Kazachstán strana 4 z 5

Bývalý kazachstánský prezident Nursultan Nazarbajev poprvé od krvavých nepokojů ze začátku ledna promluvil k veřejnosti. V poselství k národu uvedl, že zůstává v Kazachstánu. Popřel také jakékoliv konflikty mezi vládnoucí elitou a sám sebe označil za důchodce. Právě proti vlivu Nazarbajeva a jeho rodiny demonstranti také protestovali, exprezident ale tvrdí, že jejich cílem bylo zničit celistvost země a základy státu.

Při nedávných nepokojích v Kazachstánu zemřelo 225 lidí včetně 19 členů bezpečnostních sil. Podle agentury Reuters to v sobotu oznámil úřad generálního prokurátora. Ruská a místní média doposud uváděla, že o život přišlo 164 demonstrantů a 16 příslušníků bezpečnostních složek.

Vojáci z Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) nasazení v Kazachstánu začali předávat objekty, které v posledních dnech chránili, členům tamních bezpečnostních složek. Informuje o tom agentura RIA Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Ruský ministr obrany Sergej Šojgu ubezpečil, že stahování vojáků ODKB z Kazachstánu bude ukončeno do 19. ledna.

Kazachstánský parlament v úterý na návrh prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva schválil jako nového premiéra země Alichana Smajlova, jenž dosud vedl prozatímní kabinet. Prezident rovněž jmenoval ministry nové vlády a ohlásil, že spojenecké jednotky z postsovětské Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) zahájí během dvou dnů stahování z Kazachstánu a dokončí ho za deset dnů. Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro deset tisíc lidí, oznámilo tamní ministerstvo vnitra.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) rozhodl o pozastavení čerpání udělených licencí na vývoz vojenského materiálu a materiálu použitelného na kontrolu davu do Kazachstánu v souvislosti s aktuální situací v zemi. Uvedla to Aneta Kovářová z odboru komunikace ministerstva zahraničí. Resort odeslal příslušnou žádost na licenční správu ministerstva průmyslu a obchodu.

Situace v Kazachstánu je pod kontrolou a stabilizovaná, tvrdí tamní bezpečnostní výbor. V největším městě Almaty, které bylo minulý týden ohniskem nepokojů a protivládních demonstrací, začalo rozebírání barikád. Ministerstvo vnitra oznámilo, že při protestech bylo zatčeno 7939 lidí. Podle neoficiálních údajů z minulých dní přišlo o život přes 160 lidí. Nepokoje začaly na začátku roku kvůli prudkému zdražení zkapalněného ropného plynu, což postihlo mnohé motoristy.

I v noci na neděli v největším městě Almaty pokračovaly střety s demonstranty, oznámily úřady. Podle místních médií se ozývaly výstřely, většinou však údajně výstražné. Kazachstánská a ruská média s odkazem na ministerstvo zdravotnictví v neděli informovala, že při současných nepokojích přišlo o život už 164 lidí a dalších 2265 utrpělo zranění. Ministerstvo ale večer uvedlo, že žádný údaj oficiálně nezveřejnilo, napsala agentura Interfax. Tisková služba prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva uvedla, že policie zadržela od začátku týdenních protestů téměř šest tisíc lidí, mezi nimi mnoho cizinců.

Svět se zabývá situací na ukrajinské hranici. Europoslankyně Dita Charanzová (za ANO) se domnívá, že by do jednání měla být více zapojena i Evropská unie. Ruský prezident Vladimir Putin podle ní testuje soudržnost transatlantických vazeb. Řekla to v Otázkách Václava Moravce. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzdvihl sílu spojenectví se Spojenými státy. NATO podle něj také počítá se všemi scénáře vývoje.

V kazachstánském městě Almaty se v sobotu ráno znovu ozývala střelba, informují BBC a agentura Interfax. Podle kazachstánského ministerstva vnitra od počátku nepokojů bezpečnostní složky zadržely na 4400 lidí, včetně bývalého premiéra a exšéfa kontrarozvědky Karima Masimova, jehož úřady podezírají z velezrady. Prezident Kasym-Žomart Tokajev telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o opatřeních nutných ke stabilizaci situace.

Za rychlou radikalizací protestů v Kazachstánu stojí především velké množství mladých mužů, kteří jezdí z venkova do měst za prací a jimž pandemie vzala výdělek. Nemají co ztratit, a tak se tváří v tvář zkorumpovanému režimu chopili zbraní. Jejich tvrdá likvidace posílí prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, který se konečně mohl zbavit vlivu svého předchůdce Nursultana Nazarbajeva. Spíše symbolické zapojení Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) posílí i reputaci Ruska v zemi i širším regionu. K tomu ve své analýze dospěli politologové Alexandr Gabujev a Temur Umarov z Moskevského centra Carnegie.

Autokratický prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev vyzval v úmyslu tvrdě potlačit nepokoje v zemi policii a vojáky ke střelbě bez varování. Na jeho výzvu do země také zamířily armády postsovětských států včetně Ruska. V pořadu Události, komentáře situaci hodnotili člen sněmovního evropského výboru Ondřej Kolář (TOP 09), člen sněmovního zahraničního výboru Jiří Kobza (SPD) a bývalý šéf diplomacie a místopředseda ČSSD Tomáš Petříček.

Autoritářský prezident Kazachstánu Kasym-Žomart Tokajev dovolil policii a vojsku střílet bez varování, aby skoncovaly s nynějšími nepokoji v zemi. V televizním vystoupení také prohlásil, že nebude vyjednávat s účastníky protestů, které označil za zločince, vrahy, teroristy a bandity. V centru Almaty pokračuje střelba, mrtví leží na ulicích. Některá místní média uvádějí, že zemi údajně opustil bývalý vládce Nursultan Nazarbajev. K situaci se vyjadřují také někteří světoví státníci.

Před třemi lety se ujal funkce kazašského prezidenta Kasym-Žomart Tokajev. Při přebírání moci sliboval reformy směřující k demokratizaci země. Bývalý sovětský diplomat, který ovládá ruštinu, angličtinu nebo čínštinu, tehdy řekl, že půjde ve šlépějích svého předchůdce Nursultana Nazarbajeva. Naděje na změnu k liberálnějšímu přístupu brzy pohasly.

Kazachstán v posledních dnech zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu. Vyvolalo je zdvojnásobení cen zkapalněného ropného plynu LPG, ale příčiny nespokojenosti jsou hlubší. Souvisí s dlouhodobou politickou a hospodářskou situací v zemi, především s přetrvávajícím vlivem bývalého šéfa státu Nursultana Nazarbajeva a jeho rodiny. Jeho nástupce Kasym-Žomart Tokajev povolal na pomoc vojenskou alianci v čele s Ruskem, které má na udržení režimu u moci zájem.

Kazašští vojáci ostrou střelbou rozehnali demonstranty na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů. Zásah má zřejmě oběti, přesnější údaje nejsou k dispozici. Střety si dosud vyžádaly osmnáct mrtvých a přes sedm set zraněných policistů. Úřady oznámily, že policie „zlikvidovala“ desítky demonstrantů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev požádal o pomoc země Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), první ruští výsadkáři jsou už na místě. Večer zůstali na hlavním náměstí v Almaty pouze vojáci. Černínský palác nemá informace o možném ohrožení tří desítek českých občanů v zemi.

Cena uranu se na světových trzích prudce zvyšuje, jenom za středu vzrostla o více než osm procent. Trh tím reaguje na protesty v Kazachstánu, který je největším producentem tohoto radioaktivního kovu na světě, uvedla agentura Bloomberg. Země je i velkým vývozcem ropy, která také v reakci na tamní dění zdražuje.

Situace v Kazachstánu, kde prezident Kasym-Žomart Tokajev po protestech odvolal vládu, se dále vyhrocuje. Agresivně naladěný dav čítající asi tři tisíce mužů vtrhl do radnice v největším městě Almaty i tamní rezidence hlavy státu. Úřady v Almaty a hlavním městě Nur-Sultanu vypnuly internet a telefonické spojení. Ruské tiskové agentury informují, že je výjimečný stav vyhlášen už pro celou zemi. Lídři zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB) rozhodli, že do země pošlou na omezenou dobu mírové jednotky, které mají pomoci situaci stabilizovat.

21. prosince 1991 představitelé jedenácti republik Sovětského svazu podepsali dohodu o vzniku Společenství nezávislých států. Tím SSSR oficiálně přestal existovat. Nové uskupení navazovalo na Sovětský svaz, ale na základě dobrovolného členství jednotlivých států. Účastníci summitu rovněž zrušili funkci prezidenta SSSR, čímž jeho lídra Michaila Gorbačova definitivně zbavili moci.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Ve stepi v centrální části Kazachstánu v pondělí přistála vesmírná loď Sojuz MS-20 s rusko-japonskou posádkou, která strávila 12 dní na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Na palubě lodi cestoval ruský kosmonaut Alexandr Misurkin a japonští turisté, miliardář Jusaku Maezawa a jeho spolupracovník Jozo Hirano. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na ruskou vesmírnou agenturu Roskosmos.

Kazachstán se umístil na druhé příčce v těžbě virtuální měny bitcoin. Bitcoinové farmy se do postsovětské země přesunuly z Číny, která v září prohlásila veškeré transakce s kryptoměnami za ilegální a těžbu zakázala. Rychle rostoucí digitální odvětví ale v Kazachstánu zatěžuje energetický sektor. Nejvíce se nově těží v USA.

Automobilka Škoda Auto v neděli večer obnoví po odstávce produkci ve většině výrobních provozů, řekla mluvčí automobilky Kamila Biddle. Důvodem přerušení prací byl nedostatek čipů, které se používají v palubní elektronice. Odborový předák zaměstnanců automobilky Jaroslav Povšík ale České televizi řekl, že noční směny se zatím nevrátí.

V Kazachstánu bezpečně přistála loď Sojuz MS-18 s ruským filmařským týmem, který ve vesmíru natáčel záběry pro nový film s pracovním názvem Výzva. Herečka Julija Peresildová a režisér Klimov Šipenko dorazili na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) s kosmonautem Antonem Škaplerovem 5. října s odhodláním natáčet poprvé filmové scény ve skutečném vesmíru. Oba na oběžné dráze strávili dvanáct dní. Z pobytu se budou filmaři asi týden zotavovat.

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) přistála loď Sojuz MS-19 s profesionálním kosmonautem Antonem Škaplerovem a ruským filmařským týmem, který tvoří herečka Julija Peresildová a režisér Klim Šipenko. Dopolední odlet z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu prakticky znamenal start natáčení prvního hraného filmu ve vesmíru. Pracovat se sice bude hlavně na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), Šipenko ale nevyloučil, že první kosmické záběry filmu Výzva pořídí už při letu na ISS.

Končí modernizace dálnice D1. Trvala déle než osm let, oproti původním plánům se protáhla o tři roky. Stát za ni zaplatil téměř dvacet miliard korun bez DPH (s ní ještě o čtyři miliardy více). Časově i finančně nejnáročnější byla rekonstrukce úseku Humpolec – Větrný Jeníkov, kde načas práce úplně ustaly a měnil se zhotovitel. V přepočtu na kilometr však zaplatil stát nejvíce za rekonstrukci šesti kilometrů nad Velkým Meziříčím, kterému dominuje vysoký most.