Ze šéfa Kremlu Vladimira Putina se stal paranoidní muž, který nepoužívá internet ani mobilní telefon a sleduje pouze ruskou státní televizi. V rozhovoru pro nevládní organizaci The Dossier Center (DC) to uvedl uprchlý člen ochranky ruského prezidenta Gleb Karakulov. Putin se podle něj stále bojí covidu a místo letadla volí raději obrněný vlak. To, že zběhlý kapitán Federální ochranné služby (FSO) skutečně sloužil v Putinově blízkosti, ověřili kritici Kremlu i agentura AP.
Putin je izolovaný a paranoidní, tvrdí zběhlý člen ochranky. Ruský vůdce odmítá mobil a jezdí obrněným vlakem
5 minut
Putin je paranoidní muž, který odmítá internet, tvrdí zběhlý člen ochranky
Kapitán Gleb Karakulov doprovázel ruského prezidenta v posledních třinácti letech. Podle něj se Putin nikdy neobával atentátu tolik jako teď.
„V posledních několika letech strávil většinu času v rezidencích, kterým média velmi výmluvně říkají bunkry. Má patologický strach o život,“ řekl bývalý člen prezidentovy ochranky organizaci DC, kterou založil bývalý nejbohatší ruský oligarcha a kritik Kremlu Michail Chodorkovskij.
Zájem o bunkry
Zběh zmínil i síť zabezpečených sídel s identickými kancelářemi, které si Putin zřídil v Soči, Petrohradě nebo v usedlosti Novo-Ogarjovo. Nejčastěji navštěvované je údajně sídlo ve městě Valdaj. „Byly chvíle, kdy jsem věděl, že je v Soči. V pozadí běží televize, dávají zprávy a ukazují ho, jak vede schůzi v Novo-Ogarjovu. Tak se ptám kolegy v Soči: ‚Už odjel?‘. ‚Ne,‘ odpověděl, ‚ještě je tady‘,“ popsal Karakulov. Podle něj je to lest, která má zmást zahraniční rozvědky a zabránit případným pokusům o atentát.
V posledním roce prezident údajně začal požadovat přísnější ochranu i na cestách, včetně spojeneckých zemí. Karakulov konkrétně popsal, že loni v říjnu poprvé zařizovali vybavení protibombového krytu v zahraničí, a to na území Kazachstánu. „Kromě (zabezpečeného) telefonu, který jsme měli v kanceláři velvyslance, jsme umístili ještě jeden do krytu. Vůbec nechápu, k čemu to bylo. To už je asi opravdu nějaká paranoia,“ míní zběh.
„Prezident má také telefonní budku, kterou si bereme na každou zahraniční cestu. Je to místo, odkud lze vést jednání se zaručenou důvěrností. Budka je samozřejmě objemná. Je to krychle vysoká asi dva a půl metru. Uvnitř je pracovní místo a telefon, s nímž lze hovořit bez obav, že tyto rozhovory budou odposlouchávány nebo čteny zahraničními rozvědkami,“ popsal Karakulov.
Putin preferuje vlak a letadlům se vyhýbá
Putinův strach zřejmě ještě prohloubilo rozhodnutí loni v únoru vtrhnout na Ukrajinu. Ruský prezident se nyní podle Karakulova raději vyhýbá letadlům a cestuje speciálním obrněným vlakem, který navenek vypadá jako každé jiné ruské železniční vozidlo.
„Poprvé se v našem jízdním řádu objevil někdy v roce 2014 nebo 2015. Vypadá jako obyčejný vlak, tedy stejně jako všechny ostatní vlaky ruských železnic – šedý s červeným pruhem,“ popsal bývalý ruský agent.
Putin ho údajné používá proto, že je méně nápadný. Pohyby letadel se objevují na určitých webech, kdežto vlak nelze sledovat na žádném informačním zdroji. Dělá se to pro účely utajení, doplnil Karakulov.
Informace raději ústně
Putinova izolace přitom není jenom fyzická. „Obklopil se neproniknutelnou bariérou karantény a nedostávají se k němu žádné informace z internetu,“ tvrdí dále Karakulov. Ruský prezident prý dodnes sleduje jen státní televize a další informace čerpá od spolupracovníků.
„Nepoužívá mobilní telefon. Za celou dobu své služby jsem ho ani jednou neviděl s mobilním telefonem. Informace dostává jen od svého nejbližšího okolí, což znamená, že žije v informačním vakuu,“ řekl Karakulov. Právě nepřesné zprávy přitom podle mnoha analytiků způsobily, že ruská armáda vjela na Ukrajinu nepřipravená na dlouhý a náročný konflikt.
Pevné zdraví
Další opatření podle kapitána zahrnují každodenní lékařské prohlídky šéfa Kremlu. Karakulov nicméně odmítl ostře sledované zvěsti, že sedmdesátiletý Putin trpí blíže neurčenou nemocí. Šéf Kremlu se naopak podle Karakulova na svůj věk těší dobrému zdraví.
Obavy o zdravotní stav má ale Putin v souvislosti s nákazou covidem-19. Všichni zaměstnanci se musí před setkáním na dva týdny izolovat, prohlásil zběh. „Musíme dodržovat přísnou karanténu po dobu dvou týdnů před každou akcí, dokonce i před těmi, které trvají patnáct až dvacet minut. Existuje skupina zaměstnanců, kteří byli prověřeni – kteří prošli touto dvoutýdenní karanténou. Jsou považováni za ‚čisté‘ a mohou pracovat ve stejné místnosti jako Putin,“ doplnil.
Od začátku pandemie se Putin skutečně začal stranit, uvedl v Horizontu ČT24 odborník na postsovětský prostor z Fakulty sociálních věd Jan Šír. „Frekvence návštěv výrazně poklesla. Ponížil (francouzského prezidenta Emmanuela) Macrona ohledně PCR testu a nechal ho sedět X metrů od sebe,“ připomněl Šír.
Putin se podle něj na stará kolena mění. „Dává si od začátku záležet na tom, jak vypadá jeho mediální obraz,“ podotkl expert s tím, že nyní tento trend posílil. V kombinaci s „kulturou všeobecného lhaní v Rusku“ je obtížné získat klíčové informace týkající se nejvyššího představitele Ruska, poznamenal Šír.
Pracovník FSO v rozhovoru pro DC také potvrdil některé dřívější spekulace a tvrzení o Putinově osobním životě a majetku. Kolega Karakulovi potvrdil, že Putin má u Černého moře opulentní palác, o kterém hovořilo sledované vyšetřování týmu vězněného kritika Kremlu Alexeje Navalného.
Karakulov pracoval pro terénní jednotku FSO zajišťující šifrovanou prezidentskou komunikaci, která Putinovi zajišťovala bezpečné spojení na cestách. Ačkoliv nebyl jeho důvěrníkem, ruského prezidenta v posledních třinácti letech doprovázel na více než 180 cestách, a měl tak možnost ho pozorovat z neobvyklé blízkosti.
Agentura AP jeho totožnost ověřila u tří anonymních zdrojů v USA a Evropě a nezávisle potvrdila i jeho osobní údaje a fakt, že je v registru ruského ministerstva vnitra vedený jako hledaná osoba.
Život v utajení
Karakulov řekl organizaci DC, že se mu i s rodinou podařilo utéct do Turecka poté, co loni v říjnu Putina doprovázel na summit v Kazachstánu. V Rusku by byl souzen jako zběh.
Jako důvod svého odchodu uvedl, že měl problém s některými aspekty ruského politického života. Vzpomínal například na anexi Krymu, kde byl pracovně krátce po tamním referendu o připojení k Rusku.
„Když hlasujete pro připojení, zejména s výsledkem sedmadevadesát procent, neměli byste mít žádné pochybnosti, ale oni byli fifty-fifty. Jedna polovina tvrdila: Dobře, zdá se to jako dobrý nápad se připojit k Rusku. Zatímco druhá polovina měla vážné pochybnosti. Tehdy jsem poprvé zazvonil na poplach. Takže jsem vděčný své práci: Otevřela mi oči,“ řekl Karakulov.
„Toho muže (Putina) považuji za válečného zločince,“ zdůraznil Karakulov, který poskytl DC rozhovor již koncem loňského roku. Organizace ho však zveřejnila až ve chvíli, kdy se ujistila, že už v Turecku nepobývá, a s rodinou se nyní ukrývá na bezpečném místě.
