složité situace některé dosavadní partnery Moskvy. Platí to i pro středoasijské státy, zejména pro Kazachstán, tamního nejbližšího ruského spojence. Kazašský režim podnikl od února řadu kroků, které překvapily svou razancí a protiruským vyzněním. Jakkoliv se Nur-Sultan snaží o posílení vztahů se Západem či Čínou, spíše než o radikální odklon od Moskvy jde o pokračování pro něj typické multivektorové zahraniční politiky a úsilí minimalizovat negativní dopady ruské agrese a západních sankcí. Napětí mezi Nur-Sultanem a Moskvou nicméně může postupně růst.

Hollywoodská studia kvůli ruské invazi na Ukrajinu i mezinárodním sankcím kompletně stáhla svoji produkci z tamních kin. Ty největší letošní snímky jako pokračování Top Gunu, Jurského světa nebo animovaných Mimoňů není možné v Rusku oficiálně vidět. Návštěvnost kin výrazně klesla, lidi domácí produkce netáhne. Někteří však neváhají za novými filmy jet i stovky kilometrů do zemí, kde se promítají.

Kazachstán zorganizoval referendum o změnách ústavy, které mají posílit roli parlamentu a decentralizovat moc. Souhlas s nimi vyjádřilo přes 77 procent hlasujících, přičemž volební účast dosáhla 68 procent, uvedla ústřední volební komise. Mezinárodní pozorovatelé ale dlouhodobě upozorňují, že volby a referenda v této středoasijské diktatuře nejsou svobodné a spravedlivé. Podle stanice Radio Svobodná Evropa/Radio Svoboda (RFE/RL) hlásili pozorovatelé nesrovnalosti i nyní. Podle kritiků navíc ústavní změny žádnou skutečnou změnu nepřinesou.

Ministerstvo životního prostředí Kazachstánu na konci května oznámilo, že populace ohrožených antilop sajg v zemi přesáhla 1,3 milionu kusů. Podle ekologů je to skvělá zpráva, protože tento druh se v poslední době ztrácel před očima – ohrožují ho hlavně pytláci a nemoci.